Praktická řešení
k odměňování

Úhrada nákladů při práci na dálku

Zaměstnanec pracuje doma. Vznikají mu náklady v podobě spotřebované energie – elektřiny a plynu.

Má zaměstnanec nárok na úhradu těchto nákladů?

Povinnost hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod., vznikne zaměstnavateli tehdy, jestliže se se zaměstnancem na tom dohodne. Jedná se např. o náklady jako je plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu. Úhradu stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí paušální částkou ve vyhlášce č. 299/2023 Sb. S pomocí koeficientů se vypočítá paušální částka na dospělého v průměrné domácnosti při práci na hodinu a bude platit pro kalendářní rok. K úpravě paušálu by došlo, kdyby výchozí hodnoty se zvedly nebo klesly nejméně o 20 procent. Výsledný hodinový paušál by podle vyhlášky MPSV měl činit 4,50 Kč. Pokud by zaměstnanec pracoval na dálku pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušální částka by byla 180 Kč, a u desetidenní práce 370 Kč. Zaměstnavatelé mohou však poskytovat i vyšší náhrady. To neplatí pro tzv. nepodnikatelské subjekty, jako např. pro stát, samosprávy, veřejné organizace či státní a veřejné školy.

Osobní příplatek

Zaměstnavatel ve veřejné správě hodlá snížit některým zaměstnancům osobní příplatek z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Je daný důvod oprávněný?

O snížení nebo odejmutí osobního příplatku rozhoduje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek, za kterých byl příplatek přiznán. Každá změna výše příplatku proto předpokládá porovnání výsledků dosahovaných při plnění pracovních úkolů jednotlivými zaměstnanci. Pokud nedojde ke změně podmínek, za nichž byl příplatek přiznán, neměl by mu být zaměstnavatelem snižován nebo odebrán. Personální a soudní praxe se musí řídit rozsudkem Nejvyššího soudu (sp.zn. Cdo 348/­2006). Rozhodnutí uvádí: „Osobní příplatek, který zaměstnavatel přiznal zaměstnanci, se stal platovým nárokem zaměstnance, který je zaměstnavatel povinen zaměstnanci v určené výši poskytovat. Přiznaný osobní příplatek zaměstnavatel může snížit nebo odejmout jen tehdy, došlo-li v předpokladech a podmínkách, za nichž byl osobní příplatek zaměstnanci přiznán, k takové změně, která odůvodňovala jeho další poskytování v menším rozsahu nebo která vyžadovala jeho odnětí.“ Nedostatek finančních prostředků není tedy důvodem ke snížení nebo odebrání osobního příplatku.

vypracoval:
JUDr. Ladislav Jouza

Vyživovaná manželka

Podnikatel žije s manželkou pobírající invalidní důchod 2. stupně, jehož celková částka za rok 2023 činí 100 000 Kč.

Bude si moci podnikatel na manželku za rok 2023 uplatnit slevu na dani 24 840 Kč, protože ji takzvaně vyživuje?

Bohužel slevu na dani na vyživovanou manželku v tomto případě manžel uplatnit nemůže. Mezi vlastní příjmy manželky se totiž pro účely této slevy na dani zahrnuje mj. také invalidní důchod – ať už je přiznán pro invaliditu 1., 2. nebo 3. stupně – který v tomto případě za rok v úhrnu přesáhl limit 68 000 Kč. Není podstatné, že tento vlastní příjem manželky je osvobozený od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP. Manželka si může uplatnit z titulu pobírání invalidního důchodu ve svém daňovém přiznání – např. coby spolupracující osoba – nebo u svého zaměstnavatele kromě základní slevy na dani 30 840 Kč také základní slevu na invaliditu 2 520 Kč ročně. Jedná se samozřejmě „jen“ o slevy snižující vypočtenou daň maximálně na 0 Kč.

Daňové zvýhodnění u nesezdaného páru

Druh a družka vyživují jedno nezletilé dítě družky z jejího prvního manželství (s jiným mužem) a letos v květnu se jim narodilo první (biologicky) společné dítě.

Můžou druh a družka uplatnit daňové zvýhodnění na děti?

Druh může uplatnit daňové zvýhodnění pouze na jejich společné dítě, a to již od května, kdy se narodilo. Na starší dítě může uplatňovat tuto daňovou úlevu jen družka.

Daňové zvýhodnění

19letý syn vykonal úspěšně maturitní zkoušku v pátek 24. 5. 2023 a hned v pondělí 29. 5. nastoupil do zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti za 20 000 Kč měsíčně. Tuto výdělečnou činnost vykonával ale pouze do 26. 7. 2023, načež od 1. 8. do 31. 8. 2023 pracoval na základě dohody o provedení práce za celkovou dohodnutou odměnu 10 000 Kč, a do stálého zaměstnání na pracovní smlouvu nastoupil až od 11. září 2023.

Lze uplatnit na syna daňové zvýhodnění?

