Postupy zaměstnavatele

změny ve zdravotním pojištění

Jaký je ve zdravotním pojištění rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem zaměstnance a jeho poměrnou částí? Které rozhodné částky příjmu platí u dohod od 1. ledna 2025? Jakou částku obdrží zdravotní pojišťovny měsíčně za své „státní pojištěnce“? K čemu slouží institut pravděpodobného pojistného?

S účinností od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění mj. minimální vyměřovací základ zaměstnance. Zvýšily se také částky rozhodného příjmu u dohod o pracovní činnosti a u dohod o provedení práce. Tradičně vyšší jsou i platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele, případně pojištěnce ve zdravotním pojištění v právních podmínkách platných od 1. ledna 2025.

Minimální mzda jako minimální
vyměřovací základ zaměstnance

Minimální mzda se zvýšila k datu 1. ledna 2025 na částku 20 800 Kč a má pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění především tyto dopady:

a)  Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, pokud je takto povinen učinit. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Dopočet do minima (nebo do poměrného minima) se provádí při příjmu nižším než minimální mzda nejčastěji při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek u pracovní smlouvy nebo při práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jako jediného zaměstnání – tehdy, musí-li být ve zdravotním pojištění zákonné minimum dodrženo.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 18 000 Kč.

Zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do minima 20 800 Kč takto:

-   z částky příjmu 18 000 Kč činí 13,5 % pojistného 2 430 Kč, jedna třetina (810 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 620 Kč) hradí zaměstnavatel

-   pojistné z rozdílové částky 2 800 Kč ve výši 378 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až § 209 zákoníku práce)

•    Zaměstnanci bude sraženo:
810 + 378   = 1 188 Kč

•    Zaměstnavatel odvede:         1 620 Kč

•    Celkem        2 808 Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 18 000 Kč uzavřena jako jediné zaměstnání některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pokud by se jednalo o některou z překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce, přešla by povinnost úhrady doplatku 378 Kč na zaměstnavatele. Touto překážkou je nejčastěji situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

b)  Má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účel placení pojistného a dodržení minima sčítají, musí se však jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného. Je-li součet hrubých příjmů – vyměřovacích základů – zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je tak nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

Příklad 2

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů, vždy na dohodu o pracovní činnosti, s příjmy 8 000 Kč a 8 600 Kč. V úhrnu příjmů není dosaženo částky 20 800 Kč, dopočet a doplatek pojistného do částky minimálního vyměřovacího základu provádí (na základě zaměstnancova pověření) zaměstnavatel s vyšším příjmem. Jak řeší pověřený zaměstnavatel odvod pojistného?

Zaměstnavatel, u kterého má pracovník příjem 8 600 Kč, odvede z tohoto příjmu pojistné ve výši 1 161 Kč. Zaměstnanci se strhne 387 Kč, zaměstnavatel uhradí 774 Kč. Protože je tento zaměstnavatel pověřen odvodem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, strhne zaměstnanci ještě částku pojistného ve výši 567 Kč, což je 13,5 % z rozdílu [20 800 – (8 600 + 8 000)]. Jelikož pojistné ve druhém zaměstnání (hrubý příjem 8 000 Kč) představuje 1 080 Kč (360 Kč platí zaměstnanec a 720 Kč zaměstnavatel), je v příslušném měsíci již zabezpečen odvod pojistného v minimální zákonné výši. Zaměstnanec tedy úhrnem zaplatí 1 314 Kč (387 + 567 + 360), zaměstnavatelé pak 1 494 Kč (774 + 720).

c)  Pokud se ze zákonných důvodů snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., například tehdy, když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc), musí být odvedeno pojistné alespoň z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku pojistného do této poměrné části. Veškeré doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele.

Příklad 3

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 27. 1. 2025 a za měsíc leden mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 800 Kč. Jak řeší zaměstnavatel odvod pojistného v situaci, když zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc?

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí18 116,12 Kč [(27:31) x 20 800].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 18 116,12Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 446 Kč (18 116,12 x 0,135 se zaokrouhlením na celou korunu nahoru). S ohledem na příjem 14 800 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 998 Kč. Jedna třetina (666 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, dvě třetiny (1 332 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 316,12 Kč (18 116,12 – 14 800), tj. 448 Kč. 

Z celkové částky pojistného 2 446 Kč je zaměstnanci sraženo 1 114 Kč (666 + 448), zaměstnavatel hradí 1 332 Kč. Povinnost úhrady doplatku ve výši 448 Kč by přešla na zaměstnavatele pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce (viz výše).

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

d)  Pokud pro zaměstnance platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být minimum zaměstnavatelem dodrženo v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci, v podstatě bez ohledu na rozsah těchto nepřítomností zaměstnance v práci.

Příklad 4

Zaměstnanci bylo v roce 2025 poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč ve výši 2 808 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

e)  Při řešení přečerpané dovolené musí být zákonem stanovené minimum dodrženo i tehdy, pokud je zaměstnanci v daném kalendářním měsíci (ve kterém pracovněprávní vztah končí) odúčtována náhrada mzdy z titulu přečerpané dovolené.

Příklad 5

Zaměstnanec skončí po dohodě pracovní poměr k 30. 4. 2025, přičemž přečerpá zákonný nárok na dovolenou, za kterou bude zúčtována náhrada mzdy ve výši 16 200 Kč. Hrubý příjem za duben bude činit 39 000 Kč.

Období přečerpané dovolené se vykazuje jako neplacené volno, za které se pojistné (od 1. 1. 2015) již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc duben zaměstnavatel odúčtuje náhradu mzdy 16 200 Kč:

•    Hrubá mzda 39 000 Kč

•    Náhrada mzdy za
přečerpanou dovolenou        16 200 Kč

•    Rozdíl         22 800 Kč

Kdyby příjem zaměstnance nedosáhl za duben 20 800 Kč, provedl by zaměstnavatel standardně dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu z toho důvodu, že rozhodným obdobím pro placení pojistného (a také pro dodržení zákonného minima) je kalendářní měsíc.

Výše uvedené postupy platí za situace, kdy se na zaměstnance (a na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část.

Ve zdravotním pojištění
bez minima

V opačném případě (tedy za situace, kdy nemusí být minimum dodrženo) odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, a to u osob konkrétně vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance v roce 2025 pojistné z příjmu nižšího než 20 800 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

Nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění p.p., může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od ledna 2025 částku 10 400 Kč. 

Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

Tzn., že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2025 částku 2 808 Kč. 

Rozhodné částky příjmu ve zdravotním pojištění

Podle nařízení vlády České republiky č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovují od 1. 1. 2025 částky tzv. započitatelného příjmu v následujících situacích.

4 500 Kč u:

•    osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovníčinnosti u jednoho zaměstnavatele,

•    členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu, vykonávajících pro družstvo práci (nebo funkci) ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

•    dobrovolných pracovníků pečovatelské služby,

11 500 Kč u:

•    osob pracujících na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o práce u jednoho zaměstnavatele.

Je zapotřebí si uvědomit že zaměstnavatelé plní zákonné povinnosti již při příjmu 4 500 Kč, resp. 11 500 Kč, případně i s přihlédnutím k potřebě dodržet zákonné minimum.

Zakládá-li výše příjmu zaměstnance účast na zdravotním pojištění, tedy zúčtovaný příjem zaměstnance podléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem, pak:

•    zaměstnavatel plní zákonné povinnosti, tj. přihlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny (pokud již přihlášena není) a odvádí pojistné podle zákona na straně jedné a

•    pojištěnec má touto situací vyřešen svůj pojistný vztah na straně druhé

Podívejme se nyní formou příkladů na postupy zaměstnavatele u dohod o provedení práce a také u dohod o pracovní činnosti v právních podmínkách platných od 1. 1. 2025.

Zaměstnanec pracující na dohodu (dohody) o provedení práce

Zaměstnavatel plní u jedné nebo více dohod o provedení práce povinnosti ve zdravotním pojištění při příjmu alespoň 11 500 Kč.

