Praktická řešení
k odvodům

Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnanec má uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dva pracovněprávní vztahy. V měsíci březnu došlo u zaměstnance k situaci, že příjem u dohody o pracovní činnosti poklesl na částku 3 900 Kč, u pracovní smlouvy činil i v tomto měsíci příjem 15 200 Kč.

Jakým způsobem musí zaměstnavatel na vzniklou situaci reagovat?

Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesne od 1. 1. 2023 pod 4 000 Kč, pak se pro zaměstnavatele vždy zcela zásadním způsobem mění situace, neboť částka nižší než 4 000 Kč nezakládá povinnost placení pojistného. Jelikož tak jediným příjmem podléhajícím povinnosti placení pojistného zůstává částka 15 200 Kč, musí zaměstnavatel provést za měsíc březen dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, platného od 1. 1. 2023, následovně:

Ve vazbě na hodnotu minimální mzdy 17 300 Kč odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 100 Kč:

(17 300 – 15 200) × 0,135 = 284 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 17 300 = 2 336 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(15 200 × 0,135) : 3 = 684 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 684 + 284 = 968 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 968 = 1 368 Kč

I když se při tomto souběhu příjmů neodvádí pojistné z dohody o pracovní činnosti, neprovádí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně žádné oznámení (neodhlašuje zaměstnance), protože zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Kdyby se však jednalo o dohodu o pracovní činnosti jako jediný pracovněprávní vztah, byl by zaměstnanec na měsíc březen odhlášen, bez ohledu na to, jestli pro něj platí minimální vyměřovací základ či nikoli.

Překážka v práci na straně zaměstnance a stanovení vyměřovacího základu

U zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy trvá po celý kalendářní měsíc překážka v práci na jeho straně dle ustanovení § 191 zákoníku práce.

Jaký má tato okolnost vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance?

Jedná se o situace, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo  jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění apod. Pokud by však tato překážka v práci netrvala po celý kalendářní měsíc, musela by být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých tato překážka nebyla.

Nemoc zaměstnance kratší než celý kalendářní měsíc

Zaměstnanec nemá žádný příjem, přičemž není nemocný po celý kalendářní měsíc.

Jak postupuje zaměstnavatel při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance?

Hned na začátku roku 2023 mohlo dojít k tomu, že zaměstnanec onemocněl například v pondělí dne 2. 1. 2023 a byl nemocný minimálně do konce ledna, neboli dne 1. 1. ještě nemocen nebyl, přičemž v zaměstnání neměl vykázaný žádný příjem. V tomto případě je zaměstnanec povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za kalendářní den 1. 1., kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.

To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit:

(1 : 31) × 17 300 × 0,135 = 76 Kč

(po zaokrouhlení)

Tímto způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Zaměstnanec  pracující na základě pracovní smlouvy

Zaměstnanec je nemocen po celý kalendářní měsíc.

Jak se v takovém případě snižuje minimální vyměřovací základ?

Pokud je zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele následující:

-    z titulu nemoci nevzniká v tomto případě povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci, minimální vyměřovací základ se tak snižuje na 0 Kč (výjimkou je situace, když je do takového měsíce zúčtována odměna – pojistné se odvádí ze skutečné výše odměny),

-    nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje,

-    jelikož trvá u zaměstnance pracovněprávní vztah, započítává jej zaměstnavatel do celkového počtu zaměstnanců na předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – s nulovým vyměřovacím základem,

-    i v případě nemoci má zaměstnanec svůj pojistný vztah v příslušném kalendářní měsíci vyřešen.

Kdyby byla do takového měsíce zúčtována odměna například 2 000 Kč, činil by vyměřovací základ 2 000 Kč, žádný dopočet by se neprováděl.

V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí a zároveň ukončí, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) tato povinnost vztahuje.

Poznámka:

Při sjednání některé z dohod musí být osoba jako zaměstnanec odhlášena na kalendářní měsíc v situaci, kdy příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč.

Zaměstnankyně na rodičovské dovolené pracující na dohodu o pracovní činnosti

Se zaměstnankyní na rodičovské dovolené byla navíc sjednána dohoda o pracovní činnosti.

Na zdravotní pojišťovně se nechá označení „M“ až do skončení rodičovské, evidované na hlavním pracovním poměru?

