Pracovní volno k občanským povinnostem

V zaměstnání se často vyskytují situace, které dočasně zabraňují plynulému výkonu práce. Jedná se o překážky v práci. Někdy jsou to důležité osobní důvody na straně zaměstnance, jindy překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Zákoník práce č. 262/2006 Sb., stanoví pravidla pro jejich poskytování, včetně náhrady mzdy. O jaké překážky z důvodu obecného zájmu se jedná?

Co je obecný zájem

při němž poskytuje zaměstnavatel pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, je charakterizován v § 200 ZP. Jde o tři skupiny překážek, které ZP blíže konkretizuje. Jedná se o výkon veřejné funkce (např. člen zastupitelstva obce, poslanec Sněmovny, senátor, přísedící u soudu), občanskou povinnost (účast svědka v trestním řízení, soudní znalci, poskytnutí první pomoci při živelních událostech nebo obdobných mimořádných případech) a jiné úkony v obecném zájmu (např. činnost vedoucího na dětském táboře, dárci krve apod.)

Výkonem veřejné funkce se rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a je obsazována přímou nebo nepřímou volbou nebo jmenováním (§ 201 ZP). Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle svého zaměstnání, může být poskytnuto pracovní volno z tohoto důvodu v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce. Jedná se např. o neuvolněného člena zastupitelstva obce. Touto úpravou se sleduje větší úspornost.

Povinnost občana k plnění
občanských povinností

je založena pro jednotlivé případy ve zvláštních právních předpisech (§ 202 ZP). Z nich mu vyplývá povinnost, jejímž nevykonáním se vystavuje možnému postihu, např. povinnost svědčit u soudu, podrobit se opatřením proti přenosným nemocem, lékařským prohlídkám, které je povinen absolvovat podle zdravotnických předpisů. O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci nebo při požární ochraně, při živelních událostech apod.

Jinými úkony v obecném zájmu

jsou případy, které stanoví ZP v § 203 a dále úkony stanovené zvláštními zákony. V případě jiných zákonů jde zejména o účast na různých zkouškách a posuzování způsobilosti k výkonu specializovaných povolání.

Např. školský zákon č. 561/2004 Sb. v § 184 v souvislosti se státními maturitami uvádí, že účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné a maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře a hodnotitele a maturitního asistenta, je jiným úkonem v obecném zájmu. Zaměstnanci při něm náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.,případně náhrada jízdních výdajů k účasti na jednání zkušební komise.

Bude-li zaměstnavatel posuzovat, zda se u zaměstnance jedná o jiný úkon v obecném zájmu a z toho důvodu i o poskytnutí pracovního volna, musí nejdříve zjistit, zda tato překážka v práci není uvedena jako jiný úkon v obecném zájmu v jiném právním předpise (zákoně). V záporném případě přichází pak v úvahu zjištění, zda tato překážka (žádost o poskytnutí pracovního volna) je uvedena v § 203 ZP.

Za jiný úkon v obecném zájmu se podle tohoto ustanovení považuje např. výkon funkce člena orgánu odborové organizace, výkon jiné odborové činnosti (účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech), školení pořádané odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání –li tomu vážné provozní důvody. V uvedených „odborových“ úkonech náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Rozhodující je charakter uvedených schůzí, konferencí a sjezdů, nemělo by se např. jednat o účast zástupců odborů na obdobných akcích politických stran.

Od 1. července 2008 byl výčet jiných úkonů v obecném zájmu doplněn zákonem č. 126/2008 Sb. Jedná se o pracovní volno pro zaměstnance, který je členem vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu (např. podle zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, zákona č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti). Pracovní volno poskytne zaměstnavatel k výkonu uvedených funkcí s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Účast na odborové schůzi

V podnikatelské praxi jsou problémy s tím, jak posuzovat účast člena managementu firmy na schůzi odborové organizace, kde se např. projednává výpověď z pracovního poměru zaměstnanci. I v tomto případě se i u těchto vedoucích zaměstnanců jedná o jiný úkon v obecném zájmu podle § 203 odst. 2 písm. b). ZP. Jde o výkon jiné odborové činnosti, účast na schůzi, na níž vedení plní svoji povinnost. Jestliže je zaměstnanec – vedoucí, nečlen odborů, pozván na schůzi odborové organizace v pracovní době, aby vysvětlil důvody k výpovědi zaměstnance, rovněž se uplatní toto ustanovení. Tuto skutečnost nemůžeme posuzovat jako neplacené volno, i když by odborová organizace jednala mimo pracoviště.

Ve prospěch dárců krve

Mezi jiné úkony v obecném zájmu dále patří např. činnost dárce krve, afereze a při odběru dalších biologických materiálů a činnost člena Horské služby. Dále je v nich zahrnuta činnost zaměstnance při přednášce nebo výuce, v rozsahu nejvýše 12 směn v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Pracovní volno rovněž přísluší k činnosti členů volebních komisí pro volby do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků. Zanedbatelná není ani činnost zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání. V tomto případě přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, stejně jako k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva.

Za jiný úkon v obecném zájmu se rovněž považuje činnost při organizování zájmové tělovýchovné, sprotovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravy na ni a k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při výkonu zdravotnických služeb při sportovní nebo společenské akci. Pracovní volno přísluší v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu u zaměstnavatele nebrání vážné provozní důvody.

Pracovní volno poskytne zaměstnavatel k výkonu uvedených funkcí s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Branná povinnost
a pracovní volno

Se zrušením branné povinnosti došlo i k podstatné úpravě této překážky v práci jako jiného úkonu v obecném zájmu podle § 204 ZP. Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci v nezbytně nutném rozsahu, je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti. Ve stejném rozsahu se poskytuje zaměstnanci pracovní volno na cestu do místa, kam byl povolán, a dále po dobu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení podle branného zákona. Zájem státu na efektivní obraně vlasti je vyjádřen v ustanovení § 204 odstavec 3 ZP. Příslušný vojenský úřad, který zaměstnance předvolal či povolal, hradí předvolanému nebo povolanému zaměstnaci náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku

Účast na školení

Ustanovení § 205 ZP charakterizuje formy prohlubování kvalifikace. Jde o školení nebo o jiné formy přípravy k tomu, aby zaměstnanec mohl vykonávat práci, kterou má sjednánu v pracovní smlouvě. Je povinností zaměstnavatele, aby zajistil určitými formami prohlubování kvalifikace zaměstnance.

Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání např. fyzickou osobu, která kvalifikační předpoklady (požadavky) nesplňuje, ačkoli jsou pro pracovní místo právním předpisem stanoveny, popř. zaměstnavatelem vyžadovány, je řešení v pravomoci zaměstnavatele. Umožní-li zaměstnavatel zaměstnanci, který kvalifikační předpoklady (požadavky) nesplňuje, aby si chybějící kvalifikaci doplnil (vysloví s tím souhlas), nemůže to jít k tíži zaměstnance. Z toho důvodu je zaměstnavatel povinen to posoudit jako překážku v práci na straně zaměstnance a poskytnout mu za ni náhradu mzdy (platu).

Více volna pro vedoucí
dětských táborů

Již před pěti roky byla přijata novela ZP, která zvýšila rozsah praocnvího volna pro činnost vedocích táborů pro děti (§ 203 a ZP), jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, případně středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

•    zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a 

•    práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Žádost o pracovní volno

ZP stanoví v § 206 zaměstnanci povinnost, aby o pracovní volno předem požádal a překážku v práci prokázal. V případě neodkladné překážky v práci, která nebyla zaměstnanci předem známa, např. náhlé onemocnění nebo úraz, nebude zaměstnanec povinen uvědomovat zaměstnavatele o této překážce v práci předem, je však povinen tak učinit bez zbytečného průtahu po jejím vzniku.

Příklad 1

Jestliže bude zaměstnanec vědět, že v určitém období bude mít zasedání zastupitelstva obce, musí o pracovní volno zaměstnavatele předem požádat.

Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytnout zaměstnanci v těchto otázkách potřebnou součinnost. Tato úprava vychází z dřívější praxe, kdy např. zdravotnická zařízení neměly stanovenu povinnost prokazovat existenci vyšetření nebo ošetření zaměstnance, případně délku trvání tohoto úkonu.

Od koho náhradu mzdy?

Právě při jiných úkonech docházelo dříve k největším nesrovnalostem a k nerovnému postavení zaměstnanců. Mnohdy se tyto otázky vysvětlovaly účelově. Na některých pracovištích považovali určité činnosti (např. sportovní reprezentace, vystupování kulturních souborů v zahraničí apod.) za jiné úkony v obecném zájmu a poskytovali pracovní volno s náhradou mzdy, jinde zaměstnanec dostával „jen“ neplacené pracovní volno. Těmto problémům zabránila jednoznačná právní úprava. Není-li v § 203 NZP u konkrétního jiného úkonu v obecném zájmu uvedeno, že přísluší pracovní volno s náhradou mzdy, tak jde o pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno). Náhradu mzdy v těchto případech poskytne subjekt, pro něhož byl zaměstnanec činný nebo pro něhož vykonával jiný úkon v obecném zájmu. Pokud by náhradu mzdy poskytl zaměstnavatel, musí ten, pro něhož byl zaměstnanec uvolněn, tuto náhradu mzdy refundovat zaměstnavateli.

Příklad 2

Zaměstnanec je uvolněn pro činnost vedoucího v dětském táboře nebo na přednášku pro vzdělávací agenturu. Zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy. Poskytne ji pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura.

V případě, že ji poskytne zaměstnavatel, pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura ji uhradí (refunduje) zaměstnavateli.

Náhradu mzdy v těchto případech, kromě několika výše uvedených úkonů, neposkytuje zaměstnavatel. Případnou „kompenzaci“ (tzv. refundaci mzdy nebo platu) může zaměstnavatel uplatňovat vůči právnické nebo fyzické osobě, pro niž byl zaměstnanec uvolněn, pokud není právním předpisem stanoveno jinak nebo není-li dohodnuto jinak. Tato úprava v ZP sleduje větší úspornost. Pracovní volno přísluší vždy zásadně v nezbytně nutném rozsahu. Poskytování náhrady mzdy i v jiných úkonech v obecném zájmu, v nichž to ZP přímo nestanoví, může být sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele podle § 305 ZP. Zaměstnavatel může rovněž rozhodnout o vyšším rozsahu pracovního volna nad rámec ZP. Toto právo nemůže být sjednáno v pracovní nebo jiné individuální smlouvě, neboť by se jednalo o nerovnost.

JUDr. Ladislav Jouza

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 203

Jiné úkony v obecném zájmu

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon.

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a)  přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona (§ 283 až 285),

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona (§ 288 až 298),

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu,

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.

b)  přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,

c)  přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,

d)  k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, ...