Praktická řešení
k odvodům

Nadbytečný zaměstnanec

Zaměstnanec se stal nadbytečným, proto s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zúčtoval mu v souladu s kolektivní smlouvou odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.

Zahrnuje se celková zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu zaměstnance?

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů (tzv. organizační důvody), přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku podle délky trvání pracovního poměru. Protože se připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se celková zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu zaměstnance.

Platby pojistného zaměstnavatelem za sebe a za své zaměstnance

Placení pojistného zaměstnavatelem za sebe a za své zaměstnance je velmi důležitou povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění.

Které podmínky musí zaměstnavatel splnit, aby neměl u zdravotní pojišťovny problém?

Zaměstnavatelé platí pojistné:

-    včas (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny). Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den,

-    ve správné výši (buď alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části), nebo relevantně ze skutečné výše příjmu, tedy z příjmu nižšího, než je stanovené minimum,

-    na správný účet (určený zdravotní pojišťovnou pro platby pojistného zaměstnavateli jako hromadnými plátci),

-    pod správným variabilním symbolem, což je u zaměstnavatele jeho identifikační číslo nebo číslo přidělené zdravotní pojišťovnou.

Pokud jsou současně splněny všechny čtyři uvedené podmínky, pak zaměstnavatel postupuje v souladu se zákonem.

Upozornění zaměstnavatele ze zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovny upozorňují plátce pojistného, tedy i zaměstnavatele, že u něj evidují pohledávku na pojistném, případně na penále.

Jak má zaměstnavatel postupovat, když takovou výzvu obdrží?

Prvním upozorněním zaměstnavatele na problém s placením pojistného může být zaslané vyúčtování nebo také i telefonické upozornění, zpráva formou sms, do datové schránky nebo na e-mailovou adresu apod., což můžeme současně chápat i jako cílené upozornění na existenci nežádoucího stavu. Tímto zdravotní pojišťovna vyzývá dlužníka k dobrovolné úhradě jeho dluhu.

Jakmile se zaměstnavatel dostane do situace, kdy dluží, pak rozhodně doporučuji nečekat na příslušné kroky zdravotní pojišťovny (které ostatně na sebe určitě nedají dlouho čekat), ale v rámci svých možností přijmout odpovídající opatření. Tento „konstruktivní“ přístup je pro zdravotní pojišťovnu signálem, že zaměstnavatel hodlá svoji problémovou situaci řešit. V této souvislosti bych však chtěl upozornit, že na rozdíl od možnosti podání žádosti o prominutí penále v rámci institutu odstranění tvrdosti není zdravotní pojišťovna oprávněna odpustit zaměstnavateli (ani jinému plátci) jakoukoli platbu pojistného. Doposud jedinou výjimkou bylo v tomto směru odpuštění záloh OSVČ až do výše minimální zálohy za měsíce březen až srpen 2020.

Pokud zaměstnavatel uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři (viz dále). Je pravdou, že každá úhrada pojistného snižuje zatížení z titulu nepřetržitě běžícího penále.

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Zaplacení dlužné částky pojistného v plné výši má totiž dvě výhody – dnem úhrady dluhu přestává běžet penále a zároveň je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti (prominutí dlužného penále), pokud si zaměstnavatel tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti do uhrazení dlužného pojistného.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk