Použití HM, poskytnutí služby a DPH
Aby bylo plnění předmětem daně, musí být současně splněny podmínky dané § 2 zákona o DPH, podle kterého je předmětem daně dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku.
Pokud některá z těchto podmínek splněna není, potom plnění, uskutečněné plátcem, není předmětem daně. Pokud ale plátce uplatnil u plnění odpočet daně, považuje se takové plnění, jako by bylo poskytnuto za úplatu.
Dodáním zboží se podle § 13 odst. 1 zákona o DPH rozumí převod nakládat se zbožím jako vlastník. Pro účely zákona o DPH se jedná o tzv. ekonomické vlastnictví. Poskytnutím služby se pro účely zákona o DPH podle § 14 odst. 1 zákona o DPH rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží.
Zákon o DPH tak postihuje všechny činnosti, protože pokud se nejedná o dodání zboží, jedná se o poskytnutí služby.
Úplatou se podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o DPH rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění poskytnutého v souvislosti s předmětem daně.
Podmínkou je, že se úplata vždy musí vázat přímo ke konkrétnímu plnění.
Aby bylo plnění předmětem daně, musí osoba povinná k dani jako osoba povinná k dani jednat.
Ekonomickou činností se podle § 5 odst. 3 zákona o DPH rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkon svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.
Pojem ekonomická činnost je velmi široký, má zcela objektivní charakter a každá činnost musí být posuzována jako taková bez ohledu na její účel či výsledky.
Předmětem daně tak může být pouze plnění, které je uskutečněno s místem plnění v tuzemsku, osobou povinnou k dani.
Poskytnutí daru
Typickým příkladem bezúplatného plnění poskytnutého plátcem je poskytnutí daru. Pokud plátce poskytne dar, není toto plnění předmětem daně, protože není splněna podmínka poskytnutí plnění za úplatu.
Z důvodu vyrovnanosti daně z přidané hodnoty uvádí zákon o DPH výjimky, u kterých i plnění poskytnutá bezúplatně jsou pro účely zákona o DPH považována za zdanitelná plnění.
Tyto výjimky jsou uvedeny v § 13 odst. 4 a § 14 odst. 3 zákona o DPH.
Podle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH se za dodání zboží za úplatu považuje použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce.
Použitím majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce se podle § 13 odst. 5 zákona o DPH rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní potřebu, nebo pro potřebu jeho zaměstnanců, dále je to trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním ekonomických činností plátce nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
Za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se podle § 14 odst. 4 zákona o DPH považuje dočasné využití obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem, pro osobní potřebu plátce nebo pro potřebu jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní potřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně.
Pro tyto případy je proto důležité posouzení, zda byl majetek použit pro účely související s ekonomickou činností plátce, či ne.
Aby bylo plnění považováno poskytnuté za úplatu podle uvedených ustanovení, je stanovena podmínka, že při pořízení byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo u služby byl uplatněn odpočet daně také u přímo souvisejících přijatých plnění.
Poskytnutí daru, u kterého plátce při jeho pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, se tak považuje za dodání zboží za úplatu.
Příklad 1
Plátce daroval sportovnímu oddílu počítač, při jeho pořízení před dvěma lety uplatnil nárok na odpočet daně.
Jedná se o dodání zboží, plátce stanoví základ daně v obvyklé ceně podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH a přizná daň.
Příklad 2
Plátce provozuje úklidovou firmu. Na konci roku si nechal uklidit vlastní byt. U přijatých zdanitelných plnění uplatnil odpočet daně.
Jedná se o poskytnutí služby, plátce stanoví základ daně v obvyklé ceně podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH a přizná daň.
Poskytnutí dárků nebo obchodních vzorků
Výjimkou je bezúplatné poskytnutí dárků nebo obchodních vzorků, protože podle § 13 odst. 7 písm. c) zákona o DPH se za dodání zboží pro účely zákona o DPH nepovažuje poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti.
Podle § 72 odst. 4 zákona o DPH nemá plátce nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zákona o daních z příjmů uznat za výdaje vynaložené k dosažení zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 7 písm. c).
Pokud se jedná o dárek s jedinou podmínkou, a sice hodnotou do 500 Kč (nemusí být označen logem a může obsahovat spotřební daň), není tento dárek dodáním zboží, daň z přidané hodnoty se u něj neuplatní.
