Praktická řešení
k odměňování

Příplatky za práci podle dohod konaných mimo pracovní poměr

Zaměstnanci mají nárok na některé příplatky ke mzdě nebo platu.

Musí je zaměstnavatel poskytnout i zaměstnancům pracujícím podle dohod, když se jedná o odměnu z dohody nikoliv o mzdu nebo plat?

Zaměstnancům pracujícím podle dohod konaných mimo pracovní poměr se poskytují při splnění zákonných podmínek příplatky uvedené v § 115 až 118 ZP. Jedná se např. o příplatek za noční práci, ve ztíženém pracovním prostředí a mzdu (náhradu mzdy) za práci ve svátek nebo v sobotu a v neděli. Vůbec není rozhodující, že se jedná o příplatky ke mzdě nebo platu a že „dohodáři“ mají odměnu. Zákoník práce v § 138 nově uvádí, že pro poskytování odměny z dohody se § 115 až 118 použijí obdobně a odměna z dohody se pro tyto účely posuzuje jako mzda.

Nezabavitelná částka při srážkách ze mzdy

V letošním roce došlo ke změnám ve srážkách ze mzdy.

Jakou částku nemůže mzdová účtárna srážet ze mzdy?

Od 1. ledna 2024 platí nové (vyšší) normativní náklady na bydlení. Proto se snížila i nezabavitelná částka při srážkách ze mzdy a současně i při exekuci. Dlužníkům zůstane po srážkách nižší mzda.

Nezabavitelná částka se od 1. ledna 2024 skládá: z částky na dlužníka 12 704,66 Kč, manželku 3 176,16 Kč a na dítě 3 176,16 Kč. Pokud má zaměstnanec s exekucemi vyživované osoby (manžel, i když má vlastní příjmy, dále děti zaměstnance), je hodnota nezabavitelné částky tvořena součtem uvedených položek. U ženatého dlužníka se dvěma dětmi je nezabavitelná částka 22 234 Kč. Mzdová účetní při srážkách ze mzdy, např. při exekuci, postupuje tak, že od čisté mzdy odečte nezabavitelnou částku a zbytek rozdělí na třetiny. První třetina je určena pro úhradu nepřednostních pohledávek, pokud je jich více, zaplatí se první v pořadí (pořadí u více pohledávek se řídí datem, kdy byla exekuce doručena prvnímu zaměstnavatele). Druhá třetina je určena pro úhradu přednostních pohledávek. Pokud dlužník nemá nepřednostní pohledávky, tak mu částka zůstane. Třetí třetina zůstane dlužníkovi a připočítá se k nezabavitelné částce.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Náhrada mzdy při nerovnoměrně rozvržené pracovní době

Zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v třísměnném pracovním režimu a s 12 hodinovým směnami (11,5 hodin čisté pracovní doby) má podle harmonogramu směn v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti odpracovat pouze 6 směn.

Za kolik hodin obdrží zaměstnanec náhradu mzdy?

V tom případě obdrží náhradu mzdy pouze za 69 hodin.

Náhrada mzdy z titulu pracovní neschopnosti

Domácká zaměstnankyně pracuje z důvodu péče o dítě na kratší pracovní dobu 20 hodin týdně.

Za které dny dostane zaměstnankyně náhradu mzdy?

Zaměstnavatel jí pro účely náhrady mzdy z titulu pracovní neschopnosti zpracoval rozvrh směn na dny pondělí a úterý od 8,00 do 16,30 hodin (včetně 30 minut přestávky) a na středu od 8,00 do 12,00 hodin. Náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti tedy obdrží pouze za rozvrženou pracovní dobu. V případě, kdy bude uznána práce neschopnou (např. z důvodu zákroku u zubního lékaře) ve středu a pracovní neschopnost bude trvat pouze do neděle, obdrží náhradu mzdy pouze za zameškané 4 hodiny ve středu.

Náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné)

Zaměstnanec byl pozván jako svědek dopravní nehody k soudu.

Jak má zaměstnavatel postupovat v uvedeném případě?

Podle § 202 ZP se předvolání k jednání u soudu považuje za výkon občanské povinnosti. Podle § 200 ZP náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele nepřísluší. Svědku a tlumočníku přísluší za podmínek stanovených zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, náhrada. Tento zákon totiž v § 139 stanoví, že svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Tuto náhradu proplácí soud. Zaměstnavatel poskytne dotyčnému pouze neplacené volno.

vypracovala
JUDr. Eva Dandová

Paušální náhrada při práci na dálku I.

Zaměstnanec pracuje od května 2024 na dálku (z domova) a má se zaměstnavatelem písemně sjednáno, že za každou započatou hodinu práce obdrží paušální náhradu za práci na dálku ve výši 4,50 Kč.

Jaký je správný postup?

Pokud například zaměstnanec v květnu odpracuje v rámci výkonu práce na dálku plný fond pracovní doby 168 hodin, přísluší mu paušální náhrada ve výši 168 hodin × 4,50 Kč = 756 Kč. Tato částka není u zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a nezahrnuje se rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele se jedná při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP o daňově uznatelné náklady.

aušální náhrada při práci na dálku II.

Zaměstnanec pracuje od března do května 2024 na základě uzavřené dohody o provedení práce, přičemž sjednal se zaměstnavatelem podnikatelského sektoru písemně výkon této práce na dálku. Sjednaná výše odměny činí 10 000 Kč měsíčně. Přitom za každý měsíc odpracuje zaměstnanec 60 hodin a zaměstnavatel mu poskytuje v souladu se zněním § 190a odst. 7 ZP paušální náhradu za práci na dálku ve výši 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnanec u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

Jaký je správný postup?

Zaměstnanci (i když pracuje na dálku na základě uzavřené dohody o provedení práce) přísluší paušální náhrada při práci na dálku měsíčně ve výši 60 hodin × 4,50 Kč = 270 Kč. Na základě znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP tato částka paušální náhrady za práci na dálku není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani, z měsíční odměny 10 000 Kč bude zaměstnavatelem sražena dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP ve výši 15 %. Z výše vyplacené odměny neodvádí zaměstnavatel za zaměstnance ani za sebe odvod pojistného na sociální a na zdravotní pojištění. Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 270 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Paušální náhrada při práci na dálku III.

Zaměstnanec pracuje od března do května 2024 na základě uzavřené dohody o provedení práce, přičemž sjednal se zaměstnavatelem písemně výkon této práce na dálku. Sjednaná výše odměny činí 10 000 Kč měsíčně. Přitom za každý měsíc odpracuje zaměstnanec 60 hodin. Jde o zaměstnavatele v soukromé sféře, který sjednal se zaměstnancem paušální náhradu ve výši 10 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnanec u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

Jaký je správný postup v daném případě?

V daném případě zaměstnanci (i když pracuje na dálku na základě uzavřené dohody o provedení práce) přísluší paušální náhrada za práci na dálku měsíčně ve výši 60 hodin × 10 Kč = 600 Kč. Na základě znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP není předmětem daně částka 60 hodin × 4,50 Kč = 270 Kč. Rozdíl 600 Kč – 270 Kč = 330 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v příslušném měsíci (březen až květen 2024).

U zaměstnance pracujícího na dálku na dohodu o provedení práce činí měsíční zdanitelný příjem 10 330 Kč a dochází k překročení limitní výše 10 000 Kč pro uplatnění daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP a tudíž celá výše 10 330 Kč bude podléhat u zaměstnance zálohové dani (i když zaměstnanec neučinil prohlášení k dani) a současně i odvodům na sociální a zdravotní pojištění (7,1 % a 4,5 % z částky 10 330 Kč). Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 600 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Zaměstnavatel musí odvést z částky 10 330 Kč pojistné odvody na sociální a zdravotní pojištění (ve výši 33,8 %), které jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele [dle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP].

vypracoval
Ing. Ivan Macháček

Daňový rezident ČR

Poplatník s trvalým bydlištěm v ČR, občan ČR, plánuje do konce srpna 2024 být zaměstnán v Německu a příjem danit dle německých daňových zákonů. Od září 2024 se vrátí do tuzemska a začne podnikat a bude registrován k daním v ČR.

Bude možné odečíst odčitatelnou položku na poplatníka za celý rok?

Pravděpodobně se jedná o daňového rezidenta České republiky, poplatníka daně z příjmů po celý kalendářní rok 2024. Poplatník má v souladu s § 2 odst. 2 ZDP v tuzemsku plnou (neomezenou) daňovou povinnost k české dani z příjmů. V daňovém přiznání podávaném v ČR uplatní za rok 2024 základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka, tj. slevu v plné výši (nebude ji dělit).

vypracoval
Ing. Pavel Novák

Nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství

Manželka žije ve společné domácnosti s manželem a očekávají narození dítěte. Manželka pracovala pouze v lednu 2024. V dalších měsících r. 2024 bude na neschopence a potom dále na mateřské dovolené.

Počítá se nemocenská a mateřská dovolená do příjmu podle § 35ba do částky 68 000 Kč?

Explicitní seznam příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu z manželů, uvedený v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP je taxativní, to zn. pokud druhý z manželů pobírá příjem, který není uveden mezi vyjmenovanými druhy příjmů (v našem případě je to v dotazu uvedená nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství), pak se takový příjem do vlastního příjmu pro účely uplatnění slevy na dani na druhého z manželů započítává. Ano, nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství se do limitu započítává.

Daňová povinnost k české dani z příjmů

Poplatník s trvalým bydlištěm v ČR, občan ČR, plánuje do konce srpna 2024 být zaměstnán v Německu a příjem danit dle německých daňových zákonů. Od září 2024 se vrátí do tuzemska a začne podnikat a bude registrován k daním v ČR.

Bude možné odečíst odčitatelnou položku na poplatníka za celý rok?

Pravděpodobně se jedná o daňového rezidenta České republiky, poplatníka daně z příjmů po celý kalendářní rok 2024. Poplatník má v souladu s § 2 odst. 2 ZDP v tuzemsku plnou (neomezenou) daňovou povinnost k české dani z příjmů. V daňovém přiznání podávaném v ČR uplatní za rok 2024 základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka, tj. slevu v plné výši (nebude ji dělit).

vypracovala
Ing. Eva Sedláková