Praktická řešení
k odměňování

Podnikající spolupracující manželé

Oba manželé podnikají. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2023 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 550 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 680 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy 690 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje 60 %. Přitom manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.

Jak mají manželé postupovat v daném případě?

Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50 % daňové ztráty:

Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2023 svůj dílčí základ daně z podnikání z 276 000 Kč na 211 000 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně z 10 560 Kč na 810 Kč (je uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka). Manžel může uplatnit daňovou ztrátu z roku 2023 (částka 65 000 Kč) dle § 34 odst. 1 ZDP buď ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích období 2021 a 2022, anebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících, tedy v letech 2024 až 2028.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček

Práce v sobotu

Zaměstnanec pracuje v sobotu a jde o přesčas.

V jaké výši náleží zaměstnanci příplatek?

Zaměstnanci náleží 25 % příplatek a 50 % příplatek za práci přesčas v nepřetržitém odpočinku v týdnu. Příplatek se stanoví pro zaměstnance ve veřejných službách a správě jako nárokový, neboť na rozdíl od zaměstnanců v podnikatelské sféře nelze zákonem stanovenou strukturu platu měnit ani kolektivním vyjednáváním, ani vnitřním předpisem.

V některých mimoevropských zemích obvyklé pracovní volno připadá na jiné dny v týdnu, než jsou sobota a neděle. Práce v tyto dny v takovém případě představuje pro zaměstnance obdobný zásah do osobního života, jako práce v sobotu a v neděli v České republice, kde připadají dny nepřetržitého odpočinku v týdnu většiny zaměstnanců právě na sobotu a neděli. ZP proto umožňuje zaměstnavatelům, kteří vysílají zaměstnance na práci do těchto zemí, poskytovat zaměstnancům k dosažené mzdě příplatek shodný s příplatkem za práci v sobotu a v neděli za práci v těchto dnech místo příplatku za práci v sobotu a v neděli.

Příplatek za pracovní pohotovost

Zaměstnanec má 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. Se zaměstnavatelem se dohodl, že v sobotu bude mít ve svém bydlišti pracovní pohotovost od 6 hod. do 16 hod.

Jak má mzdová účetní postupovat při určení příplatku za pohotovost?

Od 10 hodin bude do 14 hodin pracovat. Za dobu od 6 hod. do 10 hodin dostane příplatek za pracovní pohotovost a za odpracovanou dobu od 10 hod. do 14 hod. mzdu a příplatek za přesčasovou práci.

Pracovní volno k návštěvě lékaře

Zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) 60 pracovních dnů a měl pracovní volno k návštěvě lékaře – pět půldnů.

Jak má mzdová účetní zjistit průměrný denní výdělek zaměstnance?

Překážky v práci představují dva a půl dne a o ně se sníží počet odpracovaných dnů. Dosažený výdělek v rozhodném období se tedy dělí 57 a půl dne a zjistí se tak průměrný denní výdělek.

Dosažená mzda podle konta pracovní doby

Vyrovnávací období je šest měsíců (26 týdnů). Zaměstnanec má stálou mzdu 14 tisíc korun, součet stálých mezd je tedy 84 tisíc korun. Zaměstnanec však v tomto období si vydělal (dosažená mzda) podle konta pracovní doby 90 tisíc korun.

Kolik korun mu musí zaměstnavatel doplatit?

Zaměstnavatel je povinen mu doplatit 6 tisíc korun.

Rozdíl mezi vyplacenou stálou mzdou a dosaženou mzdou

Po skončení vyrovnávacího období nebo při skončení pracovního poměru je dosažená mzda nižší, než součet vyplacených stálých mezd. Zaměstnavatel neposkytne část mzdy (náhrady), která odpovídá stálé mzdě za dobu, kdy zaměstnanec nepracoval, ačkoliv podle rozvrhu pracovní doby pracovat měl. Jedná se např. o dovolenou, překážky v práci na straně zaměstnance apod.).

Může zaměstnavatel postupovat uvedeným způsobem?

Pokud by rozdíl v dosažené a stálé mzdě byl způsoben jinými důvody, zaměstnavatel takto postupovat nemůže a není oprávněn mu srazit rozdíl mezi vyplacenou stálou mzdou a dosaženou mzdou.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Odměna a podíl na zisku jednatele společnosti

Jednatel společnosti s r. o. podepsal u společnosti s ručením omezeným prohlášení, každý měsíc pobírá 10 000 Kč jako odměnu jednatele, ze které je odváděno sociální a zdravotní pojištění a daň. Dále je mu jednorázově vyplacen podíl na zisku ve výši 150 000 Kč za práci pro společnost.

Musí se příjem jednatele společnosti s r. o. rozdělit?

Podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích podíl na zisku lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Z uvedeného ustanovení zákona o obchodních korporacích je zřejmé, že právo na podíl na zisku obchodní korporace mají i jiné osoby než členové obchodní korporace, tj. i jednatel společnosti s r. o. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou příjmem z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1mimo jiné i podíly na zisku obchodní korporace. Obdržel-li jednatel obchodní společnosti za práci pro tuto společnost podíl na zisku, jde o příjem podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona, tj. odměna člena orgánu právnické osoby, tedy příjem ze závislé činnosti. V daném případě se nejedná o příjem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého se uplatní daň srážkou podle § 36 zákona. Obchodní společnost musí oba příjmy jednatele sečíst, a z celkové částky 160 tis. Kč musí obchodní společnost srazit zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti podle § 38h zákona.

Podíly na zisku

Družstvo má cca 150 členů z toho je asi polovina členů současně v družstvu zaměstnána. Členové družstva vlastní členský podíl. V případě dobrého hospodářského výsledku je rozhodnuto vyplatit podíly na zisku, jejichž výše je stanovena v procentech z členského podílu, část je vyplacena i zaměstnancům a dalším osobám, kteří podíl na družstvu nemají.

Jak se v dané situaci postupuje z hlediska daně z příjmů?

Podíly na zisku vyplacené zaměstnanci družstva, který nemá na družstvu podíl, za práci v družstvu, jsou příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Pokud jde o člena družstva, který není zaměstnancem, jsou podíly na zisku příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 ve výši 15 %. Podíly na zisku vyplacené členovi i nečlenovi družstva, kteří nejsou zaměstnanci (nebo jsou zaměstnancem s tím, že podíl na zisku jim není vyplacen z titulu vykonané práce pro družstvo), jsou příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 ve výši 15 %.

Příjem z vypořádání společného jmění manželů

Manželé se v r. 2023 rozvedli s tím, že si vypořádali majetek ve společném jmění manželů.

Musí podat oznámení, když konečný příjem z vypořádání společného jmění manželů přesahuje 5 mil. Kč?

Příjem z vypořádání společného jmění manželů není v souladu s § 3 odst. 4 písm. c) zákona předmětem daně z příjmů. Nejedná se tedy o příjem od daně z příjmů osvobozený a z toho důvodu se oznámení podle § 38v zákona podávat nebude.

Příjmy plynoucí manželům do společného jmění manželů

Manželé obdrželi darem do společného jmění manželů domek s pozemkem v ceně 6 mil. Kč, a to od babičky manželky.

Kdo musí tento příjem oznámit?

Podle § 10 odst. 2 zákona se příjmy plynoucí manželům do společného jmění manželů zdaňují u jednoho z nich. V daném případě jde o dar babičky vnučce, který je na straně vnučky od daně osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona. Manžel vnučky daný bezúplatný příjem zdaňovat nebude.

Vzhledem ke skutečnosti, že hodnota osvobozeného příjmu je vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset vnučka nebo její manžel podat finančnímu úřadu oznámení podle § 38v odst. 5 zákona.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková