Praktická řešení

k odměňování

Mzdové nároky upravené v kolektivní smlouvě

Některé mzdové nároky může upravovat kolektivní smlouva a může je kontrolovat inspektorát.

O které mzdové nároky se jedná?

ZP v mzdových ustanoveních upravuje jen nejnižší částky forem mezd. Např. za práci přesčas (§ 114 ZP) přísluší dosažená mzda zvýšená nejméně o čtvrtinu. Při kolektivním vyjednávání lze však sjednat náhradní volno nebo vyšší mzdu za práci přesčas. Mzda se zaručuje i za práci ve svátek (§ 115 ZP). Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Podrobnosti lze rovněž sjednat v kolektivních smlouvách. Rovněž odměňování pracovní pohotovosti lze dojednat v kolektivní smlouvě. Zaměstnanci mají zaručeno nejméně 10 procent průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak (§ 140 ZP).

Ze mzdových nároků lze v kolektivní smlouvě dále sjednat za:

-    noční práci vyšší příplatek než 10 % průměrného výdělku (§ 116 ZP),

-    dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 ZP) vyšší příplatek než 10 % částky minimální mzdy,

-    práci v sobotu a v neděli vyšší příplatek než 10 % průměrného výdělku zaměstnance.

Dále může být např. sjednána výše naturální mzdy vyplácena v penězích, která musí být nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo plat nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.

Neposkytnutá náhrada mzdy

Zaměstnavatel nevyhověl zaměstnanci a neposkytl náhradu mzdy, přestože povinnost byla uvedena ve vnitřním předpise.

Může zaměstnanec uplatňovat tento nárok u soudu?

Zaměstnanec může s úspěchem uplatňovat tento nárok u soudu.

Vyšší příplatky ke mzdě

Vnitřní předpis nejčastěji stanoví vyšší příplatky ke mzdě.

O které příplatky se jedná?

Jedná se zejména o tyto příplatky, jejichž poskytování v souladu s vnitřním předpisem může kontrolovat inspektorát:

-    Za práci ve svátek: vyšší, než je 100 % průměrného výdělku.

-    Za noční práci: vyšší, než je 10 % průměrného výdělku.

-    Za práci ve ztíženém pracovním prostředí: vyšší částka za jednu hodinu práce nad 9,05 Kč. V tomto případě by zaměstnavatel mohl diferencovat výši příplatku u jednotlivých zaměstnanců, např. i v pracovní smlouvě, v závislosti na stupni ztíženého pracovního prostředí.

-    Za práci přesčas: vyšší, než je 25 % průměrného výdělku, je možné diferencovat u jednotlivých zaměstnanců. Je však nutné brát ohled na zákaz diskriminace a dodržení rovnosti.

-    Za práci v sobotu a v neděli: Příplatek vyšší, než je 10 % průměrného výdělku zaměstnance.

-    Odměna za pracovní pohotovost: Výši odměny lze stanovit nad zákonné minimum 10 % průměrného výdělku.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Sleva na dani na manželku

Podnikatel v rámci svého živno­stenského podnikání uplatňuje paušální výdaje a hodlá uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 slevu na dani na manželku. Manželka byla po celý rok 2021 na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek. Za zdaňovací období 2021 má příjem ve výši 320 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci nabyté od babičky, přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Jaké je správné řešení daného případu?

Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/­1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. V daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2021 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021.

Zaměstnání osob se zdravotním postižením

Fyzická osoba podniká jako OSVČ ve stavební výrobě a ve zdaňovacím období 2021 zaměstnává dva zaměstnance se zdravotním postižením, z toho jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením (zaměstnanec B). Roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 2 016 hodin. Zaměstnanec A má sjednánu 40hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnanec B má sjednánu 25hodinovou týdenní pracovní dobu. U zaměstnanců nedochází ke krácení doby z důvodů vymezených v § 35 odst. 2 ZDP.

Na jakou slevu na dani má podnikatel nárok?

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu za­městnání občanů se zdravotním postižením:

-    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem A činí 2 016 hodin

-    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců – 2 016 : 2 016 = 1,0

-    výpočet slevy na dani – 18 000 Kč × 1,0 = 18 000 Kč.

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu za­městnání občana s těžším zdravotním postižením:

-    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem B činí 1 260 hodin

-    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců – 1 260 : 2 016 = 0,62

-    výpočet slevy na dani – 60 000 Kč × 0,62 = 37 200 Kč.

Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 55 200 Kč.

Sleva na dani

Podnikatel zaměstnává v roce 2021 dva pracovníky se zdravotním postižením, a to v rámci uzavřené dohody o pracovní činnosti. Hodlá uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP.

Má podnikatel v daném případě nárok na slevu na dani?

V daném případě nemůže podnikatel slevu za zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením na základě dohody o pracovní činnosti uplatnit. V ustanovení § 35 odst. 2 ZDP se totiž uvádí, že průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením se vypočítává jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňového přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Jak vyplývá z § 3 zákoníku práce, jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tedy pokud jde o dohodu o pracovní činnosti, resp. dohodu o provedení práce, tyto dohody se podle zákoníku práce posuzují jako práce konané mimo pracovní poměr, a proto při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením v rámci dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nelze uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP.

Rodičovský příspěvek

Poplatník má příjmy ze závislé činnosti. Jeho manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. V průběhu roku 2021 uzavřela se svým zaměstnavatelem postupně 7 krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdržela hrubou odměnu 10 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazil srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Jak bude poplatník postupovat?

Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/­1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se však do vlastních příjmů manželky zahrnou příjmy podléhající srážkové dani. Protože souhrn těchto příjmů za zdaňovací období roku 2021 převýší částku 68 000 Kč, nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 slevu na dani na manželku. Optimalizační možností by bylo, kdyby manželka uzavřela pouze 6 dohod o provedení práce, za které by obdržela hrubou odměnu 6 × 10 000 Kč = 60 000 Kč; v tomto případě by mohl poplatník uplatnit v daňovém přiznání slevu na dani na manželku ve výši 24 840 Kč.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček