Pracovní volno – změny

Pracovněprávní předpisy stanoví pravidla pro poskytování pracovního volna při různých překážkách v práci. Jejich výčet je velmi široký. Upozorníme na některé z nich, které se v personální praxi nejčastěji objevují nebo nabývají na aktuálním významu v roce 2024.

Pracovní volno na dětské tábory

Od 1. ledna 2024 dochází k nové úpravě § 203a zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále „ZP“), který stanoví podmínky pro poskytování pracovního volna související s akcí pro děti a mládež. Většinou se jedná o zaměstnance, kteří vykonávají práci s dětmi, např. na dětských letních táborech.

Podle platného právního stavu se tato činnost považuje za jiný úkon v obecném zájmu a poskytuje se těmto zaměstnancům pracovní volno. Jedná se o činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, případně středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže.

Pracovní volno přísluší v nezbytně nutné době, v rozsahu nejvýše 3 týdny v kalendářním roce.

Novela ZP stanoví další podmínky pro poskytnutí pracovní ho volna:

•    nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a

•    zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež. Vymezené aktivity musí být prováděny opakovaně. To znamená alespoň dvakrát za měsíc, s výjimkou období školních prázdnin. Práce s dětmi a mládeží není soustavná, je-li vykonávaná nahodile, jednorázově nebo příležitostně.

Za dobu čerpání pracovního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou, zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. Jde o kterýkoliv veřejný rejstřík nebo registr, kde se zapisují právnické osoby. Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat.

V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Náhrada mzdy nebo platu
přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku,

nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu.

Úhradu bude poskytovat na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

Sick days

Pro mnohé čtenáře může být titulek nesrozumitelný. V personální praxi se však jedná o aktuální „módní“ záležitost, která jako významný benefit může napomoci zaměstnavatelům k získání nových pracovníků.

Sick days není nic jiného, než poskytování pracovního volna ke zdravotním účelům. Po jeho dobu poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu. Jedná se o významný zaměstnanecký benefit, kterým zaměstnavatelé zvýhodňují zaměstnance. Jeho rozsah může být sjednán v kolektivní smlouvě nebo stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zpravidla se jedná o 3 až 5 dnů v průběhu kalendářního roku. 

Možnost sjednání pracovního volna v kolektivní smlouvě je podmíněno existencí odborové organizace u zaměstnavatele. Kolektivní smlouva, kterou jménem zaměstnanců sjedná zaměstnavatel s odborovou organizací, se pak vztahuje na všechny zaměstnance, i když nejsou odborově organizováni. To platí i o pracovním volnu v podobě sick days, které bylo do kolektivní smlouvy zařazeno.

Výhodu v podobě sick days může zaměstnavatel rovněž uvést do vnitřního předpisu, který vydá podle § 305 zákoníku práce. Tento právní nástroj je pro zaměstnavatele výhodnější, neboť jde o jednostranné opatření, bez součinnosti a souhlasu jiných subjektů. Zaměstnavatel může pak práva a nároky ve vnitřním předpise měnit na základě svého rozhodnutí.

Pravidla předem

Zaměstnavatel by měl předem nastavit pravidla ohlašování čerpaného zdravotního volna v podobě sick days. Volno je poskytováno k vyřešení náhlé zdravotní indispozice zaměstnance, nedá se plánovat předem. Přesto by mělo být jasno, s jakým předstihem, komu a jakým způsobem se čerpání zdravotního volna hlásí, tak aby nedocházelo k jeho zneužívání. Protože se nejedná o dočasnou pracovní neschopnost, jejíž existenci uvádí lékař v potvrzení, nemůže zaměstnavatel v době volna zaměstnance kontrolovat. Přesto by v případě zjištění zneužití tohoto zdravotního volna mohlo dojít podle předem nastavených pravidel k neposkytnutí nebo snížení náhrady mzdy. Tyto dny pracovního volna (sick days) nejsou určeny k relaxaci, sportovním činnostem, nakupování či vyřizování nejrůznějších záležitostí na úřadech. 

Bridge days

I bez opory v právní úpravě se uplatňuje poskytování pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu ve dnech mezi svátkem (svátky) a víkendovým volnem. Jedná se o tzv. bridge days, kterého zaměstnavatelé využívají jako benefit. V roce 2024 se jedná např. o situace, kdy 8. květen jako státní svátek připadá na středu. Zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno na 9. a 10 května (čtvrtek a pátek). Tím by zaměstnancům vzniklo, včetně svátku, souhrnné pracovní volno. Takový postup je možné považovat za navýšení pracovního volna. Zaměstnavatel by ho mohl zařadit do vnitřního předpisu nebo sjednat v kolektivní smlouvě.

Nejobsáhlejší rozsah pracovního volna uvádí ZP v § 199 a násl. nařízení vlády č. 590/2006 Sb. k důležitým osobním překážkám v práci a k úkonům v obecném zájmu.

Přerušení dopravního provozu

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, pokud zaměstnanec nemohl dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

Svatba

Pracovní volno se poskytne na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za jeden den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na jeden den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu:

•    s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

•    bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky). Zaměstnavatel má povinnost poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu zaměstnanci k účasti při porodu manželky nebo družky.

Pracovní volno k doprovodu
rodinného příslušníka
do zdravotnického zařízení

k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Vyhledání nového zaměstnání

Před skončením pracovního poměru je zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno, avšak s náhradou mzdy nebo platu, před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce (např. skončení pracovního poměru z organizačních a zdravotních důvodů), nebo dohodou z týchž důvodů.

Oznámení zaměstnavateli

Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak musí zaměstnanec uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného odkladu. To se týká zejména případů, kdy došlo k neočekávané překážce v práci (např. zranění, úraz, neočekávaný doprovod rodinného příslušníka apod.) Zaměstnanec je rovněž povinen prokázat zaměstnavateli překážku v práci.

Práce na dálku a pracovní volno

Novela ZP č. 281/2023 Sb., s účinností od 1. října 2023 významně rozšířila možnost pracovat na dálku z domova (home office). ZP v § 317 písm. b) stanoví, že zaměstnanci, který pracuje podle vlastního rozvrhu pracovní doby (např. práce na dálku-dříve home office), mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu při důležitých osobních překážkách v práci. Výjimky uvádí nařízení vlády č. 590/2006. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu přísluší těmto zaměstnancům při svatbě, úmrtí v rodině a při přestěhování. Jedná se o překážky v práci, jejichž obsah a pravidla se posuzují stejně, jako u ostatních zaměstnanců.

Obdobně se posuzují důležité osobní překážky v práci u zaměstnanců, kteří pracují podle dohody o pracovní činnosti nebo podle dohody o provedení práce. ZP sice stanoví, že na ně není automatický nárok, ale mohou být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednány nebo stanoveny ve vnitřním předpise podle § 305 ZP. Vhodným právním prostředkem je k tomu kolektivní smlouva nebo právě vnitřní předpis.

Pracovní volno v obecném zájmu

Obecný zájem, při němž poskytuje zaměstnavatel pracovní volno, je charakterizován v § 200 ZP. Jde o tři skupiny překážek, které ZP blíže konkretizuje. Jedná se o výkon veřejné funkce (např. člen zastupitelstva obce, poslanec Sněmovny, senátor, přísedící u soudu), občanskou povinnost (účast svědka v trestním řízení, soudní znalci, poskytnutí první pomoci při živelních událostech nebo obdobných mimořádných případech) a jiné úkony v obecném zájmu (např. činnost vedoucího na dětském táboře, dárci krve apod.).

Výkonem veřejné funkce se rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a je obsazována přímou nebo nepřímou volbou nebo jmenováním. Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle svého zaměstnání, může být poskytnuto pracovní volno z tohoto důvodu v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce. Touto úpravou se sleduje větší úspornost.

Povinnost občana k plnění občanských povinností je založena pro jednotlivé případy ve zvláštních právních předpisech. Z nich mu vyplývá povinnost, jejímž nevykonáním se vystavuje možnému postihu, např. Povinnost svědčit u soudu, podrobit se opatřením proti přenosným nemocem, lékařským prohlídkám, které je povinen absolvovat podle zdravotnických předpisů. ZP je upravuje v § 202. O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci nebo při požární ochraně, při živelních událostech apod.

Od koho náhradu mzdy?

Není-li v § 203 zp u konkrétního jiného úkonu v obecném zájmu uvedeno, že přísluší pracovní volno s náhradou mzdy, tak jde o pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno). Náhradu mzdy v těchto případech poskytne subjekt, pro něhož byl zaměstnanec činný nebo pro něhož vykonával jiný úkon v obecném zájmu. Pokud by náhradu mzdy poskytl zaměstnavatel, musí ten, pro něhož byl zaměstnanec uvolněn, tuto náhradu mzdy refundovat zaměstnavateli.

Např. zaměstnanec je uvolněn pro činnost vedoucího v dětském táboře nebo na přednášku pro vzdělávací agenturu. Zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy. Poskytne ji pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura. V případě, že ji poskytne zaměstnavatel, pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura ji uhradí (refunduje) zaměstnavateli.

Poskytování náhrady mzdy i v jiných úkonech v obecném zájmu, v nichž to ZP přímo nestanoví, může být sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele podle § 305 ZP, např. pro činnost na dětských táborech nebo k přednáškové aktivitě. Toto právo by nemohlo být sjednáno v pracovní nebo jiné individuelní smlouvě, neboť by se jednalo o nerovnost.

JUDr. Lada Jouzová

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 200

Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu tím nejsou dotčeny.

§ 202

Výkon občanské povinnosti

O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

§ 203

Jiné úkony v obecném zájmu

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon.

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a)  přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona (§ 283 až 285),

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona (§ 288 až 298),

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu,

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.

b)  přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech, ...