Praktická řešení
k odměňování

Prodej části nabytých zaměstnaneckých akcií

V souladu se stanovami akciové společnosti získá zaměstnanec v říjnu 2024 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 580 Kč celkem 1 000 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich obchodovatelná cena na Pražské burze 720 Kč. Zaměstnanec v červnu 2025 polovinu těchto akcií výhodně prodá prostřednictvím obchodníka s cennými papíry za cenu 950 Kč/akcii. Zbývající počet akcií prodá zaměstnanec v roce 2030 (zaměstnanec stále pracuje u téhož zaměstnavatele).

Jak bude zaměstnavatel postupovat při zdanění benefitu zaměstnance?

V souladu se zněním § 6 odst. 14 písm. d) ZDP dojde ke zdanění jako příjem ze závislé činnosti u zaměstnance rozdílu mezi zvýhodněnou cenou nabývané akcií společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a tržní cenou akcií v době jejich nabytí, a to vždy ke dni prodeje akcií.

Znamená to, že v červnu 2025 přichází ke zdanění jako příjem ze závislé činnosti u zaměstnance částka (720 Kč – 580 Kč)  500 akcií = 70 000 Kč. Tento příjem je v červnu 2025 připočten ke mzdě zaměstnance a bude zdaněn měsíční zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nepeněžní příjem podléhá v červnu 2025 odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Obdobně se bude postupovat při prodeji zbývajícího počtu akcií v roce 2030.

Příjem z následného úplatného převodu poloviny akcií v roce 2025 činí 950 Kč  500 akcií = 475 000 Kč. Výše tohoto příjmu je vyšší než limit pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP, proto nastupuje test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Vzhledem k tomu, že úplatný převod akcií se uskuteční do 3 let po jejich nabytí, podléhá příjem z úplatného převodu akcií zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu akcií, tj. částku, kterou zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli při poskytnutí zaměstnaneckých akcií (580 Kč/akcii), a dále hodnotu zdaněného nepeněžního příjmu v souvislosti s nabytím zaměstnaneckých akcií (140 Kč/akcii).

Základem daně dle § 10 ZDP z titulu úplatného převodu akcií tak bude v roce 2025 částka:

475 000 Kč – (580 Kč + 140 Kč)  500 akcií = 115 000 Kč. Zaměstnanec si jako další výdaj může uplatnit rovněž výdaje související s uskutečněním úplatného převodu akcií.

Prodej nabytých zaměstnaneckých akcií po dvou letech se ztrátou

V souladu se stanovami akciové společnosti získá zaměstnanec v září 2024 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 660 Kč celkem 600 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich tržní hodnota 920 Kč/akcii. Zaměstnanec po dvou letech v září 2026 prodá nabyté akcie za tržní hodnotu 800 Kč/akcii.

Za dobu držby akcií neobdrží zaměstnanec žádné dividendy. Jak proběhne zdanění nabytí a prodeje akcií?

Znění § 6 odst. 15 ZDP umožňuje zdanitelný příjem snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou akcií či podílů k okamžiku jejich nabytí zaměstnanci a hodnotou těchto akcií či podílů k okamžiku jejich odloženého zdanění, přičemž hodnotu akcií či podílů v odloženém okamžiku zdanění je však pro účely výpočtu rozdílu třeba zvýšit o úhrn příjmů z podílu na zisku vyplacených na základě držby těchto akcií či podílů snížených o daň z těchto příjmů. V našem případě bude postup zdanění nepeněžního příjmu u zaměstnance z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií v září 2024 při jejich prodeji po dvou letech v září 2026 následující:

V měsíci prodeje zaměstnaneckých akcií zaměstnavatel zdaní jako příjem ze závislé činnosti zaměstnanci částku [(920 Kč – 660 Kč) – (920 Kč – 800 Kč)]  600 akcií = 84 000 Kč. Tento příjem je v září 2026 připočten ke mzdě zaměstnance a bude zdaněn měsíční zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nepeněžní příjem podléhá v tomto měsíci odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příjem z následného úplatného převodu akcií v roce 2026 činí 800 Kč  600 akcií = 480 000 Kč. Výše tohoto příjmu je vyšší než limit pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP, proto nastupuje test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Vzhledem k tomu, že úplatný převod akcií se uskuteční do 3 let po jejich nabytí, podléhá příjem z úplatného převodu akcií zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.

Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu akcií, tj. částku, kterou zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli při poskytnutí zaměstnaneckých akcií (660 Kč/akcii), a dále hodnotu zdaněného nepeněžního příjmu v souvislosti s nabytím zaměstnaneckých akcií (140 Kč/akcii).

Základem daně dle § 10 ZDP z titulu úplatného převodu akcií tak bude v roce 2026 částka:

480 000 Kč – (660 Kč + 140 Kč)  600 akcií = 0 Kč.

Prodej zaměstnaneckých akcií se ztrátou (zaměstnanec obdržel dividendu)

V souladu se stanovami akciové společnosti získá zaměstnanec v listopadu 2024 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 300 Kč celkem 500 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich tržní hodnota 600 Kč/akcii. Zaměstnanec v červnu 2025 prodá nabyté akcie za tržní hodnotu 500 Kč/akcii, přičemž získal za rok 2024 dividendu po zdanění ve výši 20 Kč na akcii.

Jak proběhne zdanění nabytých akcií zaměstnavatelem?

Znění § 6 odst. 15 ZDP umožňuje zdanitelný příjem snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou akcií či podílů k okamžiku jejich nabytí zaměstnanci a hodnotou těchto akcií či podílů k okamžiku jejich odloženého zdanění, přičemž hodnotu akcií či podílů v odloženém okamžiku zdanění je však pro účely výpočtu rozdílu třeba zvýšit o úhrn příjmů z podílu na zisku vyplacených na základě držby těchto akcií či podílů snížených o daň z těchto příjmů. V našem případě bude postup zdanění nepeněžního příjmu u zaměstnance z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií v září s jejich prodejem po dvou letech následující:

V měsíci prodeje zaměstnaneckých akcií plátce zdaní jako příjem ze závislé činnosti zaměstnanci částku [(600 Kč + 20 Kč – 300 Kč) – (600 Kč – 500 Kč)]  500 akcií = 110 000 Kč. Tento příjem bude v červnu 2025 připočten ke mzdě zaměstnance a bude zdaněn měsíční zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nepeněžní příjem podléhá v tomto měsíci odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček

Práce ve ztíženém pracovním prostředí

Zaměstnanec pracuje v pracovním prostředí, kde jsou zdraví ohrožující prvky, jako je hluk, vibrace apod.

Má zaměstnanec nárok na příplatek?

Jednotlivé druhy škodlivin zhoršující pracovní prostředí uvádí nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jsou to např. chemické škodliviny, koncentrace prachu, hluk, vibrace, ionizující záření, elektromagnetické záření, infračervené záření, působení laserů, infekční nákazy, chemické karcinogeny, zvýšený tlak vzduchu a jejich nejvyšší přípustná koncentrace. Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby hodinové minimální mzdy. Jedná se o zaměstnavatele, kteří odměňují mzdou (tzv. podnikatelské subjekty). Tato částka je od 1. ledna 2024 ve výši 112,50 Kč), takže za 1 hodinu práce ve ztíženém pracovním prostředí poskytne zaměstnavatel příplatek nejméně ve výši 11,25 Kč. Pokud by ztěžujících vlivů bylo několik a zaměstnanec za těchto podmínek pracoval, příplatek se násobí.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je u nepodnikatelských subjektů na rozdíl od zaměstnavatelů, kteří odměňují mzdou odlišný, neboť není přesně stanoven. V § 128 zákoníku práce je uvedena pouze jeho minimální výše, která je nejméně 5 % částky minimální mzdy. Od 1. ledna 2024 tedy částka nejméně 945 Kč za měsíc. Zaměstnavatel při stanovení této částky musí zohlednit míru rizika, intenzitu a dobu působení ztěžujících vlivů, kterým je zaměstnanec vystaven.

Nárok na odstupné

Zaměstnavatel uvedl do kolektivní smlouvy, že nárok na vyšší odstupné nemá zaměstnanec, který v období určitého počtu měsíců po skončení pracovního poměru bude mít nárok na starobní důchod.

Je uvedený postup v souladu s předpisy?

Dotaz vychází z časté personální praxe. V kolektivní smlouvě se např. uvede: v případě dohody o rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP, pokud zaměstnanec nevyužije výpovědní dobu, náleží mu další odstupné ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc nevyužité výpovědní doby. Tento nárok nenáleží, pokud zaměstnanci vznikl nárok na starobní důchod. Podmínka uvedená v kolektivní smlouvě, která váže další odstupné na skutečnost, že zaměstnanci nevznikl nárok na starobní důchod, je diskriminační a je neplatná pro rozpor se zákonem.

Kromě toho tato podmínka porušuje zásadu rovnosti mezi účastníky pracovněprávního vztahu, neboť neumožňuje poskytnout zvýšené odstupné jen těm zaměstnancům, kterým vznikl nárok na starobní důchod. V ostatních případech (např. plný invalidní důchod) tomu tak není

Zaviněný a nezaviněný špatný pracovní výsledek

Zaměstnanec svůj špatný pracovní výsledek zavinil (např. nevyužil pracovní dobu, prodloužil si přestávku apod.).

Jedná se o porušení pracovní kázně? Podle kterého právního předpisu se postupuje?

Jedná se o porušení pracovní kázně a měla by následovat sankce podle ZP, a nikoliv podle mzdového předpisu. Pokud však špatný pracovní výsledek (např. slabší produkci, nižší počet výrobků) nezavinil a příčinou byla jeho pomalost, nešikovnost apod.), pak se jedná o neuspokojivé pracovní výsledky. Krácení mzdy je pak možné provést, pokud pravidla pro její snížení byla zaměstnavatelem stanovena (např. ve vnitřním mzdovém předpise nebo v pracovní smlouvě).

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením

OSVČ ve zdaňovacím období 2024 zaměstnává čtyři zaměstnance se zdravotním postižením, a to tři zaměstnance se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení po dobu celého roku (zaměstnanec A, B, C) a dále od 1. 7. 2024 jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením (zaměstnanec D). Zaměstnanci A, B a C mají sjednánu 40hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnanec D má sjednánu 30 hodinovou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec B neodpracoval 100 hodin z důvodu nenapracovaného volna poskytnutého bez náhrady mzdy. U zaměstnavatele je stanovena 40 hodinová týdenní pracovní doba a roční fond pracovní doby činí 2 016 hodin.

Jak má OSVČ vypočítat slevu na dani?

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením (bez těžšího zdravotního postižení):

•    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci A až C činí 5 948 hodin,

•    průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců činí 5 948 : 2 016 = 2,95

•    sleva na dani činí 18 000 Kč × 2,95 = 53 100 Kč

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občana s těžším zdravotním postižením:

•    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem D činí 762 hodin

•    průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců činí 762 : 2 016 = 0,378, po zaokrouhlení 0,38

•    sleva na dani činí 60 000 Kč × 0,38 = 22 800 Kč

Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 75 900 Kč.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na farmě

Zemědělská farma, spol. s r.o. ve zdaňovacím období 2024 zaměstnala v letním období při sběru jahod a ovoce tři zaměstnance se zdravotním postižením (invalidita 1. stupně) a to na zkrácený úvazek 20 hodin týdně. Zaměstnanec A odpracoval za červen až září 330 hodin, zaměstnanec B odpracoval za červenec až září 260 hodin a zaměstnanec C odpracoval za srpen a září 156 hodin. Roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 2 016 hodin.

Jak má zemědělská farma vypočítat slevu na dani?

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením:

•    celkový počet hodin odpracovaných hodin zaměstnanci činí 746 hodin

•    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců – 746 : 2 016 = 0,37

•    výpočet slevy na dani – 18 000 Kč × 0,37 = 6 660 Kč

Společnost si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 6 660 Kč.

Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením

OSVČ ve zdaňovacím období 2024 zaměstnává čtyři zaměstnance se zdravotním postižením, a to tři zaměstnance se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení po dobu celého roku (zaměstnanec A, B, C) a dále od 1. 7. 2024 jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením (zaměstnanec D). Zaměstnanci A, B a C mají sjednánu 40hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnanec D má sjednánu 30hodinovou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec B neodpracoval 100 hodin z důvodu nenapracovaného volna poskytnutého bez náhrady mzdy. U zaměstnavatele je stanovena 40hodinová týdenní pracovní doba a roční fond pracovní doby činí 2 016 hodin.

Jak má OSVČ vypočítat slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením?

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením (bez těžšího zdravotního postižení):

•    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci A až C činí 5 948 hodin,

•    průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců činí 5 948 : 2 016 = 2,95

•    sleva na dani činí 18 000 Kč × 2,95 = 53 100 Kč

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občana s těžším zdravotním postižením:

•    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem D činí 762 hodin

•    průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců činí 762 : 2 016 = 0,378, po zaokrouhlení 0,38

•    sleva na dani činí 60 000 Kč × 0,38 = 22 800 Kč

Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 75 900 Kč.

Dlouhodobá nemoc zaměstnance

Poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti, který učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani, byl v průběhu roku dlouhodobě nemocen a příjmy ze závislé činnosti pobíral jen po 5 měsíců. Při stanovení zálohy na daň za těchto 5 měsíců byla zaměstnavatelem zohledněna vždy základní měsíční sleva na dani na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Po ukončení roku zaměstnanec požádá zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, protože kromě mzdy jiné zdanitelné příjmy nemá.

Jak má zaměstnavatel správně postupovat?

V rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zaměstnavatel odečte od vypočtené daně ze závislé činnosti plnou výši roční slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, přestože v průběhu roku byla odečtena v rámci záloh na daň výše měsíční slevy na poplatníka 5 × 2 570 Kč = 12 850 Kč.

Podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku

Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jeho manželka je v domácnosti a pečuje o dvě děti ve stáří 5 a 7 let. V průběhu roku 2024 uzavře se svým zaměstnavatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdrží hrubou odměnu 8 000 až 9 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazí srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Souhrnná výše hrubé odměny z těchto dohod za kalendářní rok 2024 činí 59 000 Kč.

Může manžel uplatnit slevu na manželku?

V daném případě manžel nemůže v roce 2024 uplatnit slevu na dani na manželku, i když příjem manželky nedosáhne za kalendářní rok výše 68 000 Kč, protože poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které již dovršilo věku 3 let. Pokud by došlo k téže situaci v roce 2023, poplatník by splňoval s ohledem na výši příjmu manželky podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku v plné výši 24 840 Kč.

Úmrtí zaměstnance

Občan má příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Současně pronajímá byty v bytovém domě. Občan zemřel dne 14. 8. 2024. V měsíci září 2024 mu byla ještě zúčtována a vyplacena odměna za II. čtvrtletí 2024 ve výši 35 000 Kč. Řízení o pozůstalosti je skončeno dnem 20. 12. 2024. K tomuto dni nejsou z hlediska nájmu evidovány žádné pohledávky, dluhy, rezervy na opravu ani zásoby, takže není nutno upravovat základ daně z příjmů dle § 23 odst. 8 ZDP.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě?

Za měsíc srpen 2024 srazí zaměstnavatel měsíční zálohu na daň, přičemž za tento měsíc bude uplatněna měsíční základní sleva na dani na poplatníka. Za měsíc září zaměstnavatel srazí zálohu na daň z vyplacené odměny ve výši 5 250 Kč, přičemž za tento měsíc již nelze uplatnit měsíční základní slevu na dani na poplatníka. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů za období od 1. 1. 2024 do 13. 8. 2024 ve lhůtě do 3 měsíců od smrti zůstavitele. V tomto daňovém přiznání jsou zahrnuty příjmy a výdaje související s nájmem bytů za období od 1. 1. 2024 do 13. 8. 2024 a dále dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti na základě potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň za období od ledna do měsíce, v jehož průběhu zaměstnanec zemřel. V daňovém přiznání je uplatněna základní sleva na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč.

Druhé daňové přiznání podá osoba spravující pozůstalost za období od 14. 8. 2024 do 19. 12. 2024 ve lhůtě do 30 dnů od skončení řízení o pozůstalosti. V tomto daňovém přiznání jsou zahrnuty příjmy a výdaje související s nájmem bytů za období od 14. 8. 2024 do 19. 12. 2024 a dále zdanitelný příjem zaměstnance související s výplatou odměny v měsíci září 2024, a to na základě potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň za měsíc září 2024. V daňovém přiznání již nelze uplatnit základní slevu na dani na poplatníka. Od vypočtené daně bude odečtena záloha z vyplacené odměny za měsíc září ve výši 5 250 Kč sražená zaměstnavatelem.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček

Bezúročné zápůjčky zaměstnancům

Společnost ABC, s. r. o. poskytla v lednu 2024 dvěma svým zaměstnancům bezúročné zápůjčky. Petře 100 000 Kč na rok pro nákup domácích spotřebičů, a Petrovi 500 000 Kč na 5 let pro financování svépomocí budované chaty.

Jak mají společnost a zaměstnanci postupovat v daném případě?

Majetkový prospěch Petry a Petra (dlužníci) z uspořených úroků nepochybně patří mezi příjmy plynoucí v souvislosti s jejich výkonem pracovního poměru ve firmě ABC, s. r. o. (věřitel). Proto se v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) ZDP jedná rovněž o příjem ze závislé činnosti, u něhož nelze využít výhodné osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky dle § 4a písm. m) ZDP – roční fiktivní úrok do 100 000 Kč, tj. z jistiny cca 1 až 2 miliony – ale méně výhodné speciální osvobození § 6 odst. 9 písm. r) ZDP do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

U zaměstnankyně paní Petry je tato podmínka splněna, proto je celá fiktivní úspora na jinak tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od banky či kampeličky osvobozena od daně z příjmů. Číselně by se jednalo zhruba o částku 10 000 Kč z titulu jinak tržně obvyklých úroků u zápůjček např. 10 % p. a.

Horší je to u Petra, jehož zápůjčka převyšuje o 200 000 Kč onen limit. Pozitivní je, že při překročení limitu zůstává osvobozen majetkový prospěch z titulu úroků z jistiny do limitu 300 000 Kč. Proto bude zdaněna jen poměrná část 2/5 fiktivní úspory na tržně obvyklých úrocích z obdobné komerční zápůjčky. Dejme tomu, že by díky ručení domem Petr s bankou usmlouval úrok 8 % p. a. Takže by za jistinu 500 000 Kč ročně bance platil na úrocích 40 000 Kč. Tyto peníze reálně ušetří, protože zápůjčku má od zaměstnavatele gratis. Do výše jistiny 300 000 Kč (3/5) je jeho majetkový prospěch osvobozen od daně, což vychází 24 000 Kč. Zdanitelným příjmem pana Petra ze závislé činnosti je ale neúročená výhoda nadlimitní části jistiny 200 000 Kč (2/5) činící 16 000 Kč.

Bezúročná zápůjčka pro jednatele společnosti

Občan je jednatelem společnosti s r.o. a za činnost člena orgánu právnické osoby je měsíčně odměňován sjednanou částkou. Od společnosti získá v listopadu 2024 bezúročnou zápůjčku ve výši 250 000 Kč za účelem vybavení bytu, která je splatná do 2 let. Tento občan je současně společníkem další společnosti s r.o., ve které má pravidelný příjem za práci pro společnost. Od společnosti získá rovněž v listopadu 2024 bezúročnou zápůjčku ve výši 150 000 Kč a tyto peněžní prostředky občan použije na zakoupení soukromého auta. Zápůjčka je splatná postupně od roku 2025 do roku 2026.

Jak postupovat v daném případě?

Občan jakožto jednatel spol. s r.o. má odměny zdaňované dle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP (člen orgánu právnické osoby) a jakožto společník spol. s r.o. druhé společnosti má příjmy zdaňované dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP. Poplatník s příjmy dle závislé činnosti je označen jako zaměstnanec a na občana jakožto jednatele i společníka lze uplatnit § 6 odst. 9 písm. r) ZDP. Podle tohoto ustanovení je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v případě bezúročné zápůjčky od obou společnosti s.r.o. nepřevýší jistina bezúročné zápůjčky limitní výši 300 000 Kč, bude majetkový prospěch vzniklý z obou bezúročných zápůjček u občana osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

vypracoval
Ing. Martin Děrgel