Praktická řešení
k odvodům

Práce neschopný zaměstnanec

Zaměstnanec je z důvodu nemoci práce neschopný od 10. 1. 2024 do 15. 2. 2024. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 320,50 Kč (4. čtvrtletí 2023), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 798,90 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod. v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu náhrady mzdy a nemocenského?

Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 10 pracovních dnů, tj. za 80 hodin (10 dnů × 8 hodin).

Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 23 dnů (37 dnů – 14 dnů).

1. Náhrada mzdy – vyplácí zaměstnavatel

Redukovaný PHV = 90 % z 256,55 + 60 % z (320,50 – 256,55) = 230,90 + 38,37

= 269,27 Kč

V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde zaokrouhluji (na dvě desetinná místa matematicky) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Celkovou náhradu mzdy zaokrouhluji na celé koruny nahoru.

2. Nemocenské – vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ)

Redukovaný DVZ = 90 % z 1 466 + 60 % z (1 798,90 – 1 466) = 1 319,40

+ 199,74 = 1 519,14 Kč = 1 520 Kč (zaokrouhleno nahoru)

Zaměstnanec tedy obdrží od zaměstnavatele při zúčtování mzdy za leden 2024 náhradu mzdy 12 620 Kč a od příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ) v průběhu února a března nemocenské v celkové výši 21 620 Kč.

vypracoval:
Ing. Miroslav Bulla

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek

Minimální vyměřovací základ zaměstnance vychází z minimální mzdy dle ustanovení § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb. Každé zvýšení minimální mzdy se ve zdravotním pojištění projeví při platbě pojistného tehdy, kdy příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Jak postupuje zaměstnavatel v situaci, když zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek s měsíčním hrubým příjmem 16 000 Kč?

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (18 900 – 16 000) × 0,135 = 392 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 18 900 = 2 552 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(16 000 × 0,135) : 3 = 720 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 720 + 392 = 1 112 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 552 – 1 112 = 1 440 Kč

Ve zdravotním pojištění nehraje roli rozsah pracovního úvazku, ale zásadně rozhoduje výše příjmu, zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce.

Uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance

Určitou zvláštností zdravotního pojištění je možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance.

Které subjekty mohou odpočet uplatnit?

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem (15 440 Kč) je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Tento nárok může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Odpočitatelná položka činila v roce 2023 částku 14 074 Kč. Počínaje zúčtováním mezd za leden 2024 představuje výše odpočtu 15 440 Kč. Pokud příjem takového zaměstnance nepřevýší od ledna 2024 hodnotu 15 440 Kč, neplatí pojistné na zdravotní pojištění ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Platba pojistného státem za „státní pojištěnce“ a valorizace této platby

Pravidelné měsíční platby pojistného zdravotním pojišťovnám státem představují významnou složku příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Jak se v uplynulém období vyvíjela výše těchto plateb? Jak se bude v této oblasti postupovat v dalším období?

Zákonem č. 260/2022 Sb., kterým se mění zákona č. 592/1992 Sb., se do konce roku 2022 snížila platba státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 1 487 Kč jako 13,5 % z vyměřovacího základu 11 014 Kč. S účinností od 1. ledna 2023 se pak zvýšil vyměřovací základ pro tyto platby na 14 074 Kč a měsíční platba státu vzrostla na 1 900 Kč. Zákon č. 260/2022 Sb. také zavedl každoroční zvyšování plateb za „státní pojištěnce“. Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvýší o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle § 3c odstavců 3 až 5 zákona č. 592/1992 Sb. se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Nařízením vlády č. 288/2023 Sb. se s účinností od 1. 1. 2024 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 14 074 Kč, platné do konce roku 2023, na 15 440 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2024 z hodnoty 1 900 Kč na 2 085 Kč (13,5 % z částky 15 440 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2024 měsíčně navíc 185 Kč.

Neplacené volno

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna po celý kalendářní měsíc.

Kdo platí pojistné?

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč ve výši 2 552 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Pro zaměstnavatele tak fakticky není důležité, jak dlouho neplacené volno nebo neomluvená absence trvají, tedy po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. Minimální vyměřovací základ naopak nemusí být dodržen u osob – zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se jedná například o osoby, za které je současně plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Vyměřovacím základem je u těchto osob dosažená výše příjmu, tedy od 1. 1. 2024 částka i nižší než 18 900 Kč.

Více příjmů u téhož zaměstnavatele

Člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává funkci v orgánu družstva s měsíčním příjmem 3 000 Kč a zároveň v družstvu pracuje na základě pracovní smlouvy s příjmem 26 000 Kč.

Jaký bude vyměřovací základ takto zaměstnané osoby?

Výjimka, kdy se neplatí pojistné z příjmu nižšího než 4 000 Kč, se týká situace definované v ustanovení § 5 písm. a) v bodě 4 zákona č. 48/1997 Sb. Protože se však jedná o více příjmů u téhož zaměstnavatele, uplatní se postup podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., kdy vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů za rozhodné období kalendářního měsíce, tedy částka 29 000 Kč.

vypracoval:

Ing. Antonín Daněk