Pracovní volno k hledání zaměstnání

Kdy bez náhrady mzdy? Při výpovědi zaměstnanci se objevují problémy se sháněním zaměstnání. Vedle nároků, které má zaměstnanec při skončení pracovního poměru (např. odstupné, odchodné, další peněžité „výhody“ apod.), může si zaměstnanec „vybírat“ pracovní volno k hledání zaměstnání. Podrobnosti uvádí nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále NV).

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu před skončením pracovního poměru, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Nárok na náhradu mzdy nevznikne zaměstnanci, který skončil pracovní poměr dohodou nebo výpovědí, kterou sám podal. Nárok nevznikne rovněž tehdy, jestliže výpověď podal zaměstnavatel a důvodem nebyly skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP).

Pracovní volno s náhradou mzdy

obdrží zaměstnanec, který dostal výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. a) až e) ZP. Rovněž se jedná o jeden půlden v týdnu po dobu výpovědní doby. Stejný nárok, včetně náhrady mzdy, má zaměstnanec, který skončil pracovní poměr dohodou ze stejných důvodů. Volno je určeno k vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru a lze jej se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Nárok na náhradu mzdy je jen v případě skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP. To je např. při skončení pracovního poměru z organizačních (např. nadbytečnost zaměstnance v důsledku reorganizace nebo snižování počtu zaměstnanců) a zdravotních důvodů. Jedná se o důvody, které nemohou být k tíži zaměstnance, nebo které nebyly jím zaviněné. Je to tehdy, jestliže se zaměstnavatel nebo jeho část ruší, nebo přemisťuje–li se a v nejčastějších případech je to při nadbytečnosti zaměstnance. V tomto případě musí existovat nadbytečnost zaměstnance v příčinné souvislosti s rozhodnutím zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení a dochází ke snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Podle § 52 písm. e) ZP se dále může jednat o zdravotní důvody na straně zaměstnance, který např. ztratil zdravotní způsobilost k výkonu další práce.

JAKÝ ROZSAH VOLNA? - Nejčastější je skončení pracovního poměru dohodou (§ 49 ZP) nebo výpovědí zaměstnance či zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 ZP. Pracovní volno bez náhrady mzdy je tedy zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout bez ohledu na to, zda pracovní poměr končí dohodou o rozvázání pracovního poměru nebo zda zaměstnavatel dává výpověď zaměstnanci nebo zaměstnanec dává výpověď zaměstnavateli. Nárok na pracovní volno vzniká i zaměstnanci, jehož pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, pokud to ovšem vzhledem k době trvání pracovního poměru přichází v úvahu. Volno však nemůže čerpat zaměstnanec, jehož pracovní poměr končí okamžitým zrušením pracovního poměru vzhledem k tomu, že pracovní poměr v tomto případě končí ihned. Zpravidla tento nárok nevznikne ani při zrušení pracovního poměru ve zkušební době, pokud ovšem není mezi okamžikem skončení pracovního poměru a projevem vůle určitý časový odstup, který by umožňoval toto volno využít.

Pracovní volno je zaměstnavatel povinen poskytnout po nezbytně nutnou dobu,

nejvýše však jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době. Volno může zaměstnanec vyčerpat kdykoli během výpovědní doby (zpravidla osm půldnů), neboť výpovědní doba je nejméně dvouměsíční. I kdyby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na delší výpovědní době, pracovní volno při hledání zaměstnání by bylo stále v rozsahu půl dne v týdnu za dvouměsíční výpovědní dobu. Volno v uvedeném rozsahu je možné ve výjimečných případech sloučit. Zejména tehdy, jestliže by jinak poskytnutí pracovního volno nesplnilo svůj účel (např. pro větší vzdálenost místa nového zaměstnání, změna bydliště apod.).

Účelové volno

Nelze však přehlížet některé zákonné zásady, které platí pro všechny případy čerpání pracovního volna k hledání zaměstnání. Volno je účelové s určením na hledání zaměstnání. Zajistí-li si zaměstnanec nový pracovní poměr nebo sjedná novou pracovní smlouvu, nárok na volno nemá nebo (pokud je již čerpal) zbytek si již nemůže vyčerpat. Nárok na pracovní volno nevznikne tehdy, jestliže zaměstnanec má již nové zaměstnání zajištěné. Ale i v těchto případech nárok může výjimečně vzniknout, je-li nutné, aby např. se u nového zaměstnavatele zúčastnil výběrového řízení na určité pracovní místo nebo sjednal podrobnější podmínky např. v příslibu zaměstnání.

Maximální hranice pracovního volna

je půl den v týdnu. V NV se setkáváme s „nezbytně nutnou dobou“. Rozsah volna určuje zaměstnavatel a přihlíží přitom k podmínkám nejen na jeho straně (zejména provozní a výrobní důvody), ale i zaměstnance. Bude-li zaměstnavatel požadovat, aby zaměstnanec tuto překážku v práci prokázal, je povinen vyhovět. Musí si pak od zaměstnavatele, kde si hledal zaměstnání, opatřit potvrzení o účasti na jednání, ověřování dokladů, sepisování pracovní smlouvy apod. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele, u něhož se zaměstnanec uchází o práci, z ustanovení § 206 odstavec 2 ZP. Výjimkou není ani „návštěva“ uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Dále je třeba, aby zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna včas požádal (§ 206 odstavec 1 ZP).

SJEDNÁNÍ NÁHRADY MZDY - Zaměstnanci a zaměstnavatelé si mohou sjednávat další práva a nároky nad rámec zákonných ustanovení. V pracovních vztazích se uplatňuje zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. To umožňuje, aby zaměstnavatelé stanovili např. ve vlastním vnitřním předpise podle § 305 ZP nebo sjednali v pracovní nebo kolektivní smlouvě náhradu mzdy k hledání nového zaměstnání při skončení pracovního poměru z jiných důvodů, než uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP. V úvahu přicházejí důvody, které spočívají např. v nesplňování předpokladů nebo požadavků pro výkon práce, pokud příčinou nebylo chování nebo jednání zaměstnance [§ 52 písm. f) ZP].

Smluvní volnost

Sjednání nebo stanovení náhrady mzdy i při důležitých osobních překážkách v práci, kdy to NV zaměstnavatelům „nepřikazuje“ je odůvodněno ustanovením § 4a ZP. Práva a povinnosti si mohou účastníci pracovněprávního vztahu (zaměstnavatel a zaměstnanec, případně odborová organizace) upravit odchylně, jestliže to ZP výslovně nezakazuje. Tato úprava nemůže být ovšem nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost stanovené v ZP nebo sjednáno v kolektivní smlouvě jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Pracovní volno k hledání zaměstnání nemůže být tedy stanoveno nebo sjednáno vyšší nebo nižší než je půl den v týdnu. Může být však poskytnuto i tehdy, pokud to NV nestanoví jako povinnost zaměstnavatele. Příkladem může být skončení pracovního poměru výpovědí zaměstnancem pro nevyužívání jeho kvalifikace, neboť z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Odchylnou úpravu není možné sjednat ani tehdy, jestliže v příslušném ustanovení jsou zapracovány předpisy Evropských společenství, pokud by „odchýlení“ nebylo ve prospěch zaměstnance. Ani jedna z těchto podmínek se v daném případě neuplatní a poskytnutí náhrady mzdy je tak zaměstnavateli umožněno.

Bylo by však v rozporu se ZP nebo by tento zákon obcházelo jednání zaměstnavatele, pokud by náhradu mzdy k hledání nového zaměstnání poskytoval při skočení pracovního poměru pro porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dříve tzv. porušení pracovní kázně).

Pozor na diskriminaci

Jestliže zaměstnavatel využije své zákonné možnosti a bude poskytovat náhradu mzdy k hledání zaměstnání při skončení pracovního poměru v případech, kdy tuto povinnost nemá, musí respektovat zákaz diskriminace a dodržování rovnosti v pracovněprávních vztazích. Bylo by v rozporu se zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“, kdyby např. sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při skončení pracovního poměru z důvodu nesplňování předpokladů pro práci a ostatním zaměstnancům by to neumožnil. Takový postup by musel odůvodnit zvláštní povahou pracovní činností a podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce (§ 16 odstavec 3 ZP) tohoto zaměstnance. Z tohoto důvodu je praktické, aby zaměstnavatel výhodnější úpravu provedl ve svém vlastním jednostranném opatření (např. ve vnitřním předpise), v němž respektuje zákaz diskriminace a dodržování rovnosti z obecného pohledu u všech zaměstnanců.

Náhrada mzdy ve veřejné správě

Možnost náhrady mzdy nebo platu platí nejen pro zaměstnavatele, kteří se v odměňování zaměstnanců řídí ustanoveními ZP o mzdě (tzv. podnikatelské subjekty), ale i pro zaměstnavatele, kteří se při odměňování řídí platovou úpravou (tzv. nepodnikatelské subjekty), např. organizační složky státu, územní samosprávné celky, subjekty z oblasti veřejných služeb apod. Tito zaměstnavatelé jsou však, na rozdíl od „podnikatelských“ subjektů, limitováni finančními prostředky, které jim byly v rámci příslušného rozpočtu poskytnuty. Zaměstnavatel nemůže určitou překážku v práci označit nebo rozšířit jako „jiný úkon v obecném zájmu“ ve srovnání s těmi, které jsou uvedeny v § 203 odst. 2 ZP (např. výkon funkce člena odborového orgánu, dárce krve, člen volební komise, vedoucí táborů pro děti a mládeže apod.). Může však zvýšit rozsah poskytovaného volna, případně přiznat toto volno s náhradou mzdy tam, kde to zákon nebo NV nestanoví. Tzv. nepodnikatelský subjekt, např. územní samosprávný celek, musí ovšem dodržovat příslušné zvláštní předpisy, zejména rozpočtová pravidla, které upravují poskytování úhrad a prostředků z veřejných rozpočtů. Zaměstnavatel, např. obec, městská část, město, kraj je tedy oprávněn uznat i další skutečnosti osobní povahy na straně zaměstnance, které byly důvodem pro skončení pracovního poměru, a poskytnout mu náhradu mzdy po dobu pracovního volna k hledání zaměstnání. I když zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy, protože nesplňuje podmínky pro její poskytnutí, může dostat neplacené pracovní volno. Samozřejmě za předpokladu, že o volno požádal.

okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek

Lékařské vyšetření nebo ošetření

a)  Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

b)  Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna s možnou náhradou mzdy je však skutečnost, že jde o zdravotnické zařízení. Zda se v konkrétním případě jedná o zdravotnické zařízení, vyplývá ze zdravotnických předpisů.

Patří mezi ně zejména zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V tomto zákonu je vymezen předmět činnosti zdravotnického zařízení. Z této skutečnosti pak vyplývá další podmínka pro poskytnutí pracovního volna. Toto zařízení musí mít smluvní vztah ke zdravotní pojišťovně.

Pracovnělékařská prohlídka

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Lékařské prohlídky v souvislosti s vyšetřením nebo ošetřením patří mezi nejčastější osobní překážky v práci.

Pracovnělékařské prohlídky jsou:

–   vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,

–   výstupní lékařská prohlídka,

–   lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (následná prohlídka).

Přerušení dopravního provozu

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

Svatba

Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu.Náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Příklad 1

Zaměstnanec pracující v rámci rovnoměrného rozvržení pracovní doby pondělí až pátek, se v sobotu ženil.

Pokud se svatba konala v sobotu, tj. v den nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, má zaměstnanec nárok pouze na jeden den pracovního volna s náhradou mzdy. Podmínkou pro nárok na dva dny pracovního volna s náhradou mzdy je skutečnost, že dnem svatebního obřadu je pracovní den.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 ZP (zaměstnanci pracující doma).

Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu:

a)  s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

b)  bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

Existuje povinnost zaměstnavatele poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu zaměstnanci k účasti při porodu manželky nebo družky.

Úmrtí

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na:

a)  2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

b)  1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

c)  nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 ZP.

Doprovod rodinného příslušníka

a)  Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu:

1.  s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

2.  bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

b)  Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

c)  Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Pohřeb spoluzaměstnance

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce – domáčtí zaměstnanci.

RADA! Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec nárok na pracovní volno k hledání zaměstnání. Jedná se o nezbytně nutnou dobu, maximálně jeden půlden v týdnu po výpovědní dobu. Nejčastěji v úvahu přichází ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí. V některých případech má zaměstnanec nárok nejen na pracovní volno, ale i na náhradu mzdy. Zaměstnavatel může náhradu mzdy rozšířit a poskytovat i v případech, kdy mu to právní předpis (nařízení vlády) nepřikazuje. Poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

JUDr. Ladislav Jouza