Praktická řešení k odměňování

Příplatek za pracovní pohotovost a za přesčasovou práci

Zaměstnanec má 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. Se zaměstnavatelem se dohodl, že v sobotu bude mít ve svém bydlišti pracovní pohotovost od 6. hod. do 16 hod. Od 10 hodin bude do 14 hodin pracovat.

Jaký příplatek zaměstnanec dostane?

Za dobu od 6 hod. do 10 hodin dostane příplatek za pracovní pohotovost a za odpracovanou dobu od 10 hod. do 14. hod. mzdu a příplatek za přesčasovou práci.

Nevyplacená mzda

Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnancům splatnou mzdu, třeba jen za jeden měsíc práce, dostal se do úpadku (je dlužníkem), neboť zastavil své platby.

Jaký je správný postup v daném případě?

Jestliže nevyplatil mzdu více zaměstnancům, jedná se zastavení plateb podstatné části svých peněžitých závazků.

Zaměstnanec, kterému tento zaměstnavatel dluží mzdu, má možnost přihlásit se o svůj nárok na úřadu práce podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a současně může podat – třeba i s ostatními zaměstnanci – návrh na zahájení insolvenčního řízení.

Nárok na nevyplacené mzdy

Zaměstnanec uplatní nárok na nevyplacené mzdy v částce 40 000 Kč, ale dlužníkův účetní stav prokazuje 30 000 Kč.

Z jaké částky bude vycházet insolvenční soud?

Insolvenční soud bude vycházet z částky 40 000 Kč.

Insolvenční řízení

Je-li podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 1. července 2025, počítá se doba 6 měsíců zpětně a začíná 1. ledna 2025.

Jsou splněny podmínky pro uspokojení nároků zaměstnanců podle zákona č. 118/2000 Sb.?

Prokáže-li se, že v tomto období zaměstnavatel neuspokojoval mzdové nároky svých zaměstnanců (např. vůbec nebo částečně), jsou splněny podmínky pro uspokojení nároků zaměstnanců podle zákona č. 118/2000 Sb.

vypracoval JUDr. Ladislav Jouza

Spolupráce osob

Spolupracující osoba žije s poplatníkem ve společné domácnosti.

Jaký je rozdíl mezi spolupracující osobou žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a členem rodiny zúčastněném na provozu rodinného závodu?

Pokud jde o spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, tak není u spolupracujících osob vyžadován příbuzenský vztah k poplatníkovi. Platí ale podmínka, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Bude se jednat tedy o veškeré členy rodiny a další „nepříbuzné“ osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Naproti tomu, aby byl člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu považován za spolupracující osobu ve smyslu § 13 ZDP, tak je vyžadováno, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 občanského zákoníku, který se zúčastní na provozu rodinného závodu a platí, že tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Spolupracující manželka

Podnikatel podniká po celý rok 2025 a jiné zdanitelné příjmy nemá. Od začátku roku s ním spolupracuje jeho manželka. Manželka nemá žádné zdanitelné příjmy a manžel na ni neuplatňuje slevu na dani. Na konci roku dosáhne podnikatel základu daně dle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč. Po skončení roku se poplatník rozhodne, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Oba uplatňují pouze základní slevu na poplatníka.

Kolik ušetří podnikatel na dani z příjmů?

Podnikatel převede na spolupracující manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Základ daně z příjmů dle § 7 ZDP podnikatele po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku bude 250 000 Kč. Spolupracující manželce připadne ke zdanění základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši také 250 000 Kč. Bez převedení 50 % příjmů a výdajů na manželku by měl podnikatel základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč, což by představovalo daň z příjmů ve výši 75 000 Kč. Po odečtení základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) by byla výsledná daň rovna 44 160 Kč. Po převedení 50 % příjmů a výdajů na manželku bude mít podnikatel základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši 250 000 Kč, což představuje daň ve výši 37 500 Kč. Po odečtení základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) bude výsledná daň rovna 6 660 Kč, což je o 37 500 Kč méně.

vypracoval Ing. Pavel Novák

Zvyšování kvalifikace formou dálkového studia

Zaměstnavatel se dohodne se zaměstnancem, že si zvýší kvalifikaci formou dálkového bakalářského studia na soukromé vysoké škole managementu a zaměstnavatel uhradí poplatky za studium. Zvýšení kvalifikace zaměstnance souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Ve smyslu zákoníku práce je sjednána kvalifikační dohoda včetně vymezení práv a hmotného zabezpečení zaměstnance.

