Praktická řešení
k odvodům

Změna zdravotní pojišťovny k 1. 7.

K datu 30. 6. 2023 končí u zaměstnavatele několik zaměstnanců, přičemž může nastat situace, že jim bude do července resp. do srpna 2023 dodatečně zúčtována odměna. Mimoto jednomu zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel od března 2023 po dobu jednoho roku plnění z titulu konkurenční doložky.

Jak postupuje zaměstnavatel při odvodu pojistného v situaci, kdy osoba již není jeho zaměstnancem?

Zdravotní pojišťovnu lze standardně změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí, tedy k 1. 1. nbeo k 1. 7. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.

Pokud pojištěnec podal přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny v období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023, stane se pojištěncem nově zvolené zdravotní pojišťovny od 1. 7. 2023. Pokud však bude tato přihláška podána v období od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023, dojde ke změně zdravotní pojišťovny až k 1. 1. 2024.

Platí zásada, pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v kalendářním měsíci, do kterého je příjem zúčtován. To znamená, že v případě změny zdravotní pojišťovny musí zaměstnavatel odvést platbu pojistného na zaměstnancovu novou zdravotní pojišťovnu. To samozřejmě platí i při plnění dodatečně zúčtovaném po skončení pracovního poměru anebo i u plnění z titulu konkurenční doložky. V takových případech musí být zaměstnavatel obzvláště obezřetný a měl by si každopádně ověřit, jestli v mezidobí zaměstnanec nezměnil zdravotní pojišťovnu.

Student VŠ zaměstnáný na základě pracovní smlouvy

Student vysoké školy je při studiu zaměstnán na základě pracovní smlouvy a jeho hrubý měsíční příjem činí 12 000 Kč.

Jak postupuje zaměstnavatel z hlediska plnění oznamovací povinnosti a při placení pojistného?

Student – nezaopatřené dítě patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát, proto se pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Je-li studentovi zúčtován příjem nižší než minimální mzda, doplatek do minima se neprovádí. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení do „státní kategorie“ trvá u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc (zaměstnavatel má k dispozici potvrzení o studiu, u déletrvajícího pracovněprávního vztahu je zapotřebí toto potvrzení průběžně obnovovat). Kdyby student ukončil zaměstnání, použil by zaměstnavatel k odhlášení pouze kód „O“, v těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“ (ukončení nezaopatřenosti), neboť studium nadále trvá.

Potvrzení zaměstnance od jiného zaměstnavatele

Příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Aby zaměstnavatel mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minima.

Může mít toto potvrzení dlouhodobou platnost?

Toto potvrzení není zapotřebí průběžně obnovovat. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavil, garantuje, že je pojistné za zaměstnance odváděno v roce 2023 z vyměřovacího základu alespoň 17 300 Kč. Pokud u zaměstnavatele, který potvrzení vystavil, poklesne příjem zaměstnance podčástku minimální mzdy, musí tento zaměstnavatel situaci řešit. To znamená, že informuje dalšího zaměstnavatele a v úhrnu příjmů za daný kalendářní měsíc musí být minimální vyměřovací základ dodržen.

V tomto případě by však měl být zaměstnavatel s příjmem zaměstnance nižším než minimum obezřetný. Vezměme si situaci z praxe. Zaměstnanec má dva zaměstnavatele. V jednom zaměstnání nedosahuje jeho příjem minimálního vyměřovacího základu, avšak tento zaměstnavatel současně disponuje potvrzením jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel s příjmem nižším než minimum správně odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Došlo však k situaci, kdy zaměstnání u zaměstnavatele s příjmem vyšším než minimální mzda skončilo, avšak tato informace se ke druhému zaměstnavateli nedostala. Tento zaměstnavatel „v dobré víře“ nadále odváděl pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, žádný dopočet do minima neprováděl, jelikož o nové situaci nebyl informován.

Povinnost zaměstnance sdělit zaměstnavateli skutečnost, že jiný zaměstnavatel již za něj neodvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, není v zákonech zdravotního pojištění stanovena. Pro takový případ bych doporučil, aby si zaměstnavatel nechal od zaměstnance vystavit čestné prohlášení například tohoto znění: „Čestně prohlašuji, že pokud za mě nebude jiný zaměstnavatel odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, oznámím tuto skutečnost svému zaměstnavateli do osmi dnů od data skončení tohoto zaměstnání.“

Podmínky celodenní osobní a řádné péče

Dokladem zaměstnavatele pro odvod pojistného ze skutečné výše příjmu (tedy bez dopočtu a doplatku do minima) je i čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku podle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.

Kdo může být touto pečující osobou?

Podmínky celodenní osobní a řádné péče může splňovat otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Pokud zaměstnavatel začíná zaměstnávat osobu, která by mohla naplnit výše uvedené podmínky celodenní osobní a řádné péče, pak v tomto směru rozhodně doporučuji vznést vůči zaměstnankyni (zaměstnanci) dotaz, zda tyto podmínky splňuje. V praxi jsem se totiž již setkal s případy, kdy mzdová účetní tuto možnou variantu podcenila, dotaz nepoložila a pracovnice pak tento nárok uplatňovaly zpětně. Důsledkem tohoto postupu byla mj. nutnost vrátit přeplacené pojistné a podat za celé období opravné Přehledy. V této souvislosti je zapotřebí vzít v úvahu i poměrně dlouhou – od 1. 12. 2011 již desetiletou – promlčecí dobu pro uplatnění zákonných nároků. Při nástupu do zaměstnání přihlašuje zaměstnavatel takovou osobu standardně kódem „P“ a čestné prohlášení vyžaduje proto, aby nemusel provádět dopočet do minima. Kódy „L“ resp. „T“ pak používá v průběhu zaměstnání za situace, kdy tato osoba nemá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti (například nemoc, neplacené volno aj.). Za této podmínky se za tuto osobu stává plátcem pojistného stát. V textu (jakéhokoli) čestného prohlášení vždy doporučuji formulaci, na základě které osoba oznámí zaměstnavateli případnou změnu příslušné skutečnosti v osmidenní lhůtě – tato změna má v podstatě vždy dopad do placení pojistného zaměstnavatelem.

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 7 000 Kč. Současně má uzavřenu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, u kterého dosahuje hrubého příjmu 22 000 Kč.

Jak mají zaměstnavatelé postupovat?

Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se u dohody o pracovní činnosti dopočet do zákonného minima 17 300 Kč, ale pojistné se odvádí ze skutečné výše zaměstnancova příjmu, tedy ze 7 000 Kč.

Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší, než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem „balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 17 300 Kč, musel by být o této skutečnosti zpraven další zaměstnavatel, který by měl být každopádně informován i v případě, když takové zaměstnání skončí.

Dlouhodobé neplacené volno

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o dlouhodobé neplacené volno. Jako důvod neplaceného volna uvedl nabídku lukrativního výdělku u jiného zaměstnavatele.

V případě, že zaměstnanec dodá potvrzení o platbě zdravotního pojištění od jiného zaměstnavatele, musí i zaměstnavatel, který poskytuje neplacené volno, odvést pojistné v minimální výši.

Je tato úvaha správná?

Pokud zaměstnanec nebo jiný zaměstnavatel doručí zaměstnavateli poskytujícímu neplacené volno potvrzení o tom, že za konkrétní kalendářní měsíce bylo za zaměstnance odvedeno jiným zaměstnavatelem pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pak za tyto měsíce nemusí být (z důvodu neplaceného volna) dodržen minimální vyměřovací základ. V těchto měsících bude vyměřovací základ zaměstnance nulový, kdyby část některého měsíce pracoval, může být vyměřovací základ i nižší než 17 300 Kč. Doklad o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu se předkládá případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk