Povinnosti účetní jednotky na přelomu let

Blíží se období, ve kterém mnozí z nás musejí absolvovat nejnáročnější fázi naší profesní činnosti – sestavení účetní závěrky. Již několik let nedochází k zásadnějším změnám v procesu účetní závěrky, což jistě přispívá k prohloubení kvality sestavných závěrek. Naší snahou je formou bodů přispět k provedení jakési inventury vybraných kroků, na které bychom neměli zapomínat. Jedná se o případy, které nastávají před sestavením účetní závěrky, ale i po jejím sestavení. Pokusme se na následujících stránkách připomenout vybrané kroky vztahující se (nejen) k této náročné aktivitě. Čím se budeme zabývat?

Nejdříve si uvedeme základní informace k problematice dlouhodobého majetku, která vyplynula z novely zákona o daních z příjmů. Důležitou skutečností pro účetního pracovníka je znalost jednotlivých operací a jejich zařazení do správného účetního období. Výčtovým způsobem rozdělíme účetní operace vztahující se k běžnému účetnímu období a k novému účetnímu období. Velice významná je oblast inventarizace majetku a závazků. Vymezíme si základní informace k tomuto procesu a proúčtujeme si některé inventarizační rozdíly.

V našem textu neopomeneme rozdělení a zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií, jak nám ukládají účetní předpisy, a připomeneme si, jak je složitý proces účetní závěrky. V této souvislosti si naznačíme možné kroky závěrkových prací.

Vysvětlíme rozdíly mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou. Tyto pojmy se velice často zaměňují. Sdělíme si, na co nezapomenout v rámci procesu závěrkových prací. Velice názorný bude, jak alespoň doufáme, pro naše čtenáře příklad na uzavírání a otevírání účetních knih. Stanovení rozsahu účetní závěrky se neobejde bez vymezení účetní závěrky pro jednotlivé typy účetních jednotek. Zda sestavit účetní závěrku v plném rozsahu, ve zkráceném rozsahu včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé, či pouze ve zkráceném rozsahu, pochopíme z námi uvedených informací. Účetní je velice často povinen zpracovat, či alespoň se podílet, na vypracování rozborů účetní závěrky. Povinnost nechat si ověřit účetní závěrku auditorem a proces schvalování účetní závěrky jsou další témata tohoto bloku. Doplňujeme ho i o povinnost zveřejnění účetní závěrky s novinkou, která platí od účetní závěrky sestavené za účetní období roku 2021.

Na závěr se krátce zmiňujeme o povinnosti archivace účetních písemností a v neposlední řadě upozorňujeme na možné sankce v případě, kdy účetní jednotka nesestaví účetní závěrku ke stanovenému dni. A nepomineme ani rozdíl mezi řádným, opravným a dodatečným daňovým přiznáním.

Věříme, že následující informace pomohou účetním pracovníkům při rychlém dohledávání podrobností k vybraným skutečnostem vztahujícím se k účetní závěrce a navazujícím činnostem.

Ing. Vladimír Hruška

1.1     Změny v dlouhodobém majetku

Na úvod si alespoň krátce připomeňme základní informace k daňové problematice dlouhodobého majetku, která vyplynula z novely zákona o daních z příjmů. S účinností od 1. 1. 2021 byla navýšena hodnota hranice pro hmotný majetek a pro jeho technické zhodnocení ze 40 000 na 80 000 Kč a možnost využití mimořádných odpisů podle § 30 zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Zvýšení hodnotových hranic ze 40 000 Kč na 80 000 Kč bylo možné uplatnit již pro majetek uvedený do užívání od 1. 1. do 31. 12. 2020, resp. pro technické zhodnocení dokončené v roce 2020. Tyto změny byly doprovázeny Přechodnými ustanoveními v bodech 13, 14 a 15. Znovuzavedení mimořádných odpisů pak doprovázel bod 16 Přechodných ustanovení a bylo možné je uplatnit i u hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2020, a to již pro období roku 2020 či hospodářský rok započatý před 1. 1. 2021.

S účinností od 1. 1. 2021 byla také vypuštěna kategorie nehmotného majetku ze zákona o daních z příjmů (§ 32a Odpisy nehmotného majetku zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů), takže komplexní úpravu daňového režimu odpisování nehmotného majetku včetně technického zhodnocení již v zákoně o daních z příjmů nenajdeme. Poplatníci mohou v základu daně uplatňovat účetní odpisy dlouhodobého nehmotného majetku, a to za splnění podmínek upravených v ustanovení § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 zákona o daních z příjmů.

V praxi je třeba se vypořádat s těmito změnami ve vazbě na účetnictví (upravit vnitropodnikové směrnice) a sestavování daňového přiznání.

1.2     Rozdělení účetních operací vztahujících
          se k běžnému a již k novému účetnímu období

Než uzavřeme účetnictví (účetní knihy) a sestavíme účetní závěrku, musíme zúčtovat veškeré operace týkající se uzavíraného účetního období. Jen heslovitě uveďme, že nesmíme zapomenout např. na:

•    provedení inventarizace,

•    ukončení a zúčtování obchodních případů (zakázek), které jsou dokončeny (výrobně) k rozvahovému dni,

•    zúčtování dohadných položek,

•    zúčtování kurzových rozdílů k rozvahovému dni,

•    proúčtovat časové rozlišení a dohadné položky,

•    zúčtování zásob (dle stanoveného způsobu účtování A či B),

•    vytvoření a zúčtování rezerv (účetních i daňových),

•    rozhodnutí o zúčtování či nezúčtování všech sporných případů reklamací,

•    ukončit vystavování faktur,

•    vypracování a zúčtování mezd posledního účetního období,

•    odpisy – vypočítat, zkontrolovat a porovnat odpisy za dané účetní období,

•    rozúčtování všech účtů, které musejí být k rozvahovému dni „vynulovány“ – jde například o účty 111, 395,

•    vypárování tzv. saldokontních účtů,

•    zúčtování rozdělení výsledku hospodaření za předchozí účetní období (dle rozhodnutí příslušného orgánu) atd.

 

1.3     Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace představuje souhrn činností směřujících k porovnání zjištěného skutečného stavu jednotlivých druhů majetku a závazků (dluhů) s jejich účetními hodnotami (stavem). Po vyhodnocení výsledků inventarizace účetní jednotka zjistí, zda stavy aktiv a pasiv vykázané v účetní závěrce jsou reálné. Inventarizace má také důležitý vliv na oceňování a tvorbu opravných položek či rezerv. Při jejich tvorbě by účetní jednotky měly vzít v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o opatrnických položkách. Pod těmi jsou chápány rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervami se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku. Odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.

Cílem (a samotným požadavkem zákona o účetnictví – viz § 25 odst. 3) je, aby účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnovaly jen zisky, které byly dosaženy, a braly v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky. Týká se to případného snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Inventarizaci jsou účetní jednotky povinny provádět k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. Tuto inventarizaci zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), nazývá jako periodickou inventarizaci. Vedle toho zákon o účetnictví definuje i průběžnou inventarizaci, kterou mohou účetní jednotky provádět i v průběhu účetního období. Takovouto inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž:

•    účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob a 

•    u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží.

Termín průběžné inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

 

1.4     Výsledky inventarizace – účtování

1. Inventarizační rozdíly

Obchodní korporace VZOR, a. s., v rámci provádění inventarizace zboží zjistila:

•    manko na zboží na skladě ve výši 436 000 Kč,

•    zaviněné manko (skladník příslušného skladu má podepsánu dohodu o odpovědnosti) ve výši 17 600 Kč, které skladník uhradil v pokladně,

•    nezaviněné manko na zboží na skladě v rámci norem přirozených úbytků (popřípadě ztratného), které má vyhlášeny v rámci vnitropodnikové směrnice, ve výši 112 000 Kč,

•    přebytek zboží na skladě ve výši 44 000 Kč.

Jakým způsobem obchodní korporace tyto inventarizační rozdíly proúčtuje?

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Manko na zboží na skladě a v prodejnách	549	132	436 000
2.	Odvod DPH – manko	549	343	91 560
3.	Zaviněné manko (skladníkem)	549	112	17 600
4.	Zaviněné manko – pohledávka vůči skladníkovi	335	648	17 600
5.	Úhrada manka skladníkem	211	335	17 600
6.	Úbytek zboží na skladě a v prodejnách v rámci norem přirozených úbytků	504	132	112 000
7.	Přebytek zboží na skladě a v prodejnách	132	648	44 000

 

 

1.5     Kategorie účetních jednotek

Od roku 2016 je nezbytné rozdělit a zařadit účetní jednotky do jednotlivých kategorií. Jedná se o tyto kategorie účetních jednotek:

•    mikro účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 9 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10),

•    malá účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 100 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50),

a)  střední účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotka ani malá účetní jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 500 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250),

b)  velká účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

Hodnota aktiv celkem se zjišťuje z rozvahy a jedná se o hodnotu netto. V případě obratu jde o obrat roční (čistý), popřípadě přepočtený. Počet zaměstnanců se zjišťuje jako průměrný přepočtený stav během účetního období.

Za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka. Subjektem veřejného zájmu jsou účetní jednotky se sídlem v ČR, které jsou obchodní společností s emitovanými investičními cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společnosti a zdravotní pojišťovny. Vedle toho vybranými účetními jednotkami jsou chápány organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.

2. Určení kategorie účetní jednotky

Společnost s ručením omezeným (Beta, s. r. o.), v letech 2017 až 2019 zařazená do kategorie mikro účetní jednotka, zjišťuje, zda splňuje podmínky a zda je stále zařazena do této kategorie. Za rok 2020 vykazuje tyto hodnoty: aktiva celkem = 8 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 19,55 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 8.

Nemusí Beta, s. r. o., uvažovat o přeřazení do kategorie malá účetní jednotka?

Mikro účetní jednotkou je ta jednotka, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a)  aktiva celkem 9 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

 

Společnost s ručením omezeným (Beta, s. r. o.) stále patří do kategorie mikro účetní jednotky. V roce 2020 překračuje hodnoty pouze v rámci ročního úhrnu čistého obratu.

3. Změna kategorie účetní jednotky

Gama, a. s., doposud zařazená do kategorie střední účetní jednotka, vykázala v roce 2018 tyto hodnoty: aktiva celkem = 645 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 475 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 356. V roce 2019 vykázala hodnoty: aktiva celkem = 554 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 650 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 417.

Do jaké kategorie bude Beta, a. s., zařazena v roce 2020?

Pokud účetní jednotka překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty pro střední účetní jednotku, stává se účetní jednotkou velkou. Hraniční hodnoty pro střední účetní jednotku jsou:

a)  aktiva celkem 500 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Vzhledem k tomu, že Gama, a. s., překračuje ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky. Gama, a. s., bude od roku 2020 zařazena do kategorie velké účetní jednotky.

