Praktická řešení
k odvodům

Dvě dohody o provedení práce

Zaměstnanec má v červenci uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. První trvá od 1. 7. do 10. 7. s příjmem 6 200 Kč, druhá je sjednána od 22. 7. do 31. 7. s příjmem 6 400 Kč.

Jaký je postup z hlediska zdravotního pojištění?

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (anebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele. Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 12 600 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé vypočítat poměrnou část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, která musí být při odvodu pojistného dodržena, což činí 11 161,29 Kč [(20:31) v 17 300]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červenec částka 12 600 Kč.

Pracovní smlouva a dohoda o provedení práce

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy (s příjmem vyšším než minimální mzda) a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem v žádném z měsíců ledna až června nepřevýšil 10 000 Kč. Za červenec však je na tuto dohodu zúčtován příjem 12 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit více než 10 000 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě?

Protože příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců ledna až června částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy.

V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 12 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku se bude připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na dohodu o provedení práce tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.

Práce učitele na dva pracovní úvazky

Učitel pracuje ve škole (tedy u jednoho zaměstnavatele) na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.

Jak má mzdová účetní postupovat v oblasti zdravotního pojištění?

Zákon č. 267/2014 Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy významnou novinkou bylo mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., řešících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance (aktuální text § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného v cizí měně na českou měnu).

V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při způsobu řešení neplaceného volna a neomluvené absence aktuálně vychází zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna (nebo neomluvené absence). Jinak také řečeno, neplacené volno poskytnuté v dalším pracovněprávním vztahu nemá vliv na placení pojistného. Činí-li příjem (vyměřovací základ) učitele alespoň 17 300 Kč, je zajištěn postup podle zákona.

Příjem nedosahující rozhodné částky

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 3 999 Kč a současně na dohodu o provedení práce, kdy příjem v žádném z měsíců nepřevýší 10 000 Kč.

Vznikne zaměstnanci účast na zdravotním pojištění?

Z titulu takových zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože u žádné z dohod není dosaženo částky příjmu podléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Pro sčítání takových příjmů (tedy z typově různých dohod) není v právní úpravě zdravotního pojištění opora. To znamená, že pokud takový pojištěnec nemá jiné zaměstnání, které by vyřešilo jeho pojistný vztah (například pracovní smlouva), není OSVČ a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, hradí si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 336 Kč.

Dvě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek

Pojištěnec je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, jeho hrubé příjmy činí 12 500 Kč a 9 000 Kč. Jedná se o pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek.

Jak má zaměstnavatel postupovat?

Ačkoliv příjem nedosahuje ani v jednom zaměstnání minimální mzdy, součet hrubých mezd minimální vyměřovací základ převyšuje, takže každý ze zaměstnavatelů odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. V tomto případě je nutností spolupráce obou zaměstnavatelů, kteří si navzájem dokladují výši příjmu a žádný z nich pak nemusí provádět dopočet do minima. Takový doklad se předkládá i kontrole ze zdravotní pojišťovny v reakci na dotaz kontrolních pracovníků, proč je odváděno pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima.

Pokud by takový zaměstnanec případně podnikal jako OSVČ, nemusel by v samostatné výdělečné činnosti (pokud by byla vedlejším zdrojem příjmů) odvádět pojistné z minima. To znamená, že by neplatil alespoň minimální zálohy, přesněji nemusel by platit žádné zálohy. Vyměřovacím základem podnikatele by bylo 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.

Student je zaměstnán při studiu

Student vysoké školy je zaměstnán při studiu a jeho hrubý měsíční příjem se pohybuje v rozpětí od 6 000 Kč do 11 000 Kč.

Jaký je postup ve zdravotním pojištění?

Student – nezaopatřené dítě patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát, proto se pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Tento postup se použije při zaměstnání na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Pokud by se jednalo o dohodu o provedení práce, plnil by zaměstnavatel zákonné povinnosti pouze při příjmu vyšším než 10 000 Kč. Je-li tedy studentovi zúčtován příjem nižší než minimální mzda, doplatek se neprovádí. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení do „státní kategorie“ trvá u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc (zaměstnavatel má k dispozici potvrzení o studiu). Kdyby student ukončil zaměstnání, použil by zaměstnavatel k odhlášení kód „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“ (ukončení nezaopatřenosti), neboť studium nadále trvá.

Hlavní a vedlejší zdroj příjmů

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů (resp. daňový základ) jsou v podnikatelské činnosti zpravidla známy až po skončení roku, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné resp. údaje uvedené na Přehledu podávaném OSVČ.

Jaké podmínky platí u činnosti zvolené jako hlavní zdroj příjmů?

Ve zdravotním pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti.

Pokud se pojištěnec v daném případě rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude zaměstnání, pak:

-    musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), tedy včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do tohoto zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,

-    není povinností pojištěnce-OSVČ platit zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí za rozhodné období kalendářního roku jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Kdyby si pojištěnec zvolil jako hlavní zdroj svých příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak:

-    musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2023 tedy nejméně v částce 2 722 Kč,

-    v zaměstnání se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tj. bez dopočtu do zákonného minima.

Pojištěnec dokladuje zaměstnavateli čestným prohlášením, že v rámci své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy.

I když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a zálohy na pojistné se neplatí, musí pojištěnec řádně plnit oznamovací povinnost, to znamená oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení resp. ukončení své samostatné výdělečné činnosti a podat Přehled o výši daňového základu.

Vyměřovací základ

Poživateli starobního důchodu byl zúčtován hrubý příjem 4 500 Kč (nejedná se o dohodu o provedení práce), mimoto mu zaměstnavatel poskytnul v daném měsíci tři dny neplaceného volna.

Jaký bude vyměřovací základ?

Rozsah neplaceného volna nehraje roli, vyměřovacím základem bude částka 4 500 Kč, vycházející z aplikace ustanovení § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk

Starobní důchodce zaměstnaný na dohodu o pracovní činnosti

Zaměstnavatel zaměstnal na dohodu o pracovní činnosti v době od 1. března do 31. března starobního důchodce. Hrubý příjem z dohody o pracovní činnosti byl dosažen ve výši 6 200 Kč. Starobní důchodce byl v době od 21. března do 31. března nemocen a nepracoval.

Je pro účely zdravotního pojištění starobní důchodce považován za zaměstnance?

Starobní důchodce je pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance, příjem z dohody o pracovní činnosti je vyšší než rozhodný příjem ve výši 4 000 Kč měsíčně. Vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění je ve výši 6 200 Kč. Starobní důchodce patří mezi osoby, za které je plátcem zdravotního pojištění stát (§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.). Znamená to, že v daném případě, kdy vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, nebude vyměřovacím základem minimální vyměřovací základ, ale skutečně dosažený příjem ve výši 6 200 Kč, ze kterého zdravotní pojišťovně bude odvedeno celkem zdravotní pojištění ve výši 837 Kč, z toho částka 279 Kč (1/3 ze 837 Kč) bude stržena zaměstnanci.

Obdobně by se v uvedeném případě postupovalo, pokud by zaměstnavatel zaměstnal například studenta, ženu na mateřské či rodičovské dovolené, osobu, která je příjemcem rodičovského příspěvku, invalidního důchodce atd. Všechny uvedené osoby patří mezi osoby, za které platí zdravotní pojištění stát. Výčet osob uvedený v příkladu je jen ilustrativní, pro jejich úplný výčet je nutné se obeznámit s ustanovením § 7 zákona č. 48/1997 Sb. Jejich výčet lze rovněž nalézt na webových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny www.vzp.cz, pod odkazem „za koho platí pojistné stát“.

Zaměstnání, které netrvalo celý kalendářní měsíc

Zaměstnanec nastoupil do práce dne 17. května. Za odpracované dny obdržel mzdu ve výši 5 000 Kč. Zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc. Znamená to, že minimální vyměřovací základ se poměrně snižuje, a to v závislosti na počtu kalendářních dní trvání zaměstnání.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě?

V daném případě zaměstnání trvalo v květnu 15 kalendářních dní, měsíc květen má 31 kalendářních dnů. Minimální vyměřovací základ se snižuje na částku: 16 200 Kč / 31 × 15 = 7 838,71 Kč. Vyměřovací základ zaměstnance (5 000 Kč) je nižší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu (7 838,71 Kč).

Zdravotní pojištění musí být odvedeno celkem ve výši 0,135 × 7 838,71 Kč = 1 058,23 Kč (po zaokrouhlení 1 059 Kč). Dvě třetiny z vyměřovacího základu hradí zaměstnavatel (5 000 Kč × 0,135 / 3 × 2 = 450 Kč), jednu třetinu hradí zaměstnanec (5 000 Kč × 0,135 / 3 = 225 Kč). Zaměstnanec dále uhradí 13,5 % z rozdílu mezi poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu a vyměřovacího základu, tj. částku ve výši 0,135 × (7 838,71 Kč – 5 000 Kč) = 383,23 Kč, tj. 384 Kč. Celkem bude na účet zdravotní pojišťovny odvedena částka 1 059 Kč = 450 Kč + 225 Kč + 384 Kč.

Dočasná pracovní neschopnost

Zaměstnanec onemocněl dne 3. března 2022 a byl v dočasné pracovní neschopnosti až do 29. března. Dočasná pracovní neschopnost je z pohledu zákoníku práce „důležitou osobní překážkou v práci“.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě? Jaký je postup při výpočtu poměrné části minimálního vyměřovacího základu?

Minimální vyměřovací základ za měsíc březen se tedy poměrně snižuje v závislosti na počtu kalendářních dnů. Jedná se o dny 1. a 2. březen, 30. a 31. březen, kdy zaměstnanec nebyl v dočasné pracovní neschopnosti. Výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu za měsíc březen: 16 200 Kč / 31 × 4 = 2 090,32 Kč.

Pojistné na zdravotní pojištění musí být odvedeno ve výši 13,5 % z 2 090,32 Kč. Výpočet: 0,135 × 1 2 090,32 Kč = 282,19 Kč (po zaokrouhlení jde o 283 Kč). Pokud tedy zaměstnanec dosáhl za měsíc březen příjem ze závislé činnosti, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, například ve výši 1 200 Kč, bude nutné doplatit částku ve výši 13,5 % z rozdílu 2 090,32 Kč – 1 200 Kč = 890,32 Kč. Zaměstnavatel tedy uhradí částku 0,135 × 1 200 Kč / 3 × 2 = 108 Kč, zbývající částka 175 Kč (výpočet: 175 Kč = 283 Kč – 108 Kč) bude stržena zaměstnanci. Celkem bude zdravotní pojišťovně odvedena částka 283 Kč = 175 Kč + 108 Kč.

Obdobný výsledek vychází pří výpočtu 1 200 Kč × 0,135 / 3 + 890,32 Kč × 0,135 = 175 Kč (po zaokrouhlení na Kč).

Zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy za podmínek uvedených v § 192 zákoníku práce. Náhrada mzdy a nemocenská však patří mezi příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozené při splnění podmínek uvedených v 4 odst. 1 písm. h) a § 6 odst. 9 písm. t) ZDP. Příjmy osvobozené od daně z příjmů se však nezahrnují do vyměřovacího základu pro účely zdravotního pojištění.

Zahraniční zaměstnanec

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, se kterým ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (například jde o Čínu). Tento zaměstnanec vykonává práci v ČR pro tohoto zahraničního zaměstnavatele. Pokyny pro svoji práci dostává zaměstnanec od svého zahraničního zaměstnavatele. Mzdu vyplácí zaměstnanci jeho zahraniční zaměstnavatel. Zaměstnavatel se sídlem v ČR, u kterého zahraniční zaměstnanec vykonává práci pro zahraničního zaměstnavatele, nezná, jaká je výše mzdy zahraničního zaměstnance, ani jeho práci neřídí (nedává pokyny).

Jaký je postup v daném případě?

V uvedeném případě jde o zahraničního zaměstnance, který se může v ČR dobrovolně přihlásit k účasti na nemocenském a důchodovém pojištění.

Smluvní zaměstnanec

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, se kterým ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (například jde o Čínu). Zaměstnanec vykonává práci v ČR, jeho práci však organizuje a řídí zaměstnavatel, který má sídlo v ČR (smluvní zaměstnavatel). Tento smluvní zaměstnavatel nezná výši mzdy uvedeného zaměstnance. Mzdu vyplácí zaměstnanci jeho zahraniční zaměstnavatel, který jeho práci neřídí (nedává příkazy). V částce, kterou fakturuje zahraniční zaměstnavatel smluvnímu zaměstnavateli, je zahrnuta i jeho provize (zisk) za „zapůjčení svých zaměstnanců“.

Jaký je postup v daném případě?

V uvedeném případě jde o smluvního zaměstnance, který je v případě splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění účasten tohoto pojištění povinně.

Odměna z dohody o pracovní činnosti

Žena, která pobírá rodičovský příspěvek, dosáhla odměnu z dohody o pracovní činnosti ve výši 8 000 Kč za práci vykonanou v období od 1. dubna do 30. dubna, dále ve výši 2 200 Kč za měsíc květen 2023, kdy byla 14 dní nemocná.

Vznikne povinnost z dohody odvést zdravotní pojištění?

Jedná se o odměnu z dohody o pracovní činnosti, dosažený příjem je rozhodující, z odměny za duben vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění za měsíc duben. Za měsíc květen nebyl dosažen příjem ve výši 4 000 Kč, z odměny za měsíc květen nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, ani skutečnost, že byla po část měsíce nemocná, nemá vliv na limit ohraničený částkou 4 000 Kč měsíčně (započitatelný příjem rozhodný pro účely účast na nemocenském pojištění od roku 2023).

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl

§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c) příjemce rodičovského příspěvku;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby , a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního...