Praktická řešení k odměňování

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy

Zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemřel. Manželce zemřelého zaměstnance byla zaměstnavatelem zemřelého manžela vyplacena jednorázová náhrada nemajetkové újmy jako pozůstalé podle § 271i zákoníku práce, dále pak náhrada přiměřených nákladů spojená s pohřbem podle § 271g zákoníku práce a dále také příspěvek na vyřízení pozůstalosti a příspěvek na pohřební hostinu.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je od daně osvobozena mimo jiné i náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy. V daném případě je celková částka vyplacená zaměstnavatelem v rámci odškodnění smrtelného úrazu svým charakterem náhradou nemajetkové újmy, tj. příjmem od daně osvobozeným. Smyslem náhrady nemajetkové újmy není kompenzovat vzniklé majetkové ztráty, ale zmírnit strádání prostřednictvím poskytnutí peněžních prostředků (zadostiučinění), které může pozůstalý podle svého uvážení vynaložit. Do konce r. 2023 byla podle § 4 písm. k) bod 4 zákona od daně osvobozena sociálních výpomoc zaměstnavatele nejbližším pozůstalým. Toto osvobození je počínaje r. 2024 zrušeno. Tento příjem bude nadále od daně z příjmů osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5 zákona, pokud v úhrnu od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřesáhne částku 50 000 Kč.

Stipendium z vysokých škol

Podle zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy.

Je osvobozeno i obdobné stipendium ze zahraniční vysoké školy?

Zákon o daních z příjmů se v § 4 odst. 1 písm. j) neomezuje na stipendia poskytovaná českými vysokými školami podle českých právních předpisů, podle tohoto ustanovení tedy lze postupovat i u stipendií, která poskytují zahraniční vysoké školy. Přitom stipendiem je třeba rozumět jednorázový nebo pravidelný (zpravidla měsíční) příjem poskytovaný studentovi vysokou školou podle stipendijního řádu či jiných podmínek pro poskytování stipendií tak, aby pokrýval zcela nebo částečně studijní náklady, tj. stipendium může být poskytnuto jak na přímé studijní náklady (zejména školné, školní pomůcky), tak i na životní náklady během studia (zejména ubytování, stravování).

Vyplácení finančních prostředků

Společníci společnosti s ručením omezeným v loňském roce vložili finanční hotovost do společnosti na tzv. kapitálový fond, tj. fond netvořený ze zisku společnosti s ručením omezeným, z důvodu zainvestování nové investice, než si společnost vyřídila úvěr. Nyní si společníci z tohoto fondu vložené finanční prostředky peníze vyplácejí.

Podléhají dané výplaty na straně společníků dani z příjmů?

Na straně společníků společnosti s ručením omezeným jedná o příjem podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů, tj. obdobné plnění příjmu z vrácení emisního ážia nebo příplatku mimo základní kapitál. Tento příjem po snížení o nabývací cenu v souladu s § 10 odst. 6 zákona, podléhá srážkové dani podle § 36 odst. 2 písm. e) zákona ve výši 15 %. Pokud byla společníkům vyplacena částka ve stejné výši kolik činil jejich vklad, základ daně pro daň srážkou bude v tomto případě nulový.

Finanční deriváty

Poplatník obchoduje s finančními deriváty.

Jak se postupuje při zdanění? Jak přepočítat z výpisu z účtu vedeného brokerem cizí měnu na českou?

Finanční deriváty jsou v souladu s občanským zákoníkem věci nehmotné movité s tím, že příjmy fyzické osoby plynoucí z obchodování s těmito deriváty jsou ostatními příjmy podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o daních z příjmů, za předpokladu, že se nejedná o příjem podle § 7 zákona. Základem daně (resp. dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje na jeho dosažení podle § 10 odst. 4 zákona. Kromě investované částky je výdajem např. poplatek brokerovi za zprostředkování obchodu. Při přepočtu cizí měny na českou pro uvedení příjmů a výdajů do daňového přiznání se postupuje v souladu s § 38 zákona.

Podíly na zisku vyplacené zaměstnanci družstva z titulu odvedené práce

Družstvo má cca 300 členů, z toho je pouze cca 100 členů současně v družstvu zaměstnáno. Každý člen vlastní členský podíl. V případě dobrého hospodářského výsledku je rozhodnuto vyplatit podíly na zisku jak z titulu splaceného vkladu, tak i z titulu odvedené práce. Podíly na zisku však mohou získat i osoby, které na družstvu nevlastní podíl a které mohou i nemusí být zaměstnanci družstva.

Jaký je správný postup z pohledu daní z příjmů?

Podíly na zisku vyplacené zaměstnanci družstva z titulu odvedené práce, jsou příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Podíly na zisku vyplacené členovi z titulu splaceného vkladu i nečlenovi družstva, který není zaměstnancem, jsou příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 zákona ve výši 15 %.

vypracovala Ing. Eva Sedláková

Příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření zaměstnance

Zaměstnavatel sjednal v lednu 2024 v pracovní smlouvě s nově přijatým zaměstnancem, že mu bude přispívat měsíčně 2 000 Kč na doplňkové penzijní spoření a současně každý rok mu poskytne příspěvek 25 000 Kč na jeho soukromé životní pojištění, poukázaný v prosinci na účet u pojišťovny. Smlouva na životní pojištění neumožňuje výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Jaký je správný postup z hlediska daní u zaměstnavatele i zaměstnance?

Celková roční výše příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření zaměstnance činí 2 000 Kč × 12 měsíců = 24 000 Kč a roční výše příspěvku na soukromé životní pojištění činí 25 000 Kč. Poskytnutý benefit z titulu obou pojištění činí 49 000 Kč ročně a je u zaměstnance zcela osvobozen od daně z příjmů. Tento postup platí i v roce 2025. U zaměstnavatele je splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvků podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP a výdaje na příspěvek na doplňkové penzijní spoření a na příspěvek na soukromé životní pojištění zaměstnance jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné v plné výši.

Poukazy na masáže a předplatné do divadla

Zaměstnavatel poskytne v průběhu roku 2025 zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení nemocnice. Celková výše těchto poukazů za rok 2025 činí 24 000 Kč. Zaměstnavatel dále zaplatí v září 2025 za zaměstnance (včetně rodinného příslušníka) celoroční předplatné do místního divadla na sezónu 2025-2026 v částce 2 × 8 200 Kč = 16 400 Kč.

Jsou uvedené benefity osvobozeny od daně?

Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. V našem případě jde o pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnického zařízení, a proto bude nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnanci ve formě poskytnutého poukazu na masáž od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP a to do celkové roční výše 46 557 Kč. V našem případě je tato podmínka splněna, neboť se jedná o částku 24 000 Kč.

Nepeněžní plnění benefitů zařazených pod § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi je od daně z příjmů osvobozeno v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, což činí 23 278,50 Kč. V našem případě je tato podmínka splněna. Celková výše nepeněžního plnění zaměstnavatele ve formě benefitu dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP ve výši 16 400 Kč za rok 2025 je rovněž u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.

U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově uznatelný náklad a zakoupení předplatného do divadla a zakoupení poukázek na masáže je nutno zaměstnavatelem hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

Permanentky do bazénu a sauny pro zaměstnance i společníky a jednatele

Společnost s r.o. zakoupila permanentky do plaveckého bazénu a sauny a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby. Celková výše poskytnuté permanentky pro jednoho zaměstnance na kalendářní rok činí 7 000 Kč a jiné benefity spadající pod § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP zaměstnavatel zaměstnancům neposkytuje.

Je nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů?

Společník i jednatel společnosti s r.o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

     Výdaje na provoz mateřské školy

Dítě zaměstnance navštěvuje v roce 2025 mateřskou školu, kterou provozuje jeho zaměstnavatel. Zaměstnanec platí za pobyt dítěte ve firemní mateřské škole sníženou měsíční úplatu ve výši 400 Kč, přičemž částka, za kterou je poskytována „obecní mateřská škola“, činí v dané lokalitě 1 100 Kč.

Jaký je správný postup z hlediska daní?

Pokud zaměstnavatel postupuje dle § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a výdaje na provoz mateřské školy uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak se na zaměstnance nebude vztahovat osvobození od daně dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP. Nepeněžní příjem zaměstnance ve výši rozdílu mezi úplatou za pobyt dítěte v “obecní mateřské škole“ a úplatou zaměstnance (v našem případě 700 Kč měsíčně) bude podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Pokud by však zaměstnavatel tento výdaje na provoz mateřské školy hradil ze sociálního fondu nebo jako nedaňový náklad, pak by na straně zaměstnance šlo o nepeněžní příjem ve výši 700 Kč osvobozený od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP, a to do celkové výše stanovené pro všechny poskytované benefity obsažené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP (v roce 2025 souhrnně do výše 23 278,50 Kč za zdaňovací období).

Příspěvek zaměstnavatele na pobyt dítěte zaměstnance v mateřské škole

Zaměstnavatel přispívá na pobyt dítěte zaměstnance v zařízení péče o děti předškolního věku provozované jiným subjektem. Jedná se o nepeněžní příspěvek ve výši 1 200 Kč měsíčně, který je hrazen zaměstnavatelem přímo provozovateli předškolního zařízení po celý rok 2025.

Jaký je správný postup z hlediska daní?

Pokud zaměstnavatel využije znění § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a poskytnutý příspěvek za pobyt dítěte jeho zaměstnance v zařízení péče o děti předškolního věku provozované jiným subjektem uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak bude nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 200 Kč měsíčně podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Pokud by však zaměstnavatel tento příspěvek hradil ze sociálního fondu nebo jako nedaňový náklad, pak bude u zaměstnance nepeněžní příjem osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP do celkové výše stanovené pro všechny poskytované benefity obsažené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP (v roce 2025 souhrnně do výše 23 278,50 Kč za zdaňovací období). Například pokud zaměstnavatel v prosinci 2025 poskytne zaměstnanci kromě měsíčního nepeněžního příspěvku 1 200 Kč na pobyt jeho dítěte v předškolním zařízení ještě nepeněžní příspěvek na úhradu pobytu s rodinou ve Vysokých Tatrách ve výši 28 000 Kč, bude u zaměstnance připočten ke zdanění současně s jeho mzdou za měsíc prosinec 2025 nepeněžní příjem ve výši (1 200 Kč × 12 měsíců + 28 000 Kč) – 23 278,50 Kč = 19 121,50 Kč.

vypracoval Ing. Ivan Macháček

Náhrady za opotřebení majetku při práci doma

Zaměstnankyně je zaměstnána ve firmě ABC, s. r. o. jako překladatelka. Přičemž se dohodla se svým zaměstnavatelem na tom, že pro něj bude všech pět pracovní dnů v týdnu pracovat doma na vlastním počítači. Současně byly sjednány náhrady za opotřebení osobního majetku zaměstnankyně využívaného pro výkon práce takto:

•    za počítač včetně software, monitoru, klávesnice, myši a tiskárny činí finanční náhrada 100 Kč za den,

•    za pracovní stůl, židli, stolní lampu a překladatelské slovníky byla dohodnuta náhrada 60 Kč za den,

•    v tyto dny je zaměstnankyně k zastižení pouze na svém mobilním telefonu, za který je náhrada 40 Kč za den.

O kolik si zaměstnankyně finančně polepší?

Zaměstnankyně si tak měsíčně finančně polepší o 200 Kč za den × 5 dnů v týdnu × 4 týdny = 4 000 Kč.

Paušální náhrada 4 000 Kč nepodléhá zdanění ani zpojistnění, a pro zaměstnavatele je daňově účinná.

Opotřebení počítače při práci doma

Zaměstnanec je zaměstnán v reklamním oddělení firmy, přičemž má dohodnuto, že pracuje doma, kde pro práci využívá zejména vlastní přenosný počítač, který si před rokem koupil za 30 000 Kč. Se zaměstnavatelem byl sjednán a přímo do pracovní smlouvy zakotven výpočet paušální náhrady za opotřebení tohoto počítače. Východiskem byl odhad jeho využitelnosti pro reklamní činnost na 5 let.

Jak má zaměstnavatel vypočítat paušální náhradu za opotřebení?

Při rozpočítání prokázané pořizovací ceny (30 000 Kč) rovnoměrně do celkových 60 měsíců (5 let × 12) vychází 500 Kč/­měsíc. S ohledem na využití počítače také pro soukromé potřeby zaměstnance byl dohodnut měsíční paušál za jeho opotřebení ve výši 300 Kč.

vypracoval  Ing. Martin Děrgel

Starobní důchod z českého důchodového pojištění a penze z Rakouska

Bývalý zaměstnanec zdravotnického zařízení pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Rakouska. Za rok 2025 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu podle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 770 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Pro daňové řešení penze z Rakouska musíme vycházet ze smlouvy mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 31/2007 Sb. m. s.). V článku 17 této smlouvy se uvádí, že penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Penze vyplácená občanovi z Rakouska podléhá zdanění v ČR. Výše důchodu a penze převyšující za rok 2025 hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 21 200 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne limitní výše 50 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2025.

vypracoval Ing. Ivan Macháček