1.6     Jednotlivé kroky závěrkových prací

Proces účetní závěrky je velice složitý. V rámci jejího sestavování však nesmíme zapomenout ani na další záležitosti a navazující činnosti bezprostředně se k účetní závěrce vztahující, např.:

•    rozdělení účetních operací vztahujících se k běžnému účetnímu období a již k novému účetnímu období pro správné vykázání,

 

•    daňová analýza a výpočet daně,

•    události po rozvahovém dni a jejich správné vykázání,

•    sestavení výroční zprávy,

•    sestavení zprávy o vztazích,

•    sestavení zprávy o platbách vládám,

•    rozbor účetní závěrky,

•    audit,

•    schválení účetní závěrky,

•    zveřejnění účetní závěrky,

•    archivace.

1.7     Smluvní sankce

4. Smluvní sankce přijaté

Obchodní korporace VZOR, a. s., obdržela v roce 2020 dvě faktury na smluvní sankce, a to ve výši 240 000 Kč a 64 000 Kč. Do konce roku 2020 zaplatila pouze první fakturu (na částku 240 000 Kč), druhou uhradí až v roce 2021.

Jaké je řešení daného případu?

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
	Účetní a zdaňovací období roku 2020
1.	První faktura na smluvní sankci	544	325	240 000
2.	Druhá faktura na smluvní sankci	544	325	64 000
3.	Úhrada první smluvní sankce v roce 2020	325	221	240 000
	Účetní a zdaňovací období roku 2021
3.	Úhrada druhé smluvní sankce v roce 2021	325	221	64 000

 

Poznámka: v rámci daňové analýzy je nezbytné zohlednit v daňovém přiznání [viz § 24 odst. 2 písm. zi)].

 

5. Smluvní sankce vydané

Obchodní korporace VZOR, a. s., vystavila v roce 2020 dvě faktury na smluvní sankce, a to ve výši 240 000 Kč a 64 000 Kč. Do konce roku 2020 jí dlužník zaplatil pouze první fakturu (na částku 240 000 Kč), druhou uhradí až v roce 2021.

Jak se postupuje v dané situaci?

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
	Účetní a zdaňovací období roku 2020
1.	První faktura na smluvní sankci	315	644	240 000
2.	Druhá faktura na smluvní sankci	315	644	64 000
3.	Úhrada první smluvní sankce	221	315	240 000
	Účetní a zdaňovací období roku 2021
3.	Úhrada druhé smluvní sankce	221	315	64 00

 

Poznámka: v rámci daňové analýzy je nezbytné zohlednit v daňovém přiznání [viz § 24 odst. 2 písm. zi)].

1.8     Rozdíl mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou

Účetní uzávěrka znamená technické uzavření účtů, jinými slovy přeúčtování konečných zůstatků buď na rozvahový závěrečný účet 702, nebo v případě nákladových a výnosových účtů (výsledkových účtů) na účet 710. Tato transakce je obvykle nastavena v účetním softwaru, který provádí účetní uzávěrku automaticky. Z praktického hlediska je vhodné (alespoň na začátku používání daného softwaru) prověřit správnost provádění této transakce. Zákon o účetnictví uvádí v § 17 odst. 2, že pokud není v zákoně o účetnictví stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy

a)  ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,

b)  k poslednímu dni účetního období,

c)  ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,

d)  ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn,

e)  ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,

f)  ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

g)  ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

h)  ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

i) ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

j) ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

Bližší podrobnosti k tomuto procesu pak najdeme v Českém účetním standardu č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih.

Účetní závěrka je v zákoně o účetnictví definována v § 18 jako nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztrát a příloha. Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozeznáváme tři druhy účetních závěrek. Nejčastější je účetní závěrka, které se také říká řádná účetní závěrka. To je ta nejběžnější účetní závěrka, kterou každá účetní jednotka sestavuje na konci účetního období a použije pro to naprosto všechny standardní závěrkové postupy. Vedle řádné účetní závěrky existuje i mimořádná účetní závěrka. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje také za pomoci všech standardních závěrkových postupů stejně jako řádná účetní závěrka. Rozdíl mezi řádnou a mimořádnou účetní závěrkou je v datu, ke kterému se sestavuje. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému než k poslednímu dni účetního období. Dále se lze setkat i s mezitímní účetní závěrkou, která se sestavuje v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. Účetní jednotky sestavují mezitímní účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne a při jejím sestavování se neuzavírají účetní knihy a inventarizaci provádějí jen pro účely vyjádření ocenění dle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví (zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta).

 

1.9     Uzavírání a otevírání účetních knih

6. Uzavíraní a otevírání účetních knih

ABCXYZ, s. r. o., uzavírá a otevírá účetní knihy k datu 31. 12. 20xx. Zůstatky jednotlivých účtů jsou následující:

