Požadavky zdravotních pojišťoven
vůči zaměstnavatelům
Z jakých důvodů provádějí zdravotní pojišťovny kontroly u zaměstnavatelů? Jak se od 1. 1. 2022 změnila výše penále? Kterými doklady zaměstnanec potvrzuje zaměstnavateli skutečnost, že je za něj plátcem pojistného stát? Proč podávají zaměstnavatelé opravné Přehledy?
Lecjaký prohřešek mohou zdravotní pojišťovny při správě zdravotního pojištění do určité míry zohlednit či tolerovat, v žádném případě však neodpustí plátci, a tedy ani zaměstnavateli, neuhrazení pojistného za podmínek stanovených zákonem. Zda je pojistné správně vypočteno a příslušné zdravotní pojišťovně včas uhrazeno lze ze strany zdravotní pojišťovny věrohodně zjistit pouze kontrolou dokladů, kterými jsou především souhrnné mzdové rekapitulace a mzdové listy jednotlivých zaměstnanců.
Zástupné kontroly formou zaslání vyúčtování
provádějí zdravotní pojišťovny především z těchto důvodů:
• aby informovaly zaměstnavatele jako plátce pojistného o stavu jeho závazků a pohledávek k určitému datu, ideální je vyúčtování s nulovými hodnotami zůstatků pojistného a penále,
• na základě takto evidovaných pohledávek (nejsou-li zaměstnavatelem dobrovolně uhrazeny) může zdravotní pojišťovna zahájit proces jejich vyměření například zasláním Oznámení o zahájení správního řízení a následným vystavením platebního výměru. Alternativu představuje vystavení výkazu nedoplatků – v tomto případě za předpokladu, že plátce vyměřené pohledávky nezpochybní. Nejsou-li pravomocné a vykonatelné pohledávky zaměstnavatelem uhrazeny, stávají se předmětem vymáhání, například prostřednictvím exekutorských úřadů;
• tímto postupem hodlá zdravotní pojišťovna zamezit promlčení svých pohledávek. Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plynula nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné (i penále) se promlčovalo ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.
Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. a prodloužením této lhůty pro vyměření a následné vymáhání pohledávek na 10 let dostaly zdravotní pojišťovny od 1. prosince 2011 z časového hlediska mnohem větší prostor pro uplatňování svých zákonných nároků.
V současné době by měla být respektována praxe, že pokud zdravotní pojišťovna neučinila tzv. kvalifikovaný úkon, kterým by uvědomila plátce ve věci zjištění pojistného nebo jeho vyměření a zároveň tak přerušila běh promlčecí doby, je povinna z moci úřední promlčet svůj zákonný nárok na pojistné případně příslušenství (penále) u pohledávek starších pěti let.
Zaměstnavatel fakticky ani nemusí vznést námitku promlčení pohledávky, naopak zdravotní pojišťovna musí v případě sporu prokázat, že v dané záležitosti učinila příslušný úkon, o kterém se plátce (třeba i případným uplatněním tzv. fikce doručení) dozvěděl. Tímto fiktivním doručením je například doručení písemnosti na adresu sídla nebo trvalého bydliště v situaci, kdy si zaměstnavatel příslušnou písemnost nevyzvedne v úložní lhůtě.
Součástí dluhu na pojistném je vznik penále. Evidované penále jsou zdravotní pojišťovny povinny ze zákona plošně uplatňovat vůči všem plátcům. V tomto směru jedinou výjimkou, kdy se penále nepředepisuje, je jeho výše maximálně 100 Kč v kalendářním roce. Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
Zákonné minimum jako významný parametr zdravotního pojištění
Při odvodu pojistného na sociální zabezpečení se neřeší minimální vyměřovací základ. Avšak při placení pojistného na zdravotní pojištění zdravotní pojišťovny zajímá, zda zaměstnavatel správně odvedl pojistné ve vazbě na minimum, neboli zda:
• činil vyměřovací základ zaměstnance alespoň 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc nebo
• byla dodržena poměrná část minima podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.
Z tohoto důvodu zdravotní pojišťovny při kontrole každopádně prověřují částky vyměřovacího základu zaměstnance nižší, než výše minimální mzdy v příslušném kalendářním roce.
Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu
Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je minimální vyměřovací základ 16 200 Kč, případně nižší než jeho poměrná část, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit některý z těchto dokladů resp. dokumentů, které jej k takovému postupu opravňují:
• veškeré příjmy, započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 14 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 8 000 Kč). Pro účely minima se sčítají všechny příjmy ze závislé činnosti, zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů;
• potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
• doklad o výši příjmu zúčtovaného v daném kalendářním měsíci u jiného zaměstnavatele
a) zaměstnavatel neprovádí dopočet – například při příjmu 14 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele ve výši 9 000 Kč,
b) zaměstnavatel provádí dopočet, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen – například při příjmu 7 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele 6 000 Kč,
|
Pro účel sčítání příjmů se neberou v úvahu příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 3 500 Kč a příjmy na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč, přičemž od 1. 1. 2015 platí, že se ve zdravotním pojištění již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. |
• čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2022 částka 2 627 Kč,
• doklad resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. (doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.),
• čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. V textu čestného prohlášení vždy doporučuji formulaci, na základě které osoba oznámí zaměstnavateli případnou změnu příslušné skutečnosti v osmidenní lhůtě;
• musí se jednat o osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání (např. nemá odpracovaný potřebný počet let). Pokud nemá zaměstnavatel rozhodnutí o přiznání důchodu, není důvod k použití kódu „D“, současně však nemusí u této osoby provádět dopočet do minima;
• doklad o skutečnosti, že zaměstnanec je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu
Má-li zaměstnavatel některý z výše uvedených dokladů, odvádí pojistné vždy ze skutečné výše příjmu bez ohledu například na rozsah pracovního úvazku, dobu trvání zaměstnání po část kalendářního měsíce, nemoc zaměstnance, jiné zaměstnání či souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti apod.
Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance
Aby zaměstnavatel musel zahrnout příslušné plnění do vyměřovacího základu pro placení pojistného, musí být současně splněny tyto podmínky:
• zaměstnaná osoba musí být ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákony č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., kdy
• zúčtované plnění má povahu příjmu ze závislé činnosti, zdaňovaného podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění p.p.
Naopak, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí například u příjmů:
• dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, a zejména pak podle § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 cit. zákona č. 586/1992 Sb.,
• na dohodu o pracovní činnosti nedosahujících 3 500 Kč,
• na dohodu o provedení práce nepřesahujících 10 000 Kč,
• taxativně vyjmenovaných jako výjimky v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., třebaže tyto podléhají zdanění,
• u kterých není vykonávána činnost – například u příspěvku zaměstnavatele budoucímu zaměstnanci na studium.
Příjmy po skončení zaměstnání
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odstavce 1) nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2).
Splatnost pojistného
Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Samoplátci, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, platí zálohu na pojistné resp. pojistné za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Dnem úhrady pojistného je připsání platby na účet zdravotní pojišťovny nebo úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
Oznamovací povinnost a „státní kategorie“
Zdravotní pojišťovny rovněž kontrolují, zda zaměstnavatelé správně plní oznamovací povinnost. Tedy především prověřují, jestli zaměstnavatelé řádně přihlašují a odhlašují zaměstnance a sdělují skutečnosti týkající se zařazení zaměstnance mezi osoby, za které platí pojistné stát, vše v zákonné osmidenní lhůtě. Obzvláště oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem je nanejvýš důležité, protože se v tomto případě jedná o platby pojistného zdravotní pojišťovně od státu. Pokud zaměstnavatel takovou skutečnost neoznámí, je-li mu známa, vzniká zdravotní pojišťovně finanční újma v částce 1 967 Kč měsíčně (od 1. 1. 2022), kterou může zdravotní pojišťovna po zaměstnavateli adekvátně nárokovat formou uložení pokuty za porušení ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., horní hranice pro tuto sankci činí 200 000 Kč.
Na zaměstnance přechází povinnost sdělit zdravotní pojišťovně neprodleně výše uvedené informace tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel tyto zdravotní pojišťovně dále nepostoupil, i když mu je zaměstnanec řádně oznámil, nebo v případě, kdy zaměstnanec příslušnou skutečnost svém zaměstnavateli nesdělil.
Při plnění oznamovací povinnosti jsou zaměstnavatelé povinni sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Zaměstnavatelé rovněž oznamují zdravotní pojišťovně změnu těchto údajů (na což se často zapomíná) a dále sdělují ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Za porušení některé z těchto povinností hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 50 000 Kč.
Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele
Zaměstnavatel nesmí zapomenout, že pokud se z určitých důvodů změní některý údaj v již podaném Přehledu, podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled tím způsobem, že na formuláři zatrhne políčko „opravný“ a podá Přehled se správnými (tj. opravenými) údaji, neboť zdravotní pojišťovna musí disponovat relevantními informacemi. K takové situaci dochází například dodatečným vznikem zaměstnání u některé z dohod, kdy příjem zúčtovaný po skončení dohody společně s příjmem v posledním měsíci trvání této dohody buď dosáhne alespoň 3 500 Kč (u dohody o pracovní činnosti) nebo převýší 10 000 Kč (u dohody o provedení práce).
Oznamování pracovních úrazů
Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.
|
RADA! Při zaměstnávání osob ze států Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království postupuje český zaměstnavatel podle českých zákonů zdravotního pojištění tehdy, pokud je zaměstnání této osoby u českého zaměstnavatele jejím jediným zaměstnáním v duchu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Pokud má zaměstnavatel více splatných závazků vůči zdravotní pojišťovně, pak je povinen respektovat pořadí jejich úhrady podle § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. (nejprve se platí pokuty, pak dlužné pojistné a až nakonec penále). Zdravotní pojišťovny nevymáhají nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné zdravotní pojišťovny 200 Kč. Tyto nízké dlužné částky se v rámci desetileté promlčecí doby připočítají k případně dalšímu nově vzniklému dluhu na pojistném. Kromě toho zdravotní pojišťovny zpravidla řeší i otázku tzv. „ekonomické efektivity vymáhání“. To znamená, že pohledávky do určité výše nevymáhají z toho důvodu, že náklady na jejich vymožení by byly vyšší, než konečný výtěžek. Samostatnou kapitolu představuje odepsání dluhů plátce pro jejich nedobytnost ve smyslu ustanovení § 26c zákona č. 592/1992 Sb. Ing. Antonín Daněk |







