– za každý kalendářní měsíc a

– za celé zdaňovací období.

     Povinné náležitosti mzdových listů

Povinné náležitosti mzdových listů jsou uvedeny v § 38j ZDP v platném znění. Mzdový list musí pro účely daně obsahovat:

a)  poplatníkovo jméno, i dřívější,

b)  rodné číslo a u daňového nerezidenta:

–  datum narození,

–  číslo a typ dokladu prokazujícího jeho totožnost,

–  kód státu, který tento doklad vydal

–  identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence,

–  kód státu, jehož je daňovým rezidentem,

c)  bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 (daňový nerezident) bydliště ve státě, jehož je daňovým rezidentem,

d)  jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši:

–  jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15,

–  částek slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba,

–  částek daňového zvýhodnění,

–  s uvedením důvodu jejich uznání,

e)  den nástupu poplatníka do zaměstnání, a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v ČR,

f)  za každý kalendářní měsíc:

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v předchozím bodě,

3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

4. vypočtenou zálohu nebo sraženou daň podle zvláštní sazby daně,

5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,

6. měsíční daňové zvýhodnění,

–  měsíční slevu na dani podle § 35c,

–  měsíční daňový bonus,

–  zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,

7. skutečně sraženou zálohu.

Údaje uvedené výše v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,

g)  součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů,

h)  údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (například v případě ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 se tyto údaje uvedou ve mzdovém listu za rok 2023, kdy bylo roční zúčtování provedeno).

Plátci daně jsou povinni na mzdovém listě dále uvést:

- částky pojistného sražené nebo uhrazené

–  na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

–  na veřejné zdravotní pojištění,

–  které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník, a částky tohoto pojistného, které je povinen z těchto příjmů plátce daně a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to:

–  za každý kalendářní měsíc a

–  v úhrnu za celé zdaňovací období.

     Mzdový list a příjmy osvobozené od daně příjmů

Poměrně problematickou záležitost může představovat povinnost evidovat na mzdovém listu též příjmy osvobozené od daně z příjmů, jak vyplývá z ustanovení § 38j odst. 2 písm. f) bod 2. Pod tyto příjmy budou spadat v praxi například příjmy ze závislé činnosti uvedené v § 6 odst. 9 ZDP. Jedná se tedy o poměrně širokou škálu příjmů a jejich evidence pro každého jednotlivého zaměstnance na mzdovém listu může přinášet mzdové účtárně značné množství administrativní práce.

Znamená to například uvádět na mzdovém listu, a to ve výši příslušné částky, která je osvobozena od daně z příjmů, že zaměstnanec:

–   absolvoval školení, nebo rekvalifikaci,

–   dostal nepeněžní dar,

–   obdržel stravenky nebo peněžitý příspěvek na stravování,

–   obdržel nepeněžitá plnění uvedená v § 6 odst. 9 písm. d), (například vstupenky na sportovní utkání či kulturní akci, rekreace, zboží a služby zdravotního charakteru),

–   dostal nealkoholické nápoje,

–   měl poskytnuto přechodné ubytování,

–   má poskytovány příspěvky na doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění, atd.

V případě, že se jedná o žáka nebo studenta, jsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy za práci v rámci praktického vyučování a praktické přípravy.

Na mzdový list však není povinné uvádět příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů (§ 6 odst. 7, například náhrady cestovních výdajů).

Další náležitostí, kterou však ZDP nezmiňuje, je povinnost uvést kurz, který byl použit pro přepočet cizí měny, je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně (§ 5 odst. 5 zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).

3. Odvody daně z příjmů (zálohové daně a srážkové daně)

     Odvod záloh na daň

     Lhůty pro odvod zálohy na daň:

Lhůty pro odvod sražených záloh na daň jsou uvedeny v § 38h ZDP:

- Plátce (zaměstnavatel) je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

- Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě EU nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území ČR organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce daně odvést úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o dluhu účtuje v souladu s platnými účetními předpisy.

- Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

     Výjimky:

- Plátce daně (zaměstnavatel) nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti v následujících případech:

–   Mzda jde k tíži stálé provozovny umístěné v zahraničí v případě, že jde o stálou provozovnu poplatníka, který je daňovým rezidentem v ČR (takovým daňovým rezidentem ČR může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba).

- Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí. Bližší informace k této problematice lze nalézt například v příspěvku Komory daňových poradců projednávaném s GFŘ pod č. 489/14.12.16 Povinnost odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za práci vykonávanou v zahraničí plátci daně.

     Snížení odvodu záloh o měsíční daňové bonusy:

- O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně (zaměstnavatel) sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc (§ 35d odst. 5 ZDP).

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

Pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům na měsíčních daňových bonusech za měsíc červen v úhrnu částku 45 200 Kč, a úhrn sražených záloh na daň za měsíc červen je v částce 87 000 Kč, sníží zaměstnavatel o částku 45 200 Kč odvod záloh za měsíc červen a odvede správci daně jen částku 41 800 Kč = 87 000 Kč – 45 200 Kč.

n

- V případě, pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí (jedná se o formulář MFin 5241 označený názvem „Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech“). Správce daně vrátí plátci daně přeplatek nejpozději do 20 dnů od doručení žádosti, pokud na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek vznikl.

- V případě, pokud plátce daně žádá správce daně o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně na měsíčních daňových bonusech, musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Na zmíněném formuláři MFin 5241 také musí plátce daně uvést, zda se jedná o „běžný typ žádosti“ nebo „dodatečný typ žádosti“. U běžné žádosti se jedná o postup podle § 35d odst. 5 ZDP, a to po správné aplikaci § 35d odst. 4 ZDP. U dodatečné žádosti se jedná o postup podle § 35d odst. 5 ZDP po aplikaci § 38i odst. 4 ZDP (dodatečně provedená oprava chybně poskytnutého měsíčního daňového zvýhodnění).

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 2

Zaměstnavatel zaměstnává několik zaměstnanců, kteří uplatňují měsíční daňové zvýhodnění na děti. Úhrn sražených záloh na daň činí za měsíc červen částku 22 100 Kč, nárok zaměstnanců na měsíční daňové bonusy je však ve výši 35 000 Kč.

Zaměstnavatel sníží úhrn sražených záloh na daň o částku 22 100 Kč, správci daně tedy odvede na uvedený měsíc částku 0 Kč. Zbývající rozdíl představuje částku 12 900 Kč = 35 000 Kč – 22 100 Kč. Zaměstnavatel může tuto částku vyplatit z vlastních finančních prostředků, anebo si podá žádost správci daně o poukázání chybějící částky, kterou vyplatil zaměstnancům z vlastních finančních prostředků na měsíčních daňových bonusech.

n

Snížení odvodu záloh o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování:

- O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně (§ 35d odst. 9 ZDP).

l V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí (jedná se o formulář MFin 5246 označený názvem „Žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“. Správce daně vrátí plátci daně přeplatek nejpozději do 20 dnů od doručení žádosti, pokud na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek vznikl. V žádosti také musí plátce daně uvést, zda se jedná o „běžný typ žádosti“ nebo „dodatečný typ žádosti“. U běžné žádosti se jedná o postup podle § 35d odst. 9 ZDP, a to po správné aplikaci § 35d odst. 4 ZDP. U dodatečné žádosti se jedná o postup podle § 35d odst. 9 ZDP po aplikaci § 38i odst. 4 ZDP (dodatečně provedená oprava chybně poskytnutého měsíčního daňového zvýhodnění).

     Opravy nesprávné zálohy na daň, daně a daňového zvýhodnění

Postup při opravě na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh na daň vyplývá z ustanovení § 38i ZDP.

A) Postup ve lhůtě pro podání řádného Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti:

Záloha na daň sražena zaměstnanci v nesprávně vyšší částce nebo vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vznik rozdílu v neprospěch zaměstnance:

- Pokud plátce daně (zaměstnavatel) srazil poplatníkovi (zaměstnanci) zálohu vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí poplatníkovi vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období (to znamená nejdéle do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku, popřípadě do 20. března, pokud je Vyúčtování podáváno elektronicky, jak vyplývá z ustanovení § 38j odst. 5 ZDP). O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 3

Zaměstnanci byl poskytnut měsíční daňový bonus ve výši 1 117 Kč. Správně však měl být poskytnut měsíční daňový bonus ve výši 1 317 Kč. Chyba se stala při zúčtování mezd za měsíc březen 2023. Chyba byla opravena při zúčtování mezd za měsíc duben 2023, o vzniklý rozdíl ve výši 200 Kč snížil plátce daně odvod záloh dne 20. května 2023.

Chyba byla tedy opravena přede dnem 1. březen 2024, kdy uplyne lhůta pro podání řádného Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2023. V případě elektronicky podávaného Vyúčtování za zdaňovací období 2023 by lhůta uplynula dne 20. března 2024.

n

Záloha na daň sražena zaměstnanci v nesprávně nižší částce nebo vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, vznik rozdílu ve prospěch zaměstnance:

- Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně (zaměstnavatel) srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání Vyúčtování daně ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

B) Postup po uplynutí lhůty pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti:

Daň sražena zaměstnanci v nesprávně vyšší částce nebo vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vznik rozdílu v neprospěch zaměstnance:

- Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly dva roky od konce lhůty pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl (příslušnou lhůtu pro podání řádného Vyúčtování viz opět § 38j odst. 5 ZDP). Plátce daně je povinen nejdříve tento rozdíl poplatníkovi vrátit, a až poté bude mít možnost uplatnit jej jako svůj „přeplatek na dani“, tím, že podá dodatečné Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

Pozor! Pokud nedojde k vrácení uvedeného rozdílu poplatníkovi (například plátce daně vystavil poplatníkovi potvrzení a výši přeplacené částky plátce daně u poplatníka nezná, nebo se jedná o poplatníka, u něhož je daňová povinnost splněna sraženými zálohami), pak poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl na základě podaného daňového přiznání (to znamená daňového přiznání, které si podá dotyčný zaměstnanec).

Pozor! Lhůta uvedená v ustanovení § 38i odst. 2 byla s účinností od 1. 1. 2015 zkrácena ze 3 let na 2 roky, a to na základě novely provedené zákonem č. 267/­2014 Sb.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 4

Poplatníkovi při ročním zúčtování za rok 2022 byl poskytnut daňový bonus v nesprávně nižší částce 4 000 Kč. Správná částka byla 5 117 Kč. Plátce daně tuto chybu zjistil po podání Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022. Termín pro podání Vyúčtování byl v daném roce do 1. března 2023.

Plátce daně je povinen nejdříve vrátit vzniklý rozdíl poplatníkovi a poté může podat dodatečné Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti, pokud neuplynuly 2 roky ode dne 1. března 2023. Dodatečné Vyúčtování se podává ve lhůtě stanovené v § 141 odst. 1 daňového řádu. To znamená do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém plátce daně zjistil důvod pro podání dodatečného Vyúčtování. Pokud plátce daně chybu napravil v zúčtování mezd za měsíc květen 2023 a dlužnou částku vrátil zaměstnanci, pak o zjištěný rozdíl ve výši 1 117 Kč může snížit nejbližší odvod záloh správci daně a podá dodatečné Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022.

n

Daň sražena zaměstnanci v nesprávně nižší částce nebo vyplacen daňový bonus vyšší, než měl být, vznik rozdílu ve prospěch zaměstnance:

- Rozdíl vzniklý vinou plátce daně: Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl.

–   Ve výše uvedené lhůtě 2 let je možné srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu také poplatníkovi, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, a to i za okolností, pokud tento poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání. Ten bude mít poté možnost si vypořádat daňovou povinnost prostřednictvím dodatečného daňového přiznání u svého místně příslušného správce daně.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 5

Plátce daně zjistil, že při ročním zúčtování za rok 2022 byla zaměstnanci nesprávně vypočtena daň ve výši 15 200 Kč. Správná částka daně byla ve výši 17 000 Kč. Chyba vznikla vinou plátce daně.

Plátce daně může srazit dlužnou částku na dani ve výši 1 800 Kč, ze mzdy poplatníka (zaměstnance) pokud neuplynuly 2 roky ode dne 1. březen 2023, kdy skončila lhůta pro podání řádného Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022. Z dlužné částky na dani vznikla rovněž povinnost uhradit úroky z prodlení dle § 252 daňového řádu.

n

Rozdíl vzniklý vinou poplatníka: V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, má plátce daně dvě možnosti pro provedení opravy:

a)  srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka společně s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebo

b)  oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu. Plátce daně je povinen o podání uvedeného Oznámení, které učinil u správce daně, současně informovat poplatníka. Poplatník (zaměstnanec) má v tomto případě povinnost podat daňové přiznání na základě ustanovení § 38g odst. 5 ZDP.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 6

Plátce daně zjistil, že při ročním zúčtování za rok 2022 byla zaměstnanci nesprávně vypočtena daň ve výši 25 800 Kč. Správná částka daně byly ve výši 30 000 Kč. Chyba vznikla vinou poplatníka (zaměstnance).

Plátce daně může srazit dlužnou částku na dani ve výši 4 200 Kč, ze mzdy poplatníka (zaměstnance) pokud neuplynula u plátce daně lhůta pro stanovení daně. Lhůta pro stanovení daně je uvedena v § 148 daňového řádu a činí 3 roky (v některých případech, zejména při podání dodatečného daňového tvrzení, se prodlužuje o 1 rok). Lhůta pro stanovení daně běží ode dne 1. březen 2023, kdy skončila lhůta pro podání řádného Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti (§ 148 odst. 1 daňového řádu). Dlužnou částku na dani srazí plátce daně poplatníkovi spolu s úrokem z prodlení po dohodě s poplatníkem. Plátce daně je povinen podat v této souvislosti dodatečné Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti. Druhou možností je, že tuto skutečnost plátce daně oznámí správci daně a pokud plátce daně splní tuto svoji oznamovací povinnost a současně předloží správci daně doklady potřebné pro vybrání vzniklého rozdílu, pak nemusí podávat dodatečné Vyúčtování. Poplatník (zaměstnanec) je povinen podat daňové přiznání.

n

Způsob uhrazené dlužné částky po uplynutí lhůty pro podání řádného Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti:

- Rozdíl vzniklý vinou poplatníka: V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, je povinnost uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení na základě daňového nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem, pokud dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníkem.

–   Výjimka: Výjimku tvoří případ, kdy je povinen plátce daně povinen podat dodatečné Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.

- Rozdíl vzniklý vinou plátce daně: V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním plátce daně, je povinnost uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení na základě dodatečného Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podaného plátcem daně.

     Tiskopisy:

- V případě, pokud plátce daně provedl opravu na dani nebo záloh nebo provedl opravu daňového zvýhodnění týkající se chybně poskytnuté slevy na dani podle § 38i, vyplní tiskopis MFin 5490 „Příloha k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“, který pak tvoří povinnou přílohu č. 3 k tiskopisu „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“.

- V uvedené Příloze k vyúčtování se uvádí všechny opravy, které byly v souladu s § 38i provedeny až do dne podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a týkaly se opravy:

–   chyb ve sražení záloh na daň po slevě (uvede se kód „Z“),

–   opravy chybně poskytnuté slevy podle § 35ba (uvede se kód „Z“),

–   opravy daně aktuálního zdaňovacího období z důvodu nesprávně poskytnutého daňového zvýhodnění ve formě slevy na dani nebo měsíční slevy na dani (uvede se kód „D“).

- V případě opravy daňového zvýhodnění poskytnutého formou měsíčního daňového bonusu nebo doplatku na daňovém bonusu z ročního vyúčtování daňového zvýhodnění plátce daně vyplní tiskopis MFin 5531 Příloha k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i), který pak tvoří povinnou přílohu č. 4 k tiskopisu „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“.

Dodatečné opravy záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38i ZDP v příloze č. 3 k Vyúčtování – příklady:

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 7

Oprava zálohy na daň po slevě podle § 38i zákona o daních z příjmů z běžného zdaňovacího období (záloha sražena nižší, než je stanoveno):

V roce 2023 plátce poskytl nesprávně slevu na dani podle § 35ba ve výši na studenta v měsíční výši 335 Kč za měsíce červenec a srpen. Dodatečně bylo zjištěno v měsíci září 2023, že zaměstnanec neměl na tuto slevu nárok. Záloha na daň po slevě měla být správně o 335 Kč vyšší. Zaměstnavatel opravu provedl při zúčtování mezd za měsíc září a zvýšil o částku 2 × 335 Kč odvod záloh správci daně ke dni 20. října 2023.

n

Postup opravy vyplývá z § 38i odst. 3 ZDP. Plátce daně tuto skutečnost sdělí správci daně s pomocí přílohy č. 3 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (Příloha k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38i zákona za zdaňovací období / část zdaňovacího období). Příslušnou částku uvede v této příloze ve sloupci 7 s kladným znaménkem. Ve sloupci 1 „předmět opravy“ uvede kód „Z“

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 8

Oprava zálohy na daň po slevě podle § 38i zákona o daních z příjmů z běžného zdaňovacího období (záloha sražena vyšší, než je stanoveno):

V roce 2023 plátce poskytl zaměstnanci nesprávně měsíční daňové zvýhodnění ve výši 1 117 Kč na 1 dítě za měsíc leden 2023. Správně mělo být poskytnuto měsíční daňové zvýhodnění ve výši 1 617 Kč (na druhé dítě). Záloha na daň po slevě tak byla stanovena ve výši 2 580 Kč, správně měla být o 500 Kč nižší. (K pojmu „záloha na daň po slevě“ viz blíže ustanovení § 38h odst. 4 ZDP).

Zaměstnavatel provedl opravu při zúčtování mezd za měsíc únor 2023 a snížil o částku 500 Kč odvod záloh správci daně ke dni 20. březen 2023.

n

Postup opravy vyplývá z § 38i odst. 1 ZDP. Plátce daně tuto skutečnost sdělí správci daně s pomocí přílohy č. 3 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (Příloha k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38i zákona za zdaňovací období / část zdaňovacího období). Příslušnou částku uvede v této příloze ve sloupci 7 se záporným znaménkem. Ve sloupci 1 „předmět opravy“ uvede kód „Z“.

Dodatečné opravy měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i ZDP v příloze č. 4 k Vyúčtování – příklady:

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 9

Oprava měsíčního daňového bonusu podle § 38i zákona o daních z příjmů z běžného zdaňovacího období (měsíční daňový bonus vyplacen vyšší než měl být):

V roce 2023 plátce daně (zaměstnavatel) nesprávně vyplatil poplatníkovi (zaměstnanci) měsíční daňový bonus. Chyba spočívala v tom, že zaměstnanci poskytl měsíční daňový bonus za měsíc duben ve výši 1 000 Kč, měsíční daňový bonus byl vyplacen 16. května 2023. Poplatník však ve skutečnosti neměl nárok na žádný měsíční daňový bonus. O částku 1 000 Kč zaměstnavatel snížil odvod záloh k 20. květnu 2023. Tuto chybu zaměstnavatel napravil v průběhu stejného zdaňovacího období (tedy v roce 2023). Chyba byla opravena tak, že poplatníkovi (zaměstnanci) dodatečně srazil chybně vyplacený vyšší měsíční daňový bonus v částce 1 000 Kč při zúčtování mzdy za červenec 2023. Dodatečně sraženou částku plátce odvedl správci daně ve lhůtě pro odvod záloh na daň po slevě za měsíc červenec dne 20. srpna 2023.

Postup opravy vyplývá z § 38i odst. 3 ZDP. Plátce daně tuto skutečnost sdělí správci daně s pomocí přílohy č. 4 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (Příloha k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i zákona za zdaňovací období / část zdaňovacího období). Příslušnou částku uvede v této příloze ve sloupci 7 s kladným znaménkem. Ve sloupci 1 „předmět opravy“ uvede kód „M“

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 10

Oprava měsíčního daňového bonusu podle § 38i zákona o daních z příjmů z běžného zdaňovacího období (měsíční daňový bonus vyplacen nižší než měl být):

V roce 2023 plátce daně (zaměstnavatel) nesprávně vyplatil poplatníkovi (zaměstnanci) měsíční daňový bonus. Chyba spočívala v tom, že zaměstnanci poskytl měsíční daňový bonus za měsíc květen pouze ve výši 500 Kč, měsíční daňový bonus byl vyplacen 17. června 2023. Poplatník však ve skutečnosti měl nárok na měsíční daňový bonus ve výši 1 617 Kč. O částku měsíčního daňového bonusu 500 Kč zaměstnavatel snížil odvod záloh k 20. červnu 2023. Tuto chybu zaměstnavatel napravil v průběhu stejného zdaňovacího období (tedy v roce vyúčtování, tj. v roce 2023). Chyba byla opravena tak, že poplatníkovi (zaměstnanci) poskytl vzniklý rozdíl ve výši 1 117 Kč při zúčtování mzdy za červenec 2023. O dodatečně poskytnutý měsíční bonus ve výši 1 117 Kč snížil odvod záloh na daň po slevě za měsíc červenec 2023 dne 20. srpna 2023.

Postup opravy vyplývá z § 38i odst. 1 ZDP. Plátce daně tuto skutečnost sdělí správci daně opět s pomocí přílohy č. 4 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, kde příslušnou částku uvede ve sloupci 7 s minusovým znaménkem. Ve sloupci 1 „předmět opravy“ uvede kód „M“.

n

Dodatečné opravy na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i ZDP – příklady:

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 11

Oprava daňového bonusu z ročního vyúčtování podle § 38i zákona o daních z příjmů z běžného zdaňovacího období, daňový bonus poskytnut vyšší, než měl být):

Při zúčtování mezd za měsíc únor 2023 plátce daně (zaměstnavatel) nesprávně vyplatil poplatníkovi (zaměstnanci) doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování za zdaňovací období 2022. Chyba spočívala v tom, že zaměstnanci poskytl doplatek na daňovém bonusu ve výši 1 800 Kč. Poplatník však ve skutečnosti měl nárok na doplatek na daňovém bonusu ve výši 630 Kč. O částku doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování ve výši 1 800 Kč zaměstnavatel snížil odvod záloh za příslušný měsíc (§ 35d odst. 9 ZDP). Tuto chybu zaměstnavatel napravil v září 2023. Chyba byla opravena tak, že poplatníkovi (zaměstnanci) srazil vzniklý rozdíl ve výši 1 170 Kč při zúčtování mzdy za září 2023. O tuto částku zvýšil odvod záloh na daň po slevě za měsíc září 2023 dne 20. října 2023.

Postup opravy vyplývá z § 38i odst. 4 až 6 ZDP. Plátce daně tuto skutečnost sdělí správci daně opět s pomocí přílohy č. 4 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, kde příslušnou částku uvede ve sloupci 7 s kladným znaménkem. Ve sloupci 1 „předmět opravy“ uvede kód „D“. Dále vyplní dodatečné Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2016.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 12

Oprava daňového bonusu z ročního vyúčtování podle § 38i zákona o daních z příjmů z běžného zdaňovacího období, daňový bonus poskytnut nižší, než měl být):

Při zúčtování mezd za měsíc únor 2023 plátce daně (zaměstnavatel) vyplatil poplatníkovi (zaměstnanci) doplatek na daňovém bonusu ve výši 600 Kč z ročního zúčtování za zdaňovací období 2022. Chyba spočívala v tom, že zaměstnanci poskytl nižší doplatek na daňovém bonusu, než měl nárok. Zaměstnanec měl nárok na doplatek na daňovém bonusu ve výši 2 000 Kč. O částku doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování ve výši 600 Kč zaměstnavatel snížil odvod záloh za příslušný měsíc (§ 35d odst. 9 ZDP). Tuto chybu zaměstnavatel napravil v říjnu 2023. Chyba byla opravena tak, že poplatníkovi (zaměstnanci) dodatečně vyplatil vzniklý rozdíl ve výši 1 400 Kč při zúčtování mzdy za říjen 2023. O tuto částku snížil odvod záloh na daň po slevě za měsíc říjen dne 20. listopadu 2023.

Postup opravy vyplývá z § 38i odst. 2 ZDP. Plátce daně tuto skutečnost sdělí správci daně opět s pomocí přílohy č. 4 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, kde příslušnou částku uvede ve sloupci 7 se záporným znaménkem. Ve sloupci 1 „předmět opravy“ uvede kód „D“.

n

     Odvod srážkové daně

     Lhůta pro odvod srážkové daně:

Lhůta pro odvod srážkové daně je uvedena v § 38d odst. 3 ZDP. Plátce daně (zaměstnavatel) má za povinnost odvést místně příslušnému správci daně srážkovou daň do konce kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně.

     Počítání lhůt:

Běh lhůt je dán pravidly uvedenými v daňovém řádu (§ 33). Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující běh lhůty, a končí dnem toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

     Bankovní spojení:

Odvod srážkové daně se provádí na odpovídající bankovní účet příslušného finančního úřadu. Příslušná předčíslí jsou:

–   7720 pro daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby,

–   7712 pro daň z příjmů právnických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby.

     Oznamovací povinnost plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou:

Plátce daně (zaměstnavatel), který sráží daň z příjmů srážkou, má na základě § 38d odst. 3 ZDP povinnost oznámit skutečnost, týkající se odvodu sražené daně, správci daně, a to za podmínky, pokud se jedná o zahraniční subjekty. Toto se netýká příjmů, ze kterých je srážena daň podle § 6 odst. 4 ZDP. Oznámení se provádí na tiskopisu MFin 5478 Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou.

Příklad příjmů, uvedených v § 22, ze kterých je daň z příjmů vybírána srážkou:

– příjmy ze služeb [§ 22 odst. 1 písm. c), příjmy z nezávislé činnosti (§ 22 odst. 1 písm. f) bod 1],

– podíly na zisku – dividendy [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3],

– úroky [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 4],

– licenční poplatky průmyslové [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 1, kulturní [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 2],

– odměny člena orgánů právnické osoby [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6],

– příjmy sportovců a umělců [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2],

– ostatní příjmy tj. výhry [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 8], sankce ze závazkových vztahů [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 12], bezúplatné příjmy [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 14].

     Lhůty pro opravy srážkové daně:

Postupuje se podle § 38d odst. 8 ZDP a § 141 daňového řádu. Platí následující lhůty:

- Vznik přeplatku: Pokud plátce daně srazil poplatníkovi daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které je plátce daně povinen podat „Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ a pokud poplatník nevyužil postup podle uvedený v § 36 odst. 7 a 8.

- Vznik doplatku: Pokud plátce daně nesrazil daň ve stanovené výši (srazil nižší daň), může ji srazit, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání „Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“.

- Plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, kteří do podání Vyúčtování provedli opravu aktuální části zdaňovacího období, jsou povinni podat společně s Vyúčtováním také Přílohu k vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato příloha je povinná pro plátce daně, který provedl ve zdaňovacím období opravu výše sražené daně podle § 38d odst. 8 ZDP. Jedná se o formulář MFin 5466/A.

- Vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku (§ 137 odst. 2 daňového řádu).

- Opravy týkající se předcházejících zdaňovacích období (popřípadě předcházejících částí) je nutné provést formou dodatečného Vyúčtování k tomuto zdaňovacímu období (části zdaňovacího období), a to v souladu s § 141 zákona č. 280/­2009 Sb., daňový řád.

     Potvrzení o zdanitelných příjmech

     Některé důležité povinnost plátce daně vůči zaměstnancům:

- Plátce daně (zaměstnavatel) má za povinnost vystavit na žádost poplatníka (zaměstnance) doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění.

- Tento doklad musí plátce daně (zaměstnavatel) vystavit zaměstnanci ve lhůtě do 10 dnů od podání žádosti.

- Pro tento účel lze použít formulář MFin 5460, s názvem „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“.

- Existuje rovněž anglická verze tohoto formuláře MFin 5460/AJ, která má název: „CERTIFICATE of the taxable incomes from dependent activity and office holder’s emoluments, the withheld tax advances and tax advantage“.

- Kopii vystaveného dokladu musí plátce daně (zaměstnavatel) uschovat.

Do tohoto potvrzení o zdanitelných příjmech se neuvádějí příjem ze závislé činnosti zdaněný srážkovou daní, sražená daň ani pojistné z tohoto příjmu sražené.

V případě, pokud poplatník chce v případě příjmů z dohod o provedení práce, které byly zdaněny srážkovou daní, využít postup podle § 38d odst. 4 písm. a) bod 2 ZDP, pak mu plátce daně vystaví příslušné potvrzení na formuláři MFin 5460/A, s názvem „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“. Jedná se o situaci, kdy poplatník chce tyto příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou. Potvrzení vydává plátce daně na základě ustanovení § 38j odst. 3 ZDP. Plátce daně (zaměstnavatel) současně křížkem vyznačí v příslušném políčku, zda je potvrzení vydáváno pro daňového rezidenta v ČR nebo pro daňového nerezidenta v ČR a zároveň se jedná o rezidenta členského státu EU nebo EHP.

Jak vyplývá z § 36 odst. 7, zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání nemůže poplatník, který není daňovým rezidentem ČR ani daňovým rezidentem členského státu EU, ani státu tvořícího EHP.

     Příjmy nevyplacené do 31. ledna po skončení roku

Z údajů uvedených v „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti“ vyplývá jedna důležitá povinnost. ZDP v § 5 odst. 4 totiž upřesňuje způsob vypořádání daňové povinnosti u zaměstnance s tzv. „dlužnými příjmy“. Jedná se o příjmy, které byly v příslušném roce zaměstnavatelem zúčtovány jako příjmy zaměstnance, avšak nebyly vyplaceny nebo je zaměstnanec neobdržel do 31. ledna po skončení kalendářního roku.

ZDP pro tento případ zavedl postup, kdy se tyto příjmy pro účely ZDP považují za příjmy zaměstnanců až v tom zdaňovacím období (kalendářním roce), kdy jim budou skutečně vyplaceny. Současně je však zaveden postup, kdy rovněž sražené zálohy z těchto „dlužných příjmů“ se započítají na daňovou povinnost zaměstnance až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou tyto příjmy dodatečně zaměstnanci vyplaceny, nebo je zaměstnanec obdrží.

Dále ZDP stanovuje, že obdobně se postupuje i při stanovení základu daně (pojistného sraženého z těchto příjmů) a při evidenci příjmů ze závislé činnosti. Příslušná evidence o dlužných příjmech a jejich vyplacení v dalších obdobích se tudíž musí promítnout i na „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění“.

     Další zásady

- Příjmy ze závislé činnosti zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst. 4 ZDP již nezvyšují o povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel (§ 6 odst. 15 ZDP).

- Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období (§ 5 odst. 4 ZDP).

     Postup v případě, pokud zaměstnanec obdržel vyplacenou jen část mzdy

Z pokynu GFŘ D–22 vyplývá následující postup:

- Pokud poplatník obdržel za některý kalendářní měsíc (měsíce) kalendářního roku jen část čistého příjmu, považuje se za příjem zaměstnance (v hrubém) v daném kalendářním roce také jen poměrná část celkem zúčtovaného měsíčního příjmu, a to v poměru, v jakém byly uspokojeny jeho nároky v čisté výši.

- Dále platí:

ŕ    Příjmem v čisté výši se pro tyto účely rozumí:

–  úhrn zúčtovaných měsíčních příjmů (včetně zúčtovaných a již obdržených nepeněžních a dále jednorázových příjmů),

–  snížený o příjmy od daně osvobozené a

–  snížený o příslušné pojistné placené poplatníkem (zaměstnancem) a zálohu na daň (po slevě).

–  K případnému měsíčnímu daňovému bonusu se nepřihlíží.

ŕ    Zjistí se procento skutečně vyplaceného (obdrženého) čistého příjmu v poměru k čistému příjmu, který měl být poplatníkovi celkem za daný kalendářní měsíc řádně vyplacen, a tímto procentem se vypočte i poměrná výše tzv. hrubého (zdanitelného) který se pak považuje za příjem poplatníka v daném kalendářním roce.

ŕ    Obdobně se postupuje při výpočtu poměrné části povinného pojistného placeného zaměstnavatelem a poměrné části sražené zálohy na daň.

ŕ    Nepřihlíží se přitom k příjmům, které jsou od daně z příjmů osvobozené.

- Procento pro výpočet poměrné části hrubé mzdy a sražené zálohy na daň se vypočte jako podíl:

ŕ    částky částečně vyplaceného čistého příjmu a

ŕ    čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc vyplacen,

ŕ    vynásobený 100.

- Procento obdrženého čistého příjmu se vypočte jako podíl:

ŕ    částky obdrženého čistého příjmu a

ŕ    čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc obdržen,

ŕ    vynásobený 100,

ŕ    dle následujícího vzorce:

     Procento OČP = OČP / ČP × 100 (komentář: OČP = obdržený čistý příjem, ČP = čistý příjem, který měl poplatník celkem obdržet)

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 13

Například za prosinec 2022 byl poplatníkovi zúčtován příjem v hrubé výši 20 000 Kč a po srážce pojistného a daňové zálohy měl obdržet na čistém příjmu 15 850 Kč. Obdržel však do 31. 1. 2023 jen 9 000 Kč, tj. 56,78 % čistého příjmu (výpočet: 9 000 Kč / 15 850 Kč × 100 % = 56,78 %).

Z hrubého příjmu ve výši 20 000 Kč se do roku 2022 započte jen 11 356 Kč jako 56,78 % z 20 000 Kč. Stejným poměrem se zjistí i odpovídající část daňové zálohy započitatelná na daňovou povinnost roku 2022.

n

     Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

     Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Plátce daně musí vůči finančnímu úřadu splnit celou řadu povinností. Zaměstnavatel jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti má následující povinnost:

- Vyplnit a odevzdat finančnímu úřadu „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 38j odst. 4 ZDP. Vyúčtování se podává na formuláři MFin 5459. Pro účely správného vyplnění tohoto formuláře je možné využít Pokyny k vyplnění Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (formulář MFin 5459/1).

- Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je rovněž povinen podat plátce, kterému nevznikla v průběhu zdaňovacího období povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu, že poskytoval zaměstnancům slevy na dani podle § 35ba ZDP nebo daňové zvýhodnění podle § 35c a § 35d (viz § 38j odst. 9 ZDP).

- Lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je stanovena do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku (§ 38j odst. 5 ZDP). To neplatí v níže uvedených případech, pokud plátce podává vyúčtování elektronicky.

     Počítání lhůt

Běh lhůt je dán pravidly uvedenými v daňovém řádu (§ 33). Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující běh lhůty, a končí dnem toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 14

Lhůta pro podání „Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti“ je dvouměsíční po uplynutí roku (skutečnost rozhodná pro běh lhůty nastává tudíž dne 31. prosince).

Lhůta počíná tedy běžet dnem následujícím, to znamená 1. ledna a skončí dnem 1. března, který se číselným označením shoduje se dnem 1. leden. Dvouměsíční lhůta pro podání Vyúčtování k dani z příjmů za rok 2022 tak skončí dne 1. března 2023. Obdobně tato dvouměsíční lhůta pro podání Vyúčtování k dani z příjmů za rok 2023 skončí dne 1. března 2024.

n

     Elektronické podání

Ve vybraných případech je stanovena povinnost podávat „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ povinně v elektronické formě.