Účet	Název	MD	D
013.010	Software	917 054,68
021.010	Stavby	12 278 982,62
022.010	Přístroje	8 501 524,74
031.010	Pozemky	1 320 000,00
073.010	Oprávky k softwaru	–866 255,68
081.010	Oprávky ke stavbám	–4 072 309,00
082.010	Oprávky k přístrojům	–6 170 349,46
112.010	Materiál na skladě	13 335 089,13
121.010	Nedokončená výroba	66 505,00
122.010	Polotovary vlastní výroby	35 076,95
123.010	Výrobky	62 881,45
132.010	Zboží na skladě a v prodejnách	45 257,48
191.010	Opravná položka k materiálu	–172 660,96
193.010	Opravná položka k polotovarům vlastní výroby	0,00
196.010	Opravná položka ke zboží	–6 875,78
211.100	Pokladna	13 007,00
221.100	Běžný účet	2 469 880,10
311.100	Odběratelé – tuzemsko	12 067 726,10
321.100	Dodavatelé – tuzemsko		1 463 372,20
333.010	Ostatní závazky vůči zaměstnancům		512 580,00
336.100	Sociální pojištění		203 342,00
336.200	Zdravotní pojištění		87 424,00
341.010	Daň z příjmů		1 066 975,00
342.010	Daň zálohová závislá činnost		68 891,00
343.000	DPH vyúčtování		935 176,00
381.010	Náklady příštích období	720 803,92
383.010	Výdaje příštích období		2 474 814,95
389.010	Dohadné účty pasivní		86 923,16
391.010	Opravná položka k pohledávkám		36 168,00
411.010	Základní kapitál		2 000 000,00
428.010	Nerozdělený zisk minulých let		21 852 690,26
501.010	Kancelářské potřeby	115 251,95
501.020	Materiál – výroba	30 743 213,31
501.030	PHM	665 778,56
502.010	Elektrická energie	164 166,96
504.010	Prodané zboží	11 607 864,70
511.010	Opravy a udržování	651 092,80
513.010	Náklady na reprezentaci	130 670,63
518.010	Nájemné	249 660,79
518.020	Poštovné	22 740,00
518.050	Telefony, internet	351 273,04
518.060	Reklama, inzerce	387 782,78
518.090	Služby – zakázky	3 702 692,97
521.010	Mzdové náklady	7 186 503,00
524.010	Zákonné sociální pojištění	1 876 715,00
524.020	Zákonné zdravotní pojištění	677 421,00
531.010	Daň silniční	30 871,00
532.010	Daň z nemovitostí	56 274,00
538.010	Ostatní daně a poplatky	34 119,83
548.020	Pojistné	233 747,50
551.010	Odpisy staveb	439 581,00
551.020	Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku	540 717,98
551.030	Odpisy software	10 339,00
558.010	Tvorba zákonných opravných položek	–6 558,20
562.010	Úroky	35 563,00
563.010	Kurzové ztráty	123 580,55
581.010	Změna stavu nedokončené výroby	–66 505,00
582.020	Změna stavu polotovaru	268 279,81
583.010	Změna stavu výrobku – materiál	2 378 764,59
583.020	Změna stavu výrobku – kooperace	–199 047,00
583.030	Změna stavu výrobku – ostatní přímé náklady	–2 223 085,58
583.040	Změna stavu výrobku – ostatní	–3,56
591.010	Daň z příjmu z běžné činnosti	1 556 860,00
601.010	Tržby z prodeje výrobků		26 731 109,44
602.010	Tržby z prodeje služeb		27 873 766,71
604.010	Tržby za zboží		16 645 383,18
662.010	Úroky		1 213,03
663.010	Kurzové zisky		251 835,77

 

Jaký je další postup?

Na základě uvedených hodnot provede účetní jednotka uzavření a otevření účetních knih.

 

1. Uzavření účetních knih – rozvahové účty aktivní:

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Uzavření účetních knih – rozvahové účty:	702	–	40 545 338,29
	Software	–	013.010	917 054,68
	Stavby		021.010	12 278 982,62
	Přístroje		022.010	8 501 524,74
	Pozemky		031.010	1 320 000,00
	Oprávky k softwaru		073.010	–866 255,68
	Oprávky ke stavbám		081.010	–4 072 309,00
	Oprávky k přístrojům		082.010	–6 170 349,46
	Materiál na skladě		112.010	13 335 089,13
	Nedokončená výroba		121.010	66 505,00
	Polotovary vlastní výroby		122.010	35 076,95
	Výrobky		123.010	62 881,45
	Zboží na skladě a v prodejnách		132.010	45 257,48
	Opravná položka k materiálu		191.010	–172 660,96
	Opravná položka k polotovarům vlastní výroby		193.010	0,00
	Opravná položka ke zboží		196.010	–6 875,78
	Pokladna		211.100	13 007,00
	Běžný účet		221.100	2 469 880,10
	Odběratelé – tuzemsko		311.100	12 067 726,10
	Náklady příštích období		381.010	720 803,92

 

2. Uzavření účetních knih – rozvahové účty pasivní:

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Uzavření účetních knih – rozvahové účty:	–	702	30 788 356,57
	Dodavatelé – tuzemsko	321.100	–	1 463 372,20
	Ostatní závazky vůči zaměstnancům	333.010		512 580,00
	Sociální pojištění	336.100		203 342,00
	Zdravotní pojištění	336.200		87 424,00
	Daň z příjmů	341.010		1 066 975,00
	Daň zálohová závislá činnost	342.010		68 891,00
	DPH vyúčtování	343.000		935 176,00
	Výdaje příštích období	383.010		2 474 814,95
	Dohadné účty pasivní	389.010		86 923,16
	Opravná položka k pohledávkám	391.010		36 168,00
	Základní kapitál	411.010		2 000 000,00
	Nerozdělený zisk minulých let	428.010		21 852 690,26

 