Nárok na odpočet daně má plátce podle obecných principů pro uplatnění daně z přidané hodnoty. Pokud tedy poskytne tento dárek v rámci svých uskutečněných zdanitelných plnění, nárok na odpočet daně mu zůstává zachován.
Pokud se jedná o obchodní vzorky, tak jejich rozdávání bez úplaty není také předmětem daně. U obchodních vzorků není nastavena žádná jiná podmínka než to, že se jedná o obchodní vzorek, který je poskytnut v rámci ekonomické činnosti a slouží například k rozvoji firmy apod.
Pokud jsou obchodní vzorky poskytnuty v rámci uskutečněných zdanitelných plnění, nárok na odpočet daně zůstává plátci zachován.
Nárok na odpočet daně by v těchto případech plátce neměl, pokud by byly dárky nebo obchodní vzorky poskytnuty v rámci uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, například při poskytování zdravotních služeb, vzdělávání apod.
Pokud by byly dárky a obchodní vzorky poskytnuty jak pro plnění zdanitelná s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, uplatní plátce nárok na odpočet daně v krácené výši. O poskytování dárků a obchodních vzorků je vhodné vést pro případnou kontrolu evidenci.
Vyjmutí dlouhodobého majetku z obchodního majetku plátce
Z hlediska použití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce je podstatné rozlišovat, zda se jedná o dlouhodobý majetek nebo o majetek, který není dlouhodobým majetkem plátce.
Dlouhodobým majetkem se podle § 4 odst. 4 písm. d) zákona o DPH pro účely zákona o DPH rozumí obchodní majetek, který je hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů; hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému hmotnému majetku bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele, pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele, odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů, pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví; pozemek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému pozemku bude převedeno na jeho uživatele, pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele, nebo technickým zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů.
Problematika použití obchodního majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce byla v zákonu o DPH řešena takto:
Do 31. 3. 2011 bylo použití obchodního majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, považováno za dodání zboží nebo obdobně poskytnutí služby bez ohledu na to, zda se jednalo o dlouhodobý majetek plátce nebo obchodní majetek plátce, který nebyl dlouhodobým majetkem (drobný majetek).
Účinností od 1. 4. 2011 byla tato problematika upravena zákonem č. 47/2011 Sb. v § 75 odst. 1 zákona o DPH pro dlouhodobý majetek a v § 75 odst. 2 zákona o DPH pro majetek, který není dlouhodobým majetkem. Na tato ustanovení navazuje § 78 zákona o DPH.
V přechodných ustanoveních k zákonu č. 47/2011 Sb. bod 6 je uvedeno, že při použití hmotného nebo nehmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl takový majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podstupuje podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
V případě nemovité věci vyjmuté z obchodního majetku plátce se jedná o dodání zboží podle § 56 zákona o DPH, podle kterého je dodání nemovité věci osvobozeno od daně, pokud je dodání uskutečněno po pěti letech od vydání prvního kolaudačního souhlasu. U nemovitých věcí pořízených do konce r. 2012 je tato lhůta tříletá.
Příklad 3
Plátce pořídil v roce 2010 nemovitost jako zdanitelné plnění, uplatnil plný nárok na odpočet daně ve výši 100 000 Kč. V roce 2022 plátce tuto nemovitost vyřadil z obchodního majetku pro soukromou potřebu.
Jedná se o dodání nemovité věci podle § 56 zákona o DPH. Vzhledem k tomu, že byla nemovitá věc pořízena do konce r. 2012, tak je toto dodání osvobozeno od daně po uplynutí tříleté lhůty od vydání prvního kolaudačního souhlasu.
V důvodové zprávě k zákonu č. 47/2011 Sb. je uvedeno, že následné změny v použití dlouhodobého majetku, případně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely zakládající nárok na odpočet daně, se řeší výhradně prostřednictvím úpravy daně na vstupu (podle pravidel pro úpravu odpočtu daně podle § 78 zákona o DPH) a ne na straně daně na výstupu.
Úprava vychází z pravidel daných směrnicí 2009/162/EU, které jsou členské státy povinny provést. Proto použití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickými činnostmi plátce není považováno za zdanitelné plnění.
U dlouhodobého majetku, pořízeného po 1. 4. 2011, u kterého plátce uplatnil nárok na odpočet daně, se v případě použití pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, provede případně úprava odpočtu daně podle § 78 a dalších zákona o DPH.
Úprava odpočtu daně se provede v pětileté nebo u nemovitých věcí v desetileté lhůtě od roku, ve kterém byl původní odpočet daně uplatněn.
