Povinnost FO podat daňové přiznání

k dani z příjmů za rok 2015

Podáním DP k dani z příjmů fyzických osob se zabývá v zákonu o dani z příjmů samostatné ustanovení § 38g. Kdy je poplatník povinen podat přiznání k dani z příjmů FO? Jaké nové změny jsou nutné pro podání daňového přiznání za rok 2015?

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ JE POVINEN PODAT KAŽDÝ, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč. Poznamenáváme, že daňová ztráta vzniká u poplatníka daně z příjmů fyzických osob výlučně u příjmů ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP a u příjmů z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP.

Daňové přiznání u výdělečně činných důchodců

Pro zdaňovací období roku 2015 se obnovuje aplikace ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. V tomto ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2015 se uvádí, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a § 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7 ZDP. Ve zdaňovacích obdobích roku 2013 a 2014 se na základě bodu 8 článek II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. nepostupovalo podle ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. Osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP tak v letech 2013 a 2014 nebylo omezeno žádnou výší dosažených příjmů podle § 6 a dílčích základů daně z příjmů dle § 7 a § 9. V bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. se uvádí, že pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije bod 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

Pro rok 2015 tedy platí závěr, že zatímco podle znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP podléhá zdanění jako ostatní příjem jen částka ročního důchodu převyšující hranici 331 200 Kč, tak v případě součtu příjmu z výdělečné činnosti důchodce dle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a § 9 převyšujícího částku 840 000 Kč, podléhá zdanění celá výše vyplaceného ročního důchodu, tedy i do částky 331 200 Kč.

Příklad

Povinnost zdanit starobní důchod v daňovém přiznání

Lékař pobírá starobní důchod ve výši 15 850 Kč měsíčně. Je nadále výdělečně činný a za rok 2015 dosáhne následující zdanitelné příjmy:

-    příjmy ze zaměstnání v nemocnici (hrubá mzda) v celkové výši 210 000 Kč,

-    příjmy ze soukromé lékařské praxe ve výši 780 000 Kč,

-    příjmy z nájmu bytů v činžovním domě ve výši 385 000 Kč.

K příjmům ze samostatné činnosti a z nájmu uplatňuje poplatník výdaje procentem z příjmů.

Dílčí základ daně dle § 7 činí 780 000 Kč – 0,4 x 780 000 Kč = 468 000 Kč

Dílčí základ daně dle § 9 činí 385 000 Kč – 0,3 x 385 000 Kč = 269 500 Kč

Součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a § 9 činí za r. 2015:

210 000 Kč + 468 000 Kč + 269 500 Kč = 947 500 Kč

Na poplatníka se vztahuje znění § 4 odst. 3 ZDP, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a § 9 ZDP přesáhl za zdaňovací období 2015 částku 840 000 Kč. Z toho titulu podléhá zdanění i celá výše vypláceného starobního důchodu, tedy částka 15 850 Kč x 12 měsíců = 190 200 Kč. Tato částka bude zahrnuta v daňovém přiznání do dílčího základu daně dle § 10 ZDP jako ostatní příjem.

POPLATNÍK S PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

•    Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, pokud má příjmy ze závislé činnosti včetně doplatků mezd současně od více plátců.

•    Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců a současně má jiné příjmy (vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně) podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč.

Příklad

Zaměstnanec s příjmy z prodeje cenných papírů

Zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani a zaměstnavatel sráží zaměstnanci měsíční zálohu na daň. V roce 2015 prodal občan cenné papíry za částku 154 000 Kč, které zakoupil v roce 2014 za částku 149 000 Kč.

Na poplatníka se ve smyslu § 4 odst. 1 písm. w) a písm. v) ZDP nevztahuje osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů, protože doba mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru nepřesáhla dobu 3 let a výše příjmů z tohoto úplatného převodu cenných papírů přesáhla částku 100 000 Kč. I když zisk z úplatného převodu cenných papírů je pouze 5 000 Kč a je zdaněn jako ostatní příjem dle § 10 ZDP, výše příjmů z úplatného převodu cenných papírů je vyšší než 6 000 Kč a proto poplatník nemůže požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daně, a za rok 2015 musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

•    Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

•    Daňové přiznání je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (darů) poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

•    Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč.

•    Daňové přiznání není povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f zákona.

•    Daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (FO – daňový nerezident ČR), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) (slevu na dani na manželku, slevu na dani na invaliditu a slevu za umístění dítěte), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP podle § 35c ZDP, nebo uplatňuje nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP.

ZMĚNA U AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ ZDANĚNÝCH SRÁŽKOVOU DANÍ - Dle ustanovení § 7 odst. 6 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2014 byly příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP (tedy veškeré příjmy vymezené v tomto ustanovení) plynoucí ze zdrojů na území ČR samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (srážková daň 15 %) za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2015 k návratu znění ustanovení § 7 odst. 6 ZDP do znění účinného v roce 2013, takže v roce 2015 se ustanovení § 7 odst. 6 ZDP vztahuje pouze na příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, přičemž zůstává zachována hranice z roku 2014 ve výši 10 000 Kč.

V roce 2014 bylo možno poprvé a také naposled využít znění § 36 odst. 7 ZDP, to znamená možnost zahrnout příjmy zdaněné dle § 7 odst. 6 ZDP zvláštní sazbou daně do daňového přiznání za zdaňovací období roku 2014 se započtením daně sražené z těchto příjmů plátcem daně.

Ve zdaňovacím období roku 2015 již tato možnost pro poplatníky s příjmy zdaňovanými dle § 7 odst. 6 ZDP není možná, protože zákonem č. 267/2014 Sb. bylo ustanovení § 36 odst. 7 ZDP upraveno v tom smyslu, že do daňového přiznání může poplatník, který je daňovým rezidentem ČR zahrnout pouze příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, a sraženou daň z těchto příjmů může započítat na jeho daň – pasáž týkající se této možnosti pro poplatníky s příjmy dle § 7 odst. 6 ZDP byla ze zákona počínaje zdaňovacím obdobím roku 2015 vypuštěna.

Příklad

Poplatník s autorskými příjmy

Poplatník má za rok 2015 pouze příjmy ze zpracovaných příspěvků do různých časopisů jednoho vydavatelství. Za rok 2015 obdrží nezdaněné honoráře převyšující v jednotlivých měsících částku 10 000 Kč v souhrnné výši 268 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje poplatník paušální výdaje. Pouze za měsíce leden a listopad 2015 obdrží autorský honorář ve výši 9 500 Kč (01/2015) a 9 900 Kč (11/2015), ze kterého vydavatelství srazilo a odvedlo srážkovou daň ve výši 15 %. Poplatník uplatňuje v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka.

Základ daně dle § 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2015:

268 000 Kč – 0,4 x 268 000 Kč = 160 800 Kč

Vypočtená daň z příjmů v daňovém přiznání:

160 800 Kč x 0,15 = 24 120 Kč

Po uplatnění základní slevy na poplatníka je jeho daňová povinnost nulová. Současně ze dvou honorářů je odvedena plátcem daně srážková daň 2 910 Kč.

SOdární zvýšení daně u zaměstnanců a daňové přiznání se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Netýká se příjmů z nájmu, z kapitálového majetku a ostatních příjmů zdaňovaných dle § 10 ZDP. Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi:

a)  součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a 

b)  48 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Pro rok 2015 činí limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 277 328 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2015 tuto limitní částku, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.

Z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2014 vyplývalo, že pokud se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, je povinen poplatník podat daňové přiznání. Pokud tedy bylo u poplatníka pouze s příjmy dle § 6 ZDP alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, byl povinen poplatník podat za zdaňovací období daňové přiznání a nebylo možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když měl poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani. Zákon č. 267/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 upravil ustanovení § 38g odst. 4 ZDP v tom smyslu, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Dle změněného znění tohoto ustanovení poplatník musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tudíž tuto povinnost poplatník pouze s příjmy dle § 6 ZDP nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Ve smyslu bodu 48 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. bylo možno tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.

Pokud tedy má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2015 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2015 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2015 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů.

Zákon č. 267/2014 Sb. doplnil rovněž s účinností od 1. 1. 2015 ustanovení § 16a ZDP o nový odstavec 3, ve kterém se stanoví, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6. Dle znění bodu 15 přechodných ustanovení k novele zákona o daních z příjmů bylo možno tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.

OPRAVA CHYB NA DANI ZAVINĚNÍM ZAMĚSTNANCE V DAŇOVÉM PŘIZNÁNÍ - Zákonem č. 267/2014 Sb. je s účinností od 1. 1. 2015 rozšířeno ustanovení § 38g ZDP o nový odstavec 5, týkající se povinnosti podat daňové přiznání z důvodu dluhu na dani nebo neoprávněně vyplaceného daňového bonusu. V tomto ustanovení se uvádí, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP. S účinností od 1. 1. 2015 je stanoven nový postup při opravě chyb vzniklých zaviněním zaměstnance, kdy zaměstnavatel (plátce daně) tuto situaci bude řešit pouhým oznámením správci daně, přičemž dluh na dani bude muset uhradit zaměstnanec, který bude muset za tím účelem podat daňové přiznání. K této změně se v důvodové zprávě k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že za účelem zajištění nového postupu při opravě chyb vzniklých zaviněním poplatníka, které bude mít plátce daně možnost řešit tím způsobem, že pouze podá oznámení správci daně a tuto dlužnou částku bude mít povinnost uhradit poplatník, se povinnost podat daňové přiznání tímto poplatníkem zakotvuje přímo do ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů, ve kterém jsou upraveny obecné podmínky, za kterých má poplatník fyzická osoba povinnost daňové přiznání podat. Správce daně tak již může k podání daňového přiznání poplatníka v těchto případech vyzvat. V tomto případě se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud bude daňové přiznání podáno nejpozději ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání.

