Pracovní volno z osobních
   důvodů – změny

Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/­2006 Sb. Novela nařízení vlády nabývá účinnosti současně s flexibilní novelou zákoníku práce. K jakým zásadním změnám došlo v nařízení?

Vyšetření nebo ošetření

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu (dále jen „náhrada mzdy“) se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil. Musí být nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu uvedenou výše. Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna s možnou náhradou mzdy je však skutečnost, že jde o zdravotnické zařízení.

Pracovně-lékařská prohlídka

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícími s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Zákon o specifických zdravotních službách č. 373/­2011 Sb. zavedl pojem „pracovnělékařská služba“. Její součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek a zejména hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Poskytovatelem těchto služeb je osoba v oboru všeobecné praktické lékařství, zpravidla lékař, s nímž má zaměstnavatel sjednánu dohodu o poskytování těchto služeb.

Vstupní prohlídka

Zákoník práce v § 32 (dále ZP) uvádí, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce. Zvláštním právním předpisem je zákon č. 373/­2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podrobnosti jsou upraveny v § 59 tohoto zákona se změnami v souvislosti s novelou ZP. Vstupní lékařská prohlídka je povinná, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání je zařazena k práci, která je v kategorii druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/­2000 Sb.). Rovněž je prohlídka povinná, jestliže součástí této práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem. Zaměstnavatel může však vyžadovat vstupní prohlídku, má-li o pochybnosti o zdravotním stavu uchazeče k práci, která sice není rizikovou, ale zaměstnanec ji má vykonávat podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel vyžadovat vždy u mladistvého zaměstnance před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci. Vzhledem k tomu, že vstupní lékařskou prohlídku absolvuje zaměstnanec ještě před vznikem pracovněprávního vztahu, má nárok na pracovní volno u zaměstnavatele, u něhož dosud pracuje.

Periodické prohlídky

Zaměstnanec je musí absolvovat v případech, kdy je to odůvodněno zjištěním včasné změny jeho zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu. Četnost periodických prohlídek je závislá na tom, do jaké kategorie podle rizikovosti je zařazena práce, kterou zaměstnanec vykonává.

V kategorii první se provádí jednou za 6 let nebo jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. U všech zaměstnanců v kategorii druhé se provádí jednou za 4 roky nebo jednou za 2 roky u zaměstnance staršího 50 let. V druhé a třetí rizikové kategorii se provádí jednou za 2 roky a v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

V některých případech se periodické prohlídky provádějí i u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 11 cit. vyhlášky). Je to tehdy, jestliže práce podle těchto dohod je u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky. Např. u prací ve čtvrté kategorii se tato prohlídka provádí, jestliže práce je v těchto dohodách sjednána (třeba i opakovaně) na dobu delší než 1 rok.

Mimořádná prohlídka

se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance za předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení rizika, které již bylo dříve zohledněno při posuzování vlivu pracovních podmínek. Tato prohlídka se dále provádí pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví, nebo došlo-li ke zhoršení pracovních podmínek při zvýšení míry rizika nebo jestliže to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek.

O provedení mimořádné prohlídky může požádat též zaměstnavatel nebo zaměstnanec. Jedná se o pracovní volno s náhradou mzdy. Prohlídku provede smluvní lékař rovněž tehdy, jestliže získá informace od ošetřujícího lékaře zaměstnance, že je důvodné podezření pro změnu zdravotního stavu a tím že došlo ke změně zdravotní způsobilosti. Např. ošetřující lékař zjistil oční vadu u zaměstnance, který je řidičem z povolání a pro zhoršení zdravotního stavu nemůže tuto práci nadále vykonávat.

Přerušení dopravního provozu

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, pokud zaměstnanec nemohl dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání osobním dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá z důvodů povětrnostních vlivů, živelních událostí a jiných mimořádných událostí. Důvody pro poskytnutí pracovního volna byly rozšířeny.

Uzavření manželství a partnerství

Při této životní „události“ se poskytne pracovní volno na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za jeden den. Čerpá-li zaměstnanec pracovní volno v rozsahu 2 dní, přísluší mu náhrada mzdy za den, kdy se zúčastnil svatebního obřadu.

Příklad 1

Bude-li mít zaměstnanec svatbu v sobotu, přísluší mu pracovní volno na pátek a sobotu, náhradu mzdy dostane za jeden den.

Na svatbu dítěte se rodiči poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na jeden den. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno dítěti k účasti na svatbě jeho rodiče. Dítěti ovšem nevzniká nárok na náhradu mzdy. Nově se v nařízení vlády uvádí, že pracovní volno se poskytuje i zaměstnancům, kteří vstupují do partnerského svazku. Náhrada mzdy nebo platu bude příslušet i zaměstnancům, kteří si sami po dohodě se zaměstnavatelem rozvrhli pracovní dobu.

Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu:

-    s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

-    bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

Zaměstnavatel má povinnost poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu zaměstnanci k účasti při porodu manželky nebo družky.

Úmrtí

V této části nařízení vlády došlo k největším změnám. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na: dva dny při úmrtí manžela, partnera, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob.

Na 1 den se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává tento pohřeb, jde-li o úmrtí:

1. rodiče, prarodiče, vnoučete nebo sourozence zaměstnance,

2. rodiče, prarodiče nebo sourozence manžela nebo partnera zaměstnance,

3. manžela nebo partnera dítěte zaměstnance anebo manžela nebo partnera sourozence zaměstnance nebo

4. jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti.

Nově se pracovní volno bez náhrady mzdy poskytne na dalších 5 dní při úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.

Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka

do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy se nově poskytuje i partnerovi. Jedná se o pracovní volno k doprovodu manžela, partnera, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Rovněž se nově stanoví, že pracovní volno náleží zaměstnanci i při doprovodu ze zdravotnického zařízení. Má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy mu nepřísluší. Náhrada se rovněž neposkytuje, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce. Doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte je sice osobní překážkou v práci, ale pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků. Je to nezbytně nutná doba bez náhrady mzdy nebo platu.

Pohřeb spoluzaměstnance

V této překážce v práci nedošlo ke změnám. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Vyhledání nového zaměstnání

Před skončením pracovního poměru je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání zaměstnání. Doba určená k vyhledání nového zaměstnání je rozdílná podle důvodů výpovědi z pracovního poměru a nebude se poskytovat po půl dnech, jako tomu bylo dříve. Při skončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. a) až e) ZP nebo dohody ze stejných důvodů, např. reorganizace, organizační změny, nadbytečnost zaměstnance, jsou to nejvýše 4 dny a to s náhradou mzdy. Budou-li výpovědním důvodem nebo pro dohodu důvody uvedené v § 52 písm. f) až h) ZP, např. nesplňování předpokladů nebo požadavků, porušení pracovní kázně apod., je volno v rozsahu 2 dní bez náhrady mzdy. Má-li skončit pracovní poměr jinak než z uvedených výpovědních důvodů, je nárok na volno bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dnů.

Rozsah pracovního volna bez náhrady mzdy se rozšiřuje o 2 dny v případech, kdy zaměstnanec bude využívat poradenské služby úřadu práce, jako je např. zajištění rekvalifikace apod.

Volno však nemůže čerpat zaměstnanec, jehož pracovní poměr končí okamžitým zrušením pracovního poměru vzhledem k tomu, že pracovní poměr v tomto případě končí ihned. Volno je účelové s určením na hledání zaměstnání. Zajistí-li si zaměstnanec nový pracovní poměr nebo sjedná novou pracovní smlouvu, nárok na volno nemá, nebo (pokud je již čerpal) zbytek nemůže dostat. Nárok na pracovní volno nevznikne ani tehdy, jestliže zaměstnanec má již nové zaměstnání zajištěné. Ale i v těchto případech nárok může výjimečně vzniknout, je-li nutné, aby se šel k novému zaměstnavateli představit nebo sjednat podrobnější podmínky.

Oznámení zaměstnavateli

Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak musí zaměstnanec uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného odkladu. To se týká zejména případů, kdy došlo k neočekávané překážce v práci (např. zranění, úraz, neočekávaný doprovod rodinného příslušníka apod.). Zaměstnanec je rovněž povinen prokázat zaměstnavateli překážku v práci.

Další pracovní volno – sick days

V poslední době se značně rozšířilo poskytování pracovního volna v podobě tzv. sick days. Je určeno ke zdravotním účelům a po jeho dobu se poskytuje náhrada mzdy nebo platu. Jedná se o významný zaměstnanecký benefit, kterým zaměstnavatelé zvýhodňují zaměstnance. Jeho rozsah může být sjednán v kolektivní smlouvě nebo stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zpravidla se jedná o 3 až 5 dnů v průběhu kalendářního roku.

Je vhodné předem nastavit pravidla ohlašování čerpaného zdravotního volna. Volno je poskytováno k vyřešení náhlé zdravotní indispozice zaměstnance, nedá se plánovat předem. Přesto by mělo být jasno, s jakým předstihem, komu a jakým způsobem se čerpání zdravotního volna hlásí, tak aby nedocházelo k jeho zneužívání. Protože se nejedná o dočasnou pracovní neschopnost, jejíž existenci uvádí lékař v potvrzení, nemůže zaměstnavatel v době volna zaměstnance kontrolovat. Přesto by v případě zjištění zneužití tohoto zdravotního volna mohlo dojít podle předem nastavených pravidel k neposkytnutí nebo snížení náhrady mzdy. Tyto dny pracovního volna (sick days) nejsou určeny k relaxaci, sportovním činnostem, nakupování či vyřizování nejrůznějších záležitostí na úřadech.

Příklad 2

Zaměstnanec pracující podle dohody o pracovní činnosti vykonával práci podle předem stanoveného (sjednaného) rozvrhu pracovní doby, ale v tento den se vyskytla nutná potřeba doprovodit rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení.

Zaměstnavatel poskytne pracovní volno, s náhradou mzdy však jen tehdy, byla-li náhrada odměny předem sjednána nebo stanovena ve vnitřním předpise. Jinak zaměstnanec bude mít „jen“ pracovní volno.

RADA!

Zaměstnanci pracující podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce

nemají přímo ze ZP nárok na náhradu odměny po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci. Mohou se však na poskytnutí náhrady se zaměstnavatelem dohodnout. Rovněž je možné, že by poskytnutí odměny zařadil do vnitřního předpisu podle § 305 ZP, který zaměstnavatel může, ale nemusí vydávat.

JUDr. Ladislav Jouza