Příklad 4
Plátce pořídil v roce 2016 nemovitost jako zdanitelné plnění, uplatnil plný nárok na odpočet daně ve výši 100 000 Kč. V roce 2022 plátce tuto nemovitost vyřadil z obchodního majetku pro soukromou potřebu.
Při vyřazení z obchodního majetku provede plátce podle § 78 a dalších zákona o DPH úpravu odpočtu daně. Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 10 let a končí v r. 2025. Plátce vrátí 4/10 původně uplatněného nároku na odpočet daně, tedy 40 000 Kč.
Příklad 5
Plátce pořídil v roce 2014 počítač a uplatnil plný nárok na odpočet daně. Plátce při jeho vyjmutí z obchodního majetku pro soukromou potřebu musí testovat lhůtu pro úpravu odpočtu daně podle § 78 zákona o DPH. V roce 2022 tento počítač vyřadil plátce z obchodního majetku pro soukromou potřebu.
Lhůta pro úpravu odpočtu daně je 5 let od kalendářního roku, ve kterém byl dlouhodobý majetek pořízen a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. Tato lhůta uplynula v roce 2018. Při vyřazení z obchodního majetku v r. 2022 plátce úpravu odpočtu daně neprovede.
Specificky je řešena problematika osobního automobilu. Pokud se jedná o osobní automobil, pořízený do 31. 3. 2009, u kterého byl zákaz odpočtu daně a k jeho vyjmutí z obchodního majetku dojde po 31. 3. 2011, jedná se o plnění osvobozené od daně.
Příklad 6
Plátce si pořídil v lednu 2009 osobní automobil, u kterého byl zákaz odpočtu daně na vstupu. V roce 2022 tento osobní automobil vyřadil z obchodního majetku pro soukromou potřebu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o osobní automobil pořízený do 31. 3. 2009, u kterého byl zákaz odpočtu daně, nejedná se o dodání zboží podle § 13 odst. 4 zákona o DPH, protože není splněna podmínka uplatněného odpočtu daně.
Pokud by plátce tento osobní automobil prodal za úplatu, jednalo by se o plnění osvobozené od daně, protože prodej osobního automobilu, a to i následný, u kterého byl zákaz odpočtu daně, je plněním osvobozeným od daně.
Vyjmutí osobního automobilu, u kterého byl nárok na odpočet daně
Příklad 7
Plátce pořídil v roce 2019 osobní automobil, u kterého uplatnil plný nárok na odpočet daně 50 000 Kč. V roce 2022 tento osobní automobil vyřadil z obchodního majetku pro soukromou potřebu. Plátce provede úpravu odpočtu daně.
Lhůta 5 let od roku pořízení končí v roce 2023, plátce je v roce 2022 povinen vrátit 2/5 původně uplatněného odpočtu daně, tedy 20 000 Kč.
Vyjmutí majetku z obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem plátce
Použití majetku, který není dlouhodobým majetkem plátce, pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH.
Stanovení základu daně při dodání zboží pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce
Při poskytnutí majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce se základ daně stanoví podle § 36 odst. 6 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení je základem daně cena, za kterou by bylo možné toto zboží nebo obdobné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tedy ke dni vyřazení zboží z obchodního majetku. Pokud není možné takovou cenu určit, je základem daně výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
V podstatě se jedná o cenu obvyklou, za kterou by zboží bylo možné pořídit v dané době a při jeho stavu opotřebení.
Základ daně při poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce
Při poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce je pro tyto případy podle § 36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH základem daně výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Příklad 8
Plátce, který vede podnikatelům účetnictví, zpracoval bezúplatně účetnictví pro svého příbuzného. Při pořízení počítače, kancelářských potřeb, papíru atd. uplatnil nárok na odpočet daně.
V takovém případě je bezúplatná služba zpracování účetnictví považována pro účely zákona o DPH za úplatnou a jedná se o zdanitelné plnění. Základem daně jsou celkové náklady vynaložené na tuto službu, a to jak materiálové, tak mzdové a režijní náklady. Plátce zpracuje kalkulaci těchto nákladů, která je podkladem pro stanovení základu daně.
Poskytnutí nájmu bezúplatně
Pokud je poskytnut nájem nemovité věci bezúplatně, není předmětem daně. Pokud ale plátce u zdanitelných plnění, přijatých v souvislosti s tímto nájmem, uplatnil odpočet daně, jedná se podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH o poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce a plátce je povinen přiznat daň z obvyklé ceny.
Specifickým případem bylo poskytnutí nájmu bez úplaty v době koronavirové karantény. Vzhledem k tomu, že v této době byly téměř všechny provozovny uzavřeny, poskytla řada plátců nájemné jako zdanitelné plnění bez úplaty.
Pokud ale byla v době karantény pronajímaná nemovitá věc uzavřena, je pravděpodobné, že výše vynaložených nákladů byla minimální blížící se 1 koruně nebo nule a v takovém případě byla pro plátce pronajímatele obvyklá cena 1 Kč nebo nula a pronajímatel nebyl povinen provést úpravu odpočtu daně podle § 78 zákona o DPH.
Pokud měl pronajímatel nějaké vynaložené náklady, související s tímto nájmem, tak stanovil základ daně ve výši těchto vynaložených nákladů.
Příklad 9
Plátce pronajímal obchod jinému plátci. Nájemce v tomto obchodě prodává obuv. Pronajímatel se dohodl s nájemcem, že po dobu uzavření obchodu mu nájemce nebude za nájem nic platit. Pro pronajímatele se jednalo o bezúplatné poskytnutí služby, které se považuje za poskytnuté za úplatu.
Vzhledem k tomu, že pronajímatel neměl na poskytnutí tohoto nájmu žádné vynaložené náklady, byla základem daně nula.
Doprava zaměstnanců do práce
K problematice použití hmotného majetku nebo poskytnutí služeb pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce je rozsáhlá judikatura a každý případ je třeba posoudit zcela samostatně.
Evropský soudní dvůr posuzoval například dopravu zaměstnanců do práce a tuto problematiku posoudil tak, že pokud by zaměstnavatel poskytoval svým zaměstnancům dopravu do práce zdarma, ale zaměstnanec by v tomto konkrétním případě mohl využít pro dopravu do zaměstnání běžné dopravní prostředky, jednalo by se o poskytnutí služby jako zdanitelného plnění.
V takovém případě plátce při poskytnutí této služby uplatní daň z obvyklé ceny.
Pokud se však jedná o případ, že zaměstnavatel poskytne svým zaměstnancům dopravu do zaměstnání zdarma, například na odlehlé pracoviště a zaměstnanci v tomto případě nemohou využít pro dopravu na toto pracoviště běžné dopravní prostředky, o poskytnutí služby jako zdanitelného plnění se nejedná, protože se jedná o službu poskytnutou v rámci ekonomických činností plátce. Může se jednat o případy, kdy plátce vozí zaměstnance na stavbu, na pole do lesa apod.
Vystavování daňových dokladů
Pokud plátce uskuteční zdanitelná plnění dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) a při poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH, vystaví doklad o použití.
Jedná se o případy, kdy se za dodání zboží za úplatu považuje použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností a při dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh.
Plátce vystaví doklad o použití při poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, které se považují za poskytnutí služby za úplatu.
Doklad o použití je speciálním daňovým dokladem, který plátce použije v případě, kdy má povinnost přiznat daň na výstupu za dodání zboží či poskytnutí služby bez úplaty.
Doklad o použití má obdobné náležitosti jako běžný daňový doklad s tím, že neobsahuje označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje a daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje. Povinnou náležitostí dokladu o použití je navíc sdělení o účelu použití.
Nedoložené případy zničení nebo ztráty majetku
V případě zničení nebo ztráty majetku se podle zákona o DPH účinného od 1. 7. 2017 rozlišuje, zda se jedná o nedoložené zničení, ztrátu nebo odcizení obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem a majetku, který je dlouhodobým majetkem plátce.
Generální finanční ředitelství vydalo k této problematice informaci č. j. 55985/17/7100-20116-050485.
V této informaci je definováno, co se rozumí „mankem“. V případě užití pojmu „manko“ se podle informace GFŘ jedná vždy o manko nebo schodek nad normu přirozeného úbytku.
Pokud plátci vznikne manko, u kterého řádně nedoloží zničení, ztrátu nebo odcizení, je u majetku, který není dlouhodobým majetkem (drobný majetek), povinen provést vyrovnání odpočtu daně podle § 77 zákona o DPH.
V případě vzniku manka u dlouhodobého majetku, provede plátce podle § 78e zákona o DPH úpravu odpočtu daně.
V případě, že plátci vznikne manko do normy přirozeného úbytku, vyrovnání odpočtu daně ani úpravu odpočtu daně neprovádí. Výši manka do normy přirozeného úbytku je plátce povinen doložit interními předpisy nebo vnitropodnikovými směrnicemi a o provedení inventarizace majetku vyhotovuje plátce inventurní soupisy.
Nedoložené případy zničení, ztráty či odcizení majetku, který není dlouhodobým majetkem
Vyrovnání odpočtu daně u majetku, který není dlouhodobým majetkem (drobný majetek) podléhá původní odpočet daně, který plátce uplatnil u obchodního majetku před jeho použitím.
Vyrovnání odpočtu daně se provede u obchodního majetku, který má plátce na zásobě. Vyrovnání odpočtu daně se neprovede u majetku, který byl vydán ze skladu do spotřeby nebo který byl nakoupen pro přímou spotřebu a byl tak také použit, jako například nábytek do kanceláří apod.
Vyrovnání odpočtu daně se provede v případě, že plátce uplatnil nárok na odpočet daně a ve tříleté lhůtě pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně použije v rámci svých ekonomických činností tento majetek pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně, je povinen provést vyrovnání odpočtu daně. Tato tříletá lhůta pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl.
Použitím pro jiné účely se pro případy nedoložené ztráty, zničení nebo odcizení majetku rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v plné nebo částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které není schopen řádně doložit ani potvrdit.
Plátce provede vyrovnání odpočtu daně v okamžiku, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
Vyrovnání odpočtu daně vypočítá plátce tak, že spočítá rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. V případech nedoložené ztráty, zničení nebo odcizení majetku je rozdíl vždy záporný, plátce tedy musí provést vyrovnání odpočtu daně. V kontrolním hlášení se vyrovnání odpočtu daně neuvádí.
Příklad 10
Plátce, který provozuje obchod se stavebním materiálem, provedl v prosinci 2021 inventuru obchodního majetku a zjistil, že mu na skladě chybí tvárnice, které nakoupil v květnu 2021 se základem daně 20 000 Kč a uplatnil daň 4 200 Kč. Plátce není schopen ztrátu tvárnic nijak doložit.
Plátce je povinen provést vyrovnání odpočtu daně za zdaňovací období prosinec 2021. Vyrovnání odpočtu daně provede tak, že vrátí daň ve výši 4 200 Kč, uvedenou na daňovém dokladu, kterou si odečetl při nákupu. Vyrovnání odpočtu daně neuvádí v kontrolním hlášení.
Nedoložené případy zničení, ztráty či odcizení dlouhodobého majetku
Pokud dojde ke zničení, ztrátě, nebo odcizení dlouhodobého majetku a tato ztráta, zničení nebo odcizení nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, provede plátce úpravu odpočtu daně podle § 78e, resp. 78 až 78c zákona o DPH.
Tato úprava odpočtu daně se provede v případě, že ke zničení, ztrátě nebo odcizení dojde v pětileté lhůtě (nedoložené zničení, ztráta, či odcizení nemovité věci pravděpodobně nepřichází v úvahu) po roce, ve kterém byl původní odpočet daně uplatněn.
Obdobně jako u majetku, který není dlouhodobým majetkem, se úprava odpočtu daně provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o ztrátě, zničení, či odcizení majetku dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
Částku jednorázové úpravy odpočtu daně vypočte plátce tak, že stanoví součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně.
Standardně se částka úpravy odpočtu daně vypočte ve výši jedné pětiny ze součinu částky daně na vstupu a rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém se provádí úprava odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém byl původní odpočet daně uplatněn. Pro tyto případy je ukazatelem nároku na odpočet daně 0 %
Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna a pokud plátce zjistí, že ke ztrátě, zničení nebo odcizení, které řádně nedoloží, došlo v roce, ve kterém dlouhodobý majetek pořídil, provede také úpravu odpočtu daně i za tento rok.
Příklad 11
Plátce, stavební firma, provedl v prosinci 2021 inventuru obchodního majetku, při které zjistil, že mu chybí stavební míchačka, kterou pořídil v květnu 2020 se základem daně 50 000 Kč a uplatnil daň 10 500 Kč. Ztrátu míchačky nijak nedoložil.
Plátce je povinen za zdaňovací období prosinec 2021 provést úpravu odpočtu daně. Vzhledem k tomu, že první rok míchačku používal k uskutečňování ekonomické činnosti, pro kterou nárok na odpočet daně při pořízení uplatnil, provede úpravu odpočtu daně tak, že z původně uplatněného nároku na odpočet daně vrátí 4/5, tedy 8 400 Kč.
Ing. Zdeněk Kuneš