Příjem u jednoho zaměstnavatele z jedné nebo dvou dohod o provedení práce:

a)  5 500 Kč + 5 000 Kč = 10 500 Kč – zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní (úhrn příjmů není alespoň 11 500 Kč)

b)  5 500 Kč + 6000 Kč = 11 500 Kč – zaměstnavatel odvádí pojistné

c)  15 000 Kč – zaměstnavatel odvádí pojistné.

Zaměstnanec pracující na dohodu (dohody) o pracovní činnosti

Zaměstnavatel plní u jedné nebo více dohod o pracovní činnosti povinnosti ve zdravotním pojištění při příjmu alespoň 4500 Kč.

Příjem u jednoho zaměstnavatele z jedné nebo dvou dohod o pracovní činnosti:

a)  2 100 Kč + 2200 Kč = 4 300 Kč – zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní (úhrn příjmů není alespoň 4 500 Kč)

b)  4 500 Kč – zaměstnavatel odvádí pojistné

c)  3 000 Kč + 5 000 Kč = 8 000 Kč – zaměstnavatel odvádí pojistné.

V situacích uvedených u obou variant pod písmeny b) a c) přihlíží zaměstnavatel k tomu, zda musí nebo nemusí provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Ve smyslu výše uvedeného lze také konstatovat, že k datu 31. 12. 2024 definitivně končí u dohod o provedení práce podmínka příjmu pro účast na zdravotním (a také na nemocenském) pojištění „více než 10 000 Kč“.

Plnění oznamovací
povinnosti u dohod

Podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 cit zákona.

Tato změna je účinná od 1. ledna 2025. Její podstata spočívá ve skutečnosti, že pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti nadále standardní osmidenní lhůta.

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát a odpočet od příjmu zaměstnance

Každé zvýšení částky vyměřovacího základu pro platby pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, což bývá a nadále bude pravidelně k 1. 1. kalendářního roku, má přímý dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu, a naopak posiluje příjmovou stránku zdravotních pojišťoven. I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace České republiky. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Musíme si však uvědomit, že u osob ve „státní kategorii“ je pojistné placeno pouze státem jen tehdy, pokud tyto osoby nejsou výdělečně činné. Jestliže jsou však zaměstnány nebo podnikají, pak platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) za podmínek stanovených zákonem č. 592/1992 Sb. s tím zvýhodněním, že ani zaměstnavatelé a ani osoby samostatně výdělečně činné nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ. Kdyby byl například starobní důchodce zaměstnán a ještě by podnikal, pak by zdravotní pojišťovna fakticky obdržela tři platby – od státu, od zaměstnavatele i od OSVČ.

Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, platí pojistné zaměstnavatel a také oznamuje skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné, jsou-li mu známy a zaměstnancem doloženy. V opačném případě se o oznámení takové skutečnosti musí tyto osoby postarat samy.

Nařízením vlády č. 271/2024 Sb. se s účinností od 1. ledna 2025 zvyšuje vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 15 749 Kč, 13,5 % z této částky (zaokrouhleno na celou korunu nahoru) představuje měsíční platbu státu zdravotním pojišťovnám za každou takovou osobu ve výši 2 127 Kč.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2025 ve výši 15 749 Kč) je možné nadále uplatňovat za těchto značně specifických podmínek:

•    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

•    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Příklad 6

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 18 000 Kč. Zaměstnavatel splňuje podmínku danou ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem musí dosáhnout v roce 2025 minimálně 4 500 Kč). S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 2 251 Kč (18 000 – 15 749).

Nové hodnoty
pravděpodobného pojistného

Jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatele i OSVČ je předložit zdravotní pojišťovně příslušný Přehled, na jehož základě pak zdravotní pojišťovna stanovuje výši měsíční, resp. roční pohledávky. Stále však existují zaměstnavatelé a podnikatelé, kteří tuto zákonnou povinnost nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2025 se stanoví jako 1,5násobek všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, kdy je hodnota tohoto parametru 43 682Kč (viz nařízení vlády č. 282/2024). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 65 523 Kč (1,5 x 43 682), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 846 Kč. 

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2025 poloviční (4 423 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného a navazující penále je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Ing. Antonín Daněk