Praktická řešení
k odměňování

Výpočet čisté mzdy a srážek ze mzdy při exekuci

Ženatý muž, který pobírá mzdu 55 000 Kč a vyživuje dvě děti, má nezabavitelnou částku 12 704 Kč a třikrát částku na vyživované osoby (manželka a dvě děti) po 3 176,17 Kč, celkem tedy 22 233 Kč.

Jak má mzdová účetní vypočítat čistou mzdu? Jak má vypočítat srážky ze mzdy při exekuci?

Odečtením nezabavitelné částky od příjmu zjistíme zbytek čisté mzdy. Pokud čistá mzda není vyšší, rozdělí se na třetiny. Ve prospěch věřitele bude sražena jedna třetina a zaměstnanci zůstane zbytek čisté mzdy. (Na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až konečná nezabavitelná částka po součtu poplatníka a jeho vyživované osoby.)

Z tohoto příkladu se může vyjít i při výpočtu srážek ze mzdy při exekuci. Od čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka a zbytek se rozdělí na třetiny:

První třetina je určena pro úhradu nepřednostních pohledávek, pokud je jich více, zaplatí se první v pořadí (pořadí u více pohledávek se řídí datem, kdy byla exekuce doručena prvnímu zaměstnavatele)

Druhá třetina je určena pro úhradu přednostních pohledávek. Pokud dlužník nemá nepřednostní pohledávky, tak mu částka zůstane

Třetí třetina zůstane dlužníkovi a připočítá se k nezabavitelné částce.

Pořadí pohledávek

Zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy.

Čím se zaměstnavatel řídí při pořadí pohledávek?

U srážek ze mzdy, které se provádějí na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena. Ale ani v případě této dohody nemůže zaměstnavatel srážet ze mzdy více, než dovolují předpisy, a to i když s tím povinný (zaměstnanec, z jehož mzdy se srážky provádějí), souhlasí. Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí srážek zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy.) Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

Příplatek za práci přesčas

Zaměstnanec má sjednánu paušální odměnu za přesčasy ve mzdě v částce 1 500 Kč a odpracoval 80 hodin přesčasů.

V jaké výši je příplatek za práci přesčas u daného zaměstnance?

Příplatek za jednu hodinu práce přesčas činí 18,75 Kč (1 500 : 80). Pokud by částka 18,75 Kč představovala nejméně 25 % průměrné hodinové mzdy (v tomto případě 75 Kč), byl by příplatek za přesčasy sjednán v souladu se ZP.

Mzdové příplatky

Velký význam má při úpravě mzdových nároků vnitřní předpis. Je plně v pravomoci zaměstnavatele, aby v tomto předpise stanovil vyšší mzdové nároky než uvedené v zákoníku práce. Zejména se bude jednat o všechny mzdové nároky, které jsou uváděny v zákoníku práce slovy „nejméně“, to znamená v podobě určující minimální rozsah. Vnitřní předpis tyto nároky může zvyšovat. Jde o uplatnění zásady „co není zakázáno, je dovoleno“.

Na jaké mzdové příplatky mají zaměstnanci nárok?

Ve mzdové oblasti se může jednat zejména o „vylepšení“ těchto mzdových příplatků zaměstnanců:

Za práci ve svátek: vyšší, než je 100 % průměrného výdělku.

Za noční práci: vyšší, než je 10 % průměrného výdělku.

Za práci ve ztíženém pracovním prostředí: vyšší částka za jednu hodinu práce nad 112,50 Kč. V tomto případě by zaměstnavatel mohl diferencovat výši příplatku u jednotlivých zaměstnanců, např. i v pracovní smlouvě, v závislosti na stupni ztíženého pracovního prostředí.

Za práci přesčas: vyšší, než je 25 % průměrného výdělku, je možné diferencovat u jednotlivých zaměstnanců. Je však nutné brát ohled na zákaz diskriminace a dodržení rovnosti.

Za práci v sobotu a v neděli: Příplatek vyšší, než je 10 % průměrného výdělku zaměstnance.

Odměna za pracovní pohotovost: Výši odměny lze stanovit nad zákonné minimum 10 % průměrného výdělku. Pokud by vnitřní předpis byl v rozporu s předpisy, je v dotčené části neplatný.

Průměrný hodinový výdělek

Zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 40 hodin odpracoval ve 2. čtvrtletí 5 200 hodin a měl měsíční mzdu 22 000 Kč.

Jak má mzdová účetní zjistit průměrný hodinový výdělek?

Průměrný hrubý hodinový výdělek se zjistí jako podíl hrubé mzdy zaměstnance a jím odpracované doby v rozhodném období: 3 × 22 000 Kč : 520 = 126,92 Kč. Dále se vypočítá průměrný hrubý měsíční výdělek podle § 356 odst. 2 zák. práce tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí jeho týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce: 126,92 Kč 40 × 4,348 = 22,073 Kč. Z této částky se zjistí průměrný měsíční čistý výdělek odečtením pojistného a zálohy na daň podle podmínek a sazeb v daném měsíci: 22 073 Kč – 2 305 Kč (odvod) – 2 100 Kč (odvod) = 17 668 Kč. Průměrný hodinový čistý výdělek, který je rozhodující pro poskytnutí příspěvku, se zjistí dělením průměrného měsíčního čistého výdělku týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348 takto: 17 668 Kč děleno 40 hodinami a děleno 4,348 = 101,58 Kč.

Porušení pracovní kázně

Zaměstnanec porušil pracovní kázeň.

Může zaměstnavatel snížit mzdu, např. pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci?

Pro porušení pracovní kázně nelze mzdu bez souhlasu zaměstnance snižovat v žádném případě.

Tyto otázky byly předmětem řady soudních jednání, z nichž je možno uvést usnesení krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2001, č. j. 16 Co 138/2001. Ustanovení kolektivní (pracovní) smlouvy, které umožňuje snížit základní mzdu zaměstnanci pro porušení pracovní kázně, je neplatné, neboť toto ustanovení je v rozporu s (tehdejším) § 20 odst. 2 ZP.

Minimální odměna

Zaměstnanec bude pracovat na základě dohody o provedení práce.

V jaké minimální výši musí zaměstnanec dostat odměnu?

Zaměstnanec musí dostat při práci na základě dohodoy o provedení práce odměnu za 300 hodin minimálně 33 750 Kč a při práci na základě dohody o pracovní činnosti 2 250 Kč za 20 hodin za týden.

Informace pro soudního exekutora

Ze mzdy zaměstnance jsou uspokojováni i jiní věřitelé.

Může zaměstnavatel sdělovat exekutorovi např. údaje o tom, zda jsou ze mzdy zaměstnance uspokojováni i jiní věřitelé?

Plátce mzdy je povinen poskytnout soudnímu exekutorovi informace týkající se výše jeho vypláceného příjmu, formy právního (pracovněprávního) vztahu a k otázce, zda jsou z tohoto příjmu uspokojováni jiní věřitelé. Soudní exekutor prostřednictvím součinnostních dotazů nesmí po plátci mzdy povinného požadovat informace, které plátce mzdy od svého zaměstnance nesmí zjišťovat podle ZP, které nejsou rozhodující pro provádění srážek ze mzdy. Nemůže rovněž žádat informace, které si je schopen zjistit jiným způsobem. Soudní exekutor může však požadovat i jiné informace týkající se exekuce, ale musí je konkrétně odůvodnit.

Doba praxe

Zaměstnanec nemá praxi v oboru požadované práce.

Jak se započítá doba praxe, kterou zaměstnanec nemá?

Doba praxe v oboru požadované práce se započítá v plném rozsahu, doba jiné praxe nejvýše v rozsahu dvou třetin, podle míry její využitelnosti pro výkon požadované práce. Doba praxe v oboru požadované práce se započítá v plném rozsahu všem zaměstnancům, nikoliv pouze zaměstnancům, kteří získali potřebné vzdělání, nebo splňují odbornou způsobilost pro výkon práce, popřípadě dosáhli vzdělání umožňující jejich výjimečné zařazení do příslušné platové třídy.

Nárok na vyrování neoprávněného rozdílu ve výši mzdy

Žena má nižší výdělek než muž, který vykovává stejnou práci.

Může žena uplatňovat svůj mzdový nárok v případě diskriminace u soudu?

Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by pak prokázat, že použil hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

§ 110 zákona č. 262/2006 Sb.

(1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.

(2) Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

(3) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.

(4) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.

(5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

§ 356 zákona č. 262/2006 Sb.
Citace na straně 51

(1) Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

(2) Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.