Daňové zvýhodnění na takové dítě náleží i za červen až srpen, neboť do 30. 6. trvalo školní vyučování, v červenci nebylo výdělečně činné ve smyslu § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p. po celý měsíc, a v srpnu bylo zaměstnáno pouze na dohodu o provedení práce za odměnu pod limitem 10 000 Kč za měsíc – proto nezakládá účast na nemocenském pojištění, a tudíž se v souladu s § 10 dtto nepovažuje za výdělečnou činnost, která by byla překážkou pro statut soustavné přípravy na budoucí povolání. Protože syn nepokračuje ve studiu, nebude od září 2023 již nadále považován za vyživované dítě, a už od tohoto měsíce na něj nelze nárokovat daňové zvýhodnění. Jestli tedy byl v září a dále výdělečně činný nebo ne, tak není podstatné.

Práce dcery po maturitě při pokračování na VŠ

18letá dcera vykonala úspěšně maturitní zkoušku na střední škole 24. 5. 2023, v červnu si užívala prázdnin a 1. 7. nastoupila do pracovního poměru na pracovní smlouvu. 16. 9. 2023 se stala studentkou vysoké školy v rámci bakalářského studijního programu, přičemž i nadále – během studií – pokračuje v zaměstnání.

Lze uplatnit na dceru daňové zvýhodnění?

Daňové zvýhodnění na ni náleží po celý rok 2023. Maturita byla v květnu, takže se považuje za „studenta“ i po celý červen. Dále dle zákona o státní sociální podpoře platí, že při pokračování ve studiu na VŠ v témž roce, se považuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání i doba mezi ukončením SŠ a zahájením VŠ. Forma studia – denní, dálková nebo kombinovaná – není podstatná, a výdělečná činnost dítěte není překážkou.

vypracoval:
Ing. Martin Děrgel

Odkoupení zboží zaměstnancem za zvýhodněnou cenu

Zaměstnavatel, který obchoduje s počítači umožnil zaměstnanci odkoupit za zvýhodněnou cenu např. notebook:

-    pořizovací cena zboží byla 20 000 Kč,

-    obvyklá prodejní cena běžným zákazníkům je 25 000 Kč,

-    zvýhodněná prodejní cena pro zaměstnance činí 10 000 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat při zdanění?

Při prodeji zboží není daňová účinnost pořizovací ceny nijak podmíněna ani omezena výši prodejní ceny, proto i při ztrátovém prodeji zaměstnanci bude daňovým výdajem zaměstnavatele celá pořizovací cena prodaného zboží 20 000 Kč. A taktéž standardně bude jeho zdanitelným příjmem z prodeje notebooku sjednaná – byť zlevněná – prodejní cena 10 000 Kč. Ovšem do zdanitelných příjmů (i pro výpočet pojistného) zaměstnance bude nutno zahrnout cenové zvýhodnění, kterého se mu dostalo v nižší ceně 10 000 Kč oproti běžné prodejní ceně tohoto zboží 25 000 Kč, zkrátka kolik zaměstnanec tímto ušetřil = 25 000 Kč – 10 000 Kč = 15 000 Kč.

Minimální mzda a zaručená mzda

ABC, s. r. o. v říjnu 2023 přijalo tři zaměstnance. Se slečnou Agátou byla uzavřena pracovní smlouvu na běžnou týdenní pracovní dobu 40 hodin, s pracovní náplní administrativy včetně účtování. S panem Bedřichem firma sjednala také pracovní smlouvu na činnost řidiče nákladního auta pouze na 20 hodin týdně. Se studentem Ctiradem uzavřela ABC, s. r. o. dohodu o pracovní činnosti na výkon práce skladníka, rovněž na 20 hodin týdně.

Jak jednatel stanovil mzdu novým zaměstnancům?

Jednatel ví, že od ledna 2023 byla zvýšena minimální mzda na 17 300 Kč měsíčně. Proto se rozhodl po dobu prvních tří měsíců všem zaměstnancům platit právě tuto částku. Zapomněl, že výše mzdy musí respektovat také nejnižší úroveň zaručené mzdy odpovídající příslušné skupině prací ve smyslu prováděcího nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Přičemž podle přílohy tohoto právního předpisu pracovní náplň slečny Agáty – vedení účetnictví – spadá do 5. skupiny prací, které je přisouzena minimální úroveň zaručené mzdy 24 100 Kč měsíčně.

Naproti tomu v případě pana Bedřicha se jednatel spletl ve prospěch zaměstnance. Řízení nákladního auta sice spadá do 3. skupiny prací s minimální úrovní zaručené mzdy 19 700 Kč, ovšem s ohledem na poloviční pracovní dobu – 20 hodin týdně – pro něj platí rovněž pouze poloviční povinné minimum ve výši 9 850 Kč.

Skladník Ctirad není odměňován mzdou (nejde o pracovní poměr), ale odměnou sjednanou v dohodě o pracovní činnosti. Proto jej ZP před zlou vůlí zaměstnavatele chrání pouze minimální mzdou – což je splněno – ovšem nikoli zaručenou mzdou; takže činnost zaměstnance není třeba zařazovat do některé z osmi skupin prací.

Bezúročné zápůjčky zaměstnancům

ABC, s. r. o. poskytla dvěma zaměstnancům bezúročné zápůjčky. Paní Petře 50 000 Kč na jeden rok pro nákup domácích spotřebičů do nového bytu po rozvodu, a panu Petrovi 400 000 Kč na 5 let pro financování jeho svépomocí budovaného domku. Oběma vzniká majetkový prospěch spočívající v úspoře výdajů za fiktivní úroky.

Jak má s.r.o. postupovat při zdanění?

Tyto majetkové prospěchy Petry a Petra (dlužníci) nepochybně představují příjem plynoucí v souvislosti s jejich současným výkonem pracovního poměru ve firmě ABC, s. r. o. (věřitel). Jestliže by totiž nebyli jejími zaměstnanci, neměli by samozřejmě nárok na tyto bezúročné zápůjčky. Proto se v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) ZDP jedná rovněž o příjem ze závislé činnosti dotyčných dlužníků. Podle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP je tento majetkový prospěch zaměstnanců z bezúročné zápůjčky osvobozen od daně až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

U zaměstnankyně paní Petry je tato podmínka splněna, proto je celá fiktivní úspora na jinak tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od banky či kampeličky osvobozena od daně z příjmů.

Horší je to u pana Petra, jehož jistina zápůjčky převyšuje o 100 000 Kč onen limit. Pozitivní je, že při překročení limitu zůstává osvobozen majetkový prospěch z titulu úroků z jistiny do limitu. Proto podléhá zdanění i pojistnému „jen“ poměrná část (tj. zde ¼) fiktivní úspory na tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od banky nebo kampeličky. Tento majetkový prospěch je nutno vypočíst za jednotlivé kalendářní měsíce a zahrnout do základu daně poplatníka alespoň jednou za daný rok, nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec.

Mzda versus náhrada mzdy

Pan Novák má v pracovní smlouvě sjednánu hodinovou mzdu 200 Kč. O víkendu vdával dceru, pročež si vzal pracovní volno již v pátek. V pondělí zaspal a do práce dorazil o 2 hodiny později. Navíc mu po třech hodinách práce začalo být nevolno a proto odešel na vyšetření k lékaři.

Jaký je správný postup v daném případě?

Jelikož v pátek před svatbou dcery pan Novák nevykonával závislou práci, nemá nárok ani na korunu mzdy. Nicméně ZP mu poskytuje sociální ochranu tím, že nařizuje nebohému zaměstnavateli, aby toleroval tuto důležitou osobní překážku v práci a za 1 den nepřítomnosti v práci z důvodu svatby dítěte zaměstnanci poskytl pracovní volno s náhradou mzdy ve výši jeho průměrného výdělku – podrobnosti stanoví § 199 ZP a prováděcí nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Naproti tomu neomluvená pondělní absence přirozeně není důležitou osobní překážkou, a zaměstnavatel mu za tyto 2 hodiny nepřizná náhradu mzdy. Definičně půjde o „neomluvenou“ absenci i v případě, že se pan Novák zaměstnavateli, resp. svému vedoucímu ústně či písemně omluví, je totiž definována tak, že nenastaly překážky v práci zakládající nárok na pracovní volno ani nejde o jiný případ uznané nepřítomnosti. Navíc neomluvená absence byť jen části směny představuje závažné porušení pracovních povinností, o níž mu případně může být zkrácena dovolená, a bude-li častější a delší, je důvodem pro vyhazov.

V souladu s očekáváním spadá mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance – ad výše – naléhavé zdravotní vyšetření a ošetření, i doba případné následné dočasné pracovní neschopnosti. I když tedy kvůli těmto zdravotním komplikacím pan Novák nebude vykonávat závislou práci, obdrží od zaměstnavatele za toto povinně omluvené pracovní volno náhradu mzdy odpovídající průměrnému výdělku (s určitým omezením).

vypracoval:
Ing. Martin Děrgel

Činnost mzdové účetní

Zajišťování personální a mzdové agendy patří do 5. skupiny prací.

Jaký je příklad zařazení práce do skupiny prací?

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pak pro tuto práci činí 24 100 Kč/měsíc resp. 143,30 Kč/hod., pod tuto úroveň nesmí mzda mzdových účetních klesnout.

Poloviční úvazek

Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek (20 hodin týdně).

Jak má mzdová účetní postupovat v dané situaci?

Náleží mu minimální mzda ve výši 9 450 Kč resp. obdobným způsobem krácená nejnižší úroveň zaručené mzdy dle skupiny prací.

vypracoval:
Ing. Miroslav Bulla