- Povinnost podat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky platí pro plátce daně (zaměstnavatele), který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky fyzickým osobám, které nejsou daňovými rezidenty v ČR (tj. fyzické osoby uvedené v § 2 odst. 3 ZDP).

– Výjimka: Tuto povinnost nemá plátce daně (zaměstnavatel), který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků (zaměstnanců) v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.

- V případě elektronického podání lhůta pro podání Vyúčtování je stanoveno pevné datum do 20. března po uplynutí vykazovaného zdaňovacího období.

     Prodloužení lhůty

Lhůtu pro podání Vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit (§ 38j odst. 7).

     Přílohy k Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti:

Společně s vyúčtováním se předkládají též povinné přílohy. Jedná se o následující přílohy:

- Příloha č. 1: „Počet zaměstnanců k 1. prosinci“ (viz § 38j odst. 8 písm. a) ZDP). Jde o povinnou přílohu k vyúčtování. Jedná se o formulář MFin 5490/1. Obsahuje údaje o počtu zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě.

- Příloha č. 2: „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatník uvedených v § 2 odst. 3 zákona“. Viz § 38j odst. 8 písm. b) ZDP. Tato příloha je povinná pro plátce, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 (daňové cizozemce, tj. fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty v jiném státě, než ČR). Jedná se o formulář MFin 5530. Obsahuje souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období v členění podle jednotlivých poplatníků (zaměstnanců), kteří nejsou daňovými rezidenty v ČR, včetně příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

- Příloha č. 3: „Příloha k vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního vyúčtování záloh a daňového zvýhodnění“. Viz § 38j odst. 8 písm. c) ZDP. Tato příloha je povinná pro plátce, kteří provádějí opravy na dani podle § 38i ZDP a pro plátce, kteří provedli opravy daňového zvýhodnění podle § 38i týkající se chybně poskytnuté slevy na dani, provedené v aktuálním zdaňovacím období. Jedná se o formulář MFin 5490.

- Příloha č. 4: „Příloha k vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i zákona“. Viz § 38j odst. 6 písm. c) ZDP. Tato příloha je určena pro plátce, kteří podle § 38i ZDP provedli v aktuálním zdaňovacím období opravy daňového zvýhodnění poskytnutého formou měsíčního daňového bonusu nebo doplatku na daňovém bonusu z ročního vyúčtování daňového zvýhodnění. Jedná se o formulář MFin 5531.

     Dodatečné vyúčtování:

Mohou nastat případy, kdy plátce daně zjistí po uplynutí lhůty pro podání vyúčtování, že daň není vyměřena správně. V takovém případě postupuje podle § 141 daňového řádu a podává tzv. „dodatečné vyúčtování“. Podává se opět na formuláři MFin 5459, kde se na řádku „01a Vyúčtování“ vyznačí, že se jedná o „dodatečné“ vyúčtování.

- V dodatečném vyúčtování uvede plátce daně na řádek 01b datum zjištění důvodů pro podání dodatečného vyúčtování.

- Dodatečné vyúčtování se vyplňuje celé, kromě sl. 2 a 11 části I. a kromě části II, tzn. všechny měsíce uvedeného zdaňovacího období v části I., přičemž u měsíců, u kterých nastala změna, se uvedou celé hodnoty, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původním (řádném) vyúčtování. Rozdíl v hodnotách se uvádí do sloupce 10 příslušného měsíce (označen ve formuláři nadpisem „Dodatečné Vyúčtování“), a zároveň i na řádek 13 označeném „Úhrn“.

Pro účely dalšího postupu je nutné rozlišit, zda se podává dodatečné vyúčtování:

a)  na daň vyšší nebo

b)  na daň nižší nebo

c)  v případě, kdy se nemění poslední známá daň, ale mění se pouze údaje daňovým subjektem tvrzené.

- V případě, pokud má být daň vyšší, než poslední známá daň, je plátce (daňový subjekt) povinen podat dodatečné vyúčtování do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém toto zjistil. Ve stejné lhůtě musí příslušnou částku rozdílu na dani uhradit, přesněji řečeno, musí být připsána na příslušný účet správce daně.

- V případě, pokud plátce daně zjistil, že daň má být nižší, než poslední známá daň, je oprávněn při splnění určitých podmínek, podat dodatečné vyúčtování. Lhůta pro podání je stejná jako v předchozím případě. To znamená do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Dále musí plátce uvést na vložený volný list důvody pro podání dodatečného vyúčtování.

- V případě, kdy se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje dříve tvrzené, je plátce (daňový subjekt) rovněž oprávněn podat dodatečné vyúčtování, opět ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil příslušné skutečnosti.

     Vyúčtování daně z příjmů vybíraných srážkou

Nejčastější případy srážkové daně:

- 15 % z příjmů ze závislé činnosti splňujících podmínky uvedené v § 6 odst. 4 ZDP [například z dohody o provedení práce do 10 000 Kč, z dohody o pracovní činnosti nebo odměny jednatele do 3 500 Kč (rok 2022) nebo do 4 000 Kč (od roku 2023), pokud zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení k dani].

- 15 % z odměn členů statutárních orgánů anebo bezúplatných příjmů v případě daňových nerezidentů v ČR [§ 22 odst. 1 písm. g), bod 6, § 36 odst. 1 písm. a) bod 1].

     Vyúčtování daně z příjmů vybíraných srážkou:

V případě, že jde o plátce daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně (to znamená, že plátce daně srážel ve zdaňovacím období daň zvláštní sazbou daně například podle § 6 odst. 4 ZDP), platí následující povinnosti:

- Plátce daně (zaměstnavatel) má povinnost vyplnit a odevzdat finančnímu úřadu formulář MFin 5466 s názvem „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických / právnických osob“. Viz § 38d odst. 9 ZDP.

- Vyúčtování se podává odděleně za daně vybrané srážkou:

–   poplatníkům, kteří jsou fyzickými osobami (§ 2 odst. 1 zákona)

–   poplatníkům, kteří jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob (§ 17 odst. 1 zákona).

- V případě, pokud vyplácí nebo poukazuje-li nebo připisuje-li plátce daně úhrady ve prospěch jak fyzických, tak i právnických osob, bude předkládat dvě vyúčtování daně vybírané srážkou. Použije stejný typ tiskopisu, který k tomuto účelu vydalo Ministerstvo financí (MFin 5466) a vyznačí na něm, za kterou skupinu poplatníků je vyúčtování podáváno (fyzické osoby, právnické osoby).

     Elektronické podání:

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně je možné podat i elektronickou formou. Příslušné další informace lze získat prostřednictvím internetu například na webové stránce Finanční správy ČR.

     Přílohy:

- K formuláři Vyúčtování daně vybírané srážkou náleží následující příloha:

–   Příloha k vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických / právnických osob. Tato příloha je povinná pro plátce daně, který provedl ve zdaňovacím období opravu výše sražené daně podle § 38d odst. 8 ZDP. Jedná se o formulář MFin 5466/A.

     Lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou:

- Daňový řád stanoví v § 137 odst. 2, že vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Správa daní vybíraných srážkou je pak uvedena v § 233 a následujících ustanoveních daňového řádu.

     Prodloužení lhůty:

- Lhůtu pro podání Vyúčtování k dani z příjmů vybíraných srážkou nelze prodloužit (§ 38d odst. 9).

     Bankovní spojení:

Pro úhradu daní z příjmů vybíraných srážkou podle zvláštní sazby jsou zřízeny dva typy bankovních účtů, které se liší předčíslím.

- Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby má předčíslí bankovního účtu 7720.

- Daň z příjmů právnických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby má předčíslí bankovního účtu 7712.

Při určování účtu, kam má být daň odvedena a skupiny poplatníků, za kterou je podáváno vyúčtování, je rozhodující osoba, jejíž příjem je podroben dani, nikoliv osoba plátce daně.

     Plátcova pokladna

     Definice:

Pojem „plátcova pokladna“ je důležitý v případech, kdy zaměstnavatel má několik mzdových účtáren rozmístěných na několika místech. Zaměstnavatel má tedy pouze jedno DIČ, avšak potřebuje v rámci této jedné firmy zpracovávat mzdovou evidenci na několika odlišných místech. K tomuto se pak váže i plnění příslušných povinností těmito mzdovými účtárnami. I na tento případ je pamatováno jak v daňových zákonech, tak v právních předpisech upravujících sociální a zdravotní pojištění.

Daňový řád definuje v ustanovení § 21 plátcovu pokladnu jako:

- Organizační jednotku,

–   kde dochází k výkonu povinností stanovených daňovým zákonem, zejména vybírání, srážení nebo zajištění daně,

–   a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady,

–   pokud tak stanoví zákon.

Konkrétně tak stanoví zákon o daních z příjmů:

- v ustanovení § 38h odst. 14:

     V případě, pokud dochází ke srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob v organizační jednotce plátce daně, je tato organizační složka plátcovou pokladnou, jestliže jsou v této organizační jednotce k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky záloh nebo daně a její kontrolu.

ŕ   Povinnost plátce daně vypočítat zálohu nebo daň podle zvláštní sazby daně u poplatníka z úhrnu jeho příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc tím ale zůstává zachována.

ŕ   V případě, pokud je k tomu příslušných více plátcových pokladen nebo mzdových účtáren téhož plátce daně, zdaněním příjmů poplatníka pověří plátce daně jednu z nich.

ŕ   V případě, pokud se jedná o poplatníka, který má u plátce daně na zdaňovací období učiněné Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, pověří plátce daně zdaněním příjmů mzdovou účtárnu, u níž má poplatník toto Prohlášení učiněno.

- v ustanovení § 38d odst. 10:

     Pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami je jejich pobočka nebo organizační jednotka, kde k vybírání daně dochází, pokud jsou zde k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky a její kontroly, plátcovou pokladnou.

     Postavení plátcovy pokladny:

Plátcova pokladna vykonává práva a povinnosti plátce daně, ovšem pokud si jednání plátce daně a osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu odporuje, je rozhodující jednání plátce daně.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 15

Zaměstnavatel má mzdovou účtárnu umístěnou jednak v Praze, kde má sídlo, jednak má mzdové účtárny umístěné v Pardubicích, Plzni a Brně. Ve všech těchto mzdových účtárnách se zpracovává mzdová agenda pro příslušný okruh zaměstnanců a jsou zde k tomu uložené patřičné doklady.

Mzdové účtárny v Pardubicích, Plzni a Brně tak mohou být považovány při splnění příslušných podmínek za plátcovy pokladny. To znamená:

–   jedná se o organizační jednotku, kde dochází k vybírání, srážení nebo zajištění daně,

–   jsou v těchto organizačních složkách uloženy potřebné doklady,

–   stanoví tak příslušný zákon (viz výše uvedený zákon o daních z příjmů k dani z příjmů fyzických osob).

n

     Místní příslušnost plátcovy pokladny

Pro plátcovu pokladnu je místně příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu území působnosti je umístěna.

Registrace plátcovy pokladny:

- Lhůtu pro registraci plátcovy pokladny lze nalézt v ustanovení § 39b ZDP. Lhůta je poměrně velmi krátká, neboť plátce daně má za povinnost podat Přihlášku k registraci za plátcovu pokladnu do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat zákonem o daních z příjmů stanovené úkony plátce daně.

- Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.

- Pro účely registrace plátcovy pokladny slouží tiskopis MFin 5105 s názvem „Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny“.

     Plátcova pokladna a další právní předpisy:

V případě, pokud má zaměstnavatel více mzdových účtáren, je vhodné se dále obeznámit:

–   s ustanovením § 99 odst. 1, § 99 zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění,

–   s ustanovením § 10 zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

–   s ustanovením § 10 zákona č. 48/­1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který obsahuje pravidla týkající se oznamovací povinnosti plátců pojistného,

–   s ustanovením § 16 odst. 2 zákona č. 397/­2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření.

Ing. Luděk Pelcl