3. Uzavření nákladových výsledkových účtů v účetních knihách:

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Uzavření nákladových výsledkových účtů v účetních knihách:	710	–	61 746 326,41
	Kancelářské potřeby	–	501.010	115 251,95
	Materiál – výroba		501.020	30 743 213,31
	PHM		501.030	665 778,56
	Elektrická energie		502.010	164 166,96
	Prodané zboží		504.010	11 607 864,70
	Opravy a udržování		511.010	651 092,80
	Náklady na reprezentaci		513.010	130 670,63
	Nájemné		518.010	249 660,79
	Poštovné		518.020	22 740,00
	Telefony, internet		518.050	351 273,04
	Reklama, inzerce		518.060	387 782,78
	Služby – zakázky		518.090	3 702 692,97
	Mzdové náklady		521.010	7 186 503,00
	Zákonné sociální pojištění		524.010	1 876 715,00
	Zákonné zdravotní pojištění		524.020	677 421,00
	Daň silniční		531.010	30 871,00
	Daň z nemovitostí		532.010	56 274,00
	Ostatní daně a poplatky		538.010	34 119,83
	Pojistné		548.020	233 747,50
	Odpisy staveb		551.010	439 581,00
	Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku		551.020	540 717,98
	Odpisy software		551.030	10 339,00
	Tvorba zákonných opravných položek		558.010	-6 558,20
	Úroky		562.010	35 563,00
	Kurzové ztráty		563.010	123 580,55
	Změna stavu nedokončené výroby		581.010	–66 505,00
	Změna stavu polotovaru		582.020	268 279,81
	Změna stavu výrobku – materiál		583.010	2 378 764,59
	Změna stavu výrobku – kooperace		583.020	–199 047,00
	Změna stavu výrobku – ostatní přímé náklady		583.030	–2 223 085,58
	Změna stavu výrobku – ostatní		583.040	–3,56
	Daň z příjmu z běžné činnosti		591.010	1 556 860,00

 

4. Uzavření výnosových výsledkových účtů v účetních knihách:

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Uzavření výnosových výsledkových účtů v účetních knihách	–	710	71 503 308,13
	Tržby z prodeje výrobků	601.010	–	26 731 109,44
	Tržby z prodeje služeb	602.010		27 873 766,71
	Tržby za zboží	604.010		16 645 383,18
	Úroky	662.010		1 213,03
	Kurzové zisky	663.010		251 835,77

 

5. Uzavření účtu 710 v účetních knihách:

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Uzavření účtu 710 v účetních knihách – zisk	710	702	9 756 981,72

 

 

6. Otevírání účetních knih – rozvahové účty aktivní:

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Otevírání účetních knih – rozvahové účty:	–	701	40 545 338,29
	Software	013.010	–	917 054,68
	Stavby	021.010		12 278 982,62
	Přístroje	022.010		8 501 524,74
	Pozemky	031.010		1 320 000,00
	Oprávky k softwaru	073.010		–866 255,68
	Oprávky ke stavbám	081.010		–4 072 309,00
	Oprávky k přístrojům	082.010		–6 170 349,46
	Materiál na skladě	112.010		13 335 089,13
	Nedokončená výroba	121.010		66 505,00
	Polotovary vlastní výroby	122.010		35 076,95
	Výrobky	123.010		62 881,45
	Zboží na skladě a v prodejnách	132.010		45 257,48
	Opravná položka k materiálu	191.010		–172 660,96
	Opravná položka k polotovarům vlastní výroby	193.010		0,00
	Opravná položka ke zboží	196.010		–6 875,78
	Pokladna	211.100		13 007,00
	Běžný účet	221.100		2 469 880,10
	Odběratelé – tuzemsko	311.100		12 067 726,10
	Náklady příštích období	381.010		720 803,92

 

7. Otevírání účetních knih – rozvahové účty pasivní:

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Otevírání účetních knih – rozvahové účty:	701	–	40 545 338,29
	Dodavatelé – tuzemsko	–	321.100	1 463 372,20
	Ostatní závazky vůči zaměstnancům		333.010	512 580,00
	Sociální pojištění		336.100	203 342,00
	Zdravotní pojištění		336.200	87 424,00
	Daň z příjmů		341.010	1 066 975,00
	Daň zálohová závislá činnost		342.010	68 891,00
	DPH vyúčtování		343.000	935 176,00
	Výdaje příštích období		383.010	2 474 814,95
	Dohadné účty pasivní		389.010	86 923,16
	Opravná položka k pohledávkám		391.010	36 168,00
	Základní kapitál		411.010	2 000 000,00
	Nerozdělený zisk minulých let		428.010	21 852 690,26
	Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení		431.010	9 756 981,72

 

1.10   Vymezení účetní závěrky

Rozdělme účetní závěrku na jednotlivé výkazy s uvedením povinností jednotlivých typů účetních jednotek:

Rozvahu:

•    v plném rozsahu sestavuje:

–   velká účetní jednotka,

–   střední účetní jednotka,

–   malá účetní jednotka s povinným auditem,

–   mikro účetní jednotka s povinným auditem,

•    ve zkráceném rozsahu (včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé) sestavuje:

–   malá účetní jednotka bez povinného auditu,

•    ve zkráceném rozsahu sestavuje:

–   mikro účetní jednotka bez povinného auditu.

 

Výkaz zisku a ztráty:

•    v plném rozsahu sestavuje:

–   obchodní společnost, a dále:

–   velká účetní jednotka,

–   střední účetní jednotka a

–   malá účetní jednotka s povinným auditem,

–   mikro účetní jednotka s povinným auditem,

•    ve zkráceném rozsahu sestavuje:

–   malá účetní jednotka v případě, že není obchodní společností, nemá povinnost auditu,

–   mikro účetní jednotka v případě, že není obchodní společností, nemá povinnost auditu.

 

Přílohu sestavují:

•    všechny účetní jednotky dle § 39 vyhlášky pro podnikatele

•    malé účetní jednotky s povinností auditu a mikro účetní jednotky s povinností auditu dle § 39 + § 39a vyhlášky pro podnikatele,

•    střední účetní jednotky dle § 39 + § 39b vyhlášky pro podnikatele,

•    velké účetní jednotky dle § 39 + § 39b + § 39c vyhlášky pro podnikatele.

 

Přehled o peněžních tocích:

sestavují všechny účetní jednotky (kromě výjimek uvedených dále):

•    malé účetní jednotky s povinností auditu,

•    mikro účetní jednotky s povinností auditu,

•    banky, spořitelny a úvěrní družstva,

•    pojišťovny a zajišťovny,

•    penzijní společnosti.

 

Poznámka: Vybrané účetní jednotky sestavují při splnění podmínky § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 zákona o účetnictví.

 

Přehled o změnách vlastního kapitálu:

sestavují všechny účetní jednotky (kromě výjimek uvedených dále):

•    malé účetní jednotky s povinností auditu,

•    mikro účetní jednotky s povinností auditu.

Poznámka: Vybrané účetní jednotky sestavují při splnění podmínky § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 zákona o účetnictví.

1.11   Výsledek hospodaření a fondy ze zisku

7. Rozdělení výsledku hospodaření

Vykázaný zisk na účtu 431 činí 11 200 000 Kč. Podle rozhodnutí valné hromady je uvedený zisk rozdělen do statutárního fondu (ve výši 3 200 000 Kč), podíly na zisku společníkům (ve výši 5 600 000 Kč). Zbylá hodnota bude proúčtována na účet nerozdělného zisku minulých let.

Jakým způsobem se proúčtuje rozdělení výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení u společnosti s ručením omezeným?

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Příděl do statutárního fondu	431	423	3 200 000
2.	Podíly na zisku společníkům	431	364	5 600 000
3.	Zúčtování nerozděleného zisku minulých let	431	428	2 400 000

 

1.12   Daňová analýza a výpočet daně

Důležitým krokem při realizaci účetní závěrky je zjištění daně z příjmů. Konečným výstupem (výsledkem) této činnosti musí být daňové přiznání a zjištění hodnot odložené a splatné daně, kterou jsme povinni zaúčtovat ještě v rámci starého účetního období.

Nejdříve k odložené dani. Odložená daň slouží v rámci účetnictví k přiřazení nákladu vzniklého z titulu povinnosti placení daně z příjmů do příslušného účetního období. V případě odložené daňové pohledávky se v rámci rozvahy vykáže tato pohledávka, která zohlední hodnotu majetku v podobě úspory na dani z příjmů, kterou budeme realizovat v blízké budoucnosti. Jde o informaci poměrně významnou pro uživatele účetní závěrky při jejich hodnocení a ekonomickém uvažování o případných aktivitách vztahujících se k dané účetní jednotce.

Pokud se v rámci rozvahy vykazuje odložený daňový závazek, příjemci této informace by mělo být zřejmé, že v blízké budoucnosti bude nezbytné vynaložit příslušnou částku na splnění daňových povinností. S touto informací by mělo být nakládáno obezřetně, aby bylo zabráněno případnému nedostatku prostředků na pokrytí závazků. Odložený daňový závazek ve své podstatě zabraňuje neuváženému vyplácení dividend či podílu na zisku. Vlastní výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Při výpočtu se používá sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém by měl být daňový závazek (pohledávka) uplatněn(a). Jak asi v praxi ve většině případů bývá, není možné jednoznačně stanovit, ve kterém období bude odložená daň uplatňována. Navíc konkrétní sazba není (obvykle) známa na několik zdaňovacích období dopředu. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.

Daň z příjmů právnických osob

Zjednodušený způsob problematiky sestavování daňového přiznání v obecně známém a používaném znázornění (postup sestavování daňového přiznání právnické osoby).

Účetnictví		Daň z příjmů
Účetní výsledek hospodaření	→→→	Účetní výsledek hospodaření před zdaněním
	+	Náklady, které nejsou daňově uznatelné (nejsou uznány na dosažení, zajištění a udržení příjmů)
	–	Výnosy, které nejsou součástí daňového základu
	+/–	Položky snižující či zvyšující základ daně z příjmů Položky odčitatelné od základu daně Položky přičitatelné k základu daně
	=	Daňový základ
	x	Sazba daně
	=	(Hrubá) daň z příjmů
	–	Slevy na dani
Daň z příjmů – splatná	←←←	Celková daňová povinnost
	–	Zaplacené zálohy
	=	Nedoplatek / přeplatek daně

 

1.13   Tvorba rezervy na daň z příjmů

8. Rezerva na daň z příjmů

K rozvahovému dni účetní jednotka vykazuje zaplacené zálohy na splatnou daň z příjmů ve výši 1 000 tis. Kč, předpokládá daňovou povinnost ve výši 800 tis. Kč. Skutečná daňová povinnost je 700 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

P. č.	Popis účetního případu	MD	D	Kč
1.	Zaplacené zálohy na daň z příjmů	341	221	1 000 000
2.	Tvorba rezervy na daň z příjmů	591, 599	453	800 000
3.	Započtení záloh s rezervou	453	341	800 000
4.	Uzavření účtu záloh – vykázání v rozvaze	702	341	200 000

 

Pokud účetní jednotka zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky“ v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů.

Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.

 

Poznámka: Naznačujeme uzavření a otevření příslušného účtu vykazovaného v rozvaze k rozvahovému dni.

 

Následující účetní období
5.	Otevření účtu záloh	341	701	200 000
6.	Zrušení zápočtu záloh s rezervou	341	453	800 000
7.	Rozpuštění rezervy	453	591, 599	800 000
8.	Skutečný stav po sestavení daňového přiznání	591	341	700 000
9.	Vrácení přeplatku daně	221	341	300 000

 

1.14   Události po rozvahovém dni

Významné události po rozvahovém dni je nezbytné uvést do přílohy k účetní závěrce. Zákon o účetnictví v ustanoveních § 19 uvádí, že v účetnictví běžného účetního období musí být zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky. Jako příklad této situace jsou právě výsledky inventarizace (inventarizační rozdíly) k datu rozvahového dne k 31. 12. zjištěné například až 3. ledna.

Vedle toho zákon o účetnictví uvádí, že v případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce. I zde příklad – požár skladu hotových výrobků účetní jednotky, ke kterému došlo 25. února.

Jako příklady událostí, o kterých je nezbytné v této souvislosti uvažovat, lze jmenovat:

•    podané významné žaloby,

•    rozhodnutí o restrukturalizaci,

•    uzavření významných půjček,

•    významné položky nákupu majetku,

•    významné změny v oboru podnikání,

•    významné položky prodeje majetku,

•    významný vznik závazků,

•    vznik významných ručení a záruk,

•    živelné události a katastrofy apod.

 

1.15   Audit

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (vztahuje se například na banky, pojišťovny, politické strany), a dále:

•    velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu),

•    střední účetní jednotky,

•    malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřeneckými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:

–   aktiva celkem 40 mil. Kč,

–   roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,

–   průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

•    ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň 2 výše uvedené hodnoty.

1.16   Schválení účetní závěrky

V případě povinnosti ověřit účetní závěrku auditorem musí ověření účetní závěrky předcházet jejímu schválení. Pokud budeme chtít zjistit, kdo odpovídá za účetnictví a schvalování účetní závěrky u obchodních společností, musíme nahlédnout do zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.

Uveďme schválení účetní závěrky ve dvou nejobvyklejších formách obchodních společností, a to u společnosti s ručením omezených a akciové společnosti:

Schválení účetní závěrky u společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

 

Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu.

Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Důležité je ustanovení § 196 zákona o obchodních korporacích, ve kterém je přímo uvedeno, že jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti.

Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže zákon o obchodních korporacích nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji.

Do působnosti valné hromady patří (mimo jiné) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát.

Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Schválení účetní závěrky u akciové společnosti

U akciové společnosti je důležitý systém vnitřní struktury společnosti. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje:

•    systém dualistický – systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. V systému dualistickém je statutárním orgánem společnosti představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení. Z toho také vyplývá, že představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

•    systém monistický – systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel. V monistickém systému je struktura orgánů takováto:

–   výkonným a zároveň statutárním orgánem je statutární ředitel,

–   kontrolním orgánem je správní rada.

 

Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti, aplikují se na jeho postavení obdobně a podle okolností ustanovení o představenstvu. Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady. Statutárnímu řediteli přísluší obchodní vedení společnosti.

 

Základním orgánem společnosti je správní rada. Pravidla pro svolání správní rady upraví stanovy, jednání správní rady svolává její předseda. Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.

I u akciové společnosti vykonávají akcionáři své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.

Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

Stejně, jako tomu bylo u společnosti s ručením omezeným, i u akciové společnosti náleží do působnosti valné hromady schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty.

 

1.17   Zveřejnění účetní závěrky

Ty účetní jednotky, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, jsou povinny zveřejnit účetní závěrku (i výroční zprávu) v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech (např. zákon o cenných papírech) nejsou dotčeny.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem (např. valná hromada), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek (pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou), nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.

A nyní ještě jednou připomeneme aktuální změnu. Jedná se o zvláštní způsob zveřejňování, které lze využít počínaje účetní závěrkou za zdaňovací období, které započalo nejdříve 1. 1. 2021 a které skončilo nejdříve 31. 12. 2021. Obchodní korporace mohou předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím správce daně, a to v rámci podání daňového přiznání. Upozorňujeme, že se to netýká těch, kdo mají stanovenou povinnost předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky.

Podání prostřednictvím příslušného správce daně z příjmů musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze:

a)  jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a

b)  ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.

Správce daně předá účetní závěrku rejstříkovému soudu (je-li její podání v pořádku) bez zbytečného odkladu (elektronicky), povinnost zveřejnit závěrku bude splněna okamžikem podání správci daně.

1.18   Archivace

Úschova účetních záznamů se v rámci zákona o účetnictví řídí § 31 a 32 zákona o účetnictví. Obecné uschovací doby pro účely účetnictví jsou tyto:

•    10 let pro:

–   účetní závěrku,

–   výroční zprávu,

•    5 let pro:

–   účetní doklady,

–   účetní knihy,

–   odpisové plány,

–   inventurní soupisy,

–   účtový rozvrh,

–   přehledy,

–   účetní záznamy, kterými jednotky dokládají formu vedení účetnictví (písemná nebo technická forma).

•    Záruční lhůty a reklamační řízení se uchovávají po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají.

•    Nezaplacené pohledávky a nesplněné závazky se uchovávají do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění.

•    Knihy analytické evidence pohledávek, knihy analytické evidence závazků a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a dále účetní závěrka vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů se uchovávají, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel, např. pro trestní řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí stanovených dob uvedených v tabulce dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely.

 

Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, včetně povinnosti převodu účetního záznamu z jedné formy do druhé, přecházejí u:

•    právnické osoby, která má sídlo na území České republiky, nebo

•    zahraniční osoby, pokud na území České republiky podniká nebo provozuje jinou činnost podle zvláštních předpisů, anebo

•    organizační složky státu

–   na právního nástupce této účetní jednotky. Pokud neexistuje, tak přechází na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů;

•    u fyzických osob (účetních jednotek)

–   v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce. (Poznámka: Připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náležejí k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.)

 

Pokud bychom měli upozornit ještě na dva další důležité právní předpisy, které mají významnou vazbu na dobu archivace, nelze opomenout § 35 zákona o dani z přidané hodnoty. Dle tohoto ustanovení je plátce povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo plnění.

Druhým významně důležitým zákonem, na který nelze zapomenout je zákon o daních z příjmů. Konkrétně uveďme ustanovení § 38r, kde jsou uvedeny výjimky, do kdy lze ze strany správce daně doměřit daňovou povinnost. Riziko vyplývá pro účetní jednotky, které:

•    požívají výhodu investiční pobídky formou slevy na dani,

•    uplatňují daňovou ztrátu,

nesplní podmínky pro uplatnění úplaty u finančního leasingu jako výdaje.

1.19   Sankce za nesestavení účetní závěrky
          nebo neuchování účetních dokladů

K přestupku nesestavení účetní uzávěrky: účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

Za přestupek nesestavení účetní závěrky lze uložit účetní jednotce Malá, s. r. o., pokutu do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

K přestupku neuchování účetních dokladů: účetní jednotka Velká, a. s., se dopustila přestupku tím, že neuschovala účetní záznamy (viz bod č. 19. Archivace). Za přestupek neuchování účetních záznamů lze uložit účetní jednotce Velká, a. s., pokutu do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

1.20   Řádné, opravné a dodatečné daňové přiznání

Občas stojíme před rozhodnutím, kdy podat řádné daňové přiznání, opravné daňkové přiznání či dodatečné daňové přiznání.

Řádné daňové tvrzení je dle § 135 daňového řádu povinen podat:

•    daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo

•    daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván.

 

Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.

Vedle tohoto základního vymezení je nezbytné si uvědomit, kdy se daňové přiznání podává. Zde musíme odlišit daňové přiznání:

•    u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců – v tomto případě se daňové přiznání podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V případě, pokud se jedná o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Poznámka: To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty;

•    u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců – v tomto případě se daňové přiznání podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období;

•    pokud je zdaňovací období kratší než 1 rok – daňové přiznání se podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období.

 

V této souvislosti také může nastat otázka, jak postupovat, pokud daňová povinnost k dani, ke které je daňový subjekt registrován, nevznikla. V takovém případě je povinnost daňového subjekt sdělit tuto skutečnost správci daně, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování.

Vedle daňových přiznání musíme rozlišovat i hlášení a vyúčtování. Hlášení se podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Pokud je s hlášením spojena i povinnost odvést daň, je tato daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení.

V případě vyúčtování je povinnost je podat do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. I v tomto případě, pokud je s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování.

Poznámka: Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.

 

Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování

Daňový řád v § 138 uvádí, že před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování může daňový subjekt nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal, opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním.

V takovém případě se v řízení dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání nebo opravného vyúčtování. K předchozímu daňovému přiznání nebo vyúčtování se nepřihlíží.

Poznámka: Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo dodatečná vyúčtování nebo již podaná opravná přiznání nebo opravná vyúčtování.

 

Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování

V další části daňového řádu (konkrétně se jedná o Díl 2 věnovaný doměřovacímu řízení), v § 141, jsou uvedeny podmínky pro dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování.

 

Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování je daňový subjekt povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit, pokud zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

V případě, kdy daňový subjekt zjistil, že daň byla stanovena v nesprávné výši opačným způsobem (daň má být nižší, než je poslední známá daň), lze provést opravu. Ale v tomto případě je daňový subjekt „pouze“ oprávněn. Jinými slovy – záleží na daňovém subjektu, zda tak chce učinit, či nikoliv. Poznámka: V tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně.

Jedním dechem je však nezbytné dodat, že dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

Často se vyskytuje otázka, zda lze podat dodatečné daňové přiznání i v případě, kdy nedochází ke změně původní výše daně. Na to nám odpovídá ustanovení § 141 odst. 4 daňového řádu, ve kterém se uvádí, že daňový subjekt je oprávněn ve stanovených lhůtách podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené.

Daňový subjekt uvádí v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. Pokud se jedná o situaci, kdy daňový subjekt podává dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň (v případě, kdy daň byla stanovena v nesprávné výši) nebo pokud daňový subjekt podává dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené, musí uvést i důvody pro jeho podání.

 

Daňový řád ale zakazuje podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování k dani, která je:

•    předmětem probíhající daňové kontroly,

•    předmětem výzvy (podle § 87 odst. 2 daňového řádu), která byla oznámena daňovému subjektu,

•    o této dani bylo zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně.

 

Následné hlášení

Pokud daňový subjekt zjistí, že dosud ohlášené údaje nebyly správné, je plátce daně povinen podat k již podanému hlášení následné hlášení, a to do uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo do doby, než správce daně stanoví za určitá období daň plátci daně k přímé úhradě. V tomto hlášení plátce daně vyznačí změny a rozdíly oproti již podanému hlášení a uvede původní den splatnosti opravovaných částek.

 

Pokud jsou dány důvody pro podání následného hlášení, je plátce daně povinen podat toto následné hlášení do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly důvody zjištěny. V případě, kdy je s následným hlášením spojena i povinnost odvést daň, je plátce daně povinen uhradit tuto daň ve stejných lhůtách.

Pokud má podané následné hlášení za následek snížení odvedené daně, správce daně rozhodnutím potvrdí toto snížení a současně je předepíše do evidence daní.

Řešení č. 1 až 8 zpracoval Ing. Vladimír Hruška (XI/2021)