Praktická řešení
k odměňování

Motivační odměna

Výrobce elektrokoloběžek A je dodává mj. firmě B, která se zabývá maloobchodním prodejem koloběžek od desítek výrobců, resp. dodavatelů koncovým zákazníkům. Pan Novák je zaměstnancem tohoto prodejce B, s níž má standardní pracovní smlouvu a náplní jeho závislé práce je pomoc zákazníkům s výběrem pro ně vhodné koloběžky na prodejně v centru okresního města. Jeho zaměstnavatele B má jistě přímý ekonomický zájem, aby pan Novák kromě odborné nápomoci byla také zdatným „dohazovačem“ a přemluvil váhající návštěvníky dané prodejny ke koupi koloběžky, pokud možno té nejdražší.

Jak postupovat v daném případě?

Zpravidla je totiž zisk obchodníka přímo závislý na jeho obratu. Mimochodem trochu jinak je to v restauracích, které mají největší obchodní přirážky u druhého a třetího nejlevnějšího alkoholu, protože ten úplně nejlevnější se hosté obvykle ostýchají objednat. Takže se pan Novák a priori snaží udat příchozím návštěvníkům jeho prodejny více méně jakoukoli z koloběžek, ideálně co nejdražší.

Pan Novák sice může mít nějaký z nabízených modelů ve větší nebo menší oblibě, stejně jako jednotlivé kupující, čemuž případně adekvátně přizpůsobuje své marketingové působení… A teď do hry na obchod vstoupí prvně zmíněný výrobce elektrokoloběžek A, kterému jde přirozeně o tom, aby pan Novák zákazníky tlačil hlavně ke koupi jeho modelů. Vymyslí tedy motivační pobídku pro personál prodejny, což by předem asi měl konzultovat s jejich právním zaměstnavatelem B. Výrobce A se domluví přímo s panem Novákem, případně i s jeho kolegy se stejnou pracovní náplní, že za každou jeho prodanou koloběžku v dané prodejně jej odmění peněžní částkou ve výši 1 % z její prodejní ceny. Při obvyklé prodejní ceně kolem 20 000 Kč tak půjde o milé přilepšení cca 200 Kč.

Zvýhodněná cena pro zaměstnance

Zaměstnavatel, který obchoduje s počítači, umožnil zaměstnanci odkoupit za zvýhodněnou cenu např. notebook:

-    pořizovací cena zboží byla 20 000 Kč,

-    obvyklá prodejní cena běžným zákazníkům je 25 000 Kč,

-    zvýhodněná prodejní cena pro zaměstnance činí 10 000 Kč.

Jaký je postup v případě zlevněného prodeje zboží zaměstnanci?

Při prodeji zboží není daňová účinnost pořizovací ceny nijak podmíněna ani omezena výši prodejní ceny, proto i při ztrátovém prodeji zaměstnanci bude daňovým výdajem zaměstnavatele celá pořizovací cena prodaného zboží 20 000 Kč. A taktéž standardně bude jeho zdanitelným příjmem z prodeje notebooku sjednaná – byť zlevněná – prodejní cena 10 000 Kč. Do zdanitelných příjmů (i pro výpočet pojistného) zaměstnance bude nutno zahrnout cenové zvýhodnění, kterého se mu dostalo v nižší ceně 10 000 Kč oproti běžné prodejní ceně tohoto zboží 25 000 Kč, zkrátka kolik zaměstnanec tímto ušetřil = 25 000 Kč – 10 000 Kč = 15 000 Kč.

vypracoval
Ing. Martin Děrgel

Nevyplacená mzda

U zaměstnavatele je výplatní termín desátý den v měsíci. Zaměstnavatel nevyplatil mzdu ani do 15 dnů od její splatnosti.

Jak má zaměstnanec postupovat v daném případě?

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr a zaměstnavatel je povinen mu poskytnout náhradu mzdy za výpovědní dobu. V tomto případě se může zaměstnanec obrátit na příslušný úřad práce a postupovat podle zákona č. 118/­2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V případě, že je nebo byl podán na zaměstnavatele návrh na konkursní řízení, může zaměstnanci za určitých podmínek vyplatit mzdu úřad práce.

Rozhodné období

Zaměstnání vzniklo v dubnu, průměrný výdělek se bude zjišťovat v červenci. Rozhodným období bude doba od vzniku pracovního poměru v dubnu do konce června. Jde ovšem o průměrný výdělek zjišťovaný pro účely stálé mzdy.

Jak má mzdová účetní správně postupovat?

Může se stát, že zaměstnanec nastoupí do zaměstnání na počátku měsíce nebo v jeho průběhu, např. v červnu, a od července zaměstnavatel uplatňoval konto pracovní doby. Pro zaměstnavatele tak vznikne potřeba zjišťovat stálou mzdu zaměstnance a to z hrubého výdělku za předchozích 12 kalendářních měsíců. Zaměstnanec však tuto dobu u zaměstnavatele neodpracoval. V tomto případě bude zaměstnavatel vycházet z pravděpodobného výdělku zaměstnance.

Denní průměrný výdělek

Zaměstnanec dosáhl v rozhodném období hrubý výdělek 54 000 Kč a odpracoval 480 hodin. (Dvanáct týdnů v kalendářním čtvrtletí po 40 hodinách). Jeho průměrný hodinový výdělek je 112,50 Kč.(54 000: 480 = 112,50 Kč). Dále se musí vypočítat denní průměrný výdělek.

Jak má mzdová účetní vypočítat denní průměrný výdělek?

ZP tento postup neupravuje. Zjišťování průměrného denního výdělku je však třeba omezit jen na případy, kdy vzhledem k evidenci pracovní doby není možné zjišťovat průměrný výdělek hodinový. Postupuje se tak, že se zjištěný hodinový průměrný výdělek vynásobí počtem odpracovaných hodin za pracovní den.

Konto pracovní doby

Zaměstnanec pracoval podle konta pracovní doby. Zaměstnanec dosáhl za posledních 12 kalendářních měsíců hrubou mzdu v celkové výši 216 tisíc korun.

Jak má mzdová účetní zjistit průměrný výdělek za měsíc pro účely hrubé mzdy?

Z toho se zjistí průměrný výdělek za měsíc, ale jen pro účely určení stálé mzdy. Hrubý výdělek za období 12 měsíců (216 tisíc korun) se dělí 12. Průměrný výdělek je 18 tisíc korun, a stálá mzda nesmí být nižší, než 80 % tohoto průměrného výdělku. Při uplatnění konta pracovní doby, nemůže být stálá mzda u tohoto konkrétního zaměstnance nižší, než 14 400 Kč. Zaměstnavatel nemůže ani v kolektivní smlouvě sjednat nebo ve vnitřním předpise stanovit stálou mzdu nižší, než je 80 % průměrného výdělku. Pokud by se to stalo u jednotlivých zaměstnanců, musela by být u nich stálá mzda určena výší 80 % jejich průměrných výdělků.

Čerpání dovolené

Za vyrovnávací období zaměstnavatel poskytl zaměstnanci stálou mzdu v částce 84 tisíc korun. Zaměstnanec však dosáhl výši mzdy jen v částce 80 tisíc korun. V období, kdy zaměstnanec pracoval podle konta pracovní doby, čerpal dovolenou a zaměstnavatel mu za ni poskytl náhradu mzdy ve výši 1000 korun.

Jak má mzdová účetní postupovat v daném případě?

Tuto částku si může zaměstnavatel odečíst ze součtu stálých mezd (84 tisíc – jednoho tisíce = 83 tisíc korun). I když zaměstnanec „si vydělal“ jen 80 tisíc korun a zaměstnavatel mu poskytl stálou mzdu 84 tisíc, nemůže si tři tisíce korun srazit, ale jen jeden tisíc korun, jako náhradu mzdy za dovolenou.

Přesčasová práce v sobotu

Zaměstnanec odpracoval v sobotu 5. července 2023 šest hodin přesčasové práce.

Je zaměstnavatel povinen proplatit zaměstnanci mzdu za odpracované hodiny?

Pokud zaměstnavatel neposkytne do konce října 2023 zaměstnanci náhradní volno, je povinen mu proplatit mzdu za odpracované hodiny a přesčasovou mzdu nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku zaměstnance. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec pracoval v sobotu, náleží mu ještě příplatek za práci v sobotu a v neděli a to za hodinu práce příplatek ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku. Jeho celkový příplatek by tedy byl 35 % průměrného výdělku, pokud zaměstnavatel nestanovil ve vnitřním předpisu příplatky vyšší nebo nižší.

Průměrný hodinový a průměrný měsíční výdělek

Zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 40 hodin odpracoval ve 2. čtvrtletí 5200 hodin a měl měsíční mzdu 22 000 Kč.

Jak má mzdová účetní vypočítat průměrný hodinový výdělek? Jak má vypočítat průměrný měsíční výdělek?

Průměrný hrubý hodinový výdělek se zjistí jako podíl hrubé mzdy zaměstnance a jím odpracované doby v rozhodném období: 3 × 22 000 : 520 = 126,92 Kč. Dále se vypočítá průměrný hrubý měsíční výdělek podle § 356 odst. 2 ZP tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí jeho týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce: 126,92 Kč 40 × 4,348= 22,073 Kč. Z této částky se zjistí průměrný měsíční čistý výdělek odečtením pojistného a zálohy na daň podle podmínek a sazeb v daném měsíci: 22,073 Kč – 2 305 Kč (odvod) – 2 100 Kč (odvod) = 17 668 Kč. Průměrný hodinový čistý výdělek, který je rozhodující pro poskytnutí příspěvku, se zjistí dělením průměrného měsíčního čistého výdělku týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348 takto: 17 668 Kč děleno 40 hodinami a děleno 4,348 = 101,58 Kč.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Podíl na zisku

Dne 15. 6. 2023 valná hromada společnosti s r. o. rozhodla, že podíl na zisku ve výši 500 000 Kč za minulý rok bude společníkovi s. r. o. vyplácen postupně tak, že 20. 7. a 20. 8. bude vždy vyplaceno 100 000 Kč a 30. 9. bude vyplaceno zbývajících 300 000 Kč.

Jak se bude postupovat v případě zdanění vyplaceného podílu na zisku?

Zákon o daních z příjmů v § 38d odst. 2 stanoví mimo jiné, že u příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku. To znamená, že 20. 7. a 20. 8. bude muset plátce daně při výplatě části podílu na zisku srazit vždy částku 15 000 Kč a 15. 9. srazit zbývající částku 45 000 Kč.

Vyplacení podílů na zisku z členství v družstvu

Družstvo vyplatilo podíly na zisku z členství v družstvu pouze těm členům, kteří v družstvu pracují v rámci pracovně právního vztahu. Výše podílů byla závislá na jejich pracovním výkonu a odpracované době.

Má družstvo podíly na zisku zdanit srážkou podle § 36 zákona při výplatě?

Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům, kteří v družstvu pracují, a to v návaznosti na jejich pracovní výsledky jsou v daném případě příjmem podle § 6 odst. 1 zákona. Zákon v předvětí k § 8 stanoví, že o příjem z kapitálového majetku se jedná, jen pokud nejde o příjmy podle § 6 zákona. Z příjmů za práci musí družstvo srazit zálohu na daň v souladu s § 38h zákona.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková