Praktická řešení
k odměňování

Práce přesčas

Zaměstnanec pracoval v měsíci srpnu, jednalo se o práci přesčas v rozsahu 16 hodin. Ve stejném měsíci si vybral náhradní volno v rozsahu 16 hodin. Jedná se o zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, s měsíční mzdou 17 800 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek, na osmihodinové směny.

Jaká bude výsledná mzda zaměstnance?

Zaměstnanec bude mít za měsíc srpen odpracovaných 22 pracovních dnů, celkem 176 hodin, vliv práce přesčas na výslednou mzdu za měsíc srpen tak po stránce finanční nebude žádný. Výsledná mzda za měsíc srpen bude ve výši 17 800 Kč. Pokud by v srpnu nekonal práci přesčas, a nevybíral se z tohoto důvodu náhradní volno, pak by měl v srpnu odpracováno všech 22 pracovních dnů, a výsledná měsíční mzda by byla 17 800 Kč.

Náhradní volno místo příplatku

Zaměstnanec odpracoval v měsíci září 8 hodin práce přesčas, s tím, že souhlasil s poskytnutím náhradního volna na místo příplatku. V říjnu mu bylo poskytnuto náhradní volno v rozsahu 8 hodin.

Jak má mzdová účetní postupovat v daném případě?

Zaměstnanci v měsíci září přísluší dosažená mzda (tedy i za hodiny přesčas), příplatek za přesčas však neobdrží. V měsíci říjen poskytnuté náhradní volno již bude neplacené, neboť dosaženou mzdu za práci přesčas zaměstnanec již obdržel za měsíc září.

Měsíční daňové zvýhodnění na děti

Zaměstnavatel zaměstnává několik zaměstnanců, kteří uplatňují měsíční daňové zvýhodnění na děti. Úhrn sražených záloh na daň činí za měsíc červen částku 22 100 Kč, nárok zaměstnanců na měsíční daňové bonusy je však ve výši 35 000 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat?

Zaměstnavatel sníží úhrn sražených záloh na daň o částku 22 100 Kč, správci daně tedy odvede na uvedený měsíc částku 0 Kč. Zbývající rozdíl představuje částku 12 900 Kč = 35 000 Kč – 22 100 Kč. Zaměstnavatel může tuto částku vyplatit z vlastních finančních prostředků, anebo si podá žádost správci daně o poukázání chybějící částky, kterou vyplatil zaměstnancům z vlastních finančních prostředků na měsíčních daňových bonusech.

Výpočet měsíční zálohy na daň I.

Zaměstnanec nepřekročil 4násobek průměrné měsíční mzdy (161 296 Kč). Zaměstnanec učinil prohlášení k dani. V roce 2023 má hrubý příjem ve výši 158 030 Kč měsíčně, má u svého zaměstnavatele učiněné Prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. Dosáhl též příjmy osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 ve výši 12 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu zálohy na daň?

Výpočet měsíční zálohy na daň II.

Výpočet měsíční zálohy na daň, zaměstnanec překročil 4násobek průměrné měsíční mzdy (161 296 Kč), uplatňuje daňové zvýhodnění, dosáhl též příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 (peněžitý příspěvek na stravování například ve výši 1 720 Kč). Zaměstnanec učinil prohlášení k dani.

Zaměstnanec má v roce 2022 hrubý příjem ve výši 198 040 Kč měsíčně, má u svého zaměstnavatele učiněné Prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na 3 děti, celkem v měsíční výši (15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč) / 12 = 5 447 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu zálohy na daň?

Příplatek za práci přesčas

Zaměstnanec v pracovním poměru má stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech pondělí až pátek. Zaměstnanec vykonal v pátek práci přesčas v délce 4 hodiny. Jeho měsíční mzda je 28 000 Kč.

Bude mu přiznán příplatek za práci přesčas?

Podle interního mzdového předpisu je mu přiznán kromě dosažené mzdy také příplatek za práci přesčas ve výši 50 % průměrného výdělku. Jedná se postup, který je v souladu se zásadou, že příplatek za práci přísluší nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Z daňového hlediska se pak v případě takto navýšeného příplatku za práci přesčas jedná o daňově uznatelný výdaj (náklad) zaměstnavatele, na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP: „výdaje vynaložená na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“.

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl

Úmrtí člena pracovního týmu

Po delší těžké nemoci zemřel člen pracovního týmu. Jelikož po sobě zanechal dvě malé nezletilé děti, rozhodli se spolupracovníci ze svého (tj. z jejich čisté mzdy) rodině pomoci finančně tak, že uspořádali mezi sebou sbírku. Veřejná sbírka realizována nebyla, trvalo by to velmi dlouho.

Musí rodina bývalého kolegy příjem zdanit?

Sbírka (tím není myšlena jen oficiální veřejná sbírka) pro pozůstalé po kolegovi má charakter humanitárního, resp. charitativního účelu. Tento příjem je podle § 4a písm. k) zákona na straně příjemců od daně z příjmů osvobozen.

Pohledávka

Poplatník koupil, resp. nabyl postoupením, pohledávku vzniklou z titulu zápůjčky ve jmenovité hodnotě 30 000 Kč, kterou pořídil za částku 20 000 Kč. Celá pohledávka mu poté byla dlužníkem uhrazena.

Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?

Zdanitelným příjmem poplatníka podle § 10 zákona je částka 30 000 – 20 000 = 10 000 Kč.

Poplatník, který má prospěch z pohledávky postoupené za nižší cenu, než je její hodnota, tedy nový věřitel, zdaňuje rozdíl mezi vrácenou zápůjčkou a cenou, za kterou pohledávku nabyl.

Automobil na finanční leasing

Podnikatel, fyzická osoba, si pořídil na finanční leasing automobil.

Lze převést za nulovou zůstatkovou cenu tento automobil z majetku firmy do majetku soukromé osoby podnikatele? Jaký to má daňový dopad?

Podnikatel – fyzická osoba, který má v obchodním majetku automobil (výdaje spojené s pořízením tohoto automobilu uplatnil v minulých zdaňovacích obdobích jako výdaje daňové), může tento automobil, kdykoliv podle svého uvážení, z obchodního majetku vyřadit. Podnikatel vedoucí účetnictví, ukončí účtování o automobilu v souladu s účetními předpisy. Podnikatel vedoucí daňovou evidenci, poznamená do daňové evidence datum, kdy k vyřazení došlo. Vyřazení automobilu (jakož i jiné věci movité či nemovité) nemá žádný daňový dopad.

V daném případě je však třeba pamatovat, že prodá-li podnikatel automobil vyřazený z obchodního majetku do pěti let od jeho vyřazení, bude příjem z prodeje zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Kompenzační bonus

Manželka podnikatelka měla příjem z podnikání ve výši 55 000 Kč a dále obdržela za všechna vyhlášená bonusová období kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu.

Započítávají se vyplacené kompenzační bonusy do limitu příjmů pro uplatnění slevy na manželku?

Příjem ve formě daňového bonusu je příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona. Pro uplatnění slevy na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona je jednou z podmínek nároku skutečnost, že vlastní příjmy manželky nepřesáhly roční hranici 68 000 Kč. Zákon taxativně vymezuje příjmy, které se do vlastního příjmu manželky nezapočítávají. Daňový bonus však mezi těmito nezapočitatelnými příjmy uveden není. Z uvedeného je zřejmé, že kompenzační bonus, který je definován jako daňový bonus, patří mezi příjmy započitatelné do vlastního příjmu manželky pro uplatnění této slevy. Pokud roční příjmy ze samostatné činnosti činí 55 000 Kč, a k tomu manželka čerpala kompenzační bonus za všechna vyhlášená bonusová období, potom její započitatelný příjem pro účely slevy na manželku přesáhl zcela jistě 68 000 Kč a manžel nemá na uplatnění slevy na manželku nárok.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková