Praktická řešení k odměňování

Refundace mzdy

Zaměstnanec je uvolněn pro činnost vedoucího v dětském táboře nebo na přednášku pro vzdělávací agenturu. Zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy. Poskytne ji pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura.

Jaký je postup v daném případě?

V případě, že ji poskytne zaměstnavatel, pořadatel dětského tábora nebo vzdělávací agentura ji uhradí (refunduje) zaměstnavateli.

Výše výdělku uchazeče o zaměstnání

V důsledku vyšší minimální mzdy se zvyšuje i možný výdělek pro občana, který je zařazen a evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce [§ 25 odst. 3 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.]

Kolik si může občan v roce 2026 vydělat?

Uchazeč o zaměstnání si může si v roce 2026 měsíčně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tedy 11 200 Kč. Stejnou výši výdělku může mít uchazeč o zaměstnání, pokud jeho měsíční odměna v dohodě o pracovní činnosti připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Špatný pracovní výsledek a krácení mzdy

Pokud zaměstnanec svůj špatný pracovní výsledek zavinil (např. nevyužil pracovní dobu, prodloužil si přestávku apod.), jde o porušení pracovní kázně a měla by následovat sankce podle ZP, a nikoliv podle mzdového předpisu.

Může zaměstnavatel provést krácení mzdy?

Pokud však špatný pracovní výsledek (např. slabší produkci, nižší počet výrobků) nezavinil a příčinou byla jeho pomalost, nešikovnost apod., pak se jedná o neuspokojivé pracovní výsledky. Krácení mzdy je pak možné provést, pokud pravidla pro její snížení byla zaměstnavatelem stanovena (např. ve vnitřním mzdovém předpise nebo v pracovní smlouvě).

Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance

Firma přijala nového zaměstnance.

Podle čeho se posuzují pracovní schopnosti a výkonnost zaměstnance?

Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci. Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

Výdělková diskriminace

Žena má nižší výdělek než muž.

Může žena uplatňovat svůj mzdový nárok v případě diskriminace u soudu?

Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by pak prokázat, že použil hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.

Náhrada za ztrátu na výdělku

Zaměstnanec měl pracovní úraz v roce 2019 a o výši škody představující náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu se dozvěděl v roce 2026, samotný institut náhrady se nepromlčuje (námitka promlčení se nepřipouští), ale promlčují se jednotlivé náhrady (částky), pro jejichž uplatnění platí tříletá doba.

Jaký je správný postup v daném případě?

Náhradu může v současnosti uplatňovat, ale jen za období tří let před uplatněním nároku, tedy od roku 2023 do roku 2026. Náhradu za období od roku 2019 do roku 2022, kdy mu rovněž vznikla ztráta na výdělku, uplatňovat nemůže. Přesněji řečeno, možnost k uplatnění nároku existuje, ovšem zaměstnavatel by mohl uplatnit námitku promlčení, ke které by soud přihlédl a návrh by z tohoto důvodu zamítl.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Stipendium ze zahraniční vysoké školy

Podle zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy.

Je osvobozeno i obdobné stipendium ze zahraniční vysoké školy?

Zákon o daních z příjmů se v § 4 odst. 1 písm. j) neomezuje na stipendia poskytovaná českými vysokými školami podle českých právních předpisů, podle tohoto ustanovení tedy lze postupovat i u stipendií, která poskytují zahraniční vysoké školy. Přitom stipendiem je třeba rozumět jednorázový nebo pravidelný (zpravidla měsíční) příjem poskytovaný studentovi vysokou školou podle stipendijního řádu či jiných podmínek pro poskytování stipendií tak, aby pokrýval zcela nebo částečně studijní náklady, tj. stipendium může být poskytnuto jak na přímé studijní náklady (zejména školné, školní pomůcky), tak i na životní náklady během studia (zejména ubytování, stravování).

Úplatné postoupení domény

Poplatník prodal, resp. úplatně postoupil domény (právo k použití doménového jména).

Je příjem z prodeje domény osvobozený od daně?

Doménu lze v právním smyslu považovat za nehmotnou movitou věc (viz § § 496 a 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Příjem z prodeje domény není osvobozen o daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Osvobození se vztahuje na příjem z prodeje hmotné movité věci nikoliv věci nehmotné. Příjem z prodeje domény osobou nepodnikající podléhá zdanění podle § 10 zákona jako ostatní příjem. Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jde-li o věc nabytou úplatně, je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, tj. výdaj za pořízení domény.

Ochranné nápoje z hlediska daně z příjmů

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracujícím v lese ochranné nápoje, tj. vodu a v zimě čaj. Vzhledem ke skutečnosti, že pracoviště je velmi rozsáhlé nemůže jim nápoje dopravovat přímo na pracoviště, a proto se se zaměstnanci dohodl a na základě podrobně vypracované vnitřní směrnice poskytuje zaměstnancům v zimních měsících měsíčně vypočítanou finanční částku na nákup těchto nápojů.

Jak správně postupovat z hlediska daně z příjmů?

Na straně zaměstnanců není hodnota ochranných nápojů předmětem daně v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) zákona. Na straně zaměstnavatele jsou výdaje na pořízení ochranných nápojů daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona. Dále pak § 24 odst. 2 písm. x) stanoví, že daňovým výdajem jsou paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8.

Sbírka pro pozůstalé člena pracovního týmu

Po delší těžké nemoci zemřel člen pracovního týmu. Jelikož po sobě zanechal dvě malé nezletilé děti, rozhodli se spolupracovníci ze svého (tj. z jejich čisté mzdy) rodině pomoci finančně tak, že uspořádali mezi sebou sbírku. Veřejná sbírka realizována nebyla, trvalo by to velmi dlouho.

Musí rodina bývalého kolegy příjem zdanit?

Sbírka (tím není myšlena jen oficiální veřejná sbírka) pro pozůstalé po kolegovi má charakter humanitárního, resp. charitativního účelu. Tento příjem je podle § 4a písm. k) zákona na straně příjemců od daně z příjmů osvobozen.

Příjem poplatníka plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí

Poplatník nepodnikatel uzavřel v době kratší než 5 let od nabytí podílu ve společnosti s ručením omezeným smlouvu o smlouvě budoucí na prodej podílu na společnosti s ručením omezeným, na základě které bude uzavřena smlouva o prodeji podílu až po 5 letech od nabytí.

Je příjem plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí od daně osvobozen?

Příjem plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na prodej podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží do pěti let od nabytí obchodního podílu, bude příjmem zdanitelným, osvobození od daně se na něj nevztahuje.

Příjem plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na prodej účasti ve společnosti s ručením omezeným, který poplatník obdrží po pěti letech od nabytí obchodního podílu, bude příjmem od daně osvobozeným.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková

Zaměstnávání mladistvého zaměstnance

Tuzemský zaměstnavatel zaměstnal mladistvého zaměstnance, který nedosáhl zletilosti (§ 350 zákoníku práce). Například se jedná o středoškolského studenta, kterému ještě není 18 let.

Jaký je správný postup?

Z pohledu daňových zákonů je zaměstnanec poplatníkem daně z příjmů fyzických osob (daně ze závislé činnosti). Zaměstnavatel je plátcem daně z příjmů fyzických osob (daně ze závislé činnosti) a současně je též poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Zaměstnanec je současně i daňovým subjektem. Zaměstnavatel je rovněž daňovým subjektem.

Prodej bytů zaměstnancům

Akciová společnost prodává svým zaměstnancům byty. Jedná se o zaměstnance, kteří v těchto bytech bydlí a měli zde trvalé bydliště již více než před 2 lety. Obvyklá prodejní cena za byt je ve výši 6 950 000 Kč. Zaměstnanec koupil tento byt za cenu ve výši 480 000 Kč.

Jak má akciová společnost postupovat v daném případě z hlediska daně z příjmů?

Pokud by tento prodej nastal v roce 2023, pak by vzniklý rozdíl nebyl příjmem zdaňovaným podle § 6, protože se jednalo o výjimku uvedenou v § 6 odst. 3 ZDP: „Příjmem se rozumí … kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí“. Tato výjimka ale by s účinnosti od 1. 1. 2024 zrušena zákonem č. 349/2023 Sb. a jedná se tak od roku 2024 o zdaňovaný příjem ze závislé činnosti.

Cenově zvýhodněné služby pro zaměstnance

Společnost s.r.o. pronajímá byty, a to jak zaměstnancům, tak osobám, které nejsou zaměstnanci firmy. Zaměstnancům poskytuje slevu na nájemném ve výši 50 %.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě z hlediska daně z příjmů?

Je nutné pamatovat na skutečnost, že rozdíl mezi cenou účtovanou jiným osobám a úhradou zaměstnance je i v případě služeb považována za příjem podle § 6 odst. 3 ZDP, a je nutné tento příjem zdanit jako příjem ze závislé činnosti.

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl