Povinný příspěvek
na produkty spoření na stáří

Toto téma je od roku 2026 velmi aktuální, protože jde o zcela nový institut zavedený zákonem č. 324/­2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který současně významně zasahuje do oblasti pracovního práva, penzijních produktů i daně z příjmů. Jaká je jeho daňová podpora? Jaké podmínky jsou nutné k tomu, aby hrazené příspěvky za zaměstnance mohly být u zaměstnavatele daňově účinným výdajem (nákladem) a kdy budou u zaměstnance osvobozené od daně z příjmů?

PRODUKTY SPOŘENÍ NA STÁŘÍ

Ustanovení § 15a zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), vymezuje produkty spoření na stáří, instituci penzijního pojištění (pro účely penzijního pojištění u instituce penzijního pojištění) a definuje soukromé životní pojištění. Produktem spoření na stáří zákon pro účely daní z příjmů rozumí:

•   penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

•   doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

•   penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

•   soukromé životní pojištění a

•   dlouhodobý investiční produkt.

Od roku 2024 vymezuje ustanovení § 15b ZDP společné podmínky, které musejí daňově podporované produkty spoření na stáří splňovat. Ustanovení § 15c ZDP následné vymezuje a upravuje podmínky pro podporované pojištění dlouhodobé péče.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem (PPSP)

PPSP je produkt, který bylo možné uzavírat do 30. 11. 2012. Jednalo se o předchůdce dnešního tzv. třetího pilíře důchodové reformy z roku 2013, představovaného doplňkovým penzijním spořením. Pokud je smlouva o PPSP stále aktivní, je možné čerpat dále uvedené výhody i v současnosti. Výhoda tohoto produktu (mimo daňové výhody) je přispívání státu podle výše spořeného příspěvku pojištěnou fyzickou osobou. Příspěvek státu je odstupňován podle měsíční úložky, přičemž na maximální výši příspěvku lze dosáhnout od 1. 7. 2024 při měsíčním příspěvku alespoň 1 700 Kč (státní příspěvek v tomto případě činí 340 Kč).

Doplňkové penzijní spoření (DPS)

DPS představuje třetí pilíř důchodové reformy z roku 2013. Příspěvek státu je stejný jako v případě PPSP, rozdíl je „pouze“ v podmínkách. U DPS není garantována celá návratnost vkládaných příspěvků, jsou jiné možnosti čerpání apod. Daňová podpora DPS je stejná jako u PPSP. Přechod z PPSP na DPS je však stále možný.

Penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění

je obdobou předchozích dvou produktů, ale bez možnosti státního příspěvku. Smlouva musí být uzavřena mezi fyzickou osobou a institucí penzijního pojištění.

Instituce penzijního pojištění je pro účely ZDP vymezena jako poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který:

-  je provozován na principu fondového hospodaření,

-  je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a

-  má povolení a provozuje penzijní pojištění v členském státě EU nebo státu tvořícího EHP (Evropský hospodářský prostor tvoří dále i Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

Soukromé životní pojištění (SŽP)

Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně:

-  40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let (popř. pro smlouvy uzavřené do 31. 12. 2023 od 5 do 15 let včetně), nebo

-  70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let (popř. pro smlouvy uzavřené do 31. 12. 2023 nad 15 let).

Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP)

Tento produkt je daňově podporován od roku 2024. Pro účely ZDP se jím rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě EU nebo státě tvořícím EHP. Podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu může takový produkt poskytovat jen banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond anebo zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z těchto osob oprávněná poskytovat své služby v České republice. Činnost poskytovatele DIP musí být oznamována ČNB (ta také zveřejňuje seznam poskytovatelů).

POVINNÝ PŘÍSPĚVEK NA PRODUKTY SPOŘENÍ NA STÁŘÍ (PPPSS) - Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost nová právní úprava povinného příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, která představuje významnou změnu v oblasti pracovního práva, důchodového zabezpečení i daňového práva. Nový institut byl zaveden zákonem č. 324/­2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jako součást širší reformy systému ochrany zaměstnanců vykonávajících dlouhodobě fyzicky nebo psychicky náročné práce. Cílem zákonodárce nebylo vytvořit další zaměstnanecký benefit, ale zavést zákonnou povinnost zaměstnavatelů finančně přispívat na individuální spoření zaměstnanců, kteří vykonávají práce zařazené do rizikových kategorií podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Nový systém má zaměstnancům umožnit vytvořit si dodatečné finanční rezervy pro období po skončení ekonomické aktivity, případně usnadnit financování dřívějšího odchodu z pracovního života bez negativních dopadů na výši starobního důchodu.