Zaměstnankyně byla přihlášena kódem „M“ ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Kód „M“ se znovu nepoužívá, pokud bez přerušení navazuje na mateřskou dovolenou rodičovská dovolená nebo pobírání rodičovského příspěvku. Pokud by ale došlo k přerušení „státních kategorii“, například tím, že po skončení mateřské dovolené je čerpána řádná dovolená a po vyčerpání řádné dovolené nastupuje žena na rodičovskou dovolenou (v této době rodičovský příspěvek již pobírán není), pak použije zaměstnavatel kód „U“ k ukončení mateřské dovolené a návazně pak kód „M“ ke dni nástupu na rodičovskou dovolenou. Kód „U“ se použije ke dni skončení rodičovské dovolené, pokud dál nepokračuje pobírání rodičovského příspěvku. Běží-li tyto dvě „státní kategorie“ (tj. rodičovská dovolená a pobírání rodičovského příspěvku) současně, použije se kód „U“ podle toho, která z těchto kategorií skončí později.

Odměna ze smlouvy o výkonu funkce

Členka kontrolní komise zemědělského družstva dostává měsíční odměnu ze smlouvy o výkonu funkce 400 Kč. Pracovní smlouvu s družstvem uzavřenu nemá.

Vzniká z této odměny povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění? Bylo by to stejné, pokud by vedle smlouvy o výkonu funkce měla uzavřenu i pracovní smlouvu a příjmem 20 000 Kč?

Pokud člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhne v příslušném kalendářním měsíci příjmu 4 000 Kč, neodvádí se pojistné na zdravotní pojištění. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici, což je v roce 2023 zmíněných 4 000 Kč. Pokud tedy člen družstva pouze vykonává funkci s odměnou 400 Kč měsíčně, pojistné na zdravotní pojištění se odvádět nebude.

Kdyby však měl současně příjem na základě pracovní smlouvy, pak se situace zcela zásadním způsobem mění. Pokud je sjednána pracovní smlouva a současně je vykonávána funkce v orgánu družstva, pak je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., v tomto případě částka 20 400 Kč. Výjimka, kdy se pojistné neplatí, se týká speciálně situace definované v § 5 písm. a) v bodě 4 zákona č. 48/1997 Sb.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk

Příjem zaměstnance od dvou zaměstnavatelů

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele A, u kterého činil úhrn vyměřovacích základů za rok 2023 částku 1 050 000 Kč. Dále byl zaměstnanec zaměstnán u zaměstnavatele, kde úhrn vyměřovacích základů činil částku 900 000 Kč. Zaměstnanci bylo sraženo pojistné celkem z částky 1 950 000 Kč (ani u jednoho zaměstnavatele nebyl překročen maximální vyměřovací základ).

V jaké výši je přeplatek na pojistném?

V roce 2023 činí maximální vyměřovací základ částku 1 935 552 Kč. Zaměstnanec může požádat okresní správu sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku na pojistném ve výši 6,5 % z částky 14 448 Kč = 1 950 000 Kč – 1 935 552 Kč. Přeplatek na pojistném je tedy ve výši 939 Kč.

Příjem zaměstnance od jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec pobírá v roce 2023 příjem ze závislé činnosti ve výši 185 000 Kč měsíčně od jednoho zaměstnavatele. Za měsíce leden až říjen činí úhrn vyměřovacích základů částku 1 850 000 Kč = 10 × 185 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat v daném případě?

V měsíci listopad je překročen maximální vyměřovací základ. Pojistné nebude odvedeno za měsíc srpen z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ, tj. z částky 11 × 185 000 Kč – 1 935 552 Kč = 99 448 Kč. Pojistné za měsíc listopad bude odvedeno z částky 85 552 Kč = 185 000 Kč – 99 448 Kč.

Kontrolní výpočet: 10 × 185 000 Kč + 85 552 Kč = 1 935 552 Kč. Za měsíc prosinec již nebude odváděno pojistné na sociální zabezpečení, neboť z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ, se pojistné neplatí (neplatí ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel). Za měsíce leden až listopad bude zaměstnanci strženo pojistné na sociální zabezpečení ve výši 125 511 Kč = 6,5 % × 1 935 552 Kč. Dalších 480 017 Kč na tomto pojistném odvede zaměstnavatel (24,8 % × 1 935 552 Kč).

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl