Pracovněprávní spor v souvislostech zdravotního pojištění
Musí zaměstnavatel vždy doplatit minimální pojistné za období neplatné výpovědi? Z jakého důvodu podávají zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele? Které možnosti řešení pojistného vztahu může pojištěnec (bývalý zaměstnanec) využít, když se se zaměstnavatelem soudí ve věci žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru?
Řádné, tedy nekonfliktní, skončení pracovněprávního vztahu je obecně žádoucí pro zaměstnavatele i pro zaměstnance – pojištěnce účastného veřejného zdravotního pojištění. Při skončení zaměstnání zaměstnavatel odhlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a přestává za něj platit pojistné. Zaměstnanec si v důsledku této skutečnosti sám musí řešit svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, aby neměl problém. Nicméně praxe ukazuje, že skončení zaměstnání zdaleka nemusí být idylické.
ŽALOBA ZAMĚSTNANCE – Pokud nedojde v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, obrátí se zaměstnanec za účelem uplatnění svých práv na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Není-li zaměstnavatel v soudním řízení úspěšný, stanoví soud, že rozvázání pracovního poměru (zpravidla výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru) je neplatné a pracovní poměr zaměstnance nadále trvá.
Kdyby došlo k situaci, že by zaměstnanec na dalším zaměstnávání netrval (což nejsou v praxi časté případy), pak se má za to, že pracovní poměr skončí dohodou ke dni účinnosti původního rozvázání pracovního poměru.
Rozhodne-li soud o neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele,
má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za období ode dne, kdy oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání, až do dne právní moci příslušného rozsudku. Protože je toto neplatné rozvázání pracovního poměru porušením povinností ze strany zaměstnavatele, je povinen nahradit zaměstnanci i jinou škodu, která v důsledku neplatného rozvázání pracovního poměru vznikla a není součástí zmíněné náhrady mzdy. V této souvislosti se může jednat například o ušlé benefity poskytované zaměstnavatelem.
Pokračování pracovního poměru
Je zřejmé, že prohraným soudním sporem vznikají zaměstnavateli mnohé komplikace, kdy musí reagovat na situaci, že zaměstnání nadále trvá. Ode dne právní moci rozsudku o neplatnosti rozvázání pracovního poměru tak musí zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Pokud by tak nečinil, má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Bude-li soudem o zaměstnancem podané žalobě rozhodnuto v jeho prospěch, řeší zaměstnavatel ve zdravotním pojištění v návaznosti na neplatné rozvázání pracovního poměru následující situace.
Kontinuita zaměstnaneckého vztahu
Zaměstnání fakticky nebylo ukončeno, což pro zaměstnavatele znamená, že musí zabezpečit jeho pokračování. Z tohoto důvodu je zaměstnavatel povinen zaměstnance na období neplatné výpovědi dodatečně se zpětnou platností přihlásit. Pokud byl zaměstnanec odhlášen u zdravotní pojišťovny například k datu 31. 3. 2022, musí jej zaměstnavatel se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „P“ k datu 1. 4. 2022. Zaměstnavatel provede oznámení do osmi dnů ode dne, kdy se o nastalé skutečnosti dozvěděl.
Náhrada mzdy,
kterou je zaměstnavatel povinen při neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnanci uhradit, se do vyměřovacího základu zaměstnance započítává v tom měsíci, do kterého byla zaměstnanci zúčtována. V této souvislosti je však zapotřebí mít na zřeteli, že vyměřovacím základem je hrubá částka tohoto zaměstnancova příjmu. Pokud totiž má být podle rozhodnutí soudu zúčtována a vyplacena v příslušném kalendářním měsíci zaměstnanci určitá částka, může se jednat o čistý příjem, snížený o zákonné odvody. Za této situace pak musí zaměstnavatel nejprve vypočítat z položky čistého příjmu hrubý příjem a z něho pak sazbou 13,5 % stanovit výši pojistného na zdravotní pojištění. Pojistné se platí standardním způsobem, to znamená, že jedna třetina je sražena zaměstnanci a dvě třetiny hradí zaměstnavatel.
Odvod minimálního pojistného
V důsledku neplatnosti rozvázání pracovního poměru se musí zaměstnavatel věnovat následující situaci.
Pokud by se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahovala za celé období neplatné výpovědi povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musel by zaměstnavatel provést úhradu minimální částky pojistného za každý kalendářní měsíc tohoto období – podle výše minimální mzdy v daném kalendářním měsíci. Jelikož se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, platí celou částku pojistného zaměstnavatel. Doporučuje se provést úhradu dlužného pojistného co nejdříve, neboť dnem úhrady dluhu v plné výši přestává běžet penále. Z částky pojistného uhrazeného v minimální výši za uvedené měsíce (tedy jednorázově de facto opožděně) se odvíjí i penále, o jehož prominutí může zaměstnavatel požádat prostřednictvím institutu odstranění tvrdosti.
Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.
Bez odvodu minimálního pojistného
Právní úprava zdravotního pojištění připouští situace, kdy zaměstnavatel doplatek pojistného do zákonného minima uhradit nemusí. Doplatek minimálního pojistného za jednotlivé kalendářní měsíce se netýká osob, které:
a) nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
b) byly v uvedeném období zaměstnány v jiném zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
c) po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ, což zaměstnavateli dokládají čestným prohlášením neboli v souběhu se zaměstnáním byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů.
V této souvislosti bude důležité, zda některá z uvedených skutečností pokrývá celé předmětné období (všechny kalendářní měsíce) nebo pouze jeho část.
Ve všech situacích (tedy bez odvodu minimálního pojistného) platí, že postup zaměstnavatele musí být doložen příslušným dokladem, který bude předložen i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
PODÁNÍ OPRAVNÝCH PŘEHLEDŮ
Protože zpětně dochází ke změně v počtu zaměstnanců a zpravidla i ve výši vyměřovacího základu a v částce pojistného, podává zaměstnavatel za každý kalendářní měsíc, ve kterém ke změně dochází, opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť zdravotní pojišťovna potřebuje pro svoji činnost relevantní informace. Zdravotní pojišťovny musejí disponovat správnými údaji již z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité vědět úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok proto, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli zdravotních služeb.
I kdyby došlo k situaci, že by zaměstnavatel pojistné nedoplácel, tedy by se v žádném měsíci neměnily úhrnný vyměřovací základ a ani celková výše pojistného, musely by být podány opravné Přehledy už jen z toho důvodu, že v každém kalendářním měsíci došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců (o jednoho).
Postup pojištěnce ve zdravotním pojištění
I když zaměstnanec s rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí a obrátí se na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru, do doby, než rozhodnutí soudu nabude právní moci, musí mít nějakým způsobem řešené zdravotní pojištění, jinak bude k tomu zdravotní pojišťovnou vyzván.
Ještě v kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnání trvalo (třeba jen po část takového měsíce), se pojištěnec nemusí otázkou zdravotního pojištění zabývat. Avšak pokud od dalšího kalendářního měsíce nebude mít řešené zdravotní pojištění:
- zaměstnáním zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo
- výkonem samostatné výdělečné činnosti podle § 5 písm. b) z. č. 48/1997 Sb. (případně formou paušálního režimu) anebo
- registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
stane se na takový kalendářní měsíc (a na měsíce následující) osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného v roce 2024 ve výši 2 552 Kč.
Ještě přicházejí v úvahu například tyto možnosti vycestování z České republiky s faktickým ukončením pojištění (účasti) v českém systému.
• Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie
U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a případně také Spojeného království se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění může trvat například i kratší dobu než šest měsíců (viz další bod).
• Dlouhodobý pobyt v zahraničí
O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:
1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující uvedené podmínky dlouhodobého pobytu v zahraničí je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna [stejně jako při ukončení pojištění z důvodu výkonu výdělečné činnosti v jiném státě podle koordinačních nařízení EU] odevzdat průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
Po návratu z ciziny pojištěnec dle situace dokladuje zdravotní pojišťovně dobu pojištění, zaměstnání případně bydlení, čímž si u sebe v jejím informačním systému pokryje období, na které byl u české zdravotní pojišťovny odhlášen.
Ing. Jiří Hálek
§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;
b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;
c) příjemce rodičovského příspěvku;
d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;
f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,
g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení;
i) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;
j) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;
k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
l) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
m) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až l),
n) manžele
nebo registrované partnery státních zaměstnanců podle zákona o státní
službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je
následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo
k výkonu...