Povinný příspěvek zaměstnavatele je jedním z dílčích opatření důchodové reformy přijaté v letech 2024 až 2025. Zatímco většina opatření reformy směřuje k posílení stability veřejného důchodového systému, nově zavedený povinný příspěvek řeší specifickou situaci zaměstnanců vykonávajících dlouhodobě zdravotně náročné práce. U těchto zaměstnanců nelze vždy předpokládat, že budou schopni vykonávat své povolání až do dosažení obecného důchodového věku. Zákon proto vytváří mechanismus, který jim umožní postupně vytvářet vlastní kapitálové úspory určené pro období před vznikem nároku na starobní důchod nebo pro doplnění příjmů ve stáří. Nová právní úprava proto nepředstavuje nový druh sociální dávky ani zvláštní důchodové pojištění. Jedná se o povinnou platbu zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance, která je směrována na některý z daňově podporovaných produktů spoření na stáří (PPSP popř. DPS). Cílem zákona je tedy dát lidem pracujícím v náročných a rizikových podmínkách možnost postupně si vytvářet finanční rezervu navíc. Ta jim má pomoci překlenout období před odchodem do důchodu a zajistit větší klid a jistotu poté, co už nebudou schopni nebo chtít pracovat v tak náročných podmínkách.

Okruh zaměstnanců, kterým se PPPSS platí

Právo na povinný příspěvek mají zaměstnanci, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, kterými jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. O skutečnosti, že osoba vykonává práci zařazenou ve třetí kategorii rizika pro stanovené faktory, rozhoduje krajská hygienická stanice.

Podmínky vzniku práva na PPPSS a lhůta pro zaplacení

Základní podmínkou vzniku práva na povinný příspěvek je skutečnost, že zaměstnanec v daném kalendářním měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Další podmínkou je, že zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatnil a oznámil mu údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. V takovém případě vzniká právo na PPPSS od začátku následujícího kalendářního měsíce.

Právo na povinný příspěvek vzniká poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec uplatnil právo na příspěvek. Vyplatit povinný příspěvek zaměstnavatel musí do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního měsíce, za který se povinný příspěvek platí.

Příklad 1

Zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek v červenci. Za který měsíc mu může vzniknout poprvé právo na povinný příspěvek a do kdy je zaměstnavatel povinen příspěvek zaplatit?

Pokud zaměstnanec během měsíce srpna odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, vznikne mu nárok na povinný příspěvek, který zaměstnavatel zaplatí do konce září. Výše povinného příspěvku, který zaměstnavatel v září zaplatí, bude uvedena na mzdovém listu zaměstnance za měsíc září.

Směnou rizikové práce se rozumí taková směna,

při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci definovanou v zákoně po její převážnou část, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se, zda jde o plánovanou práci nebo o práci přesčas. Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny.

Příklad 2

Kolik směn rizikové práce se započítá zaměstnanci, pokud:

1.  směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce,

2.  směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce,

3.  směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny?

Počet směn rizikové práce bude následující:

1.  vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce,

2.  tato směna se započítá do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina),

3.  tato směna ani její část se nezapočítá do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce.

Výše povinného příspěvku a vyměřovací základ

Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení. Způsob výpočtu vyměřovacího základu upravuje zákon č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do vyměřovacího základu se započítává jen příspěvek nebo jeho část, která není od daně osvobozená. Pro účely povinného příspěvku se nepřihlíží k ustanovením o maximálním vyměřovacím základu.

Povinný příspěvek platí zaměstnavatel

na zaměstnancem určené penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Na dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění nebo jiné finanční produkty nelze povinný příspěvek platit. Zaměstnavatel má povinnost o právu na povinný příspěvek písemně informovat zaměstnance prokazatelným způsobem, a to předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. U stávajících zaměstnanců musel splnit informační povinnost do 15. ledna 2026. Dále musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku, a to do konce kalendářního měsíce, kdy příspěvek zaplatil poprvé. Následující měsíce již potvrzení nevydává. Rovněž musí zaměstnavatel vést evidenci rizikových směn, nároků na příspěvek a výši zaplacených příspěvků. Kontrolu povinností zaměstnavatele provádí místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení.

Souběh výkonu práce v kategorii 4. s výkonem práce ve 3. kategorii

V případě souběhu výkonu rizikové práce (4. kategorie – např. podnikový hasič, záchranář) s výkonem práce zařazené ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/­2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří) v daném kalendářním měsíci, je dána zaměstnavateli povinnost taktéž evidovat a vykazovat odpracované směny výkonu rizikové práce (4. kategorie, např. podnikový hasič, záchranář) s tím, že takto získané směny budou zahrnuty do celkově získaných směn pro vznik nároku na snížený důchodový věk. Jedná se o výjimku zápočtu odpracovaných směn bez toho, že bylo za tyto směny uhrazeno zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Zaměstnanec v tomto případě bude čerpat dvě výhody, tzn., obdrží povinný příspěvek a ještě má hodiny zohledněny pro dřívější odchod do důchodu.

Dobrovolné poskytování příspěvků na PPSP a DPS

Zákon nevylučuje, aby zaměstnavatel plnil svoji povinnost poskytnout povinný příspěvek i tím, že bude nadále poskytovat příspěvek, který dosud poskytoval dobrovolně. Z povahy věci připadá tato možnost v úvahu pouze u příspěvků placených na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Zároveň je vždy třeba přesně odlišovat, kdy je příspěvek placen na základě povinnosti stanovené zákonem a kdy je placen dobrovolně, protože s oběma druhy příspěvku jsou spojeny různé právní důsledky. Proto i v případě, kdy zaměstnavatel platí příspěvek dobrovolně, musí zaměstnance informovat o právu uplatnit právo na povinný příspěvek a v případě, že zaměstnanec toto právo uplatní, musí mu zaměstnavatel vydat o placení povinného příspěvku potvrzení a vést záznamy o povinném příspěvku. Pokud celkový příspěvek placený zaměstnavatelem převyšuje výši povinného příspěvku stanovenou zákonem, potom se na takto placený příspěvek hledí v části do výše stanovené zákonem jako na povinný příspěvek a ve zbývající části jako na příspěvek placený dobrovolně (nebo na základě jiného právního důvodu). Zaměstnavatel, který zaplatil za kalendářní měsíc na účet zaměstnance u penzijní společnosti vyšší částku, než činí povinný příspěvek, splnil podmínku zaplacení povinného příspěvku.

DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PPPSS - Daňové a odvodové posouzení povinného příspěvku zaměstnavatele představuje jednu z nejvýznamnějších oblastí nové právní úpravy. Přestože se jedná o zákonnou povinnost zaměstnavatele, zákonodárce zvolil obdobný daňový režim jako u dobrovolných příspěvků zaměstnavatele poskytovaných na daňově podporované produkty spoření na stáří. Prakticky to znamená, že povinný příspěvek není z hlediska zákona o daních z příjmů posuzován jako peněžní příjem zaměstnance, který by podléhal běžnému zdanění, ale při splnění zákonných podmínek může využívat režimu daňového osvobození. Současně se uplatní zvláštní pravidla také pro oblast sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění.

Daňové posouzení na straně zaměstnance

Povinný příspěvek zaměstnavatele je nepochybně plněním poskytovaným v souvislosti se zaměstnáním. Z ekonomického hlediska představuje majetkový prospěch zaměstnance, protože dochází ke zvýšení hodnoty jeho individuálního produktu spoření na stáří. ZDP však obdobně jako u dobrovolných příspěvků zaměstnavatele stanoví, že za splnění zákonných podmínek je tento příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Osvobození se uplatní pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené ZDP pro příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří.

Pro rok 2026 zůstává zachován společný roční limit osvobození ve výši 50 000 Kč. Do tohoto limitu se započítávají všechny příspěvky zaměstnavatele poskytnuté zaměstnanci na daňově podporované produkty spoření na stáří bez ohledu na to, zda:

•   byly poskytovány dobrovolně jako zaměstnanecký benefit,

•   nebo představují povinný příspěvek podle zákona č. 324/­2025 Sb.

To má významné praktické důsledky zejména u zaměstnavatelů, kteří již před rokem 2026 poskytovali zaměstnancům dobrovolné příspěvky na doplňkové penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt.

Přesáhne-li součet všech příspěvků zaměstnavatele na produkty splňující zákonné podmínky za kalendářní rok částku 50 000 Kč, představuje část převyšující tento limit zdanitelný příjem zaměstnance podle § 6 ZDP. Tato částka:

•    vstupuje do hrubé mzdy,

•    podléhá záloze na daň,

•    současně vstupuje do vyměřovacích základů pro zdravotní i sociální pojištění (jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele).

V praxi proto bude nezbytné průběžně sledovat součet všech příspěvků poskytovaných zaměstnavatelem během kalendářního roku. Do limitu 50 000 Kč pro osvobození příjmů zaměstnance z příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance se počítá i případný povinný příspěvek zaměstnavatele pro zaměstnance vykonávající rizikové práce.

Daňové posouzení na straně zaměstnavatele

Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, stejně jako povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty na stáří, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, bude znamenat daňově účinný výdaj (náklad), a to v neomezené výši. Je to za předpokladu, že zaměstnavatel poskytuje příspěvky v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, podle něhož jsou daňově účinnými náklady zaměstnavatele vynaložené na realizaci práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud to ZDP nebo zvláštní zákon nevylučuje.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy:

- Zákon č. 324/­2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (účinný od 1. 1. 2026),

- Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Související předpisy a zdroje:

- Zákon č. 42/­1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem,

- Zákon č. 427/­2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření,

- Zákon č. 256/­2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,

- MPSV (https:/­/­www.mpsv.cz/­povinne-sporeni-pro-vybrane-rizikove-profese)

§ 6 odst. 9 písm. m) ZDP:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny…

m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně,

§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP:

Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na…

4. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, …