Praktická řešení
k odvodům

Více dluhů současně u zdravotní pojišťovny

Může nastat situace, že plátce bude mít u zdravotní pojišťovny současně více dluhů.

V jakém pořadí se tyto závazky uhrazují?

Je-li plátce pojistného povinen platit zdravotní pojišťovně platby různé povahy, musí respektovat jejich pořadí, které je zakotveno v § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení platí, že má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

a)  pokuty,

b)  přirážka k pojistnému,

c)  nejstarší nedoplatky pojistného,

d)  běžné platby pojistného,

e)  penále.

Uhradí-li plátce nejprve například penále, je zdravotní pojišťovna oprávněna převést takto provedenou platbu třeba na úhradu evidovaného dluhu na pojistném. Provedení finanční operace této povahy je zdravotní pojišťovna povinna plátci oznámit.

Žádost o prominutí penále

Zdravotní pojišťovnu lze požádat o prominutí vyměřeného penále.

Jak se ve zdravotním pojištění změnila sazba penále?

Pokud dlužník uhradí dluh na pojistném i vyměřené penále, pak je zdravotní pojišťovna zcela spokojena, protože se nemusí vzniklými pohledávkami zabývat. Nicméně vždy má dlužník možnost požádat o prominutí evidovaného penále, a popravdě řečeno, je na škodě tuto zákonem danou možnost nevyužít, neboť šance na určitou finanční úlevu, která vždy potěší, není malá. Co se týká penále, jeho sazba byla do konce roku 2021 stanovena ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Podle zákona č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. V žádném případě nelze podat žádosti o odstranění tvrdosti do uhrazení dlužného pojistného.

Dluhy na pokutě u zaměstnavatelů a u OSVČ

Při nesplnění, resp. porušení některé ze zákonných povinností může zdravotní pojišťovna uložit provinivšímu se subjektu pokutu.

Jaké má v této oblasti zdravotní pojišťovna možnosti vůči zaměstnavatelům a OSVČ?

U zaměstnavatelů – hromadných plátců pojistného – mohou být důvodem pro uložení pokuty zejména následující prohřešky:

•    nesplnění oznamovací povinnosti

Může se jednat například o nepřihlášení (neodhlášení) osoby jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny nebo o neoznámení (opožděné oznámení) skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem.

Povinností zaměstnavatele je informovat zdravotní pojišťovnu o skutečnostech rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení studia, nástup ženy na mateřskou dovolenou apod.) za předpokladu, že zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil a doložil. Tuto oznamovací povinnost má zaměstnavatel i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

Příslušná zdravotní pojišťovna může při nesplnění oznamovací povinnosti uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 400 000 Kč (viz ustanovení § 44b z. č. 48/1997 Sb.).

Dle ustanovení § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou zaměstnavatelé povinni při plnění své oznamovací povinnosti rovněž sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Zaměstnavatelem může být samozřejmě i fyzická osoba. V tomto případě sděluje tato zdravotní pojišťovně rovněž své jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. V této souvislosti je nutno připomenout, že zaměstnavatelé jsou povinni oznámit do 8 dnů změnu shora uvedených údajů (např. změnu bankovního účtu, změnu sídla firmy) zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné. Dále jsou zaměstnavatelé povinni nahlásit zdravotní pojišťovně v téže lhůtě ukončení své činnosti, zrušení organizace, nebo její vstup do likvidace.

Zaměstnavatelé jsou dále povinni předat nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ za předcházející kalendářní měsíc. Tento Přehled obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují. Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého pojištěnce. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou zaměstnavatelé povinni doložit.

Za jednotlivé nesplnění nebo porušení těchto povinností může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 50 000 Kč.

Kontrolní pracovníci zdravotní pojišťovny jsou oprávněni dle § 22 zákona č. 592/1992 Sb. provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění, přičemž zaměstnavatelé jsou zároveň povinni vytvořit podmínky pro provedení této kontroly. Za porušení povinností souvisejících s kontrolou může být zaměstnavateli uložena pokuta až 50 000 Kč.

Dle § 45 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.

V případě osob samostatně výdělečně činných může zdravotní pojišťovna uložit pokutu především za:

a)  nesplnění oznamovací povinnosti

     Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Podotýkám, že u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto zákonnou povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. U osob činných v režimu paušální daně se oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti provede prostřednictvím Finanční správy České republiky.

     Příslušná zdravotní pojišťovna může při nesplnění oznamovací povinnosti uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 20 000 Kč.

b)  nedodání Přehledu OSVČ

     Ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je OSVČ povinna předložit ve stanovené lhůtě (tj. za rok 2021 standardně do 2. 5. 2022, v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce pak do 1. 8. 2022) všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v předcházejícím roce pojištěna, Přehled OSVČ o výši daňového základu.

     Změní-li se dodatečně údaje uváděné na Přehledu, jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní tyto osoby Opravný přehled (§ 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.).

Za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb. může být OSVČ uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Institut tzv. dlouhodobého pobytu v cizině

Pojištěnec (i zaměstnanec) může využít institutu tzv. dlouhodobého pobytu v cizině, čímž se na určitou dobu odhlašuje z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Jaké podmínky platí při řešení této situace?

Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí tento nepřetržitý pobyt trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny.

Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytnutí hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění. Po návratu pojištěnec zdravotní pojišťovně dokládá, že po celou dobu byl v cizině zdravotně pojištěn.

Nepřítomnost zaměstnance v práci

Situacím, kdy je zaměstnanec delší dobu nepřítomen v zaměstnání, musejí zaměstnavatelé věnovat ve zdravotním pojištění vždy zvýšenou pozornost, a to zejména z pohledu placení pojistného a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti. Nejčastějším důvodem (dlouhodobé) nepřítomnosti zaměstnance v práci bývá nemoc jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce. Dalšími důvody pak mohou být například neplacené volno, neomluvená absence anebo také dlouhodobý pobyt v cizině.

Za jakých podmínek zaměstnavatel odhlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny, například v případě nemoci?

Odhlášení zaměstnance z důvodu nepřítomnosti v zaměstnání závisí na charakteru sjednaného pracovněprávního vztahu. U pracovní smlouvy se zaměstnanec neodhlašuje, i když nemoc trvá třeba několik měsíců. Naproti tomu v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje pro vznik zaměstnání výhradně výše příjmu zaměstnance, zúčtovaná za daný kalendářní měsíc. To znamená, že pokud v případě trvajících dohod poklesne v kalendářním měsíci příjem na dohodu o pracovní činnosti pod 3 500 Kč anebo příjem na dohodu provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena. Takže pokud například příjem na dohodu o provedení práce, uzavřenou od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, převyšuje v každém kalendářním měsíci 10 000 Kč, avšak z důvodu déletrvající nemoci příjem v dubnu a květnu nepřevýší 10 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na tyto dva kalendářní měsíce odhlášena, což zaměstnavatel provede prostřednictvím kódů „O“ k 31. 3. a následně „P“ k datu 1. 6. V měsících dubnu a květnu tak nemá pojištěnec řešeno zdravotní pojištění tímto zaměstnáním na dohodu o provedení práce, což si musí zajistit jiným způsobem (například postupem, že si na oba měsíce zaplatí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů). Zaměstnavatel však vždy odhlašuje osobu jako zaměstnance v případech, kdy přestává být účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění. Takovými důvody jsou nejčastěji dlouhodobý pobyt zaměstnance (pojištěnce) v cizině anebo výkon výdělečné činnosti v rámci států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009.

Souběžné příjmy ve dvou státech EU

Neuvolněná členka zastupitelstva města pobírá měsíční odměnu za výkon funkce (660 Kč). Začala však pracovat ve státě Evropské unie a odhlásila se ze zdravotního pojištění v ČR.

Jakým způsobem má město jako plátce této odměny splnit svou zákonnou povinnost měsíčního odvodu zdravotního pojištění?

V případě souběhu zaměstnání v České republice a v rámci některého ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království ve smyslu koordinačních pravidel EU by měla místně příslušná OSSZ posoudit, zda bude osoba podléhat buď všem systémům sociálního zabezpečení ČR, nebo naopak některého z výše uvedených států. V takové situaci se posuzují pracovní doba a odměna, a kdyby byla v ČR z celkového objemu vykonávána podstatná část činnosti (tedy alespoň 25 %), byla by osoba pojištěna v ČR. Avšak vzhledem k výši příjmu, resp. rozsahu pracovního úvazku OSSZ rozhodla, že osoba bude podléhat systémům sociálního zabezpečení jiného státu, proto se členka zastupitelstva odhlásila ze zdravotního pojištění v ČR a podléhá právním předpisům příslušného státu, platným ve zdravotním pojištění. Po doručení formuláře A1 ze zahraničí by mělo město jako plátce pojistného vyhodnotit, zda příjem neuvolněné členky zastupitelstva podléhá povinnosti placení zdravotního pojištění v dané zemi, a pokud ano, pak by se pojistné platilo do této země podle tamních právních předpisů platných ve zdravotním pojištění.

Výkon výdělečné činnosti českého občana pracujícího ve „třetí zemi“

Jestliže občan České republiky vykonává výdělečnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost) na území státu, na který se vztahuje působnost koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, pak platí, že je při výkonu výdělečné činnosti pojištěn (účasten všech systémů sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území vykonává výdělečnou činnost.

Jak se postupuje, když osoba s trvalým pobytem na území ČR pracuje v tzv. třetí zemi, tedy mimo státy s působností koordinačních nařízení EU?

Při výkonu výdělečné činnosti ve státech, na které se nevztahuje působnost výše uvedených nařízení EU (tzv. třetí země) ani dvoustranná mezistátní smlouva o sociálním zabezpečení, může náš občan postupovat například tím způsobem, že se odhlásí z českého systému veřejného zdravotního pojištění z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí, kdy jednou ze základních podmínek pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Alternativně lze řešit situaci i tím způsobem, že občan bude pracovat v této „třetí zemi“ a současně si bude v České republice platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, v roce 2022 měsíčně v částce 2 187 Kč.

Odměny jednatele s.r.o.

V případě jednatele s. r. o. je vyplácení odměn (mzdy) z hlediska peněžního plnění považováno vždy za závislou činnost, byť není sjednán pracovněprávní vztah. Není jasné, jak je to se zdravotním pojištěním; zda, pokud je jednatel osobou bez zdanitelných příjmů a má mzdu 2 000 Kč, může využít limitu do 3 500 Kč, nebo se zdravotní pojištění odvádí vždy z jakékoli částky. Je určitě rozdíl, když si jednatel v rámci zdravotního pojištění platí jako OSVČ ještě předepsané minimální zálohy.

Jaký je správný postup?

Odměna jednatele s. r. o. jako příjem ze závislé činnosti podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. U příjmu této povahy neexistuje žádná hranice, takže pojistné se odvádí z jakékoli výše odměny, tedy i z částky příjmu nižší než 3 500 Kč. Ze skutečné výše odměny (bez dopočtu do minima) se odvede pojistné například tehdy, když je jednatel současně OSVČ a platí si alespoň minimální zálohy. Kdyby byla tato odměna jediným příjmem osoby jako zaměstnance a nedosahovala by minima 16 200 Kč, musel by zaměstnavatel (s. r. o.) provést příslušný dopočet, pokud by pojištěnec nesplňoval některou z výjimek dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Zcela jinak se postupuje, je-li pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů. Pokud je pojištěnci zúčtována odměna za výkon práce, nemůže být v takovém měsíci osobou bez zdanitelných příjmů (protože má právě ten zdanitelný příjem), takže se musí na daný měsíc jako osoba bez zdanitelných příjmů odhlásit a zaměstnavatel odvede pojistné ze zúčtované odměny podle zákona.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk