Praktická řešení k odměňování

Zařazování prací do kategorií

Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií podle rizika práce, se za práce první kategorie považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví.

Jaký je správný postup?

Za práce kategorie druhé se považují práce, při nichž lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců. Jde o práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů, které jsou stanoveny zvláštními prvními předpisy, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé třídy podle přílohy k vyhlášce č. 432/2003 Sb. Rizika prací, které jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie, uvádí příloha k této vyhlášce. Jde o rizikové faktory, které mohou soustavněji ovlivnit zdraví zaměstnanců.

Srážky ze mzdy

Ženatý muž, který pobírá mzdu 55 000 Kč a vyživuje dvě děti, má nezabavitelnou částku 13 199 Kč a třikrát částku na vyživované osoby (manželka a dvě děti) po 3 299 Kč, celkem tedy 23 100 Kč.

Jaké je správné řešení?

Odečtením nezabavitelné částky od příjmu zjistíme zbytek čisté mzdy. Pokud čistá mzda není vyšší, rozdělí se na třetiny. Ve prospěch věřitele bude sražena jedna třetina a zaměstnanci zůstane zbytek čisté mzdy. (Na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až konečná nezabavitelná částka po součtu poplatníka a jeho vyživované osoby.). Z tohoto příkladu se může vyjít i při výpočtu srážek ze mzdy při exekuci. Od čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka a zbytek se rozdělí na třetiny:

-   První třetina je určena pro úhradu nepřednostních pohledávek, pokud je jich více, zaplatí se první v pořadí (pořadí u více pohledávek se řídí datem, kdy byla exekuce doručena prvnímu zaměstnavatele).

-   Druhá třetina je určena pro úhradu přednostních pohledávek. Pokud dlužník nemá nepřednostní pohledávky, tak mu částka zůstane.

-   Třetí třetina zůstane dlužníkovi a připočítá se k nezabavitelné částce.

Porušení pracovní kázně

Zaměstnanec porušil pracovní kázeň.

Může zaměstnavatel zaměstnanci snížit mzdu pro porušení pracovní kázně?

Pro porušení pracovní kázně nelze mzdu bez souhlasu zaměstnance snižovat v žádném případě. Tyto otázky byly předmětem řady soudních jednání, z nichž je možno uvést usnesení krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2001, č. j. 16 Co 138/2001. Ustanovení kolektivní (pracovní) smlouvy, které umožňuje snížit základní mzdu zaměstnanci pro porušení pracovní kázně, je neplatné, neboť toto ustanovení je v rozporu s (tehdejším) § 20 odst. 2 ZP.

Krácení mzdy

Pokud zaměstnanec svůj špatný pracovní výsledek zavinil (např. nevyužil pracovní dobu, prodloužil si přestávku apod.), jde o porušení pracovní kázně a měla by následovat sankce podle ZP, a nikoliv podle mzdového předpisu.

Může zaměstnavatel provést krácení mzdy?

Pokud však špatný pracovní výsledek (např. slabší produkci, nižší počet výrobků) nezavinil a příčinou byla jeho pomalost, nešikovnost apod., pak se jedná o neuspokojivé pracovní výsledky. Krácení mzdy je pak možné provést, pokud pravidla pro její snížení byla zaměstnavatelem stanovena (např. ve vnitřním mzdovém předpise nebo v pracovní smlouvě).

Podnikatelský subjekt

Vedoucí zaměstnanec pracuje v příspěvkové organizaci, jejíž náklady na platy jsou z 90 % zabezpečovány z rozpočtu zřizovatele a z 10 % jsou kryty výdělečnou činností.

Jedná se o podnikatelský subjekt?

Vzhledem k tomu, že náklady na platy nejsou plně kryty z tohoto rozpočtu, ale jen částečně, nejedná se o tzv. nepodnikatelskou organizaci, ale o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci musí být odměňováni mzdou (tzv. podnikatelský subjekt). S těmito zaměstnanci může být sjednána paušální odměna za přesčasy ve mzdě. Pokud by se nejednalo o tzv. „podnikatelský subjekt“ možné by to nebylo.

Přísluší jim však příplatek za práci v noci, v den pracovního klidu nebo při nařízení nebo dohodnuté pracovní pohotovosti, pokud by v tyto dny pracovali přesčas.

Výdělek uchazeče o zaměstnání

V důsledku vyšší minimální mzdy se zvyšuje i možný výdělek pro občana, který je zařazen a evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce [§ 25 odst. 3 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.]

Kolik si může občan v roce 2026 vydělat?

Může si v roce 2026 měsíčně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tedy 11 200 Kč. Stejnou výši výdělku může mít uchazeč o zaměstnání, pokud jeho měsíční odměna v dohodě o pracovní činnosti připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Doba praxe

Zaměstnanec nemá potřebnou dobu praxe.

Jak se započítá doba praxe, kterou zaměstnanec nemá?

Doba praxe v oboru požadované práce se započítá v plném rozsahu, doba jiné praxe nejvýše v rozsahu dvou třetin, podle míry její využitelnosti pro výkon požadované práce. Doba praxe v oboru požadované práce se započítá v plném rozsahu všem zaměstnancům, nikoliv pouze zaměstnancům, kteří získali potřebné vzdělání, nebo splňují odbornou způsobilost pro výkon práce, popřípadě dosáhli vzdělání umožňující jejich výjimečné zařazení do příslušné platové třídy.

Paušální odměna za přesčasy

Zaměstnanec má sjednánu paušální odměnu za přesčasy ve mzdě v částce 1 500 Kč a odpracoval 80 hodin přesčasů. Příplatek za jednu hodinu práce přesčas činí 18, 75 Kč (1 500 : 80).

V jaké výši má být příplatek?

Pokud by částka 18,75 Kč představovala nejméně 25 % průměrné hodinové mzdy zaměstnance (v tomto případě 75 Kč), byl by příplatek za přesčasy sjednán v souladu se ZP.

vypracoval JUDr. Ladislav Jouza

Práce přesčas

Zaměstnanec, odměňovaný hodinovou mzdou odpracoval v rozhodném období 60 směn, dále měl 3 dny dovolené, 1 den si vybral pracovní volno za práci přesčas, 1 den nepracoval, protože na tento jeho obvyklý pracovní den připadl svátek, za který obdržel náhradu mzdy. Za odpracovanou dobu se bude považovat 60 směn, které skutečně odpracoval.

Jak má mzdová účetní postupovat v daném případě?

V případě, pokud dojde k zúčtování mzdy za práci přesčas v jiném rozhodném období, než v tom, ve kterém byla tato práce přesčas vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny přesčas, za kterou je mzda poskytnuta (§ 353 odst. 3). Zákoník práce tedy umožňuje, aby bylo poskytnutí dosažené mzdy za práci přesčas v dohodě se zaměstnancem přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Jedná se tak o odchylku od pravidla, uvedeného v § 141 odst. 1 zákoníku práce, který se týká splatnosti mzdy.

Práce nařízená zaměstnavatelem

Zaměstnanec v pracovním poměru má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin rozvrženou do směn ve dnech pondělí až pátek. Z důvodu naléhavých prací, které nebylo možné vykonat během uvedených směn, zaměstnavatel nařídil zaměstnanci práci v sobotu v rozsahu 8 hodin.

Jedná se o práci přesčas?

Ve smyslu zákoníku práce se jedná o práci přesčas, neboť jsou splněny všechny potřebné podmínky.

Jedná se o:

a)  práci nařízenou zaměstnavatelem,

b)  práce je konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu,

c)  práce je konaná mimo rozvrh pracovních směn.

Upozornění: V daném příkladu pro zjednodušení nebyl uvažován také příplatek za práci v sobotu (§ 118 zákoníku práce).

Průměrný výdělek a pololetní odměna

Zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) celkem 472 hodin. Celkový fond pracovní doby je v tomto čtvrtletí 520 hodin. V uvedeném rozhodném období byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda 22 500 Kč, 25 800 Kč a 26 200 Kč. Dále byla zaměstnanci v tomto období zúčtována pololetní odměna ve výši 10 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu průměrného výdělku?

Výpočet průměrného výdělku bude následující: Pololetní odměna se zahrne do rozhodného období jen v poměrné výši, připadající na kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jedná o pololetní odměnu, zahrne se do rozhodného období ve výši 10 000 Kč / 2. Celkem tedy bude použita jako výchozí částka hrubé mzdy ve výši 10 000 Kč / 2 =  5 000 Kč. Pro účely výpočtu průměrného výdělku bude tato výchozí částka zahrnuta do rozhodného období v poměrné výši, odpovídající odpracované době v tomto rozhodném období. To znamená ve výši 5 000 Kč x (472 hod. / 520 hod.) = 4 538,46 Kč. Průměrný výdělek bude tedy v daném kalendářním čtvrtletí ve výši (4 538,46 Kč + 22 500 Kč + 25 800 Kč + 26 200 Kč) / 472 hod. = 167,45 Kč.

Průměrný výdělek a roční odměna

Zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) celkem 440 hodin. Celkový fond pracovní doby je v tomto čtvrtletí 528 hodin. V uvedeném rozhodném období byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda 42 500 Kč, 45 800 Kč a 46 200 Kč. Dále byla zaměstnanci v tomto období zúčtována roční odměna ve výši 100 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu průměrného výdělku?

Výpočet průměrného výdělku bude následující: Roční odměna se zahrne do rozhodného období jen v poměrné výši, připadající na kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jedná o roční odměnu, zahrne se do rozhodného období ve výši 100 000 Kč / 4. Celkem tedy bude použita jako výchozí částka hrubé mzdy ve výši 100 000 Kč / 4 =  25 000 Kč. Pro účely výpočtu průměrného výdělku bude tato výchozí částka zahrnuta do rozhodného období v poměrné výši, odpovídající odpracované době v tomto rozhodném období. To znamená ve výši 25 000 Kč x (440 hod. / 528 hod.) = 20833,34 Kč. Průměrný výdělek bude tedy v daném kalendářním čtvrtletí ve výši (20 833,34 Kč + 42 500 Kč + 45 800 Kč + 46 200 Kč) / 440 hod. = 353,03 Kč.

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl