Praktická řešení k odvodům

Náhrada mzdy a nemocenské

Zaměstnanec je z důvodu nemoci práce neschopný od 10. 1. 2022 do 15. 2. 2022. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 320,50 Kč (4. čtvrtletí 2021), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 798,90 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod. v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.

Jak má mzdová účetní vypočítat náhradu mzdy a nemocenské?

Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 10 pracovních dnů, tj. za 80 hodin (10 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 23 dnů (37 dnů – 14 dnů).

1. Náhrada mzdy

–   vyplácí zaměstnavatel

Redukovaný PHV = 90 % z 227,15 + 60 % z (320,50 – 227,15) = 204,44 + 56,01 = 260,45 Kč

V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde zaokrouhluji (na dvě desetinná místa nahoru) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Celkovou náhradu mzdy zaokrouhluji na celé koruny nahoru.

2. Nemocenské

–   vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ)

Redukovaný DVZ = 90 % z 1 298 + 60 % z (1 798,90 – 1 298) = 1 168,20 + 300,54 = 1 468,74 Kč = 1 469 Kč (zaokrouhleno nahoru)

Zaměstnanec tedy obdrží od zaměstnavatele při zúčtování mzdy za leden 2022 náhradu mzdy 12 502 Kč a od příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ) v průběhu února a března nemocenské v celkové výši 20 902 Kč.

vypracoval
Ing. Miroslav Bulla

Pobírání nemocenských dávek při souběhu zaměstnání s výdělečnou činností

Zaměstnanec současně podnikal jako OSVČ. Zaměstnání bylo dohodou ukončeno k datu 31. 12. 2020, v době skončení zaměstnání však již zaměstnanec pobíral nemocenské dávky. K datu 31. 12. 2020 i přerušil samostatnou výdělečnou činnost. V dubnu 2021 podal jako OSVČ Přehled za rok 2020 s minimálními příjmy. Pobírání nemocenských dávek skončilo 20. 4. 2021 a od 1. 7. 2021 pojištěnec znovu začal podnikat.

Jaký je postup po datu 31. 12. 2020?

Při řešení tohoto případu se postupuje následovně:

-    pobírání nemocenských dávek, ve zdravotním pojištění jako kategorie osob, za které platí pojistné stát, měl pojištěnec s účinností od 1. 1. 2021 oznámit a dokladovat zdravotní pojišťovně,

-    je žádoucí, aby pojištěnec oznámil zdravotní pojišťovně přerušení podnikání, jinak bude po skončení zaměstnání figurovat na zdravotní pojišťovně u něj samostatná výdělečná činnost jako jediný zdroj příjmů, ovšem v situaci, kdy je příjemcem dávek nemocenského pojištění z titulu zaměstnání, což není v souladu s podmínkami § 7 odst. 1 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb. ve spojitosti s § 5 písm. c) téhož zákona,

-    v období měsíců leden – duben 2021 má pojištěnec řešeno zdravotní pojištění „státní kategorií“ příjemce dávek nemocenského pojištění,

-    pojištěnec oznámí ukončení pobírání těchto dávek k datu 20. 4. 2021,

-    na měsíce květen a červen se pojištěnec přihlásí u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a za každý měsíc si zaplatí pojistné 2 052 Kč.

Znovuzahájení podnikání k 1. 7. 2021 oznámí pojištěnec zdravotní pojišťovně a od července platí zálohy na pojistné 2 393 Kč.

Neplacené volno zaměstnankyně

Zaměstnankyni skončila rodičovská dovolená, ale požádala zaměstnavatele o neplacené volno do 4 let věku dítěte. Z hlediska zdravotního pojištění ji zaměstnavatel nahlásil na pojišťovnu kódem „L“ jako osobu, která řádně celodenně pečuje o jedno dítě do 7 let věku, tedy bez platby pojistného. Následně zaměstnavatel obdržel ze zdravotní pojišťovny sdělení, že zadal špatný kód, a bylo mu oznámeno, že dotyčná paní je také OSVČ a řádně nepečuje o dítě. Zaměstnankyně toto zaměstnavateli nenahlásila.

Vznikla zaměstnavateli povinnost odvádět i v době neplaceného volna pojistné z minimálního vyměřovacího základu?

Pokud je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a nejsou splněny podmínky celodenní osobní a řádné péče, musí být v zaměstnání dodržen (i v případě neplaceného volna) minimální vyměřovací základ, pokud by zaměstnankyně nesplňovala některou z výjimek dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. V měsíci, ve kterém končila rodičovská dovolená (a tudíž začalo neplacené volno), musí být dodržena poměrná část minima s ohledem na počet kalendářních dnů trvání rodičovské dovolené – státní kategorie. V dalších měsících již musí být dodrženo plné minimum. Příslušné pojistné uhradí zaměstnankyně zaměstnavateli, který jej následně odvede v rámci hromadné platby za všechny zaměstnance.

Zaměstnavatel použil po skončení rodičovské dovolené kód „L“, jenže – s ohledem na okolnosti – neměl být tento kód použit vůbec, takže musí být zrušen. Řešením může být použití kódu „T“ ke stejnému datu, ke kterému byl nesprávně použit kód „L“, anebo prostě oznámit zdravotní pojišťovně, že zaměstnankyně sdělila nové okolnosti, a tudíž nejsou splněny podmínky pro použití kódu „L“, takže toto podané oznámení zaměstnavatel ruší. Jinak se zdravotní pojišťovně nic dalšího neoznamuje.

Exekuční řízení

Když není zdravotní pojišťovna s vymáháním svých pohledávek úspěšná, obrací se zpravidla na Exekutorský úřad.

Které zásady a postupy je zapotřebí vzít v úvahu, když se dlužník ocitne v exekučním řízení?

Spíše výjimečně může dojít například k tomu, že úhrada dlužné částky byla plátcem provedena na špatný účet nebo pod špatným variabilním symbolem anebo omylem třeba i jiné instituci. Pak je ze strany dlužníka zapotřebí sjednat ve spolupráci se zdravotní pojišťovnou nápravu. Nelze ani vyloučit pochybení na straně zdravotní pojišťovny, v takovém případě se na základě předložených dokladů předmětný dluh/nedoplatek z evidence odstraní.

Pokud však plátce nezačne svůj dluh aktivně řešit, pak si může být jistý, že zdravotní pojišťovna nezůstane nečinná a bude konat. V první fázi může být dlužníkovi zasláno vyúčtování, ze kterého výše pohledávek zdravotní pojišťovny vyplyne. Bude-li dlužník ignorovat následně vystavené platební výměry nebo výkazy nedoplatků, tzv. exekuční tituly, pak tyto zcela důvodně budou po nabytí vykonatelnosti předány k exekučnímu vymáhání.

Exekuční řízení dlužník snadno odvrátí úhradou dluhu v plné výši na účet určený zdravotní pojišťovnou. Kdyby však měl domněnku nebo dokonce jistotu, že dluh uvedený v exekučním titulu nesouhlasí s jeho evidencí, přičemž své tvrzení může doložit, pak může využít opravné prostředky v podobě odvolání nebo námitek, a to ve lhůtách daných právní úpravou. A pokud by byl ve své argumentaci úspěšný, pak zdravotní pojišťovna vydaný exekuční titul zruší nebo změní. Nebude-li však úspěšný a dluh neuhradí, bude pokračovat proces jeho vymáhání.

V rámci daňové exekuce provádějí zdravotní pojišťovny lustraci majetku dlužníka (mzda, plat, účty) a poté zahajují exekuci vydáním exekučního příkazu. Pokud nejsou provedenou lustrací pohledávky zdravotní pojišťovny uspokojeny, postupuje se případ k dalšímu vymáhání spolupracujícím soudním exekutorům. Tito na základě pověření exekučním soudem zahájí vůči dlužníkovi exekuční řízení podle exekučního řádu.

Práva a povinnosti v průběhu exekuce určují příslušná ustanovení daňového, popřípadě exekučního řádu. Záleží na dlužníkovi, zda svých práv využije. Dlužník by si měl být vědom skutečnosti, že průběh exekuce dle exekučního řádu je ve výlučné působnosti pověřeného soudního exekutora. Případné návrhy na zastavení či odklad exekuce tak musejí být směrovány přímo Exekutorskému úřadu, který vede exekuční řízení, nikoli zdravotní pojišťovně, u které dluhy vznikly a která na ně touto cestou uplatňuje své oprávněné nároky.

Exekuce končí zaplacením nejen vymáhané pohledávky zdravotní pojišťovny, ale až poté, co dlužník uhradí i exekuční náklady soudnímu exekutorovi, což pro dlužníka představuje další, ne zrovna malé finanční výdaje.

Kdy nelze rozhodnout o odstranění tvrdosti?

Právní úprava zdravotního pojištění upravuje situace, ve kterých nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout.

Kdy nemůže zdravotní pojišťovna vyhovět žadateli v případě jeho žádosti o prominutí penále?

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout v těchto případech:

-     nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále nebo přirážky k pojistnému,

-     na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,

-     plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. nejen vymáhané pohledávky zdravotní pojišťovny, ale až poté.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk