Praktická řešení
k odměňování

Odměny za výkon funkce prokuristy

Společník obchodní společnosti je jmenován do funkce prokuristy, a to ve dvou obchodních společnostech A a B. U obchodní společnosti A je v pracovním poměru, se zařazením do pozice obchodního ředitele, u obchodní společnosti B funkci vykonává jako advokát. U obchodní společnosti A má od 1. ledna letošního roku uzavřenou smlouvu o prokuře se stanovenou roční paušální odměnou. Odměna za výkon funkce je podle smlouvy krácena v případě, že dotyčný by byl déle jak půl roku v pracovní neschopnosti. Mimo odměnu nemá nárok na jakékoliv další náhrady. Smlouva o prokuře se týká vnějšího zastupování obchodní společnosti. Ve smlouvě je umožněno využívat konkrétní přidělené vozidlo pro výkon funkce prokuristy i pro soukromé účely. V pracovní smlouvě je, stejně jako jiným zaměstnancům, dále umožněno užívání firemních vozidel, a to pouze v souvislosti s výkonem práce, není přiděleno konkrétní vozidlo.

Jak postupovat v případě zdanění odměn za výkon funkce prokuristy?

Občanský zákoník v § 450 stanoví, že udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno. Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru. Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod. Z hlediska daně z příjmů lze obecně uvést, že při zdanění příjmu prokuristy je pro způsob zdanění rozhodující právní vztah uzavřený mezi obchodní společností nebo podnikatelem a prokuristou. Bude-li odměna za funkci prokuristy vyplacena na základě pracovně právního, resp. obdobného vztahu, bude se na straně prokuristy jednat o příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů. V případě, že by odměna byla vyplacena za právní službu např. advokátovi, který obchodní společnost, či podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, zastupuje, jednalo by se na straně advokáta – prokuristy, o příjem podle § 7 zákona. V případě, že jde o příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, je třeba ještě pamatovat na § 6 odst. 6 zákona. Podle citovaného ustanovení příjmem prokuristy bude také částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo 0,5 % vstupní ceny jedná-li se o nízkoemisní vozidlo anebo 0,25 % vstupní ceny jedná-li se o bezemisní vozidlo, za každý i započatý kalendářní měsíc bezplatného poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.

Srážky pojistného ze mzdy

Podnikatel vedoucí účetnictví srazil ze mzdy zaměstnanců v loňském roce pojistné ve výši 25 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do konce ledna letošního roku.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů, když pojistné zaplatil až v květnu letošního roku?

Srazil-li podnikatel vedoucí účetnictví ze mzdy zaměstnanců v minulém roce pojistné ve výši 25 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do 31. ledna letošního roku, musel výsledek hospodaření za loňský rok zvýšit o částku 25 000 Kč v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 5 zákona. Zaplatil-li zaměstnavatel toto pojistné v květnu letošního roku, bude částka 25 000 Kč prakticky daňovým nákladem letošního roku, kdy došlo k jejímu zaplacení a kdy podnikatel základ daně o zaplacenou částku 25 000 Kč sníží podle § 23 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona.

Kompenzace za těžké poškození zdraví

Na základě dohody vyplácí nemocnice rentu zdravotně těžce poškozené osobě (resp. jejím zákonným zástupcům) jako náhradu těžké újmy na zdraví, ke které došlo při porodu a narození dítěte. Plnění je sjednáno ve formě měsíční renty pro zdravotně poškozenou osobu zákonným zástupcům a dále ve formě jednorázového plnění zákonným zástupcům poškozeného dítěte v případě úmrtí dítěte v souvislosti s jeho těžkou újmou na zdraví.

Jak se příjmy posoudí z hlediska daně z příjmů? Nejedná se o náhradu za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce?

V případě příjmů plynoucích poplatníkovi na základě dohody z důvodu kompenzace za poškození zdraví, resp. z důvodu nezletilosti této osoby, osobám blízkým, od nemocnice jako povinné osoby, jde o účelové plnění, které se váže na poškozenou osobu. Jedná se o nároky osobní povahy, jejichž účelem je poskytnutí nemajetkové újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění.

Z hlediska daně z příjmů se jedná o bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění, které je podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona od daně osvobozeno. Předmětné nároky vzniklé z důvodu zavinění nemocnice při porodu nelze směšovat s náhradou za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková

Produkty spoření na stáří

Jediný vlastník společnosti s r.o. za účelem získání finančních výhod chce jen v prosinci zaměstnat sebe na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč a zároveň chce sobě jako zaměstnanci vyplatit částku ve výši 50 000 Kč jako benefit DIP – spoření na důchod – hranice pro osvobozený příjem zaměstnance. Otázkou je, zda se benefit může vyplatit najednou, i když je zaměstnanec zaměstnaný jen jeden měsíc, nebo se musí každý měsíc vyplácet 1/12 z 50 000 Kč, a zaměstnanec má nárok na poměrnou část benefitu podle odpracovaných měsíců, např. zaměstnání trvalo 7 měsíců tak má od daně osvobozenou částku jen 7/12 z 50 000 Kč. Benefity se vyplácení z fondů, vytvořených ze zisku po zdanění, ale s.r.o. má nerozdělený zisk minulých období ve výši 2 000 Kč, tak by fond v požadované výši nevytvořil a tak by se asi nemohl benefit vyplatit.

Je předmětná úvaha správná? Jaké je řešení dané situace?

Předpokládáme, že podnikatel FO (neplátce DPH) je jediným společníkem v s.r.o. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) ji definuje v ustanoveních § 11 až § 14 jako tzv. jednočlennou společnost. Jednočlenná společnost je společnost, v níž je jen jediný zakladatel nebo společník. V praxi je velmi časté, že se tento společník stává také jediným jednatelem. Jako společník má potom jiná práva a povinnosti než jako jednatel. Ustanovení § 13 ZOK uvádí, že smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Ustanovení se týká jak uzavření smlouvy o výkonu funkce jednatele, tak i uzavření pracovní smlouvy.

Podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) ZDP je od daně, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, dále osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Zaměstnanec má tedy nárok na příspěvek uhrazený zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. V ZDP není pro osvobození uveden měsíční limit, ale limit roční. Tzn., že pokud má zaměstnanec dle vnitřních mzdových předpisů či pracovní smlouvy (DPP) v měsíci prosinec 2024 nárok na výplatu příspěvku zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření ve výši 50 000 Kč, tak jej může zaměstnavatel vyplatit a u zaměstnance se bude jednat v 12/2024 o osvobozený příjem dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP. Zaměstnanec „má nárok“ na výplatu příspěvku, jak je mezi ním a zaměstnavatelem písemně ujednáno.

Vyplácením z fondů, vytvořených ze zisku s.r.o. po zdanění, má poplatník patrně na mysli nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Tato nepeněžní plnění je možné vyplácet i na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tzn. vyplácení na vrub nedaňových nákladů. Zdůraznit je třeba pojem „nepeněžní plnění“, tzn. tato plnění nelze proplácet zaměstnanci, ale např. poskytovateli služeb (přímo dodavateli).

vypracoval
Ing. Jiří Nigrin

Příspěvek na dovolenou

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v r. 2025 příspěvek na dovolenou v nepeněžní podobě. Žádné jiné nepeněžní benefity neposkytuje. Rád by přispíval částkou vyšší než 23 278,50 Kč za rok. Část příspěvku přesahující limitní částku 23 278,50 Kč zaměstnavatel zaměstnanci zdaní a odvede z ní i zdravotní a sociální pojištění.

Je možné u zaměstnavatele zakotvit ve vnitřním předpisu, že zaměstnanec má na nadlimitní příspěvek nárok v souladu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, a to proto, aby nadlimitní příspěvek představoval u zaměstnavatele daňový náklad? Mohl by zaměstnavatel v případě poskytnutí nepeněžního příspěvku na rekreaci ve výši 30 000 Kč účtovat 23 287,50 Kč nedaňově a zbývajících 6 712,50 Kč daňově?

Ano, je to možné. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP uvádí, že daňově uznatelné jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. ZDP v ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) uvádí, že daňově neuznatelné jsou mimo jiné i nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na zájezdy, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně. Plnění, která nejsou osvobozena u zaměstnance (příspěvek ve výši zbývajících 6 712,50 Kč) mohou být daňově uznatelné).

Benefit ve formě výuky angličtiny

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci benefit ve formě výuky angličtiny.

Je benefit osvobozený u zaměstnance od daně? Je daňovým nákladem zaměstnavatele a za jakých podmínek?

Musí se rozlišovat, jestli výuka angličtiny souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nesouvisí. Pokud výuka angličtiny souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, tak představuje daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele a osvobození od daně na straně zaměstnance podle § 6 odst. 9. písm. a) ZDP. Pokud výuka angličtiny nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, jedná se o daňově neúčinný náklad na straně zaměstnavatele. Osvobození na straně zaměstnance je limitováno úhrnnou částkou do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Nepeněžní příspěvky zaměstnavatele

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v letošním roce nepeněžní benefit ve formě poukázky nebo možnosti čerpat nepeněžní příspěvek např. na brýle (brýlové obroučky a čočky) v hodnotě 15 000 Kč. Zároveň poskytne zaměstnanci nepeněžní příspěvek na dovolenou ve výši 30 000 Kč.

Jak to bude u zaměstnance s osvobozením těchto příjmů od daně ze závislé činnosti?

Co se týče poskytování uvedených benefitů v roce 2025, tak v roce 2025 bude benefit ve formě poskytnutí nepeněžního příspěvku na brýlové obroučky osvobozen od daně v celé výši (15 000 Kč), protože jej lze zařadit mezi benefity s limitem ve výši průměrné mzdy (až do výše 46 557 Kč). Benefit ve formě poskytnutí nepeněžního příspěvku na zájezd či rekreaci bude osvobozen od daně z příjmů u zaměstnance jen částečně. Z hodnoty zájezdu ve výši 30 000 Kč bude osvobozena pouze částka 23 278,50 Kč. Zbývající částka ve výši 6 721,50 Kč bude představovat u zaměstnance zdanitelný příjem, a to proto, že limit osvobození u takového benefitu je v úhrnu do výše ½ průměrné mzdy (23 278,50 Kč).

vypracoval
Ing. Pavel Novák

Uhrazení jazykového kurzu zaměstnavatelem

Zaměstnanec obchodní společnosti, obchodující v rámci členských zemí EU, se rozhodl zvýšit si svou kvalifikaci studiem japonštiny. Zaměstnavatel mu uhradil kurs přímým zaplacením pořádající jazykové agentuře.

Jak má zaměstnavatel správně postupovat z hlediska daní?

Jedná se o zvýšení kvalifikace, které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že jde o nepeněžní plnění zaměstnavatele, bude se u zaměstnance jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP [u zaměstnance může být za zdaňovací období osvobozena výše souhrnu plnění zaměstnavatele podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP do výše poloviny průměrné mzdy], u zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelné výdaje podle znění § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP.

Zvýšení kvalifikace formou dálkového bakalářského studia

Zaměstnavatel se dohodne se zaměstnancem, že si zvýší kvalifikaci formou dálkového bakalářského studia na soukromé vysoké škole managementu a zaměstnavatel uhradí poplatky za studium. Zvýšení kvalifikace zaměstnance souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Ve smyslu zákoníku práce je sjednána kvalifikační dohoda včetně vymezení práv a hmotného zabezpečení zaměstnance.

Jaký je správný postup v případě nepeněžního a v případě peněžního plnění zaměstnavatele?

•    Varianta A – nepeněžní plnění zaměstnavatele

Zaměstnavatel zaplatí příslušné poplatky za studium přímo pořádající soukromé vysoké škole. Čas věnovaný zvyšování kvalifikace je považován za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku specifikované v § 232 zákoníku práce. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance jsou daňovým výdajem podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. U zaměstnance půjde o nepeněžní příjem, který je podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP osvobozen od daně. Náhrada mzdy však bude podléhat zdanění ze mzdy i odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

•    Varianta B – peněžní plnění zaměstnavatele

Zaměstnanec zaplatí roční školné, které mu proplatí následně zaměstnavatel. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance jsou daňovými výdaji zaměstnavatele podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. U zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který je připočten v příslušném kalendářním měsíci k jeho hrubé mzdě. Tento peněžní příjem se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Kurs managementu

Zaměstnavatel uloží pracovníkům ekonomického úseku absolvovat kurs managementu. Náklady na pořádání kursu uhradí zaměstnavatel pořádající agentuře.

Jaký je postup z hlediska daní na straně zaměstnavatele i zaměstnance?

Půjde o odborný rozvoj zaměstnance, který souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Jedná se o prohloubení kvalifikace, zaměstnanci je poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy. Na straně zaměstnavatele půjde o daňově uznatelné náklady vynaložené na úhradu tohoto vzdělávání zaměstnance podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Na straně zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnost podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, a částky vynaložené zaměstnavatelem na prohlubování kvalifikace zaměstnance nevstupují do vyměřovacího základu zaměstnance pro stanovení výše odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Prohloubení kvalifikace

OSVČ provozující pokrývačství, zaměstnává tři zaměstnance včetně svého syna. Všichni zaměstnanci absolvují několikadenní školení u dodavatele, zaměřené na nové druhy materiálů. Kurzovné si hradí zaměstnanci, ale následně je zaměstnancům uhrazeno jako peněžní plnění zaměstnavatele.

Jaký je správný postup z hlediska daní?

V daném případě jde o prohloubení kvalifikace. U zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který bude vždy připočten v příslušném kalendářním měsíci k jeho hrubé mzdě. Tento peněžní příjem se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na prohloubení kvalifikace zaměstnance jsou daňovými výdaji zaměstnavatele podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelné částky zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček