Praktická řešení
k odměňování

Srážky z odměny

Zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti.

Co může zaměstnavatel srazit z odměny, kterou obdržel zaměstnanec za práci podle DPČ?

Jedná se o:

-  daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti,

-  pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

-  zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit pro nesplnění podmínky pro její poskytnutí,

-  nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy,

-  náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo.

Přesčasová práce v sobotu

Zaměstnanec odpracoval v sobotu 4. 2. 2023 šest hodin přesčasové práce.

Je zaměstnavatel povinen proplatit zaměstnanci odpracované hodiny?

Pokud zaměstnavatel neposkytne do konce května 2023 zaměstnanci náhradní volno, je povinen mu proplatit mzdu za odpracované hodiny a přesčasovou mzdu nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku zaměstnance.

Pracovní pohotovost

Zaměstnanec má 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. Se zaměstnavatelem se dohodl, že v sobotu bude mít ve svém bydlišti pracovní pohotovost od 6 hod - do 16 hod. Od 10 hod do 14 hod bude pracovat.

V jaké výši dostane zaměstnanec příplatek?

Za dobu od 6 hod. do 10 hodin dostane příplatek za pracovní pohotovost a za odpracovanou dobu od 10 hod. do 14 hod. mzdu a příplatek za přesčasovou práci.

Naturální mzda

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům také naturální mzdu.

Co lze považovat za naturální mzdu?

Jako naturální mzdu lze poskytovat výrobky, výkony, práce a služby. Zaměstnanec však nemůže dostat lihoviny nebo jiné návykové látky. Za naturální mzdu se rovněž nepovažuje jízdné (tarifní sleva) pro zaměstnance dopravy. Výše této mzdy se vyjadřuje v peněžní formě v prodejních cenách podle cenových a daňových předpisů.

Cílová odměna

Zaměstnavatel chce zaměstnanci poskytnout za splnění mimořádně náročného úkolu cílovou odměnu.

Kdy může být poskytnuta cílová odměna?

Je to v případech splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu.

Snížení mzdy

Zaměstnanec je např. zařazen do 7. skupiny prací, v níž je zaručená mzda 29 400 Kč.  Sjednaná mzda je ve výši 30 000 Kč. Zaměstnanec však nedosahuje dřívější pracovní výkonnosti a obtížnost práce byla snížena.

Jak má zaměstnavatel dále postupovat?

Setrvávání na mzdě za těchto podmínek ve výši 30 000 Kč by zřejmě nebylo v souladu se základními zásadami pro odměňování, jak jsou vyjádřeny v § 109 odstavec 4 ZP. Zaměstnavatel by mohl mzdu snížit v rozsahu, který odpovídá zhoršení pracovní výkonnosti a změně obtížnosti práce. Mzdu by však nemohl snížit pod částku 29 400 Kč, která je nařízením vlády zaručena.

Paušální odměna za přesčasy

Zaměstnanec má sjednánu paušální odměnu za přesčasy ve mzdě v částce 1 000 Kč a odpracoval 10 hodin přesčasů.

Na jaký příplatek má zaměstnanec nárok?

Příplatek za jednu hodinu práce přesčas činí 100 Kč (1 000 : 10). Pokud by částka 100 Kč představovala nejméně 25 % průměrné hodinové mzdy zaměstnance (v tomto případě 400 Kč), byl příplatek za přesčasy sjednán v souladu se zákoníkem práce.

Odměna v kalendářních čtvrtletích v různé výši

Zaměstnanec bude pracovat v DPP čtyři měsíce a odměnu dostane až po uplynutí této doby. Rozhodné období bude 4 měsíce.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu mzdy zaměstnance?

Bude-li zaměstnanec pracovat podle DPČ celý rok a odměna bude v kalendářních čtvrtletích v různé výši, stále bude rozhodující předchozí kalendářní čtvrtletí před dnem, kdy vznikla potřeba zjistit průměrný výdělek. Např. v 1. čtvrtletí bude mít zaměstnanec odměnu v částce 25 tisíc korun, ve druhém čtvrtletí 30 tisíc korun a ve třetím čtvrtletí 40 tisíc korun. Pokud v tomto čtvrtletí onemocní, bude se pro účely náhrady mzdy poskytované prvních 14 dnů pracovní neschopnosti vycházet z hrubého výdělku (odměny) ve druhém čtvrtletí.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza