Pozdní podání daňového přiznání

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši: 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

 Pokuta za opožděné tvrzení daně

vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 1 000 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše částky nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

Podle § 38o ZDP platí, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.

Příklady opožděně podaných daňových tvrzeni, na které se povinnost uhradit pokutu nevztahuje:

Příklad 1

Poplatník podal opožděně dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá povinnost (dani nižší podle § 141 odst. 2 DŘ je míněna daň nižší, ztráta vyšší a daňový bonus vyšší). Bude se na něj vztahovat § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání?

V tomto případě nemá poplatník zákonnou povinnost, je však oprávněn dodatečné daňové přiznání podat. Z citace předmětného ustanoveni § 250 DŘ v daném případě vyplývá, že povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení nastává pouze v případě, že zákon uložil daňovému subjektu povinnost podat daňové přiznání.

Příklad 2

Poplatník podal opožděně daňové přiznání, kde vykázal příjmy nižší než 15 000 Kč. Bude se na něj vztahovat § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání?

V tomto případě nebude pokuta předepsána, protože k podání daňového přiznání není poplatník povinen, tentokrát podle speciální úpravy. Touto úpravou je míněno ustanovení § 38g ZDP (podle daného ustanoveni je daňové přiznáni k dani z příjmů fyzických osob povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč).

Příklad 3

Poplatník (v předchozích letech zahájil podnikatelskou činnost) byl správcem daně vyzván k podání daňového přiznání, které nebyl povinen podat, ale nezaslal správci daně sdělení podle § 136 odst. 5 DŘ.

Na základě této výzvy poplatník daňové přiznání podal, uvedl pouze příjmy ze závislé činnosti. V tomto případě rovněž není povinen uhradit pokutu za pozdní podán daňového přiznání, neboť mu zákon neukládal povinnost takové přiznání podat (§ 38g ZDP).

Co je podle DŘ míněno „stanovenou daní“

tedy daní ze které se počítá pokuta za pozdní podání daňového přiznání. Z ustanovení § 147 odst. 1 DŘ je zřejmé, že správce daně sdělí v nalézacím řízení daňovému subjektu daň rozhodnutím. Tzn., že stanovenou daní v § 250 DŘ je nutno rozumět právě tu částku daně, která je stanovena platebním výměrem, a kterou zároveň správce daně předepíše do evidence dani. V případě dodatečného doměření daně se tedy jedná o rozdíl mezi poslední známou dani a částkou nově zjištěnou.

Pod legislativní zkratku „daň“ je rovněž zahrnuta daňová ztráta, pro stanovení výše pokuty se využije postup daný § 250 odst. 1 písm. c) DŘ. Je-li tedy stanovovanou dani pravě daňový bonus, měla by se výše pokuty řídit podle § 250 odst. 1 písm. a) DŘ.

Vyplyne-li z daňového přiznání např. zároveň daň, daňová ztráta a daňový bonus, bude celková výše pokuty součtem pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1 písm. a) DŘ (ze stanoveného daňového bonusu a daně – včetně solidárního zvýšení daně) a pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1 písm. c) DŘ (ze stanovené daňové ztráty).

Zastupování při podání daňového přiznání

Osobami zúčastněnými na správě daní jsou daňový subjekt a osoby ustanovené § 20 – § 31 DŘ, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, zejména osoba spravující pozůstalost, svěřenský správce a insolvenční správce, které mají stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt. Z důvodu odlišení osob podávajících daňové tvrzení byla změněna podpisová doložka, tato úprava byla jednotně zapracována do všech tiskopisů vydávaných Ministerstvem financí, tedy i do přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Údaje o podepisující osobě budou vyplňovány pouze v případech, kdy je podání zpracováváno a podáváno osobou odlišnou od daňového subjektu, tzn. v případech, kdy daňový subjekt činí podání sám za sebe, tuto část nevyplňujte.

Nové kódy podepisující osoby podle níže uvedených typů podepisujících osob:

1 – zákonný zástupce nebo opatrovník

2 – ustanovený zástupce

3 – společný zástupce, společný zmocněnec

4a – obecný zmocněnec – fyzická osoba i právnická osoba

4b – fyzická osoba daňový poradce nebo advokát

4c – právnická osoba vykonávající daňové poradenství

5a – osoba spravující pozůstalost

5b – zástupce osoby spravující pozůstalost

6a – dědic po skončení řízení o pozůstalosti

6b – zástupce dědice po skončení řízení o pozůstalosti

7a – právní nástupce právnické osoby

7b – zástupce právního nástupce právnické osoby

(kódy 5b, 6b, 7b mají přednost před obecnými druhy zastoupení s nižšími čísly kódů)

Zástupcem osoby zúčastněné na správě daní

je zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník, ustanovený zástupce, zmocněnec, společný zmocněnec, nebo společný zástupce. Zastupování zástupcem však nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce.

Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně. Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.

Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Zmocněnec, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v České republice, jinak budou pro něho písemnosti ukládány u správce daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení.

Za situace, že zůstavitel měl za života zástupce, po smrti zůstavitele toto zastoupení ze zákona zaniká. Ustanovení § 239b odst. 1 DŘ navíc stanoví speciální ustanovení, že daňovou povinnost zůstavitele plní osoba spravující pozůstalost.

Pokud zmíněný zástupce učiní po smrti zůstavitele vůči správci daně nějaký úkon (například podá daňové tvrzení), správce daně vyzve tuto osobu podle ustanovení § 74 DŘ, aby doložila oprávnění jednat za zůstavitele (tj. např. předložením plné moci udělené od osoby spravující pozůstalost nebo doložením ujednání, že má zmocnění trvat i po smrti zmocnitele ve smyslu § 448 odst. 1 občanského zákoníku). Osoba spravující pozůstalost si může, stejně jako i jakýkoliv jiný daňový subjekt, zvolit zmocněnce (§ 27 – § 29 DŘ).

Způsob placení daně z příjmů FO

Daň z příjmů lze platit

•    bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,

•    v hotovosti

-   prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,

-   úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,

-   šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,

-   daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a

-   oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty,

•    přeplatkem na jiné dani.

Daňový subjekt je povinen uvést, na kterou daň je platba určena, a správce daně ji na tuto daň přijme. Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu nejasných plateb a vyzve daňový subjekt, aby mu ve stanovené lhůtě oznámil, na kterou daň byla platba určena.

Obdrží-li správce daně odpověď ve stanovené lhůtě, zaeviduje platbu na daň určenou daňovým subjektem v odpovědi s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Neodpoví-li daňový subjekt ve stanovené lhůtě, určí správce daně, na kterou daň se platba zaeviduje; v tomto případě platí za den platby den, kdy ji správce daně zaevidoval.

Seznamy bankovních účtů, čísla matrik a předčíslí účtů pro placení daní jsou zveřejněny na adrese https://www.financnisprava.cz.

Pozor na den platby daní finančnímu úřadu

Za den platby se považuje podle § 166 DŘ:

•    u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, (aby poplatník dodržel splatnost daně, musí uskutečnit platbu s dostatečným předstihem)

nebo

•    u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.

Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden účet správce daně, je povinen sdělit správci daně bezúplatně údaje nezbytné k identifikaci platby a příkazce, jakož i další zpřesňující údaje o příkazci v případě nejasných plateb. Stejnou povinnost plní i provozovatel poštovních služeb přímo nebo prostřednictvím zúčastněného poskytovatele platebních služeb.

Provozovatel poštovních služeb, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona upravujícího platební styk.

Podle § 252 DŘ je základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.

Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

Zálohy a daň z příjmů fyzických osob

podle § 38a ZDP nemusí platit poplatník:

•    který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,

•    který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,

•    z celkových příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání),

•    jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,

•    z nahodilých příjmů podle § 10 ZDP,

•    zůstavitel ode dne jeho smrti,

•    poplatník, který má paušální daň (podle § 7a ZDP).

Zálohy podle § 38a ZDP musí platit poplatník:

-   jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – pololetní zálohy,

-   jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – čtvrtletní zálohy.

V roce 2023 jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:

•    do středy 15. března 2023 (první čtvrtletní záloha),

•    do pondělí 3. dubna 2023 (platba daně),

•    do úterý 2. května 2023 (platba daně),

•    do čtvrtka 15. června 2023 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),

•    do pondělí 3. července 2023 (platba daně),

•    do pátku 15. září 2023 (třetí čtvrtletní záloha),

•    do pátku 15. prosince 2023 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha);

Čísla účtů finančních úřadů mají tvar předčíslí bankovního účtu – matrika / kód banky

Čísla matrik bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů jsou zveřejněny na adrese:

https://www.financnisprava.cz

Předčíslí bankovního účtu u daně z příjmů fyzických osob je 721.

Kód banky je vždy 0710.

Variabilním symbolem je rodné číslo poplatníka bez lomítka (např. 721 – 17629331/0710 VS 290819034)

Předčíslí bankovního účtu 721 použije poplatník pro správné určení platby daňové povinnosti, plynoucí z obou tiskopisů daňového přiznání (tj. základní i zkrácený tvar).

Ing. Kateřina Illetško