Jak postupovat v předmětné situaci?

·    Varianta A – nepeněžní plnění zaměstnavatele

Zaměstnavatel zaplatí příslušné poplatky za studium přímo pořádající soukromé vysoké škole. Čas věnovaný zvyšování kvalifikace je považován za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku specifikované v § 232 zákoníku práce. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance jsou daňovým výdajem podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. U zaměstnance půjde o nepeněžní příjem, který je podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP osvobozen od daně. Náhrada mzdy však bude podléhat zdanění ze mzdy i odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

·    Varianta B – peněžní plnění zaměstnavatele

Zaměstnanec zaplatí roční školné, které mu proplatí následně zaměstnavatel. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance jsou daňovými výdaji zaměstnavatele podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. U zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který je připočten v příslušném kalendářním měsíci k jeho hrubé mzdě. Tento peněžní příjem se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Kurs managementu pro zaměstnance

Zaměstnavatel uloží pracovníkům ekonomického úseku absolvovat kurs managementu. Náklady na pořádání kursu uhradí zaměstnavatel pořádající agentuře.

Bude se jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti?

Půjde o odborný rozvoj zaměstnance, který souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Jedná se o prohloubení kvalifikace, zaměstnanci je poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy. Na straně zaměstnavatele půjde o daňově uznatelné náklady vynaložené na úhradu tohoto vzdělávání zaměstnance podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Na straně zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnost podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, a částky vynaložené zaměstnavatelem na prohlubování kvalifikace zaměstnance nevstupují do vyměřovacího základu zaměstnance pro stanovení výše odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Prohloubení kvalifikace zaměstnanců

OSVČ provozující pokrývačství, zaměstnává tři zaměstnance včetně svého syna. Všichni zaměstnanci absolvují několikadenní školení u dodavatele, zaměřené na nové druhy materiálů. Kurzovné si hradí zaměstnanci, ale následně je zaměstnancům uhrazeno jako peněžní plnění zaměstnavatele.

Jak je to s pohledu daňových výdajů?

V daném případě jde o prohloubení kvalifikace. U zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který bude vždy připočten v příslušném kalendářním měsíci k jeho hrubé mzdě. Tento peněžní příjem se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na prohloubení kvalifikace zaměstnance jsou daňovými výdaji zaměstnavatele podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelné částky zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.

Doplňkové penzijní spoření

Zaměstnavatel poskytuje na základě kolektivní smlouvy zaměstnanci od května 2024 příspěvek na doplňkové penzijní spoření ve výši 4 000 Kč měsíčně. Počínaje 1. 9. 2025 přechází zaměstnanec k jinému zaměstnavateli a nový zaměstnavatel přispívá zaměstnanci dle uzavřené pracovní smlouvy měsíčně 3 000 Kč na jeho doplňkové penzijní spoření a rovněž měsíčně 1 000 Kč na jeho soukromé životní pojištění. U obou zaměstnavatelů zaměstnanec učinil prohlášení k dani.

Jak postupovat v dané situaci?

U prvního zaměstnavatele získá zaměstnanec v roce 2025 příspěvek na doplňkové penzijní spoření ve výši 8 měsíců × 4 000 Kč = 32 000 Kč, takže tato výše příspěvku je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. U nového zaměstnavatele získá zaměstnanec v roce 2025 příspěvky na obě pojištění v celkové výši (4 měsíce × 3 000 Kč + 4 měsíce × 1 000 Kč) = 16 000 Kč, takže rovněž je tato částka u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.

V roce 2026 bude osvobozena od daně z příjmů u zaměstnance plná výše příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem na doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění, protože souhrnná výše příspěvků zaměstnavatele činí 48 000 Kč a je nižší než limitní výše 50 000 Kč, stanovená zákonem o daních z příjmů pro osvobození.

U obou zaměstnavatelů je splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvku podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP a výdaje na příspěvek na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění jsou daňově uznatelné v plné výši.

Dlouhodobý investiční produkt zaměstnance

Zaměstnanec si založil u Generali Investments CEE v roce 2024 dlouhodobý investiční produkt a s ohledem na své znalosti s investováním do podílových fondů si sám vybral z nabídky GI CEE pravidelné investování do dynamických fondů ve výši měsíční částky 4 000 Kč od května 2024. Zaměstnavatel v souladu s kolektivní smlouvou poskytuje zaměstnanci od října 2024 benefit spočívající v přispívání do jeho DIPu v částce 12 500 Kč za každé čtvrtletí příslušného roku (poukázanou vždy první měsíc příslušného čtvrtletí). Jiné produkty spoření na stáří zaměstnanec neuplatňuje. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

U zaměstnance je v roce 2024 dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvek hrazený zaměstnavatelem na jeho DIP ve výši 12 500 Kč. Dále si může u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 uplatnit v souladu se zněním § 15 odst. 5 ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2024 odpočet od základu daně výši příspěvků zaplacených zaměstnancem na jeho DIP ve výši 4 000 Kč × 8 měsíců = 32 000 Kč. Pokud zaměstnanec i zaměstnavatel pokračuje v roce 2025 v investování do DIPu zaměstnance ve stejné výši jako v roce 2024, bude u zaměstnance v roce 2025 osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvek hrazený zaměstnavatelem na jeho DIP ve výši 12 500 Kč × 4 čtvrtletí = 50 000 Kč. Dále si může zaměstnanec u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2025 uplatnit odpočet od základu daně výši příspěvků zaplacených zaměstnancem na jeho DIP ve výši 4 000 Kč × 12 měsíců = 48 000 Kč. Poplatník tak využije v roce 2025 maximální výši daňové podpory produktu spoření na stáří dle ZDP (50 000 Kč + 48 000 Kč = 98 000 Kč), tedy úspory na dani z příjmů ve výši 14 700 Kč (při uplatnění sazby daně 15 %).

Soukromé životní pojištění

Společnost s r.o. poskytuje od března 2025 v souladu se zněním vnitřního předpisu společníkovi, který má příjmy za práci pro tuto společnost s.r.o. podle § 6 odst. 1 ZDP, příspěvek na jeho nově uzavřené soukromé životní pojištění ve výši 4 000 Kč měsíčně.

Jaký je postup v případě poskytnutí příspěvku na soukromé životní pojištění?

Společník spol. s r.o., který má příjmy za práci pro společnost podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP, je považován ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance. U společníka je v roce 2025 od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP osvobozena plná výše příspěvku 4 000 Kč × 10 měsíců = 40 000 Kč na jeho soukromé životní pojištění. U společnosti s r.o. je splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvku podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Investice do různých podílových fondů

Zaměstnanec dosud své volné peněžní prostředky investoval do různých podílových fondů v rámci ČSOB. V průběhu roku 2025 se rozhodne založit dlouhodobý investiční produkt (produkt spoření na stáří) a zvolil si několik podílových fondů nabízených ČSOB jakožto poskytovatele DIPu. V průběhu kalendářního roku počítá s průběžnou investicí do DIPu v částce 48 000 Kč ročně, aby mohl uplatnit odpočet od základu daně v plné maximální výši. Přitom občan zvažuje možnost převedení části výše majetku na stávajících podílových fondech do nově zřizovaného DIPu.

Jak postupovat v daném případě?

Pokud by občan hodlal v rámci založení DIPu u ČSOB převést stávající část hodnoty podílových fondů do nově zřízeného DIPu, musel by realizovat odkup určitého počtu podílových listů stávajících podílových fondů s daňovými dopady ve smyslu znění § 4 odst. 1 písm. t) a písm. u) ZDP a následné vložení takto získaného peněžního obnosu jako vklad do nově zřizovaného DIPu.

Peněžní příspěvek na nákup vitaminů pro zaměstnance

Podle kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům ve výši 2 500 Kč čtvrtletně na nákup vitaminů a dalších zdravotnických produktů bez lékařského předpisu dle volby a výběru zaměstnanců.

Jak je to v případě poskytnutí peněžního příspěvku na nákup vitaminů?

Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné výši 4 × 2 500 Kč = 10 000 Kč/rok, a to vždy v příslušném měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel není vázán zněním § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům.

Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci do daňově uznatelných nákladů (za podmínky, že poskytnuté plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy). Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.

Celoroční předplatné do místního divadla a poukazy na masáže

Zaměstnavatel zaplatí v září 2025 za zaměstnance (včetně rodinného příslušníka) celoroční předplatné do místního divadla na sezónu 2025-2026 v částce 2 × 8 200 Kč = 16 400 Kč. Dále zaměstnavatel poskytne v průběhu roku 2025 zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde např. o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení nemocnice. Celková výše těchto poukazů za rok 2025 činí 21 000 Kč.

Je poskytnutý benefit u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů v plné výši?

Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb dle § 74 a 75 ZZS. V našem případě jde o pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnického zařízení, a proto bude nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnanci ve formě poskytnutého poukazu na masáž od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP a to do celkové roční výše 46 557 Kč. V našem případě je tato podmínka splněna.

Nepeněžní plnění benefitů zařazených pod § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi je od daně z příjmů osvobozeno v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, což činí 23 278,50 Kč. V našem případě je tato podmínka splněna.

Celková výše nepeněžního plnění zaměstnavatele ve formě benefitu dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP ve výši 21 000 Kč za rok 2025 je rovněž u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově uznatelný náklad a zakoupení předplatného do divadla a zakoupení poukázek

vypracoval Ing. Ivan Macháček

Splatnost mzdy

Mzda je splatná pozadu za měsíční období a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V praxi se toto ustanovení zákoníku práce nedodržuje. Např. mzda se vyplácí za práci, která ještě nebyla vykonána, finanční problémy zaměstnavatelé často řeší pozdější splatností mzdy atd. Proto jsou kratší intervaly splatnosti mzdy na období od vykonání práce po konec následujícího kalendářního měsíce.

Kdy musí zaměstnanec dostat mzdu za práci vykovávanou v červenci?

Za práci vykonanou např. v červenci, musí zaměstnanec dostat mzdu nejdéle do konce srpna. V pracovní nebo kolektivní smlouvě může být termín splatnosti stanoven na dobu kratší.

Výpočet odměny

Zaměstnanec bude pracovat v dohodě o provedení práce tři měsíce a odměnu dostane až po uplynutí této doby. Rozhodné období bude 3 měsíce.

Jak má mzdová účetní vypočítat výdělek zaměstnance?

Při přepočtu průměrného hodinového výdělku na měsíční, je třeba vynásobit průměrný hodinový výdělek tohoto zaměstnance koeficientem 4,348 a podílem počtu hodin vykonaných zaměstnancem v rozhodném období a počtu týdnů v rozhodném období.

Odstupné

Povahou § 67 o poskytování odstupného je, aby byl zaměstnanec „zabezpečen“ po skončení pracovního poměru z důvodů, které jsou objektivní a které nezavinil.

Co může zaměstnavatel zohlednit ve výši odstupného?

Možný je např. postup zaměstnavatele, kdy by ve výši odstupného zohlednil délku zaměstnání nebo věk zaměstnance.

vypracoval JUDr. Ladislav Jouza

Spolupracující manželka

Zaměstnanec vedle svého zaměstnání podniká dle vydaného živnostenského oprávnění a za rok 2025 dosáhne dílčího základu daně dle § 7 ZDP ve výši 220 000 Kč. U svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Po celý kalendářní rok 2025 s ním spolupracuje jeho manželka, která mu vede daňovou evidenci. Manželka je rovněž zaměstnancem. Po skončení roku se poplatník rozhodne, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %.

Pokud manželka nebude mít v roce 2025 žádné jiné svoje zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti, stejně jako manžel, jaký dílčí základ daně podle § 7 ZDP vykážou ve svém přiznání k dani z příjmů? Budou jako OSVČ s výkonem vedlejší samostatné činnosti povinně odvádět z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP pojistné na sociální pojištění?

Spolupracující manželka ve svém přiznání k dani z příjmů uvede (vzhledem k tomu, že neměla žádné jiné zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti) dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 110 000 Kč. Manžel také vykáže ve svém přiznání k dani z příjmů za rok 2025 dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 110 000 Kč. Žádný z nich není jako OSVČ s výkonem vedlejší samostatné činnosti (při souběhu příjmů ze závislé činnosti) povinně účasten důchodového pojištění a nebude odvádět z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP pojistné na sociální pojištění (rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2025 činí 111 736 Kč). Dojde tak k úspoře na odvodech sociálního pojištění (nikoli však na pojistném na zdravotní pojištění).

Spolupracující manželka a pracovní cesty

Podnikatel D dosáhl za uplynulý rok zdanitelných příjmů ve výši 1 000 000 Kč a daňových výdajů ve výši 750 000 Kč. Po celý rok činnost vykonával za spolupráce manželky. V průběhu roku vykonala manželka několik pracovních cest, při kterých jí vznikly prokazatelné výdaje na ubytování ve výši 1 500 Kč, stravné činilo 500 Kč a náhrada za používání vlastního vozidla nezahrnutého v obchodním majetku (tj. základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty) činila 2 000 Kč. Celkový daňový výdaj z pracovních cest ve výši 4 000 Kč lze tedy připočíst k daňovým výdajům podnikatele. Celkové daňové výdaje podnikatele po této úpravě činí 754 000 Kč. Na konci roku se podnikatel rozhodl ve smyslu § 13 ZDP rozdělit na manželku 50 % svých příjmů a výdajů.

Jaké příjmy a výdaje uvede spolupracující manželka jako jeden z druhů příjmů z podnikání ve svém přiznání k dani z příjmů?

Spolupracující manželka ve svém přiznání k dani z příjmů uvede jako jeden z druhů příjmů z podnikání příjmy ve výši 500 000 Kč a výdaje ve výši 377 000 Kč, tedy základ daně ve výši 123 000 Kč.

vypracoval Ing. Pavel Novák

Náhrada za spotřebované PHM

Podnikatel při pracovní cestě havaroval v dubnu 2025 se svým automobilem a autoservis mu poskytl po dobu opravy bezplatně náhradní vozidlo se spotřebou motorové nafty uvedenou v technickém průkazu 4,6/3,6/3,9 litrů na 100 km. Po dobu výpůjčky do ukončení opravy jeho vozidla najel podnikatel s náhradním vozidlem podle vedené evidence jízd celkem 720 km, přičemž naftu 95 nakoupil za cenu 33,20 Kč/l.

Jaké je nejvhodnější řešení podnikatele?

Protože podnikatel nakoupil naftu za cenu nižší, než je průměrná cena uvedená ve vyhlášce MPSV č. 475/2024 Sb., je pro něho výhodnější uplatnit pro výpočet náhrady za spotřebované PHM cenu nafty dle této vyhlášky.

Spotřeba pro kombinovaný provoz činí 3,9 l/100 km.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM:

3,9 : 100 x 720 km x 34,70 Kč/l = 974,40 Kč.

Benefitní karty

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2025 svým zaměstnancům čtvrtletně dobití benefitní karty Multibenefit v částce 4 000 Kč vždy na počátku příslušného čtvrtletí, které zaměstnanci mohou používat k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra, návštěva plaveckého bazénu, návštěva fotbalových či hokejových utkání apod.). Jiné benefity vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zaměstnavatel zaměstnancům neposkytuje.

Jak postupovat v dané situaci z hlediska daně z příjmů?

Jedná se o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které s ohledem na roční výši nepeněžního plnění bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP. Benefitní kartu může využít i rodinný příslušník. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový náklad a dobití karty je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

Poskytování permanentek do plaveckého bazénu a sauny

Společnost s r.o. zakoupila permanentky do plaveckého bazénu a sauny a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby. Celková výše poskytnuté permanentky pro jednoho zaměstnance na kalendářní rok 2025 činí 7 000 Kč a jiné benefity spadající pod § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP zaměstnavatel zaměstnancům neposkytuje.

Jaké je daňové řešení tohoto benefitu?

Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) a písm. c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

vypracoval Ing. Ivan Macháček

§ 13 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy a výdaje spolupracujících osob

(1) Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí

a) spolupracující manžel,

b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,

c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

(2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a

b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1. za zdaňovací období nejvýše 180000 Kč a

2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15000 Kč.

(3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1. za zdaňovací období nejvýše 540000 Kč a

2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45000 Kč.

(4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat

a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,

b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,

c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,

d) na a od poplatníka, který zemřel, a

e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.