Praktická řešení
k odměňování

Nealkoholické nápoje na pracovišti z hlediska daní

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům na pracovišti nealkoholické nápoje – sycené minerální vody ochucené a neochucené.

Je možné uvedené nápoje dát do daňově uznatelných nákladů? Jak je to se zdaněním u zaměstnance?

Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti je až na výjimky dle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP daňově neuznatelný náklad. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP jsou daňovými výdaji (náklady) pouze na pořízení ochranných nápojů v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy (horké a studené provozy). Dále platí, že daňově uznatelným nákladem jsou i výdaje na pořízení pitné vody, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnancům na pracovišti zajistit (dle Nařízení vlády č. 361/­2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Platí to pro všechny zdroje pitné vody, to zn. vztahuje se to i na balenou pitnou vodu.

 Jako daňově uznatelný výdaj (náklad) je možné uplatnit výdaje pouze na pořízení pitné vody. Neplatí to pro minerální vody, a to jak ochucené, tak také neochucené. Ty budou pro zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem.

Příspěvek na stravenky z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance

V rámci stravování zaměstnavatel přispívá na stravenky. Občas kupuje ale pro zaměstnance i občerstvení, které je podáváno na poradách v sídle společnosti – např. nápoje, kávu, sendviče.

Je možné tyto výdaje zahrnout do daňově uznatelných nákladů? Jak je to se zdaněním u zaměstnanců?

Z pohledu zaměstnavatele se bude jednat se o daňově neznatelný náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.

Z pohledu zaměstnance se nápoje a občerstvení považují za nepeněžní příjem, který je ale u zaměstnance osvobozen od daně dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Tento příjem se tím pádem rovněž nezapočítává do vyměřovacího základu pro výpočet odvodu na sociální a zdravotní pojištění.

vypracoval
Ing. Pavel Novák

Příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč

Zaměstnanec měl v r. 2022 příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně s tím, že tento příjem byl zdaněn srážkovou daní. Jiné příjmy neměl. Otázkou je, zda tento zaměstnanec může podat daňové přiznání za r. 2022, kam příjmy z dohod zdaněné srážkou v souladu s § 6 odst. 4 zákona, včetně slevy na dani z příjmů na poplatníka, uvede a požádá o vrácení přeplatku na dani, a to i po lhůtě pro jeho podání (např. až v květnu 2023), aniž by musel platit nějakou sankci za pozdní podání daňového přiznání.

Kdy má poplatník podat daňové přiznání?

Poplatník může podat daňové přiznání kdykoli (např. až v květnu 2023), a to bez sankce, protože daňové přiznání nebyl v souladu s § 38g zákona povinen podat.

Soukromé životní pojištění

Zaměstnanec měl sjednáno soukromé životní pojištění od roku 2004, na které mu zaměstnavatel měsíčně přispíval. V červenci 2022, před splněním podmínek 2x60, předčasně ukončil pojistnou smlouvu s výplatou odkupného.

Jak bude zaměstnanec postupovat z hlediska daně z příjmů?

Požádal-li zaměstnanec o odkupné v červenci 2022, zaměstnavatel mu za 6 měsíců roku 2022 přispěl na soukromé životní pojištění, u kterého osvobození příspěvků zaniklo. Příspěvky zaměstnavatele, u kterých zaniklo za r. 2015 [tj. příspěvky, které byly počínaje r. 2015 od daně z příjmů na straně zaměstnanec osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona] až 2022 daňové osvobození, je zaměstnanec povinen uvést v daňovém přiznání za rok 2022 jako příjem podle § 6. Z uvedeného příjmu poplatník nebude platit sociální ani zdravotní pojištění.

Zaměstnanec měl při ukončení smlouvy povinnost zaměstnavateli oznámit, že mu zanikl nárok na osvobození příspěvků od daně.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková

Přerušené podnikání

Počátkem září 2022 podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání odjíždí na půlroční stáž do firmy v Německu. Za tím účelem přerušil podnikání k 31. 8. 2022, přičemž podnikání obnoví po svém návratu v březnu 2023. V obchodním majetku má zařazen hmotný majetek ve druhé odpisové skupině od roku 2019, který odpisuje zrychleným způsobem.

Jak má podnikatel postupovat v uvedeném případě?

Protože podnikatel znovu zahájí přerušené podnikání do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude postupovat z hlediska sestavení daňového přiznání, jako by k přerušení podnikání nedošlo. Poplatník podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 v termínech stanovených v § 136 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu, ve kterém může uplatnit za zdaňovací období 2022 odpis hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku v plné roční výši.

Příjem z prodeje medu

Za zdaňovací období 2022 získal poplatník s příjmy ze závislé činnosti příjem ve výši 25 500 Kč z prodeje ovoce pěstovaného na zahrádce a dále příjem ve výši 4 000 Kč z prodeje medu, přičemž má 11 včelstev. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Jaký je postup v daném případě?

Příjem z chovu včel se pro účely daně z příjmů počítá ve výši 11 včelstev × 500 Kč = 5 500 Kč a to bez ohledu na skutečný příjem dosažený z prodeje medu. Celkový příjem zahrnutý ke zdanění v rámci § 10 odst. 1 písm. a) ZDP tak činí 25 500 Kč + 5 500 Kč = 31 000 Kč.

Poplatník nemůže požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a musí podat daňové přiznání, ve kterém kromě příjmů dle § 6 ZDP na základě potvrzení zaměstnavatele uvede i dílčí základ daně dle § 10 ZDP. K dosaženým příjmům 31 000 Kč může uplatnit skutečné výdaje (pouze do výše příjmů) nebo paušální výdaje dle § 10 odst. 4 ZDP ve výši 80 % z těchto příjmů (24 800 Kč).

Podnikání přerušené do zákonného termínu

V listopadu 2022 podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání odjel za rodinou své dcery do USA. Za tím účelem přerušil podnikání k 31. 10. 2022, přičemž podnikání obnoví po svém návratu v srpnu 2023.

Jaké je řešení dané situace?

Protože podnikatel nezahájí přerušené podnikání do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude postupovat stejným způsobem, jako při ukončení podnikání, a provede úpravu základu daně za zdaňovací období 2022 podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.

Vzhledem k tomu, že podnikání přerušil k 31. 10. 2022, a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, může si v souladu s § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP uplatnit za rok 2022 daňový odpis z hmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku pouze ve výši poloviny ročních odpisů z tohoto hmotného majetku. Po svém návratu a pokračování ve svém podnikání od konce srpna 2023 může si uplatnit za zdaňovací období 2023 daňový odpis hmotného majetku podle znění § 26 odst. 6 ZDP v plné roční výši stanovený dle § 31 nebo § 32 ZDP.

Automobil pořízený v rámci společné podnikatelské činnosti

Společnost o dvou společnících, kteří se sdružili jako společníci za společným účelem činnosti, si pořídila v rámci společné podnikatelské činnosti osobní automobil v ceně 560 000 Kč. Podíl každého společníka je dle smlouvy stejný.

Jak mají společníci postupovat v daném případě?

Hmotný majetek pořízený v rámci společné činnosti společnosti z peněžních prostředků poskytnutých společníky při založení společnosti nebo z peněžních prostředků získaných činností společnosti, se stává spoluvlastnictvím obou společníků společnosti. Společník může odpisovat hmotný majetek ze vstupní ceny, která odpovídá výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu.

Protože podíl obou společníků je shodný a činí 50 %, bude každý společník odepisovat osobní automobil ze vstupní ceny 280 000 Kč. Přitom může dojít k situaci, že společník A bude tentýž majetek odpisovat rovnoměrným způsobem ze své vstupní ceny, zatímco společník B bude tento majetek odpisovat zrychleným způsobem, takže tyto roční odpisy budou u každého ze společníků odlišné.

Zvýšení kvalifikace zaměstnance dálkovým studiem

Zaměstnanec technického úseku firmy si chce zvýšit svou kvalifikaci dálkovým studiem finančního managementu na vysoké škole. I když obor studia přímo nesouvisí s jeho dosavadním pracovním zařazením, zaměstnavatel do budoucna předpokládá, že by získanou kvalifikaci zaměstnance mohl využít v rámci jeho jiného vyššího pracovního zařazení. Proto se dohodne se zaměstnancem, že bude proplácet zaměstnanci zaplacené školné.

Jak postupovat v případě zvyšování kvalifikace dálkovým studiem?

I když zvýšení kvalifikace zaměstnance přímo nesouvisí s jeho dosavadní činností, souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, který předpokládá budoucí využití zaměstnance se zvýšenou kvalifikací na jiné pozici v rámci firmy. Zaměstnavatel proplácí zaměstnanci z pokladny zaplacené školné, které zaměstnanec zaplatí vždy na příslušný semestr.

U zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který se rovněž zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance jsou daňovými výdaji zaměstnavatele podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelné částky zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček