Povinnosti zaměstnavatele
při pracovním úrazu
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci: nezávisle na jeho vůli; krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů; při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním (§ 271k zákoníku práce). Jaké povinnosti má zaměstnavatel při pracovním úrazu zaměstnance?
Jako pracovní úraz se posuzuje
též úraz, který zaměstnance utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Definice (§ 273 zákoníku práce): Plněním pracovních úkolů je:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
- činnost, která je předmětem pracovní cesty,
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího týmu nebo ostatních zaměstnanců,
- popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Definice (§ 274 zákoníku práce): V přímo souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou:
- úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení,
- úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele,
- vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření první pomoci a cesta k němu a zpět,
- školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.
Negativní definice: V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů není cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
Negativní definice: Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil cestou do zaměstnání a zpět. Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.
Definice (§ 3 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.): Smrtelným úrazem se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel.
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V SOUVISLOSTI SE VZNIKEM PRACOVNÍHO ÚRAZU jsou stanoveny zejména v ustanovení § 105 zákoníku práce. Stručně je lze shrnout následovně:
- evidenční povinnost,
- ohlašovací povinnost,
- povinnosti týkající se prevence opakování vzniku úrazů a objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
- povinnosti ve vztahu k zaměstnanci, týkající se odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání a dalších záležitostí,
- povinnost zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen:
• objasnit příčiny a okolnost vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje), svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP),
• bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
• pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění,
• vyhotovit záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo:
- ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
- k úmrtí zaměstnance,
• předat postiženému zaměstnanci jedno vyhotovení záznamu o pracovním úrazu (v případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnance jeho rodinným příslušníkům),
• ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím (například zdravotní pojišťovně, a to za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce, jak vyplývá z § 45 zákona č. 48/1997 Sb., a rovněž orgánům a institucím uvedeným v nařízení vlády č. 201/2010 Sb.),
• přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů,
• projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy.
Zaměstnavatel též musí ohlásit pracovní úraz jako pojistnou událost pojišťovně, u které je ze zákona pojištěn pro tyto účely. Pojišťovny mají k tomuto účelu na svých webových stránkách určen příslušný formulář. V případě pojišťovny Kooperativa a.s. jde o formulář „Hlášení pojistné události“, u České pojišťovny a.s. jde o formulář „Oznámení škodné události ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“. K tomuto hlášení (popř. oznámení) je pak nutné připojit též „Záznam o úrazu“, případně „Záznam o úrazu – hlášení změn“.
KNIHA ÚRAZŮ – Důležitou povinností zaměstnavatele je evidenční povinnost, týkající se pracovních úrazů. Pozor! Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny (§ 105 odst. 2 zákoníku práce).
Povinné náležitosti, které musí splňovat příslušná evidence pracovních úrazů, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.
• Forma evidence: Knihu úrazů může zaměstnavatel vést v elektronické nebo listinné podobě.
• Obsahové náležitosti: Kniha úrazů musí obsahovat následující údaje:
- jméno (popřípadě jména) a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,
- datum a hodinu úrazu,
- místo, kde k úrazu došlo,
- činnost, při níž k úrazu došlo,
- počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
- celkový počet zraněných osob,
- druh zranění a zraněná část těla,
- popis úrazového děje,
- druh úrazu (zda zranění zaměstnance s pracovní neschopností je delší než 3 kalendářní dny nebo smrtelný úraz),
- zdroj úrazu,
- příčiny úrazu,
- jména svědků úrazu,
- jméno, příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.
V případě, pokud došlo k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamená výše uvedené údaje do knihy úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen.
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci o jeho úrazu na jeho žádost potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů (v případě smrtelného úrazu rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost).
Členění pracovních úrazů:
- pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní,
- smrtelný pracovní úraz,
- ostatní pracovní úrazy.
Postup zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu
1. Provést neodkladné úkony a zajistit místo úrazu:
- poskytnout první pomoc,
- učinit opatření k zábraně vzniku dalších škod na zdraví nebo na majetku,
- zajistit místo úrazu, a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
- pokud možno zdokumentovat změny vzniklé při provádění neodkladných úkonů, pro potřeby vyšetření příčin a okolností zaměstnavatelem a do doby příjezdu Policie ČR.
2. Ohlášení pracovního úrazu příslušným orgánům a institucím:
Kromě evidenční povinnosti (vést knihu úrazů) je zaměstnavateli též stanovena ohlašovací povinnost vůči příslušným orgánům a institucím. Postup se liší v závislosti na tom, zda došlo/nedošlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu.
V případě, pokud se nejedná o smrtelný pracovní úraz zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
- územně příslušnému útvaru Policie ČR, v případě, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- odborové organizaci a zástupci pro BOZP,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pokud došlo k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a pokud trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo pokud lze vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, pokud podléhá činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (např. dle § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti), v případě, pokud jde o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu (například § 6 odst. 3 stejného zákona),
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho poslal nebo dočasně přidělil.
V případě, pokud se jedná o smrtelný pracovní úraz zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
- vždy územně příslušnému útvaru Policie ČR,
- odborové organizaci a zástupci pro BOZP,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pokud došlo k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, pokud podléhá činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (např. dle § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti),
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho poslal nebo dočasně přidělil,
- zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
3. Vyhotovení záznamu o úrazu:
Zaměstnavatel je povinen vyhotovit záznam o úrazu neprodleně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Jak již bylo zmíněno, zaměstnavatel je povinen vyhotovit záznam o úrazu a vést dokumentaci o všech úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance.
V případě zjišťování zdroje úrazu se v záznamu o úrazu v části D uvádí, co bylo zdrojem úrazu, zda to byl (popřípadě byly) dopravní prostředek, stroje a zařízení přenosná nebo mobilní, materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení), pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí, nástroj, přístroj, nářadí, průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele, horké látky a předměty, oheň a výbušniny, stroje a zařízení stabilní, lidé, zvířata nebo přírodní živly, elektrická energie nebo jiný blíže nespecifikovaný zdroj.
Velmi důležitý je v záznamu o úrazu v části D konkrétně bod 7, kde se uvádí, proč k úrazu došlo, jaké byly jeho příčiny. Jsou uvedeny následující možné příčiny úrazu:
- Porucha nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu (jedná se o příčiny, které jdou na vrub zaměstnavatele, krácení odškodného při nich nepřipadá v úvahu).
- Špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika zaměstnavatelem nebo závady na pracovišti (tyto příčiny jdou rovněž k tíži zaměstnavatele).
- Nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků (pak zaměstnavatel odpovídá za pracovní úraz v plném rozsahu a hrozí mu též další postihy).
- Porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance (v takovém případě lze očekávat, že odškodnění zaměstnance bude možné krátit, jak vyplývá z § 270 zákoníku práce).
- Pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele (tato příčina jde k tíži zaměstnavatele, avšak nehrozí mu riziko dalšího postihu).
V části D bod 8 záznamu o úrazu se též uvádí informace, zda byla u úrazem postiženého zaměstnance provedena kontrola přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek, a pokud ano, s jakým výsledkem. Pokud byl výsledek kladný, důsledkem je možné vyvinění se z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nebo nemajetkovou újmu, jak vyplývá přímo z § 270 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pokud tato skutečnost byla jedinou příčinou vzniku pracovního úrazu a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit. Pokud tato skutečnost byla pouze jednou z příčin vzniku pracovního úrazu, zaměstnavatel se může vyvinit zčásti [§ 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce].
Záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc (pokud se nejedná o smrtelný pracovní úraz) je zaměstnavatel povinen poslat nejpozději do 5. dne následujícího měsíce následujícím orgánům a institucím:
• územně příslušnému útvaru Policie ČR, v případě, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pokud došlo k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, pokud podléhá činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle příslušného právního předpisu,
• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
V případě smrtelného pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen poslat výše uvedeným orgánům a institucím záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů, kdy se o úrazu dozvěděl, přičemž Policii ČR tento záznam posílá v každém případě.
Záznam o úrazu lze poslat elektronicky nebo v listinné podobě. Obdobně v případě záznamu o úrazu – hlášení změn. Příslušné tiskopisy lze nalézt na webových stránkách MPSV www.mpsv.cz pod odkazem -> O MPSV -> Povinně zveřejňované informace -> 12. Formuláře -> Záznam o úrazu.
Pozor – Záznam o úrazu zaměstnavatel také posílá pro účely likvidace této pojistné události organizační jednotce pojišťovny, u které je pojištěn z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (jedná se o Českou pojišťovnu a.s. nebo pojišťovnu Kooperativa a.s., jak vyplývá z vyhlášky č. 125/1993 Sb.). Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. však již po novele provedené vládním nařízením č. 170/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 nestanoví, do kdy tak musí zaměstnavatel učinit.
4. Vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn:
V případě, že se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v záznamu o úrazu, vyhotoví záznam o úrazu – hlášení změn.
Záznam o úrazu – hlášení změn je povinen zaměstnavatel vyhotovit v případě, že:
- hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
- dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
- zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel,
- došlo ke změně posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn,
- na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.
Záznam o úrazu – hlášení změn je zaměstnavatel povinen poslat nejpozději do 5. dne následujícího měsíce orgánům a institucím, kterým byl povinen poslat záznam o úrazu
Obdobně tento záznam zašle rovněž organizační složce pojišťovny, u kterého je jako zaměstnavatel pojištěn z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pro účely likvidace pojistné události.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn předá zaměstnavatel úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům pokud došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu nebo k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah tohoto záznamu.
Zaměstnanec je povinen
bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.
Možné další důsledky:
- Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, pokud nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz (§ 41 zákoníku práce).
- Nebo může dát zaměstnanci výpověď z uvedeného důvodu na základě § 52 písm. d) zákoníku práce (pak ovšem zaměstnanci náleží odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku, jak vyplývá z § 67 zákoníku práce, to však neplatí v případě, pokud se zaměstnavatel zcela zprostí své povinnosti na základě zákonných důvodů uvedených v § 270 odst. 1 zákoníku práce).
Ing. Luděk Pelcl
§ 41 zákona č. 262/2006 Sb.
Převedení na jinou práci
(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice19),
c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
e) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
