Praktická řešení
k odvodům

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Zaměstnanec žádá zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna v rozsahu 6 měsíců z důvodu cesty do Spojených států amerických.

Jak má zaměstnavatel postupovat?

V takovém případě by se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnance, která sice ZP není výslovně upravena a kdy mu zaměstnavatel může (ale nemusí) poskytnout pracovní volno. Zaměstnanec si tedy nemůže poskytnutí volna nijakým způsobem vynutit. V praxi často působí problém, že zaměstnavatel musí i po dobu tzv. neplaceného volna za zaměstnance odvádět zdravotní pojištění v minimální výši. Z toho důvodu v praxi zaměstnavatelé podmiňují souhlas k poskytnutí neplaceného volna tím, že si zaměstnanec zaplatí zdravotní pojištění před nástupem překážky v práci. To je možné.

Žádost o vystavení Přehledu vykázané zdravotní péče

Zdravotnické zařízení odmítne zaměstnanci dát potvrzení o době trvání překážky v práci na straně zaměstnance.

Jak postupovat v daném případě?

Překážku v práci a její trvání prokazuje zaměstnanec. Přitom právní předpisy způsob tohoto prokazování neupravují, bude proto závislý na tom, o jakou překážku v práci se jedná (nemusí to být jen v případě návštěvy lékaře) a na konkrétních okolnostech případu. Nově však zákoník práce dnes stanoví, že právnické a fyzické osoby (tedy zejména lékaři) jsou povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost k tomu, aby mohl překážku v práci na své straně zaměstnavateli prokázat. Zdravotnické předpisy totiž neupravují povinnost příslušného zdravotnického zařízení potvrzení existence překážky v práci a doby jejího trvání vydat. Pokud příslušné zařízení existenci překážky a doby jejího trvání odmítne vydat, pak se zaměstnanec může také obrátit na svou zdravotní pojišťovnu s žádostí o vystavení Přehledu vykázané zdravotní péče. Každé vyšetření či ošetření pojištěnce u lékaře, které bylo lékařem vykázáno k úhradě a které bylo zdravotní pojišťovnou uhrazeno, se objeví v systému zdravotní pojišťovny. Lékař vykazuje zdravotní pojišťovně jednotlivé výkony, anebo tzv. signální výkony (ty vykazuje všeobecný praktický lékař a jsou zahrnuty v paušální kapitační platbě).

Okamžité ukončení pracovního poměru

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr okamžitě z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (týdenní absence v práci). Dotyčný hned druhý den byl uznán lékařem práce neschopným a tvrdí, že vzhledem k tomu, že mu musí zaměstnavatel vyplácet dávky nemocenského, trvá i pracovní poměr.

Je to pravda?

To není pravda. Před okamžitým skončením pracovního poměru není zaměstnanec chráněn žádnými ochrannými dobami nemocenského pojištění. Sama skutečnost, že je nyní dotyčný práce neschopen, což je zpravidla považováno v době trvání pracovního poměru za klasickou překážku v práci, nic nemění na faktu, že pracovní poměr řádně skončil. Předpisy nemocenského pojištění totiž umožňují, aby zaměstnanec v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 dnů od skončení pracovního poměru (bez ohledu na důvod skončení pracovního poměru), byl uznán práce neschopným při zachování všech nároků. Je třeba však odlišovat předpisy nemocenského pojištění a ZP. Vzhledem k tomu, že nyní platí, že zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, platu či odměny z dohody o pracovní činnosti po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti formou náhrady mzdy, nebude dotyčný, s ohledem na skutečnost, že pracovní poměr skončil den před nástupem na pracovní neschopnost, pobírat od zaměstnavatele po dobu prvních 14 dnů náhradu mzdy. Bude až počínaje 15. kalendářním dnem trvání pracovní neschopnosti pobírat dávky nemocenského. Podle ZP však pracovní poměr nenávratně skončil.

vypracovala
JUDr. Eva Dandová

Smlouva se studentem na zkrácený pracovní úvazek

Zaměstnavatel uzavřel se studentem na měsíce červenec a srpen pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 3 999 Kč.

Platí se v takovém případě pojistné z částky příjmu nižší než 4 000 Kč?

Zdravotního pojištění se netýká problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 4 000 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ, tedy z částky 3 999 Kč.

Dohoda o pracovní činnosti uzavřená se studentem

Student ukončil střední školu maturitou v květnu a po prázdninách již nebude pokračovat v dalším studiu. Má sjednanou brigádu, pracovní činnost bude vykonávána v období od 3. 7. do 31. 7. Na základě dohody o pracovní činnosti činí výše odměny 16 000 Kč. V měsíci srpnu pracovat nebude.

Jaký je správný postup v daném případě? Jaké povinnosti má zaměstnavatel?

Do konce června platí za tohoto studenta pojistné na zdravotní pojištění stát. Vzhledem k tomu, že uzavřená dohoda o pracovní činnosti (s příjmem podléhajícím odvodu pojistného zaměstnavatelem) netrvá po celý kalendářní měsíc červenec, je tento bývalý student i nadále nezaopatřeným dítětem, osobou, za kterou platí pojistné stát.

Povinnosti zaměstnavatele:

-    nejpozději do 11. 7. se přihlásí u zdravotní pojišťovny (u které je bývalý student pojištěn) prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ s datem 3. 7.

-    protože zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc červenec, neoznamuje ukončení nezaopatřenosti kódem „F“ k datu 30. 6. Kód „F“ s tímto datem by zaměstnavatel použil (přesněji mohl použít) tehdy, kdyby zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc červenec.

-    nejpozději do 8. 8. se odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“ k datu 31. 7.

-    pojistné za měsíc červenec ve výši 2 160 Kč (13,5 % z hrubé mzdy 16 000 Kč) odvede zdravotní pojišťovně nejpozději k datu 20. 8., zaměstnanec bude započten do počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za tento měsíc.

V období obou prázdninových měsíců tak pojištěnec nemá v daných souvislostech žádné povinnosti, řešit musí až měsíc září a měsíce následující. Nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, by měl tento bývalý student i v případě, kdyby byl v měsíci srpnu zaměstnán také pouze po část tohoto měsíce nebo by měl po část měsíce nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Při ukončení studia na střední škole mimo řádný termín (závěrečná zkouška nebo absolutorium například v září) je osoba nezaopatřeným dítětem do 31. 8. za předpokladu, že po celé kalendářní měsíce červenec a srpen není výdělečně činná podle § 10 zákona o státní sociální podpoře a ani nemá po uvedenou dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Zaměstnanci ze „třetích“ zemí pracující v ČR

Podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 postupují zaměstnavatelé, zaměstnanci a příslušné instituce ze států Evropské unie a dále z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také ze Spojeného království. Je však pravdou, že při aktuálním nedostatku pracovních sil v určitých oborech české ekonomiky vypomáhají i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, například Moldavané.

Kdy se stávají osoby ze „třetích zemí“ účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění?

Tyto osoby jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., v případech, kdy sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. Takovým zaměstnancem může být třeba i osoba jako člen statutárního orgánu českého zaměstnavatele. Protože se tato osoba stává z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, má v podstatě stejná práva a povinnosti jako čeští občané v tom smyslu, že si kupříkladu může zvolit zdravotní pojišťovnu, u které chce být pojištěna, a má po dobu trvání zaměstnání nárok na stejný rozsah hrazených služeb jako čeští pojištěnci. Pokud cizinec právo na výběr zdravotní pojišťovny neuplatní, plní zaměstnavatel zákonné povinnosti prostřednictvím úřadoven Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. To znamená, že poprvé přihlásí tohoto zaměstnance na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „C“, kdy v políčku číslo pojištěnce uvede pohlaví a datum narození. Na základě těchto údajů je poté zdravotní pojišťovnou přiděleno zaměstnanci číslo pojištěnce a následně je pro osobu ze „třetí země“ vystaven zelený průkaz pojištěnce. Na rozdíl od podmínek platných podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Ukončením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že osobě ze „třetí země“ nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky.

Poživatel předdůchodu

Předdůchod představuje jednu z možností v situaci, kdy má občan v pokročilejším věku problém sehnat zaměstnání.

Jak se postupuje v případě, když poživatel předdůchodu nastoupí do zaměstnání?

Rozhodne-li se poživatel předdůchodu pro výkon zaměstnání, pak platí, že:

-    u pracovního poměru bude pojistné odváděno z každé částky příjmu,

-    u dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele se bude odvádět pojistné tehdy, pokud výše příjmu dosáhne alespoň 4 000 Kč,

-    při zaměstnání na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) se zaměstnavatel bude zabývat problematikou zdravotního pojištění tehdy, když příjem za rozhodné období kalendářního měsíce převýší 10 000 Kč (rozhodná částka příjmu 10 000 Kč platila v době zpracování dotazu v dubnu 2024).

Ve všech případech je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Kdyby bylo například zaměstnanému poživateli předdůchodu poskytnuto v zaměstnání po celý kalendářní měsíc neplacené volno, neplatilo by se za tento měsíc žádné pojistné.

Zálohy na pojistné

Při platbě zálohy na pojistné, resp. při úhradě doplatku pojistného musí OSVČ uvést správné číslo účtu a správný variabilní symbol.

Jak se postupuje, když není platba správně zaplacena?

Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, anebo tyto platby vůbec nehradí, považuje se taková platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, neboť plátce lze v takovém případě stěží identifikovat. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba dohledána a plátci přiřazena.

Snížení zálohy na pojistné u OSVČ

OSVČ si sama nemůže snížit výši placené zálohy na pojistné, o snížení zálohy rozhoduje zdravotní pojišťovna na základě žádosti podané OSVČ.

Kdy lze u OSVČ snížit výši měsíčně placené zálohy?

Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze v roce 2024 provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bude (nebo měl být) podán Přehled v roce 2025.

OSVČ může požádat v roce 2024 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2024 bude alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2023. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2023 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů bude činit v průběhu roku 2024 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze v roce 2024 standardně podat nejdříve 1. dubna 2024, neboť v tomto roce musí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v červnu 2024, budou se posuzovat příjmy po odpočtu výdajů za měsíce leden – květen 2024.

Přeplatek na pojistném

Výsledkem podnikatelské činnosti nemusí být doplatek pojistného.

Jaké možnosti připouští právní úprava zdravotního pojištění v situaci, když OSVČ vznikne při zúčtování kalendářního roku přeplatek na pojistném?

Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti povinna za rozhodné období daného kalendářního roku zaplatit, dochází k přeplatku. V případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od podání Přehledu, a to za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což byla v roce 2023 měsíční částka 2 722 Kč.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk