Praktická řešení
k odměňování

Příplatky za práci v sobotu a v neděli

Brigádník podle rozvrhu v DPČ pracuje v sobotu a v neděli.

Má brigádník nárok na příplatek?

Od 1. října 2023 po novele ZP dohodářům náleží i mzda nebo náhrada mzdy za práci ve svátek, za noční práci, ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Za práci ve svátek přísluší podle § 115 ZP příplatek k dosažené odměně nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Příplatek náleží za práci v noci‚ (nejméně 10 % průměrného výdělku), ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10 % minimální hodinové mzdy a za práci v sobotu a v neděli (nejméně 10 % průměrného výdělku).

Průměrný výdělek

Příplatky k odměně za práci vycházejí z průměrného výdělku brigádníka.

Jak se u brigádníků zjišťuje průměrný výdělek?

U dohodářů se průměrný výdělek zjišťuje stejně, jako kdyby byli v pracovním poměru. Budou-li mít sjednánu jednorázovou splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu (§ 361 ZP).

Sjednávání odměny podle dohody

Odměna za práce podle dohod není limitována.

Jak se odměna sjednává?

Při sjednávání odměny podle dohody se uplatňuje smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená. Ochrana prostřednictvím minimální mzdy se vztahuje i na dohodáře. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy 112,50 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek. Zaměstnanec, který bude pracovat podle DPP, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 33 750 Kč a podle DPČ 2 250 Kč za 20 hodin za týden.

Přesčasová práce zaměstnance

Zaměstnanec odpracoval v sobotu 16. března 2024 šest hodin přesčasové práce.

Jaký je správný postup, pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno?

Pokud zaměstnavatel neposkytne do konce června 2024 zaměstnanci náhradní volno, je povinen mu proplatit mzdu za odpracované hodiny a přesčasovou mzdu nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku zaměstnance.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Vyživované dítě poplatníka v případě nesezdaného soužití

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě je možné uplatnit v případě, že poplatnice s přítelem ve společně hospodařící domácnosti vychovává (a vyživuje) jeho dítě z předchozího vztahu.

Je předmětná úvaha správná?

Za vyživované dítě poplatníka se, pro účely zákona o daních z příjmů, považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Za vyživované dítě poplatníka se podle zákona o daních z příjmů nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě druha v případě nesezdaného soužití uplatnit nelze.

Druh a družka žijící ve společné domácnosti

Druh a družka žijí ve společné domácnosti a mají dvě „společné vlastní“ děti.

Jak je to s uplatňováním daňového zvýhodnění? Jaký by byl postup při uplatňování daňového zvýhodnění např. u druha v případě, že by měl v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě svoje vyživované děti?

Mají-li druh a družka např. dvě „společné vlastní“ děti, náleží na ně daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši stanovené „na druhé dítě“. Daňové zvýhodnění na tyto děti může uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci pouze jeden z nich. Musí se dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na tyto děti uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí a také se musí nově dohodnout o tom, na které z nich uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a na které ve výši stanovené „na druhé dítě“. V případě, že např. druh má v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě vyživované děti, posuzují se pak u něj dohromady nejen děti, které má společně s družkou ale i tyto jeho další dvě děti. Vzhledem k tomu, že na dvě s družkou společné děti mu náleží daňové zvýhodnění v tomto případě ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši „na druhé dítě“, na své další dvě děti si pak může uplatnit již jen daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na třetí a každé další dítě“.

Prodej firmy

Majitel firmy, tuto firmu prodal za 10 mil. Kč. V kupní smlouvě ze dne 24. 11. 2023 je sjednána částečná úhrada ve výši cca 3 210 000 Kč do konce listopadu, zbytek částky tj. 6 790 000 Kč bude vyplaceno ve lhůtě 1 měsíce poté, co bude proveden vklad práv dle smlouvy, resp. poté, co jako vlastník předmětných nemovitostí bude v katastru nemovitostí zapsán kupující a zároveň veškeré nemovitosti budou prosty veškerých závazků. Do konce roku 2023 se tak nestalo. Otázkou je, zda podléhá dani z příjmu v roce 2023 celá částka tj. 10 mil. Kč, nebo ta částečná úhrada s tím, že zbytek se zdaní v letošním roce.

Jaké je správné řešení daného případu?

K odpovědi na uvedený dotaz týkající se úplatného převodu podílu v obchodní korporaci musíme vyjít z legislativy platné a účinné k 31. 12. 2023. Předpokládáme, že majitel firmy je fyzická osoba, daňový rezident České republiky, který neměl podíl ve svém obchodním majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. Podle § 4 odstavce 1 písmeno s) ZDP byly od daně osvobozeny příjmy z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Generální finanční ředitelství v Pokynu GFŘ-D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, vysvětluje, co se rozumí pod termínem den nabytí u podílů (účasti) společníka na obchodní korporaci (např. společnosti s ručením omezeným). Je to den vzniku společnosti s ručením omezeným, tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti. Může to být i den účinnosti smlouvy o převodu podílu v případě nabytí podílu převodem od jiného společníka. V případě zděděného podílu v obchodní korporaci je to den úmrtí zůstavitele (pokud jde o dědění ze zákona, může být nabytí dědictví vázáno na splnění stanovené podmínky). Pokud by nebyla splněna podmínka pro osvobození tak je příjem z převodu účasti na obchodních společnostech tzv. ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. c) ZDP, za předpokladu, že není podíl součástí obchodního majetku poplatníka. V roce 2023 podléhá dani z příjmů příjem ve výši zaplacené částky rovnající se 3 210 000 Kč, a to v případě, že tato částka nebude od daně z příjmů osvobozena ve smyslu § 4 odstavce 1 písm. s) ZDP.

Daňové zvýhodnění

V souvislosti s uplatňováním daňového zvýhodnění pro zaměstnance každý rok požaduje mzdová účetní předložení nového Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění.

Je daný postup správný?

Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků-tiskopis MFin 5556 – vzor č. 2 je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Nedojde-li tedy ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění, nemusí být každý rok předkládáno nové potvrzení.

vypracoval
Ing. Pavel Novák

Zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2024 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 9 500 Kč a v říjnu 10 200 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 8 200 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při uplatnění slevy na dani?

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2024 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 9 450 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2024 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 113 400 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2024 zachován.

Podnikající manželé

Oba manželé podnikají. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2024 ze svého podnikání daňovou ztrátu ve výši 280 000 Kč, manželka je naopak v zisku ze svého podnikání a její daňový základ dle § 7 ZDP činí 380 000 Kč. Přitom manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.

Jak budou manžele postupovat v daném případě?

•    Varianta A – řešení bez spolupráce manželky

Manžel musí podat daňové přiznání s vykázáním nulové daňové povinnosti a daňovou ztrátu ve výši 280 000 Kč může uplatnit ve smyslu znění § 34 odst. 1 ZDP.

Manželka v daňovém přiznání vyčíslí daň 380 000 Kč × 0,15 = 57 000 Kč, takže po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč vychází její daňová povinnost ve výši 26 160 Kč.

•    Varianta B – řešení při spolupráci manželky

Podnikatel může na spolupracující manželku převést výši 50 % daňové ztráty, tedy částku daňové ztráty 140 000 Kč. Zbývající výši daňové ztráty 140 000 Kč může manžel uplatnit ve smyslu znění § 34 odst. 1 ZDP.

Základ daně dle § 7 ZDP činí u manželky 380 000 Kč – 140 000 Kč = 240 000 Kč. Její výše daně z příjmů činí 36 000 Kč a po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází daňová povinnost 5 160 Kč.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček

Daňová ztráta

Podnikatel měl v r. 2021 ztrátu 10 000 Kč, v r. 2022 měl opět ztrátu ve výši 20 000 Kč. V r. 2023 měl zisk ve výši 210 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Ztrátu za r. 2021 a 2022 v celkové výši 30 000 Kč může poplatník odečíst od základu daně v r. 2023. Pokud se rozhodne a odečte celkovou ztrátu, bude ve zdaňovacím období r. 2023, základ daně činit 180 000 Kč. Od tohoto základu daně dále odečte nezdanitelné částky podle § 15 zákona, vypočítá daň a poté uplatní slevy na dani podle § 35ba zákona, případně daňové zvýhodnění podle § 35c zákona. V daném případě bude základ daně tak nízký, že poplatník veškeré daňové výhody nevyužije. Poplatník se může rozhodnout daňovou ztrátu od základu daně odečíst až v následujících zdaňovacích obdobích. Zákon dává poplatníkovi možnost se rozhodnout, kdy je pro něho výhodné daňovou ztrátu od základu daně odečíst.

Ztráta z podnikání

Podnikatel měl v r. 2023 z podnikání ztrátu 70 000 Kč a současně dílčí základ daně z nájmu činil 300 000 Kč.

Může podnikatel ztrátu z podnikání převést do dalších let, tak aby mohl využít veškeré nezdanitelné částky a slevy na dani?

Poplatník ztrátu z podnikání převést do dalších let nemůže, daňovou ztrátu musí odečíst od dílčího základu daně z příjmů z nájmu. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona stanoví mimo jiné, že o ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1.

Úmrtí podnikatele

Dne 10. 11. 2023 zemřel podnikatel, který měl příjmy z provozování obchodního závodu s tím, že za r. 2023 skončila jeho činnost daňovou ztrátou.

Jak lze uplatnit odpočet této daňové ztráty?

Odpočet daňové ztráty lze uplatnit v daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost naposledy v r. 2028 (2023 + 5). Předmětnou daňovou ztrátu lze také uplatnit ve 2 letech předcházejících, tj. za r. 2022 a 2021.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková

Podnikatel v paušálním režimu

Od 1. 1. 2023 podnikatel vstoupil do paušálního režimu a hradí každý měsíc paušální zálohu. V roce 2024 pokračuje v paušálním režimu se zařazením do prvního pásma paušálního režimu. V prosinci 2024 prodá za 126 000 Kč osobní automobil, který měl před vstupem do paušálního režimu v roce 2022 zahrnut ve svém obchodním majetku.

Jaké je řešení dané situace?

Pokud je poplatník v paušálním režimu, nemá obchodní majetek. Příjem z prodeje automobilu není osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP, protože prodej automobilu se uskutečnil dříve než pět let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Proto je tento příjem zahrnut ke zdanění dle § 10 ZDP. Tím poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a odst. 1 ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 50 000 Kč. Daň poplatníka není za rok 2024 rovna paušální dani, a poplatník musí podat za rok 2024 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poplatník však zůstává v roce 2025 v paušálním režimu.

Přestup živnostníka do paušálního režimu

Živnostník provozující pouze řemeslnou živnost je v roce 2024 ve druhém pásmu paušálního režimu a chce přestoupit od roku 2025 do 1. pásma paušálního režimu, protože v roce 2024 dosáhne rozhodné příjmy ve výši 1 400 000 Kč.

Jak má poplatník postupovat?

Poplatník splňuje podmínku pro účast v 1. pásmu paušálního režimu (jeho příjmy s možným uplatněním paušálních výdajů 80 % nepřesahují v roce 2024 výše 2 mil. Kč). Pro účast v 1. pásmu musí (při splnění dalších dříve platných podmínek pro účast v paušálním režimu) podat správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, a to do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu (tj. do 10. 1. 2025). Poplatník může nadále zůstat v původním, tj. druhém pásmu paušálního režimu, aniž by musel vůči správci daně cokoliv činit.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček