Praktická řešení  k odměňování

Mzda mzdové účetní

Mzdová účetní má v náplni práce činnost – zajišťování personální a mzdové agendy a tato patří do 5. skupiny prací.

Jaká je nejnižší úroveň zaručené mzdy pro tuto práci?

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pak pro tuto práci činí 24 100 Kč/měsíc resp. 143,30 Kč/hod., pod tuto úroveň nesmí mzda mzdových účetních klesnout.

Práce na poloviční úvazek

Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek (20 hodin týdně).

V jaké výši náleží zaměstnanci mzda?

Náleží mu minimální mzda ve výši 8 100 Kč, resp. obdobným způsobem krácená nejnižší úroveň zaručené mzdy dle skupiny prací.

Srážka ze mzdy

Ženatý zaměstnanec s 2 dětmi má čistou mzdu 32 582 Kč.

V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku exekučního charakteru?

Základní nezabavitelná částka:

a)  na osobu povinného 8 006,25 Kč

b)  na manželku a 2 děti 8 006,25 Kč (3 × 2 668,75 Kč)

Celkem (po zaokrouhlení): 16 013 Kč

Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy.

-    Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného:

     32 582 Kč – 16 013 Kč = 16 569 Kč

-    Bez omezení je možné srazit část zbytku čisté mzdy převyšující 21 350 Kč (po odečtu základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného). Zbytek čisté mzdy (16 569 Kč) této částky nedosahuje, bez omezení tedy není možné srazit nic.

-    Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 16 569 Kč:

     jedna třetina z 16 569 Kč = 5 523 Kč

     dvě třetiny z 16 569 Kč = 11 046 Kč (2 × 5 523 Kč)

K uspokojení přednostní pohledávky lze tedy srazit následující částky:

-    částku zbytku mzdy přesahující 21 350 Kč 0 Kč

-    dvě třetiny z částky 16 569 Kč 11 046 Kč

Maximální srážka ze mzdy celkem: 11 046 Kč

Nezabavitelnou (nepostižitelnou) část mzdy v uvedeném případě tvoří:

-    základní nezabavitelná částka 16 013 Kč

-    třetí třetina zbytku čisté mzdy 5 523 Kč

-    drobná částka vzniklá zaokrouhlováním 0 Kč.

Nezabavitelná část mzdy celkem: 21 536 Kč.

Kontrola:

11 046 Kč (srážka ze mzdy) + 21 536 Kč (nezabavitelná část mzdy) = 32 582 Kč (čistá mzda)

V roce 2021 šlo u tohoto zaměstnance z jeho čisté mzdy 32 582 Kč srazit 11 224 Kč. Za leden roku 2022 je to 11 046 Kč, tj. lze srazit o 178 Kč méně než v roce 2021.

Čistá mzda zaměstnance

Zaměstnanci byla za únor 2022 zúčtována základní mzda 25 000 Kč a mimořádná měsíční odměna 5 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na 3 děti.

Jak má mzdová účetní vypočítat čistou mzdu zaměstnance?

vypracoval Ing. Miroslav Bulla

Peněžitý příspěvek na stravování jednatele společnosti s.r.o.

Od daně je možné osvobodit peněžitý příspěvek na stravování i jednatelům společností s ručením omezeným, kteří konají práci na základě smlouvy o výkonu funkce.

Je předmětné tvrzení správné?

Příjem za výkon funkce jednatele společnosti s ručením omezeným (dále jen „jednatel“) je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, jednatel je tedy z pohledu § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů považován za zaměstnance. Pokud bude s jednatelem ve smlouvě o výkonu funkce vymezena určitá část pracovní doby (směna) a následně evidována například v evidenci docházky, pak lze i jednateli poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování posoudit v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů jako příjem do stanoveného limitu od daně osvobozený a na straně společnosti lze tento příspěvek při splnění podmínek uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů uplatnit jako daňový výdaj, tj. pokud mj. přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby trvá aspoň 3 hodiny.

vypracovala

Ing. Eva Sedláková

Režim paušální daně

Od 15. 8. 2021 podnikatel zahájil svou podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění. Po zralé úvaze o jeho budoucích zdanitelných příjmech a daňově uznatelných výdajích se rozhodl od 1. 1. 2022 přejít do režimu paušální daně a platit měsíční paušální zálohy 5 995 Kč. Poplatník splňuje veškeré podmínky stanovené v § 2a ZDP. Ve smyslu § 32lc odst. 3 písm. d) ZDP podal správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu dne 11. 1. 2022 formou datové zprávy.

Jak bude podnikatel postupovat v daném případě?

Podle znění § 38lc odst. 1 ZDP je poplatník povinen podat oznámení o vstupu do paušálního režimu správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. V daném případě bylo oznámení o vstupu do paušálního režimu podáno po stanovené lhůtě a dle § 38lc odst. 5 ZDP je oznámení neúčinné, přičemž lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Na základě této skutečnosti nevstoupil poplatník do režimu paušální daně od 1. 1. 2022, a pokud chce poplatník uplatnit paušální daň, musí počkat se vstupem do paušálního režimu až s novým podáním oznámení do 10. 1. 2023 a uplatňovat paušální daň až od ledna 2023.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček

Odpovědnosti za škodu z hlediska daně z příjmů

Společnost s r. o. zaplatila za společníky a jednatele pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členem statutárního orgánu při výkonu funkce.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů není podle § 25 odst. 1 písm. d) zákona pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D-22 k § 25 pro účely aplikace ustanovení § 25 odst. 1 písm. d) zákona platí, že pokud obchodní korporace hradí za člena svého statutárního orgánu pojištění pro případ škody prokazatelně způsobené obchodní korporaci jednáním této osoby, jsou tyto náklady daňově neuznatelné. V případě pojistného plnění přijatého obchodní korporací od pojistitele nebo v případě náhrady škody přijaté obchodní korporací od člena statutárního orgánu se tyto příjmy nezahrnují do základu daně v souladu s § 23 odst. 4 písm. e) zákona o daních z příjmů.

U fyzických osob obecně platí, že v případě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou právnické osobě při výkonu funkce členem jejího statutárního orgánu nebo členem jejího dalšího orgánu, které sjednala jako pojistník právnická osoba, přičemž pojištěnými osobami jsou členové orgánů této právnické osoby a nikoliv právnická osoba sama, se u člena orgánu takovéto právnické osoby posoudí právnickou osobou zaplacené pojistné jako zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Jedná se zde totiž o komerční pojištění, které není od daně z příjmů ze závislé činnosti dle ustanovení § 6 odst. 9 ZDP.

Přechodné ubytování zaměstnance

Na straně společnosti s ručením omezeným jsou podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona daňovým výdajem výdaje na přechodné ubytování zaměstnance poskytované jako nepeněžní plnění při splnění zákonných podmínek. Současně podle § 6 odst. 9 písm. i) zákona je na straně zaměstnance osvobozena hodnota tohoto plnění do výše 3 500 Kč. Není jasné, zda v případě, že by společnost s ručením omezeným hodnotu přechodného ubytování nezahrnula do daňových výdajů, by bylo nutné zdanit na straně jednatele hodnotu nad 3 500 Kč daní z příjmů ze závislé činnosti.

Jaké je správné řešení?

Osvobození příjmu jednatele z titulu přechodného ubytování není vázáno na skutečnost, zda společnost s ručením omezeným uplatní, či neuplatní příslušné výdaje do výdajů daňových. Částka nad zákonný limit 3 500 Kč je vždy zdanitelným příjmem jednatele.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková

Dohoda o provedení práce a paušální daň

Podnikatel během roku zaměstnává lidi na dohodu o provedení práce (nepravidelně).

Může podnikatel i v tomto případě vstoupit do paušální daně?

Zákon zaměstnavatele v tomto smyslu nijak neomezuje a paušální daň se podnikatele, při splnění zákonných podmínek, týká jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je třeba upozornit na skutečnost, že stále se na podnikatele vztahují povinnosti plátce daně ze závislé činnosti, tj. vedení mzdové agendy a s tím související povinnosti.

vypracovala
Ing. Kateřina Illetško