Daňové přiznání v souvislosti s porušením podmínek soukromého životního pojištění

Podle nového odstavce 6 doplněného do § 38g ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. je povinen podat daňové přiznání poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí tedy plátce daně (zaměstnavatel), ale dodanění provádí přímo zaměstnanec v daňovém přiznání a to jako příjmy dle § 6 ZDP. V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnanec musí podat za zdaňovací období daňové přiznání. V daňovém přiznání uvede zaměstnanec ke zdanění dle § 6 ZDP veškeré příspěvky zaměstnavatele, které byly osvobozeny od daně z příjmů, a to poskytnuté v roce výplaty příslušné částky a v uplynulých 10 letech, ale pouze počínaje rokem 2015. Tento příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.

Připomínáme, že s účinností od 1. 1. 2015 je v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP pro účely osvobození poskytnutého příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění od daně z příjmů kromě podmínky 2 x 60 stanovena ještě třetí podmínka, a to že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Tato třetí podmínka byla zakomponována i do § 15 odst. 6 ZDP, týkající se uplatnění odpočtu od základu daně za zdaňovací období poplatníkem zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění. Pokud nebyla takto smlouva na soukromé životní pojištění upravena v termínu do 31. 3. 2015 (ve smyslu znění bodu 11 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb.) a smlouva bude i nadále umožňovat výplatu jiného příjmu, pak nelze počínaje zdaňovacím obdobím 2015 uplatnit daňovou výhodu ve formě osvobození tohoto příspěvku zaměstnavatele u zaměstnance od daně z příjmů, ani uplatnit daňovou výhodu ve formě odpočtu od základu daně zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění (do výše částky 12 000 Kč).

V § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2015

se uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let:

•    k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, nebo

•    k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo

•    k předčasnému ukončení pojistné smlouvy,

osvobození na straně zaměstnance zaniká a příjmem zaměstnance podle § 6 ZDP, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Dle bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po 1. 1. 2015.

Obdobně v § 15 odst. 6 ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2015

se uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, pak nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně.

Výše uvedený postup dodanění se neuplatní:

•    v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

•    nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění,

•    nebo v případě smrti,

•    a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele anebo pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

K výše uvedenému zpřísnění podmínek v § 15 odst. 6 ZDP se v bodě 10 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že u pojistných smluv soukromého životního pojištění uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1. 1. 2015) se v případě, že dojde k výplatě příjmů z pojistné smlouvy nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u nezdanitelných částí základu daně uplatněných za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a uplatněných ve lhůtě 10 let před výplatou příjmů nebo ukončení smlouvy pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, postupuje podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pokud tedy dojde k výběru jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (mimořádný výběr), dojde k dodanění (v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP) u poplatníka pouze uplatněného odpočtu od základu daně uplatněného počínaje rokem 2015.

Pokud by však došlo k předčasnému zrušení pojistné smlouvy a poplatník by nedodržel podmínky 2 x 60 (nedosáhl by věku 60 let a pojistná smlouva by netrvala 60 měsíců), musel by provést poplatník v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP dodanění veškerých uplatněných odpočtů od základů daně za uplynulých 10 let (tato sankce totiž existovala v § 15 odst. 6 ZDP i před rokem 2015).

UPLATNĚNÍ DAŇOVÉ ZTRÁTY V DAŇOVÉM PŘIZNÁNÍ ZŮSTAVITELE - Zákon o daních z příjmů v ustanovení § 38ga s účinností od 1. 1. 2014 stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní

a)  nezdanitelnou část základu daně,

b)  položku odčitatelnou od základu daně, počínaje rokem 2015 s výjimkou daňové ztráty (doplnění zákonem č. 267/2014 Sb.),

c)  slevu na dani,

d)  daňové zvýhodnění.

Ing. Ivan Macháček

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a)  plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b)  příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c)  odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d)  příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena

a)  určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,

b)  stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý...