Praktická řešení
k odměňování

Zaměstnankyně s nadprůměrným příjmem (hrubou mzdou)

Paní Monika Bohatá je zaměstnankyní s nadprůměrným příjmem (hrubou mzdou) 2 miliony Kč za rok 2024. Kromě toho jí plynou stotisícové příjmy z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP, a to úroky z dluhopisů od dvou emitentů: a) české obchodní korporace Investor, a. s., b) rakouské firmy Investorin, GmbH.

Jak má zaměstnankyně postupovat z hlediska daní?

Bez práce to bude mít Monika s úroky od české firmy. Podléhají totiž srážkové dani 15 %, kterou plátce příjmu (Investor, a. s.) v roli plátce srážkové daně automaticky srazí při výplatě úroků a odvede bernímu úřadu. Paní Bohatá coby poplatník (trpitel) této daně již obdrží úroky po zdanění a neuvádí je do daňového přiznání.

V souladu s očekáváním to je složitější s úroky dluhopisu plynoucími z Rakouska. Dobrou zprávou je, že příslušná smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi Českem a Rakouskem – u nás vyšla formou Sdělení MZV č. 31/2007 Sb. m. s., ve znění p. p. – v článku 11 „Úroky“ neumožňuje jejich zdanění u zdroje příjmu v Rakousku.

Coby rezident, podléhá české dani ze všech příjmů, včetně úroku z rakouského dluhopisu, který si zdaní poplatnice formou přiznání, kde tento příjem z kapitálového majetku – nesnížený o výdaje – zahrne do obecného základu daně. Jelikož samotný příjem, resp. dílčí základ daně paní Moniky ze závislé činnosti převyšuje limit 1 582 812 Kč – od něhož základ daně podléhá vyšší sazbě daně 23 % – bude touto sazbou zdaněn i onen úrok.

Ustanovení § 8 odst. 8 ZDP zde ale nabízí ještě duhou možnost. Úroky z dluhopisu ze zdroje v zahraničí (z Rakouska) nezahrnovat coby dílčí základ daně do „obecného“ základu daně, ale do – samostatného – základu daně, který se daňově řeší odděleně, mimo „obecný“ základ daně. Samostatný základ daně podléhá pevné sazbě daně 15 % – jako obdobný příjem ze zdroje v ČR – bez ohledu na jeho výši a nezávisle na zdanění základu daně. Tato varianta bude pro paní Moniku jistě výhodnější, protože úroky z Rakouska zdaní v Česku jen sazbou 15 %.

vypracoval Ing. Martin Děrgel

Uplatnění daňového bonusu na vyživované dítě

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2025 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2025 dosáhnou pouze 124 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 216 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje (včetně odpisu) ve výši 65 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě nezletilé děti.

Může poplatník uplatnit daňový bonus na dvě nezletilé děti?

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 124 500 Kč – 124 500 Kč × 0,6 = 49 800 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 216 000 Kč – 65 000 Kč = 151 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2025 činí 200 800 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 30 120 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník ze základní slevy na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 30 120 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2025 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 37 524 Kč. Dle znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, ale nezapočítávají se příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto v našem případě poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl výše 124 800 Kč.

Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2025 výši 124 500 Kč + 216 000 Kč = 340 500 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval k oběma příjmům dle § 7 ZDP paušální výdaje, činil by jeho základ daně (124 500 Kč – 124 500 Kč × 0,6) + (216 000 Kč – 216 000 Kč × 0,3) = 201 000 Kč a vypočtená daň po slevě na poplatníka činí 0 Kč. Poplatník by měl v tomto případě při nulové daňové povinnosti nárok na daňový bonus v plné výši na 2 děti 37 524 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.

Daňové řešení penze z Rakouska

Bývalý zaměstnanec zdravotnického zařízení pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Rakouska. Za rok 2025 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu podle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 770 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.

Musí občan podávat daňové přiznání k dani z příjmů?

Pro daňové řešení penze z Rakouska musíme vycházet ze smlouvy mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 31/2007 Sb. m. s.). V článku 17 této smlouvy se uvádí, že penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Rakouska podléhá zdanění v ČR. Výše důchodu a penze převyšující za rok 2025 hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 21 200 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne limitní výše 50 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2025.

Zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek

Zaměstnankyně ve výdejně obědů má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2025 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a březnu 11 400 Kč, v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 9 800 Kč. Jiné příjmy nemá.

Má zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu?

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden a březen vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dítě formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč, v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 10 400 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2025 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 124 800 Kč, nemá zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden a březen 2025 zachován.

vypracoval Ing. Ivan Macháček

Pojistné zaplacené v květnu 2025 z hlediska daně z příjmů

Podnikatel vedoucí účetnictví srazil ze mzdy zaměstnanců v r. 2024 pojistné ve výši 23 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do konce ledna 2025.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů a z hlediska účetních předpisů, když pojistné zaplatí až v květnu 2025?

Srazil-li podnikatel vedoucí účetnictví ze mzdy zaměstnanců v r. 2024 pojistné ve výši 23 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do 31. ledna 2025, musí výsledek hospodaření za r. 2024 zvýšit o částku 23 000 Kč v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 5 zákona. Zaplatí-li zaměstnavatel toto pojistné v květnu 2025, základ daně o zaplacenou částku 23 000 Kč sníží podle § 23 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona. Uvedený postup není účetním případem, jedná se pouze o úpravu základu daně zaměstnavatele na tiskopisu daňového přiznání.

Dotace pro zemědělského podnikatele

Zemědělský podnikatel vedoucí účetnictví požádal v r. 2024 Státní zemědělský intervenční fond o přiznání dotace, jedná se o nenárokovou dotaci na provoz, podnikatel nevěděl, jakou částku dostane a zdali mu vůbec bude přiznána. O poskytnutí této dotace bylo rozhodnuto až ve 2. čtvrtletí r. 2025, kdy ji poplatník i obdržel. Správce daně požaduje, aby poplatník dotaci zdanil již v r. 2024.

Je postup správce daně správný?

Podá-li žádost o dotaci poplatník vedoucí účetnictví, a je-li na základě podání této žádosti zcela jisté, že dotaci obdrží (např. má právní nárok na poskytnutí dotace nebo smlouvu ze které je zřejmé, že dotaci obdrží), pouze není známa její přesná výše, pak o takové pohledávce účtuje v souladu s § 10 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný § 10 odst. 7 vyhlášky stanoví, že položka – Dohadné účty aktivní, obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše. To znamená, že taková pohledávka ovlivní výsledek hospodaření a tím i základ daně z příjmů [nejedná-li se o dotaci od daňové povinnosti osvobozenou v souladu s § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů].

V případě, že se však jedná o nenárokovou dotaci a poplatníkovi nebylo do konce zdaňovacího období 2024 známo, zda dotaci obdrží a pokud ji obdrží, tak v jaké výši, pak postupuje podle § 3 odst. 1 zákona o účetnictví. Ten stanoví mimo jiné, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí; není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. Zákon o účetnictví nestanoví, že bez ohledu na jiné skutečnosti se musí vždy účtovat do stejného účetního období náklady a s nimi související výnosy. Nelze-li zásadu účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, se kterým časově a věcně souvisí, z objektivních důvodů dodržet, lze účtovat i v účetních obdobích, v nichž byly uvedené skutečnosti zjištěny.

Pokud poplatník v roce podání žádosti nevěděl, zda dotaci vůbec obdrží, nemohl o ni účtovat ve výsledku hospodaření. O takové „podmíněné pohledávce“ mohl účtovat pouze na podrozvahovém účtu nebo ji mohl uvést v příloze k účetní závěrce. To znamená, že taková pohledávka ve zdaňovacím období, kdy poplatník podal žádost, neovlivní výsledek hospodaření, tedy ani základ daně z příjmů. O poskytnuté dotaci poplatník poté účtuje až v období, kdy bylo rozhodnuto, že ji obdrží, resp. kdy ji již obdržel, čímž ovlivní i základ daně. Pro úplnost je třeba doplnit, že přijaté dotace na straně poplatníků daně z příjmů, kteří nevedou účetnictví, jsou zdanitelným příjmem [nejsou-li od daňové povinnosti osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů], v tom zdaňovacím období, kdy je poplatník obdrží.

vypracovala Ing. Eva Sedláková