Povinnost podat daňové přiznání

Jaké jsou termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a jaké vyplývají sankce za včasné nepodání daňového přiznání a za opožděnou úhradu daně? Kdy má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání za rok 2023 a kdy naopak podávat daňové přiznání nemusí a může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění?

POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ A TERMÍNY PRO PODÁNÍ PŘIZNÁNÍ - Z § 135 daňového řádu vyplývá, že řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.

Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, tedy i daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:

a)  4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2023 maximálně do 2. 5. 2024), nebo

b)  6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2023 do 1. 7. 2024). Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.

Ve smyslu znění § 166 odst. 1 DŘ se za den platby považuje:

a)  u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,

b)  u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,

c)  u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.

Dle § 138 odst. 1 DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Přitom dle odstavce 3 tohoto ustanovení lze daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 nahradit opravným daňovým přiznáním pouze tehdy, jsou-li obě tato daňová přiznání podána:

a)  elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ,

b)  poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ, nebo

c)  ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ.

Jaká hrozí sankce za opožděné podání daňového přiznání?

Podle § 250 odst. 1 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu:

-   nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost,

-   nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Pokuta činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Ve smyslu § 250 odst. 3 DŘ pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového přiznání se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její vypočtená výše částku menší než 1 000 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoliv měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle § 250 odst. 1 nebo 2 DŘ stanovená horní hranice, přičemž výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta tedy není součástí platebního výměru na daň podle daňového přiznání, ale je součástí samostatného platebního výměru.

Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je podle znění § 250 odst. 7 DŘ poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

Pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti platí zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně z příjmů obsažené v § 38o ZDP. Uvádí se zde, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.

Jaké hrozí sankce v souvislosti s opožděnou úhradou daně?

Ze znění § 252 odst. 2 DŘ vyplývá povinnost uhradit úrok z prodlení za neuhrazení splatné daně, a to od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Výše úroku z prodlení dle § 252 odst. 4 DŘ odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Prozatím činí výše repo sazby 7 % a úrok z prodlení tak činí 15 %. Lze předpokládat, že k 1. 1. 2024 může dojít na základě rozhodnutí ČNB (na jednání v prosinci 2023) ke snížení této výše reposazby.

Ve smyslu znění § 251a odst. 2 DŘ se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

Pokud daňový subjekt podá v opožděném termínu daňové přiznání a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit nejen pokutu za opožděné podání daňového přiznání, ale i úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti.

Příklad 1

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2023 v elektronické podobě až dne 18. 6. 2024 z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 601 000 Kč a dílčí základ z podnikání 495 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 59 310 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2023 na pololetních zálohách na daň částku 55 800 Kč (za rok 2022 dílčí základ daně dle § 6 ZDP činil 42 % celkového základu daně, a proto platil poplatník zálohy na daň v poloviční výši v souladu s § 38a odst. 5 ZDP). V daňovém přiznání za rok 2023 vyčíslí daň 129 960 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 14 850 Kč. Tento uhradí současně s podáním daňového přiznání, a dne 19. 6. 2024 je daň připsána na účet správce daně.

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 10. 5. do 18. 6. 2024 ve výši:

129 960 Kč × 0,05: 100 × 40 dnů = 2 599,20 Kč.

S ohledem na znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 této částky, tedy částku 259,92 Kč.

Úrok z prodlení se stanoví za období od 6. 5. 2024 do dne platby včetně. Předpokládejme, že k 1. 1. 2024 zůstává repo sazba ve výši 7,00 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí:

14 850 Kč × (7,00 + 8,00) : 100 × 44 dnů: 365 dnů = 268,52 Kč.

Žádná ze sankcí nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je nižší než 1 000 Kč.

Kdy je poplatník s příjmy ze závislé činnosti povinen podat daňové přiznání a kdy přiznání za rok 2023 podávat nemusí?

Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob se zabývá ustanovení § 38g ZDP. Základní podmínka vyplývá z § 38g odst. 1 ZDP, kde se uvádí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 ke zvýšení tohoto limitu pro podání daňového přiznání z původních 15 000 Kč na částku 50 000 Kč. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, kdy jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Příklad 2

Zaměstnanec je od 1. ledna 2023 ve starobním důchodu a pobírá starobní důchod za rok 2023 v souhrnné výši za kalendářní rok 253 200 Kč. Je nadále aktivní a zpracovává různé články do časopisů, dále obchoduje na pražské burze cenných papírů a pronajímá od června 2023 garsonku, kterou vlastní. Za rok 2023 z těchto aktivit dosáhne následující příjmy:

-    příjem z autorských honorářů za články ve výši 75 500 Kč, které v příslušném měsíci nepřevyšují částku 10 000 Kč od jednoho vydavatele,

-    příjem z prodeje akcií na pražské burze ve výši 99 900 Kč se ziskem 17 500 Kč, které vlastnil 2 roky,

-    příjem z nájmu 1 pokojového bytu od června 2023 ve výši 49 900 Kč.

Fyzická osoba nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a veškeré příjmy (kromě autorských honorářů) získané v roce 2023 zůstanou nezdaněny, a to z těchto důvodů:

a)  starobní důchod ve výši 253 200 Kč za rok je dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně z příjmů osvobozen,

b)  příjem z autorských honorářů podléhá zdanění srážkovou daní, kterou odvádí plátce daně (vydavatel) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP,

c)  příjem z úplatného převodu cenných papírů je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP (příjem z prodeje akcií nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč),

d)  ke zdanění za rok 2023 tak přichází v úvahu příjem z nájmu bytu zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale vzhledem k tomu, že tento roční příjem nepřesáhl hranice 50 000 Kč, nemusí fyzická osoba dle § 38g odst. 1 ZDP podávat za rok 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Pro zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti jsou důležitá další specifická ustanovení obsažená v jednotlivých odstavcích ustanovení § 38g ZDP, ze kterých vyplývá, v jakých situacích poplatník s příjmy ze závislé činnosti musí podávat za rok 2023 daňové přiznání, a v jakých situacích tuto povinnost nemá a musí využít institutu ročního zúčtování záloh u svého zaměstnavatele.

Ze znění § 38g odst. 2 ZDP vyplývá:

•    Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá podle § 7 až § 10 ZDP příjmy vyšší než 20 000 Kč (do konce roku 2022 byla tato hranice stanovena ve výši 6 000 Kč).

Příklad 3

Zaměstnanec je do 30. 11. 2023 zaměstnán ve stavební firmě a na základě podané výpovědi přechází od 1. 12. 2023 k jinému zaměstnavateli s jeho vyšším mzdovým oceněním. U obou zaměstnavatelů učinil prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec měl v roce 2023 pouze příjmy ze závislé činnosti postupně od dvou plátců a u obou učinil prohlášení k dani, nepodává přiznání k dani z příjmů za rok 2023 a může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Druhému zaměstnavateli předloží zaměstnanec potvrzení získané na základě jeho žádosti od prvního zaměstnavatele o údajích v jeho mzdovém listě ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP.

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje v roce 2023 v hlavním pracovním poměru u zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. Současně si přivydělává příležitostně u druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce. Odměna z této dohody převyšuje v jednotlivých měsících částku 10 000 Kč. U druhého zaměstnavatele nemůže učinit prohlášení k dani.

Příjmy z dohody o pracovní činnosti nepodléhají u zaměstnance zdanění daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP, protože výše těchto příjmů v roce 2023 převyšuje hranici 10 000 Kč za měsíc. Tyto příjmy u druhého zaměstnavatele jsou proto zdaňovány formou měsíční zálohy na daň. Ze znění § 38g odst. 2 ZDP vyplývá, že zaměstnanec nemůže u svého hlavního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění a musí v zákonném termínu podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede ke zdanění příjmy dle potvrzení od obou zaměstnavatelů (dle § 38j odst. 3 ZDP).

•    Daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

Příklad 5

Český daňový rezident má od ledna do srpna 2023 pouze příjmy ze závislé činnosti od českého zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. Od září do prosince 2023 má pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, přičemž podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění podléhají tyto příjmy metodě vynětí.

Vzhledem k tomu, že v § 38g odst. 2 ZDP se uvádí, že daňové přiznání není povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP, tato podmínka v našem případě není splněna. Poplatník má nejen příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP, ale má rovněž příjmy ze závislé činnosti od tuzemského zaměstnavatele, i když se nejedná o souběžné příjmy. Poplatník musí podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023, ve kterém si může uplatnit případné nezdanitelné částky dle § 15 ZDP a slevy na dani ve smyslu § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

•    Daňové přiznání je povinen podat daňový nerezident ČR, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (jedná se o slevu na dani na manželku, na vlastní invaliditu a slevu za umístění dítěte) a dále který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti anebo uplatňuje nezdanitelnou část základu daně (dle § 15 ZDP).

•    Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

•    Daňové přiznání je povinen rovněž podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Ze znění § 38g odst. 5 ZDP vyplývá:

Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v jejichž důsledku došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Toto ustanovení navazuje na znění § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, kde se uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let:

-    k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění,

-    k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo

-    k předčasnému ukončení pojistné smlouvy,

osvobození na straně zaměstnance zaniká a příjmem zaměstnance podle § 6 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Z bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. vyplývá, že tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele se použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po 1. 1. 2015. Výše uvedený postup dodanění se neuplatní:

•    v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

•    nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění,

•    nebo v případě smrti,

•    a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele.

Toto dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí plátce daně (zaměstnavatel), ale jak je výše uvedeno, provádí dodanění přímo zaměstnanec v daňovém přiznání a to jako příjmy dle § 6 ZDP. V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnanec musí podat za zdaňovací období daňové přiznání. V daňovém přiznání uvede zaměstnanec ke zdanění dle § 6 ZDP veškeré příspěvky zaměstnavatele, které byly osvobozeny od daně z příjmů, a to poskytnuté v roce výplaty příslušné částky a v uplynulých 10 letech, ale pouze počínaje rokem 2015. Tento příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad 6

Zaměstnanec má od roku 2014 uzavřenu smlouvu na soukromé životní pojištění, na kterou mu přispívá zaměstnavatel pravidelně měsíčně částkou 1 500 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. V roce 2023 uzavřel občan s pojišťovnou dodatek smlouvy, na základě kterého si část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití a to z důvodu nedostatku finančních prostředků pro zajištění chodu společné domácnosti. Zaměstnanec má pouze příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Dosud nedosáhl věku 60 let.

I když došlo k výplatě části naspořené částky až po 60 měsících od uzavření smlouvy, k výplatě, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, dochází před dosažením věku 60 let zaměstnance. Proto ve smyslu § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP zaniká osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec nebude moci za rok 2023 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, ale musí ve smyslu znění § 38g bod 5 ZDP podat daňové přiznání za rok 2023, ve kterém zdaní vyplacené příspěvky zaměstnavatele od ledna 2015 jako příjem ze závislé činnosti (dle bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po 1. 1. 2015). Z tohoto příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle § 6 ZDP.

Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto dodatku ke smlouvě bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat společně se mzdou včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

SPECIFICKÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

•    V § 38ga ZDP jsou stanoveny specifické podmínky pro podání daňového přiznání osobou spravující pozůstalost za období ode dne smrti poplatníka (i zaměstnance) do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

•    Specifické řešení nalezneme dále v ustanovení § 36 odst. 6 ZDP. V něm se uvádí, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

Ing. Ivan Macháček

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka...