Praktická řešení k odměňování

Zdanění odměny z dohody u starobního důchodce

Občan, který již pobírá starobní důchod, uzavřel se svým bývalým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 10. 5. 2025 do 25. 7. 2025, přičemž je mu zúčtována odměna za květen ve výši 11 400 Kč, za červen ve výši 19 000 Kč a za červenec ve výši 10 900 Kč. Zaměstnanec učinil prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.

Jak proběhne zdanění odměny z dohody a v jaké výši je uplatněno pojištění u starobního důchodce?

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze v červnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla hranici 11 500 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za zbývající měsíce se z odměny neodvádí pojistné, protože odměna z dohody nedosáhla 11 500 Kč. Vzhledem k tomu, zaměstnanec učinil prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne podle § 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.

Zákonem č. 417/­2024 Sb. byla v § 7d a § 7e zákona č. 589/­1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení zavedena s účinností od ledna 2025 pro zaměstnance (týká se i OSVČ), který je poživatelem starobního důchodu, sleva na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně. V tomto případě výše pojistného zaměstnance činí 4,5 % (pojistné na zdravotní pojištění), a (7,1 % – 6,5 %) = 0,6 % (pojistné na sociální pojištění). Tedy celkem 4,5 % + 0,6 % = 5,1 % z vyměřovacího základu.

Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování daně z příjmů, pokud splňuje podmínky uvedené v § 38ch ZDP. Pokud poplatník nemá kromě starobního důchodu, který je osvobozen od daně, jiné zdanitelné příjmy, uplatní v rámci ročního zúčtování záloh na daň základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a jeho daňová povinnost bude nulová. Zaměstnavatel mu vrátí sraženou zálohu na daň ve výši 280 Kč.

Příspěvek zaměstnavatele na bydlení zaměstnance

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci částkou 3 000 Kč měsíčně na provozní výdaje spojené s bydlením v bytě, který si zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy zakoupil a do kterého se s rodinou přestěhoval. K tomuto závazku se zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě při zajištění pracovníka ze vzdálené lokality.

Jak postupovat v dané situaci?

V daném případě nejde o zajištění přechodného ubytování. Na straně zaměstnance je částka 3 000 Kč peněžního příspěvku na bydlení jeho zdanitelným příjmem, podléhá zdanění u zaměstnance současně s jeho mzdou v příslušném měsíci a částka je rovněž zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. I když se nejedná o příspěvek na řešení přechodného ubytování zaměstnance, ale jde o trvalé řešení bytové situace zaměstnance, je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele celá částka 3 000 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama.

Nákup akcií akciové společnosti

Finančnímu řediteli akciové společnosti je v rámci jeho motivace poskytnuto bezúplatně právo opce na budoucí nákup 500 akcií společnosti za předem sjednanou opční cenu ve výši 500 Kč za akcii (jedná se o tržní cenu akcie v den udělení opce). V době uplatnění opce je tržní cena akcie 750 Kč.

Jaké je řešení daného případu?

Zdanitelným příjmem ze závislé činnosti v měsíci uplatnění opce je rozdíl mezi tržní cenou akcie v okamžiku uplatnění opce a předem sjednanou cenou, tedy v našem případě 750 Kč – 500 Kč = 250 Kč na jednu akcii. Hodnota nepeněžního příjmu zaměstnance v měsíci uplatnění opce činí 250 Kč × 500 akcií = 125 000 Kč a zahrne se rovněž do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Náborový příspěvek pro nového zaměstnance

Zaměstnavatel v rámci náboru nových zaměstnanců vyplatil získanému zaměstnanci v červnu 2025 náborový příspěvek ve výši 12 000 Kč. Podmínkou ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku je setrvání zaměstnance u zaměstnavatele po dobu 2 let, přičemž při nedodržení této podmínky je zaměstnanec povinen vrátit celou výši poskytnutého náborového příspěvku. Sjednaná hrubá mzda při nástupu činí 49 000 Kč. Zaměstnanec si však našel výhodnější práci a rozvázal pracovní poměr k 15. 11. 2025.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

V daném případě při výplatě náborového příspěvku zaměstnavatel provedl jeho zdanění u zaměstnance současně s vyplacenou mzdou, tedy z částky 61 000 Kč. Při vrácení náborového příspěvku 12 000 Kč plátce daně zohlední tuto částku při výpočtu zálohy na daň v měsíci, kdy zaměstnanec náborový příspěvek vrátí (za měsíc listopad 2025) a to tak, že od hrubé mzdy za měsíc listopad odečte vrácenou výši náborového příspěvku 12 000 Kč. Tím dojde ke snížení jeho mzdy pro stanovení zálohy na daň za měsíc listopad 2025 a současně ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Sleva na dani na manželku

Manželství je uzavřeno 25. září 2025, přičemž společné dítě manželů se narodilo již v roce 2023. Manžel hodlá uplatnit slevu na manželku.

Může manžel uplatnit slevu na dani na manželku?

Při splnění podmínek výše vlastních příjmů manželky dle § 35bb ZDP může manžel uplatnit za rok 2025 slevu na manželku ve výši 3/­12 z roční výše slevy 24 840 Kč, tedy částku 6 210 Kč. Důvodem je skutečnost, že ve společně hospodařící domácnosti manželů žije vyživované dítě ve věku do 3 let od 25. září 2025, přičemž dle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manžela ve výši 1/­12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

Podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani

Podnikatel žije se svou přítelkyní ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě narozené v březnu 2024. Přítelkyně pobírá v roce 2025 rodičovský příspěvek a nemá žádné zdanitelné příjmy. Dne 20. prosince 2025 dojde mezi oběma osobami k uzavření manželství.

Může poplatník uplatit slevu na dani na manželku?

Poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku v rámci daňového přiznání za rok 2025, protože v případě sňatku může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani (viz § 35ba odst. 3 ZDP). Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu na dani na manželku může manžel uplatnit až od 1. 1. 2026, přičemž po celý rok 2026 splňuje podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku – poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. Rodičovský příspěvek se nezapočítává do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku.

Daňové zvýhodnění na děti a sleva na dani na manželku

Podnikatel – živnostník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti, obě ve věku do tří let, a hodlá uplatnit slevu na dani na manželku. Manželka v průběhu roku 2025 nemá žádný zdanitelný příjem a pečuje o domácnost, získala však v roce 2025 příjem ve výši 4 500 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (dvojpokojový byt), přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Jaký je správný postup v daném případě?

V souladu se zněním pokynu D-59 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2025 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025.

Motivační příspěvek pro studenta

Zaměstnavatel se smluvně dohodnul v srpnu 2025 se studentem druhého ročníku magisterského studia soukromé vysoké školy, že se student tímto studiem připravuje na výkon profese u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zavázal po zbývající dobu studia poskytovat od 1. 10. 2025 studentovi motivační příspěvek ve výši 12 500 Kč měsíčně. Jedná se o stipendium a příspěvek na ubytování a stravování studenta. Student se ve smlouvě zavázal uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 3 roky. Student učinil na rok 2025 u zaměstnavatele prohlášení k dani, nevykonává v průběhu studia žádnou výdělečnou činnost.

Jaký je správný postup v dané situaci?

U studenta je výše motivačního příspěvku 12 500 Kč zdanitelným příjmem, podléhající měsíční záloze na daň z příjmů ve výši 12 500 Kč × 0,15 = 1 875 Kč. Od této zálohy na daň lze odečíst měsíční slevu na poplatníka 2 070 Kč, takže výsledná záloha na daň z příjmů se rovná nule.

U zaměstnavatele bude v roce 2025 daňově uznatelným výdajem částka 10 000 Kč × 3 měsíce = 30 000 Kč. Zbývající částka 7 500 Kč bude daňově neuznatelným výdajem zaměstnavatele.

Sleva na manželku u živnostníka

Manželé žijí ve společně hospodařící domácnosti s jedním vyživovaným dítětem, které dne 3. července 2025 dovrší věku tří let. Manžel je podnikatelem a podniká v rámci volné živnosti.

Může manžel – živnostník uplatnit slevu na dani na manželku?

Při splnění podmínek výše vlastních příjmů manželky dle § 35bb ZDP může manžel uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 slevu na manželku ve výši 7/­12 z roční výše slevy 24 840 Kč, tedy částku 14 490 Kč. Důvodem je skutečnost, že k 1. srpnu 2025 již není splněna podmínka, že manželé mají ve společně hospodařící domácnosti vyživované dítě ve věku do 3 let, tato podmínka je ve smyslu § 35ba odst. 3 ZDP splněna naposledy v měsíci červenci 2025.

vypracoval Ing. Ivan Macháček

Dílčí základ daně

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 195 000 Kč a dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 222 000 Kč.

Jaké bude poplatník platit zálohy?

Poplatník bude platit zálohy podle § 38a zákona v poloviční výši. Dílčí základ daně podle § 6 zákona činí více než 15 %, avšak méně než 50 % z celkového základu daně. Poplatník bude dále platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

Zálohy poplatníka I.

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 220 000 Kč, dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 124 000 Kč.

Jaké bude poplatník platit zálohy?

Poplatník zálohy podle § 38a zákona platit nebude, dílčí základ daně podle § 6 zákona činí více než 50 % z celkového základu daně. Poplatník bude platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

Podíl na zisku

Členové družstva zaměstnanci mají právo na podíl na zisku, který si rozdělují podle schváleného postupu, tj. část zisku ve výši 30 % se rozdělí mezi členy družstva v poměru hrubých mezd za období, za které se zisk rozděluje a 70 % zisku se rozdělí mezi členy družstva podle jejich splněné vkladové povinnosti.

Jaký je správný postup z hlediska daně z příjmů?

Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich pracovní výsledky, tj. 30 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem podle § 6 odst. 1 zákona, ze kterého družstvo srazí zálohu na daň podle § 38h zákona. Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich splacené vklady, tj. 70 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 zákona ve výši 15 %.

Zálohy poplatníka II.

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 31 000 Kč, dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 306 000 Kč.

Jaké bude poplatník platit zálohy?

Poplatník bude platit zálohy podle § 38a zákona z celkového základu daně. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí méně než 15 % z celkového základu daně. Poplatník bude dále platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

Úrok z dluhopisů

Starobní důchodce má úrok z dluhopisů.

Může starobní důchodce k úroku z dluhopisu uplatnit v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč?

V souladu s § 8 odst. 3 zákona je úrok z držby cenných papírů, tj. i z dluhopisu, zdaňován zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Uvedené příjmy z kapitálového majetku zdaňované zvláštní sazbou daně se do daňového přiznání neuvádí, tedy poplatník základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů uplatnit nemůže.

vypracovala Ing. Eva Sedláková

Zatřídění FVE do majetku

Obchodní korporace dokončila stavbu FVE „na zelené louce“, v březnu 2025 ji začala provozovat a odpisovat. Stavební část představují patky vč. nosných konstrukcí, oplocení, trafostanice dále kabeláž. Technologickou část (fotovoltaický systém) představují zejména fotovoltaické panely a měnič.

Jak má obchodní korporace správně správně postupovat při zatřídění FVE do majetku, s účtováním a daňovými odpisy technologické a stavební části FVE ve zdaňovacím období roku 2025?

Podle novely EZ, která zrušila ustanovení § 30b ZDP, odpisuje obchodní korporace solární zařízení standardně po zařazení do odpisových skupin. Solární panely lze zatřídit do 2. odpisové skupiny (CZ-CPA 26.11.22) a ostatní prvky fotovoltaického systému vyrábějící proud (střídavý), mohou být zatříděny pod kódem CZ-CPA 27.11 – Elektrické motory, generátory a transformátory. Patří do 3. odpisové skupiny a účtují se na účtu 022. Evidence a odpisování se provádí jako u jednotlivých hmotných majetků (samostatných inventárních předmětů), pokud z technologické části obchodní korporace nevytvoří soubor movitých věcí. Co se týče stavební části, tak základy stavby včetně n osných konstrukcí solárních panelů se zatřídí se pod kód Klasifikace stavebních děl (CZ-CC) 230249 – Stavby pro energetiku jinde neuvedené (kromě budov) a účtuje se na účtu 021. Za samostatné stavební objekty, resp. samostatné inventární předměty účtované na účtu 021 lze dále považovat venkovní kabeláž, trafostanice a oplocení. Venkovní kabeláž od solárních panelů k elektrické přípojce se zatřídí pod kódem Klasifikace stavebních děl (CZ-CC) 2224 – Vedení místní elektrická a telekomunikační. Stavební objekt trafostanice se podle konkrétního stavebně-technického provedení zatřídí pod kód 222441 – Transformovny, rozvodny, měnírny vedení místních nebo pod kód 125112 – budovy výrobní pro energetiku. Oplocení se zatřídí pod kód 230291 – Oplocení staveb 2302.

vypracoval Ing. Pavel Novák