Praktická řešení

k novele ZP 2017

Práce z domova

Zákoník práce umožňuje práci z domova.

Přináší novela zákoníku práce nějaké změny při práci z domova?

Navržená nová právní úprava práce z domova § 317 ZP stanoví:

-     zaměstnavatel je povinen hradit náklady související s prací konanou mimo pracoviště zaměstnavatele,

-     musí přijmout opatření zabraňující izolaci zaměstnance.

Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebyl znevýhodněn v porovnání se srovnatelnými zaměstnanci, kteří vykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele. Další povinnosti zaměstnavatele se týkají instalace a udržování technického a programového vybavení potřebného pro výkon práce, zajištění ochrany údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem a informování zaměstnance o všech omezeních použití technického vybavení a zákazu shromažďování a rozšiřování nezákonných materiálů i o sankcích, které zaměstnanci hrozí za porušení těchto povinností. Odpovědnost za případnou náhradu škody má i při práci z domova zaměstnavatel. Je však velmi obtížné – a to platí již v současnosti – prokázat, zda škoda vznikla při práci. Proto by při povolení práce z domova měl zaměstnavatel zajistit proškolení zaměstnance z oblasti bezpečnosti práce. Zejména by mu měl sdělit, jaké parametry má splňovat jeho domácí pracoviště. Na základě školení by měl být zaměstnanec schopný vytvořit si bezpečné pracovní prostředí a prohlásit, že jeho pracoviště splňuje bezpečnostní požadavky. Kdyby uvedl nepravdivé údaje a potom by vznikla škoda, tak se odpovědnost zaměstnavatele může snížit (omezit) nebo by se této odpovědnosti úplně zprostil. Přitom platí, že zaměstnavatel nemůže zasahovat do soukromí zaměstnance a např. kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel.

Zaručená mzda a dohody

Současná právní úprava umožňuje poskytovat dovolenou za práci podle dohody o pracovní činnosti jen v případě jejího sjednání

Jsou připraveny změny?

Nový § 77  odst. 2 ZP měl podle návrhu stanovit, že dovolená náleží i zaměstnancům, kteří pracují podle dohody o pracovní činnosti (DPČ). Vláda tuto změnu 24. 8. 2016 u zaměstnanců na dohodu o provedení práce, neboť její výpočet by byl v těchto případech velmi složitý a obtížný. Kromě toho dohoda o provedení práce není uzavírána na větší počet hodin (maximálně 300 hodin v kalendářním roce), jako je tomu u DPČ a svým obsahem se znakům závislé činnosti nepřibližuje v takovém rozsahu, jako DPČ. Podle dosavadního stavu se podle § 77 odst. 2 písm. h) ZP nevztahuje na zaměstnance pracující podle dohod ustanovení ZP o odměňování, s výjimkou minimální mzdy. Novela zavádí v tomto směru vyšší ochranu a na zaměstnance se budou vztahovat ustanovení o zaručené mzdě.

Účet pracovní doby

Při práci podle konta pracovní doby je nutné, aby zaměstnavatel vedl účet pracovní doby.

Bude povinnost i podle novely ZP?

Nezměněná zůstává povinnost zaměstnavatele uvedená v § 87 odst. 1 ZP. Bude i nadále povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance. Vykazuje se na něm stanovená týdenní pracovní doba, případně kratší pracovní doba, rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden. Jestliže se při uplatnění konta pracovní doby použije kratší období, než je uvedeno v § 86 odst. 3, ZP (26, případně 52 týdnů) musí být posuzován rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou, popřípadě kratší pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou po ukončení tohoto kratšího období

Zápočtový list

Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a uvést v něm náležitosti stanovené v § 313 odst. 1 ZP.

Jak to bude po novele ZP?

Tato povinnost zvyšuje administrativní náročnost u zaměstnavatelů, kteří musí vydávat potvrzení o zaměstnání např. jen při malém rozsahu dohody o provedení práce. Novela ruší povinnost zaměstnavatele vydat potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody o provedení práce. Potvrzení se nadále bude vydávat zaměstnanci jen v případě, kdy je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z této dohody nebo byl -ii účasten nemocenského pojištění. To je v případě, kdy odměna z dohody o provedení práce přesáhla v kalendářním měsíci částku 10 tisíc korun.

Pracovní doba a překážky v práci

Zaměstnanci vykonávají práci z domova.

Budou mít zaměstnanci nárok na pracovní volno při překážkách v práci?

Pracovní doba je i pro tyto zaměstnance nejvýše 40 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že tito zaměstnanci mají možnost přizpůsobovat si svou pracovní dobu osobním časovým možnostem, není nutné jim zajišťovat ve většině případů náhradu mzdy při osobních překážkách v práci. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, umožňuje, aby se těmto zaměstnancům poskytovala náhrada ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku jen při těchto osobních překážkách v práci: úmrtí rodinných příslušníků, vlastní svatba, svatba dětí, přestěhování (pokud zaměstnanec má svou vlastní domácnost – bytové zařízení). Naproti tomu za nezbytně zameškanou dobu pro překážky z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, občanské povinnosti – svědek apod.) se poskytuje těmto zaměstnancům náhrada ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku. Skutečnost, že na tyto zaměstnance se nevztahuje ustanovení ZP o rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy má další důsledek: nemohou uplatňovat nárok na příplatek za práci přesčas nebo ve svátek.

Náhrada nákladů

Jaké bude mít povinnosti zaměstnavatel vůči zaměstnancům, kteří budou pracovat doma?

Nová právní úprava § 317 ZP stanoví:

-     zaměstnavatel je povinen hradit náklady související s prací konanou mimo pracoviště zaměstnavatele,

-     musí přijmout opatření zabraňující izolaci zaměstnance.

Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebyl znevýhodněn v porovnání se srovnatelnými zaměstnanci, kteří vykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele. Další povinnosti zaměstnavatele se týkají instalace a udržování technického a programového vybavení potřebného pro výkon práce, zajištění ochrany údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem a informování zaměstnance o všech omezeních použití technického vybavení a zákazu shromažďování a rozšiřování nezákonných materiálů i o sankcích, které zaměstnanci hrozí za porušení těchto povinností.

Odpovědnost za případnou náhradu škody má i při práci z domova zaměstnavatel. Je však velmi obtížné – a to platí již v současnosti – prokázat, zda škoda vznikla při práci. Proto by při povolení práce z domova měl zaměstnavatel zajistit proškolení zaměstnance z oblasti bezpečnosti práce.

Zejména by mu měl sdělit, jaké parametry má splňovat jeho domácí pracoviště. Na základě školení by měl být zaměstnanec schopný vytvořit si bezpečné pracovní prostředí a prohlásit, že jeho pracoviště splňuje bezpečnostní požadavky. Kdyby uvedl nepravdivé údaje a potom by vznikla škoda, tak se odpovědnost zaměstnavatele může snížit (omezit) nebo by se této odpovědnosti úplně zprostil. Přitom platí, že zaměstnavatel nemůže zasahovat do soukromí zaměstnance a např. kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel.

Sociální plán

V návrhu novely ZP se objevuje nový pojem – sociální plán.

Jaké jsou podrobnosti?

Novela ZP zavádí v § 62 odst. 4 tzv. sociální plán. Jeho účelem bude zajištění shody zaměstnavatele s odborovou organizací a radou zaměstnanců při hromadném propouštění zaměstnanců. Měl by obsahovat opatření směřující k předejití nebo omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, zejména možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele. Nové opatření v podobě sociálního plánu se bude týkat jen zaměstnavatelů, u nichž může hromadné propouštění vyvolat nepříznivé sociální dopady. Jedná se o zaměstnavatele, u nichž se hromadné propouštění bude týkat 30 zaměstnanců u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 300 zaměstnanců.

Stres na pracovišti

ZP nestanoví povinnosti zaměstnavateli, aby vytvářel podmínky k předcházení stresu na pracovišti.

Jaký je návrh v novele?

Zaměstnání je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, jak ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nespokojený a přetížený pracovník má vyšší riziko pracovních úrazů a chyb. Proto ustanovení § 224 se doplňuje v tom smyslu, aby zaměstnavatel předcházel riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti. Jedná se o nové všeobecné preventivní zásady, ze kterých bude zaměstnavatel povinen vycházet při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik. Zaměstnavatel bude tedy mít dosavadní povinnost respektovat zákon o zákazu diskriminace a dodržování rovnosti na pracovišti a ještě i předcházet negativním jevům na pracovišti podle § 224 ZP. Tato povinnost je zařazena do části ZP, která upravuje povinnosti zaměstnavatelů při vytváření pracovních podmínek zaměstnanců. Nová úprava v ZP je v souladu s Rámcovou dohodou EU o stresu spojeném s prací z 8. října 2004. Členským státům EU bylo uloženo implementovat tuto dohodu do svých vnitrostátních předpisů. Novela ZP tento požadavek respektuje.

Vypracoval:

JUDr. Ladislav Jouza