Praktická řešení k odměňování

Práce přesčas v rozsahu 16 hodin

Zaměstnanec pracoval v měsíci srpnu, jednalo se o práci přesčas celkem v rozsahu 16 hodin. Ve stejném měsíci si vybral náhradní volno v rozsahu 16 hodin. Jedná se o zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, s měsíční mzdou 47 800 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek, na osmihodinové směny.

Bude mít práce přesčas vliv na výslednou mzdu za měsíc srpen?

Zaměstnanec bude mít za měsíc srpen odpracovaných 22 pracovních dnů, celkem 176 hodin, vliv práce přesčas na výslednou mzdu za měsíc srpen tak po stránce finanční nebude žádný. Výsledná mzda za měsíc srpen bude opět ve výši 47 800 Kč. Pokud by v srpnu nekonal práci přesčas, a nevybíral si z tohoto důvodu náhradní volno, pak by měl v srpnu odpracováno všech 22 pracovních dnů a výsledná měsíční mzda by byla 47 800 Kč.

Náhradní volno místo příplatku

Zaměstnanec odpracoval za měsíc září celkem 8 hodin práce přesčas, s tím, že souhlasil s poskytnutím náhradního volna na místo příplatku. V říjnu mu bylo poskytnuto náhradní volno v rozsahu 8 hodin.

Obdrží zaměstnanec příplatek za práci přesčas?

Zaměstnanci v měsíci září přísluší dosažená mzda (tedy i za hodiny přesčas), příplatek za přesčas však neobdrží. V měsíci říjen poskytnuté náhradní volno již bude neplacené, neboť dosaženou mzdu za práci přesčas zaměstnanec již obdržel za měsíc září.

Příplatek za práci v noci

Zaměstnanec odpracoval v příslušném kalendářním měsíci 165 hodin při stanovené týdenní době 37,5 hodiny (vícesměnný a nepřetržitý pracovní režim dle § 79 zákoníku práce). Z této doby připadalo na práci v noci 30 hodin. Jeho průměrný výdělek byl 148 Kč.

V jaké výši má zaměstnanec nárok na příplatek za práci v noci?

Zaměstnanci tedy vznikl za práci v noci kromě dosažené mzdy nárok na příplatek nejméně ve výši: 30 hodin × 148 Kč × 10 /­ 100 = 444 Kč. Zaměstnavatel však stanovil ve vnitřním předpisu příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnanci tedy vznikl za práci v noci kromě dosažené mzdy nárok na příplatek ve výši 30 hodin × 148 Kč × 25 /­ 100 = 1 110 Kč. Uvedený příklad by bylo možné ještě doplnit takto: Zaměstnanec pracoval v noční směně, která začínala ve 21.45 a končila v 5.45 druhého dne. Přestávka na oddych trvala 30 minut (§ 88). Příplatek 10 % za práci v noci bude činit 7,25 hod. × 148 Kč × 10 % = 107,30 Kč. V uvedeném případě je zohledněno, že zaměstnanci musí být poskytnuta přestávka na oddech nejpozději po 6 hodinách výkonu práce (§ 88). Noční práce trvala 7,75 hod. (počítáno od 22.00 do 5.45). Po odečtení přestávky na oddech vychází výkon práce v noční době v délce 7,25 hod. = 7,75 hod – 0,5 hod. (přestávka na oddech se nezapočítává do pracovní doby, jak vyplývá z ustanovení § 88).

Interní mzdový předpis

Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech pondělí až pátek. Zaměstnanec vykonal v pátek práci přesčas v délce 4 hodiny. Jeho měsíční mzda je 38 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat v daném případě?

Podle interního mzdového předpisu je mu přiznán kromě dosažené mzdy také příplatek za práci přesčas ve výši 50 % průměrného výdělku. Jedná se postup, který je v souladu se zásadou, že příplatek za práci přísluší nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Z daňového hlediska se pak v případě takto navýšeného příplatku za práci přesčas jedná o daňově uznatelný výdaj (náklad) zaměstnavatele, na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP: „výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky vynaložená na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“.

Výpočet mzdy

Zaměstnanec má mzdu ve výši 25 000 Kč, průměrný výdělek je 162 Kč/­hod. Daný měsíc má 21 pracovních dnů, tj. při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin celkem tomu odpovídá 168 hodin (21 × 8 = 168). Odpracoval v tomto měsíci 12 hodin přesčas, za které obdrží příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Celkem tedy odpracoval 180 hodin.

Jak má mzdová účetní vypočítat mzdu?

Výpočet mzdy:

Dosažená mzda = (25 000 Kč /­ 168) × (168 + 12) = 26 786 Kč. Příplatek za práci přesčas = 12 hodin × 162 Kč × 0,25 = 486 Kč. Celkem mzda včetně příplatku za práci přesčas = 27 272 Kč = 26 786 Kč + 486 Kč.

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou ve výši 129 Kč. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, 8 hodin denně. Pracuje v jednosměnném pracovním režimu, rozvrženém na dny středa až neděle. V pondělí a úterý má volno (dny nepřetržitého odpočinku). Průměrný výdělek má 155 Kč. Daný kalendářní měsíc má 22 takovýchto pracovních dnů, z toho na však jeden pracovní den připadá svátek.

Jak má mzdová účetní postupovat v daném případě?

Zaměstnanec tedy v měsíci fakticky odpracuje 21 dnů, to znamená 168 hodin. Vzhledem k tomu, že svátek připadl na den, který je obvykle jeho pracovním dnem (jedná se například o pátek), a v tento den nepracoval, má nárok na náhradu mzdy (§ 115 odst. 3). V měsíci pracoval v sobotu a v neděli celkem 9 krát. Výpočet příjmu za příslušný měsíc: mzda = 168 hodin × 129 Kč = 21 672 Kč. Náhrada mzdy za svátek, kdy zaměstnanec nepracoval (§ 115 odst. 3) ve výši průměrného výdělku: 8 hodin × 155 Kč = 1 240 Kč. Příplatek za práci v sobotu a v neděli: 9 dní × 8 hodin × 155 Kč × 0,1 = 1 116 Kč. Celkem příjem: mzda + náhrada mzdy za svátek + příplatek za sobotu a neděli = 21 672 Kč + 1 240 Kč + 1 116 Kč = 24 028 Kč.

Kratší pracovní doba a naléhavé práce

Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech úterý až sobota. Se zaměstnancem však byla dohodnuta kratší pracovní doba (30 hodin týdně). Z důvodu naléhavých prací, které nebylo možné vykonat během uvedených směn, zaměstnavatel nařídil zaměstnanci práci v pondělí v rozsahu 8 hodin. 

Je uvedený postup v souladu se zákoníkem práce?

V uvedeném případě se jedná postup, který je v rozporu se zákoníkem práce. Práci přesčas v uvedeném případě nařídit zaměstnanci nelze [§ 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce]. Jedná se totiž o zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba. Lze se však se zaměstnancem dohodnout, že vykoná příslušnou práci, a to zde konkrétně v pondělí (tj. mimo rámec rozvrhu pracovních směn). Přesto se však nebude jednat o práci přesčas, protože prací přesčas je až práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu (v daném případě nad 40 hodin).

Výpočet průměrného výdělku

Zaměstnanci byla v rozhodném období zúčtována k výplatě hrubá mzda ve výši 67 600 Kč. V rozhodném období odpracoval 520 hodin.

Jak má mzdová účetní vypočítat průměrný výdělek?

Výpočet průměrného výdělku: 67 600 Kč /­ 520 hod. = 130 Kč/­hod.

Nárok na náhradu mzdy za dobu čerpání dovolené

Zaměstnanec čerpá v červnu dovolenou. Za dobu čerpání dovolené má nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce).

Jaký je správný postup v daném případě?

Pro tyto účely bude použit průměrný výdělek zjištěný k 1. dubnu za rozhodné období od 1. ledna do 31. března.

Dvousměnný pracovní režim

Zaměstnanec pracuje v dvousměnném pracovním režimu, směny má rozvržené na pondělí až pátek. Stanovená týdenní pracovní doba je 38,75 hodin. Jedná se o měsíc červenec. Předpokládejme, že na tento měsíc připadlo 23 pracovních dnů, z toho jeden den byl svátek (5. července). Zaměstnanec v tento svátek rovněž pracoval, vždy 7,75 hodin v rámci stanovené pracovní doby. Zaměstnanec v červenci fakticky odpracoval 17 pracovních dnů, po odečtení svátků, kdy rovněž pracoval, se jedná o 16 pracovních dnů, tj. 16 × 7,75 = 124 hodin. Čerpal dovolenou v rozsahu 6 pracovních dnů. V jeden pracovní den (pátek) pracoval 4 hodiny přesčas. Dále měl 5 hodin pracovní pohotovost. Za práci přesčas ani za práci ve svátek nečerpal náhradní volno. Jeho základní mzda je 20 000 Kč, obdržel výkonnostní odměnu ve výši 2 800 Kč. Průměrný hodinový výdělek pro dané čtvrtletí má 121 Kč.

Jak má mzdová účetní vypočítat mzdu zaměstnance?

Výpočty:

•    Základní mzda = [20 000 Kč /­ (23 × 7,75)] × (16 × 7,75) = 13 913 Kč.

•    Výkonnostní odměna = 2 800 Kč.

•    Náhrada mzdy za dovolenou = 6 × 7,75 × 121 Kč = 5 627 Kč.

•    Za práci přesčas (dosažená mzda + příplatek 25 %) = [20 000 Kč /­ (23 × 7,75)] × 4 + 121 Kč × 4 × 0,25 = 570 Kč.

•    Za práci ve svátek (dosažená mzda + příplatek 100 %) = [20 000 Kč /­ (23 × 7,75)] × (7,75 × 1) + 121 Kč × 7,75 × 1,00 = 1 807 Kč.

•    Odměna za pracovní pohotovost (10 % průměrného výdělku) = 121 Kč × 5 × 0,1 = 61 Kč.

•    Celkem příjem = 13 913 Kč + 2 800 Kč + 5 627 Kč + 570 Kč + 1 807 Kč + 61 Kč = 24 778 Kč.

vypracoval Ing. Luděk Pelcl

Paušální odměna za přesčasy

Zaměstnanec má sjednánu paušální odměnu za přesčasy ve mzdě v částce 1 500 Kč a odpracoval 80 hodin přesčasů.

V jaké výši má zaměstnanec nárok na příplatek za jednu hodinu práce?

Příplatek za jednu hodinu práce přesčas činí 18,75 Kč (1 500 : 80). Pokud by částka 18,75 Kč představovala nejméně 25 % průměrné hodinové mzdy zaměstnance (v tomto případě 75 Kč), byl by příplatek za přesčasy sjednán v souladu se ZP.

Výdělek uchazeče o zaměstnání

V důsledku vyšší minimální mzdy se zvýšil i možný výdělek pro občana, který je zařazen a evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce [§ 25 odst. 3 písm. a) zákona č. 435/­2004 Sb. o zaměstnanosti].

Kolik si může uchazeč o zaměstnání měsíčně vydělat?

V roce 2026 si může měsíčně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tedy 11 200 Kč. Stejnou výši výdělku může mít uchazeč o zaměstnání, pokud jeho měsíční odměna v dohodě o pracovní činnosti připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Úprava mzdových nároků

Velký význam má vnitřní předpis při úpravě mzdových nároků. Je plně v pravomoci zaměstnavatele, aby v tomto předpise stanovil vyšší mzdové nároky než uvedené v zákoníku práce. Zejména se bude jednat o všechny mzdové nároky, které jsou uváděny v zákoníku práce slovy „nejméně“, to znamená v podobě určující minimální rozsah. Vnitřní předpis tyto nároky může zvyšovat.

Jak může vnitřní předpis zvýšit mzdové nároky?

Ve mzdové oblasti se může jednat zejména o „vylepšení“ těchto mzdových příplatků zaměstnanců:

Za práci ve svátek: vyšší, než je 100 % průměrného výdělku.

Za noční práci: vyšší, než je 10 % průměrného výdělku.

Za práci ve ztíženém pracovním prostředí: vyšší částka za jednu hodinu práce nad 112,50 Kč. V tomto případě by zaměstnavatel mohl diferencovat výši příplatku u jednotlivých zaměstnanců, např. i v pracovní smlouvě, v závislosti na stupni ztíženého pracovního prostředí.

Za práci přesčas: vyšší, než je 25 % průměrného výdělku, je možné diferencovat u jednotlivých zaměstnanců. Je však nutné brát ohled na zákaz diskriminace a dodržení rovnosti.

Za práci v sobotu a v neděli: Příplatek vyšší, než je 10 % průměrného výdělku zaměstnance.

Odměna za pracovní pohotovost: Výši odměny lze stanovit nad zákonné minimum 10 % průměrného výdělku.

Pokud by vnitřní předpis byl v rozporu s předpisy, je v dotčené části neplatný.

Pořadí pohledávek

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy.

Čím se pak řídí pořadí pohledávek?

U srážek ze mzdy, které se provádějí na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena. Ale ani v případě této dohody nemůže zaměstnavatel srážet ze mzdy více, než dovolují předpisy, a to i když s tím povinný (zaměstnanec, z jehož mzdy se srážky provádějí), souhlasí. Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí srážek zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy.) Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

vypracoval JUDr. Ladislav Jouza

Sbírka pro pozůstalé

Po delší těžké nemoci zemřel člen pracovního týmu. Jelikož po sobě zanechal dvě malé nezletilé děti, rozhodli se spolupracovníci ze svého (tj. z jejich čisté mzdy) rodině pomoci finančně tak, že uspořádali mezi sebou sbírku. Veřejná sbírka realizována nebyla, trvalo by to velmi dlouho.

Musí rodina bývalého kolegy příjem zdanit?

Sbírka (tím není myšlena jen oficiální veřejná sbírka) pro pozůstalé po kolegovi má charakter humanitárního, resp. charitativního účelu. Tento příjem je podle § 4a písm. k) zákona na straně příjemců od daně z příjmů osvobozen.

Odborné školení

Zaměstnavatel uhradil pro zaměstnance odborné školení z titulu prohlubování kvalifikace související s jeho pracovní náplní ve výši 2 000 Kč, včetně oběda.

Co bude daňovým výdajem zaměstnavatele a jak se bude postupovat na straně zaměstnance?

Na straně zaměstnance budou částky vynaložené zaměstnavatelem na školení, které je prohlubováním kvalifikace zaměstnance, od daňové povinnosti osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Náhrady cestovních výdajů vyplacené zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti se školením, které je z hlediska zákoníku práce výkonem závislé činnosti, nebudou na straně zaměstnance předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona, a to do výše stanovené zákoníkem práce pro zaměstnance odměňovaného platem, tj. do výše zákonných maximálních limitů. Obdobně předmětem daně nebude na straně zaměstnance ani hodnota bezplatného stravování na školení, tj. hodnota oběda.

Částky, které jsou na straně zaměstnance od daně osvobozeny nebo nejsou předmětem daně se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění a tedy pojistné se z těchto příjmů neodvádí.

Na straně zaměstnavatele bude daňovým výdajem zaplacené školení v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů, a to včetně výdajů spojených s obědem zaměstnance. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude i mzda zaměstnance, na kterou má zaměstnanec po dobu prohlubování kvalifikace nárok v souladu se zákoníkem práce.

Dále pak budou daňovým výdajem zaměstnavatele výdaje spojené s pracovní cestou zaměstnance, tj. např. vyplacené stravné (zaměstnavatel je oprávněn stravné krátit, protože zaměstnanci uhradil oběd), výdaje spojené s dopravou zaměstnance na místo školení, případně další doložené výdaje zaměstnance v souladu se zákoníkem práce. Výdaje spojené s pracovní cestou zaměstnance jsou na straně zaměstnavatele výdaji daňovými v souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) zákona.

Srážky ze mzdy

Podnikatel vedoucí účetnictví srazil ze mzdy zaměstnanců v loňském roce pojistné ve výši 25 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do konce ledna letošního roku.

Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů a z hlediska účetních předpisů, když pojistné zaplatil až v květnu letošního roku?

Srazil-li podnikatel vedoucí účetnictví ze mzdy zaměstnanců v minulém roce pojistné ve výši 25 000 Kč a toto pojistné neodvedl příslušné pojišťovně do 31. ledna letošního roku, musel výsledek hospodaření za loňský rok zvýšit o částku 25 000 Kč v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 5 zákona.

Zaplatil-li zaměstnavatel toto pojistné v květnu letošního roku, bude částka 25 000 Kč prakticky daňovým nákladem letošního roku, kdy došlo k jejímu zaplacení a kdy podnikatel základ daně o zaplacenou částku 25 000 Kč sníží podle § 23 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona.

Uvedený postup není účetním případem, jedná se pouze o úpravu základu daně zaměstnavatele na tiskopisu daňového přiznání.

vypracovala Ing. Eva Sedláková