Praktická řešení
k odvodům

Pracovní neschopnost OSVČ po úrazu

OSVČ platící si nemocenské hradí po celý rok 2024 minimální zálohy 2 968 Kč. Dne 18. 6. 2024 utrpí při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské bude do 23. 10. 2024. Za rozhodné období kalendářního roku 2024 vykáže ztrátu.

Jak má OSVČ správně postupovat ve zdravotním pojištění?

Kromě toho, že OSVČ neplatí (resp. není povinna platit) za měsíce červenec až září zálohy na pojistné, nemusí být v těchto třech měsících dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2024. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 2 968 Kč OSVČ primárně postupuje podle zákona.

Podnikání ženy pobírající rodičovský příspěvek

Žena jako příjemce rodičovského příspěvku začala podnikat v roce 2022. V tomto prvním roce své podnikatelské činnosti zálohy neplatila, její zálohy na rok 2023 pak představovaly na základě výsledků roku 2022 měsíční platbu ve výši 480 Kč. V roce 2023 však dosáhla podstatně lepších výsledků. V měsíci březnu 2024 podala zdravotní pojišťovně Přehled, na jehož základě byla povinna platit od tohoto měsíce zálohy ve výši 2 216 Kč. Za první tři měsíce roku 2024 však vykázala výraznou ztrátu, proto se v dubnu obrátila na zdravotní pojišťovnu s požadavkem na snížení (fakticky neplacení) zálohy.

Bude podnikatelka platit zálohy?

Příjemci rodičovského příspěvku (jakož i další skupiny osob – viz ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.) mají v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění, resp. záloh na pojistné zákonem stanovené výhody, spočívající mj. ve skutečnosti, že v případě samostatné výdělečné činnosti nemusí platit zálohy v minimální výši, ale v návaznosti na daňový základ dosažený v předcházejícím kalendářním roce. V tomto konkrétním příkladě může zdravotní pojišťovna žadatelce vyhovět (a nepochybně jí vyhoví) v tom smyslu, že podnikatelka nebude muset platit od dubna 2024 žádné zálohy s ohledem na skutečnost, že za období prvních tří kalendářních měsíců roku 2024 vykázala ztrátu.

Platby záloh v nižších částkách (typicky právě u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ) lze případně po dohodě se zdravotní pojišťovnou sdružit a zálohy tak zaplatit třeba jednorázově dopředu na celý rok. Vždy je vhodné zdravotní pojišťovnu o takto uplatněném postupu informovat.

Placení záloh u OSVČ, která ukončila zaměstnání

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2023. Souběžně se zaměstnáním podnikal, takže od ledna 2024 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2022 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2024 zálohy ve výši 3 218 Kč. Ke dni 13. 9. 2024 je této osobě přiznán starobní důchod.

Jak to bude s placením záloh OSVČ?

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2023 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2024 však již zálohy v částce 3 218 Kč musejí být placeny. Při zúčtování roku 2024 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících říjen – prosinec 2024. Podáním Přehledu za rok 2023 však zřejmě dojde (od měsíce podání Přehledu v roce 2024) ke změně výše placené zálohy.

Kdyby pojištěnec podal Přehled o výši daňového základu za rok 2023 třeba v měsíci březnu 2024 a vyšla by mu výše zálohy nižší než minimální (například 2 200 Kč), platil by za měsíce březen až září 2024 minimální zálohy 2 968 Kč. Od zálohy za říjen by její výše činila 2 200 Kč.

Ukončení pracovního poměru

Zaměstnanec končí po dohodě pracovní poměr k 30. 6. 2024, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou, za kterou byla zúčtována náhrada mzdy 14 200 Kč. Hrubý příjem za červen činí 36 000 Kč.

Jaký je postup z hlediska výpočtu pojistného?

Přečerpaná dovolená se vykazuje jako neplacené volno, z tohoto důvodu se (od 1. 1. 2015) již nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance. Při výpočtu výše pojistného za měsíc červen zaměstnavatel tak odúčtuje náhradu mzdy 14 200 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 21 800 Kč.

Kdyby byl výsledný příjem nižší než 18 900 Kč (minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2024), provedl by zaměstnavatel za červen dopočet a doplatek pojistného do minima 18 900 Kč.

Doplatek pojistného

Vyměřovací základ zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy (případně také dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce) činí 16 000 Kč.

V jaké výši odvede zaměstnavatel doplatek pojistného?

•    Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky: (18 900 – 16 000) × 0,135 = 392 Kč.

•    Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 18 900 = 2 552 Kč.

•    Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

-    (16 000 × 0,135) : 3 = 720 Kč

-    a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 720 + 392 = 1 112 Kč.

•    Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 552 – 1 112 = 1 440 Kč.

V naprosté většině případů je doplatek, v našem případě částka 392 Kč, sražen zaměstnanci. Na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Nezaopatření rodinní příslušníci českého pendlera pracujícího na Slovensku

Český pendler pracuje na Slovensku, jeho manželka není v ČR výdělečně činná, nepobírá žádné dávky, mají jedno dítě. Pendler projevil zájem, aby oba jeho nezaopatření rodinní příslušníci zůstali pojištěni v České republice z titulu trvalého pobytu.

Je možné tomuto přání vyhovět?

Za pendlera je považován pracovník, který je z titulu výkonu výdělečné činnosti pojištěn v jiném státě EU, není tedy pojištěn ve státě bydliště, přičemž – konkrétně v tomto případě – nadále bydlí v ČR, kam se nejméně jednou týdně vrací.

Společně s tímto pendlerem jsou na Slovensku pojištěni i jeho nezaopatření rodinní příslušníci (manželka bez vlastních příjmů a dítě). Rodinná vazba, která má přímý vliv na účast na zahraničním zdravotním pojištění, neplatí v případě:

-    výdělečné činnosti manželky, pobírání dávek z výdělečné činnosti nebo důchodu,

-    ukončení rodinné vazby (rozvod manželů),

-    ukončení nezaopatřenosti (u dětí).

Z uvedeného vyplývá, že nezaopatření rodinní příslušníci musejí být pojištěni ve státě výkonu výdělečné činnosti pendlera, tj. na Slovensku.

vypracoval:
Ing. Antonín Daněk

Zákonné pojištění u DPP a jednatelů s.r.o.

V praxi se v této souvislosti objevují dotazy, zda jsou tímto ze zákona úrazově pojištěny osoby pracující pouze na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnost. A to zejména v případě, že kvůli podlimitní odměně nepodléhají nemocenskému ani důchodovému pojištění, a mají tak nulový vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění, z něhož se rovněž počítá pojistné na zmíněné zákonné pojištění.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání se ovšem týká obecně úplně všech zaměstnanců činných pro zaměstnavatele na základě pracovněprávního vztahu. Ať už jde o pracovní poměr nebo o dohody mimo pracovní poměr. Přičemž není významné, jestli se za ně platí pojistné na sociální pojištění a návazně také na zákonné pojištění odpovědnosti anebo se tato pojištění neplatí. Jde tak o situaci, která je jinak neobvyklá, a to že jsou pojištěny i osoby, za které se – legálně – neplatí pojistné. Zákonné pojištění odpovědnosti se vztahuje na všechny zaměstnance ve smyslu zákoníku práce, bez ohledu na jejich účast na „sociálním“ pojištění, a bez podmínky placení pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti.

Jak je tomu u společníků a jednatelů s.r.o. pracujících pro s.r.o. mimo pracovně-právní vztah?

U nich nejde o zaměstnance ve smyslu zákoníku práce, a tedy ani pro účely tohoto zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Takže z odměny společníka ani jednatele se pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele neodvádí, a to ani v případě, že jsou účastni „sociálního pojištění“ ad výše. Současně ale v tomto případě ani nejsou tyto osoby ani pojištěny pro případ „pracovního“ úrazu či nemoci z povolání.

vypracoval:
Ing. Martin Děrgel