Praktická řešení
k odvodům

Dohoda o pracovní činnosti sjednaná se studentem na záskok

Se studentem sjednal zaměstnavatel „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 23. 7. do 22. 8. Za měsíc červenec mu zúčtoval 2 800 Kč a za měsíc srpen 4 500 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska zdravotního pojištění?

Zaměstnavatele nezajímá výše zúčtovaného příjmu za měsíc červenec (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši 4 500 Kč platí následující:

–   zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,

–   v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 8.) a „O“ (k datu 22. 8.),

–   zaměstnanec bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstna­vatele.

Student zaměstnaný na dohodu o pracovní činnosti

Příjem studenta zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti nepřetržitě od 1. 6. do 31. 8. činil za měsíc červen 3 999 Kč, za měsíc červenec 4 600 Kč a za měsíc srpen 3 850 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat z pohledu zdravotního pojištění?

Příjmy za měsíce červen a srpen nedosahují částky 4 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí. Za měsíc červenec činí pojistné 621 Kč (13,5 % z částky 4 600 Kč).

Při přihlašování a odhlašování zaměstnance musí zaměstnavatel u dohod o pracovní činnosti (a také u dohod o provedení práce) respektovat kritérium vzniku, resp. zániku účasti na zdravotním pojištění ve vazbě na výši zúčtovaného příjmu. Pokud v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) účast na zdravotním pojištění vzniká, vztahuje se na zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k placení pojistného – a naopak. V daném případě je postup zaměstnavatele následující: zaměstnavatel se přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny až ode dne 1. 7. Od platby pojistného se odhlásí ke dni zániku účasti na zdravotním pojištění, tj. posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem poklesne pod 4 000 Kč, v našem případě tedy ke dni 31. 7.

Práce studenta u dvou zaměstnavatelů

Student pracoval v měsíci srpnu u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 1. 8. – 9. 8. zúčtován příjem 8 400 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 19. 8. – 31. 8. příjem 10 000 Kč. Nejedná se o dohody o provedení práce.

Jaký je správný postup v daném případě?

Každý ze zaměstnavatelů odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 1 134 Kč resp. 1 350 Kč, bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Student vysoké školy, který dovršil 26 let

Dne 2. 8. 2024 dovrší student vysoké školy 26 let. Za tohoto pojištěnce bude plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc srpen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 4 000 Kč na základě dohody o pracovní činnosti, nebo se provede dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu.

Která úvaha je správná?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že dovršením věku 26 let přestává stát pojistné platit (podmínky platné u studentů prvně studujících v doktorském studijním programu jsou uvedeny níže). Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 4 000 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit za srpen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem – viz § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Tato poměrná část minima se vypočte jako [(29 : 31) × 18 900] a činí tedy 17 680,64 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci srpnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 17 680,64 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší než minimální měsíční vyměřovací základ 18 900 Kč. Od měsíce září však již musí vyměřovací základ činit alespoň 18 900 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci srpnu příjmu alespoň 4 000 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah – de facto pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.

Od 1. ledna 2018 je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb.; za dobu uvedeného studia se pro daný účel považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Nástup zaměstnankyně do zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené

Zaměstnankyně nastoupila zpět do zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené dne 23. 1. 2024. V průběhu měsíce ledna ještě čerpala od 1. 1. do 22. 1. rodičovskou dovolenou a od 23. 1. po zbytek ledna pracuje. V měsíci lednu již nepobírá rodičovský příspěvek. Její hrubý příjem za odpracovanou dobu činil 3910 Kč, z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění ve výši 528 Kč (13,5 %). Jak se postupuje při stanovení částky, která musí být odvedena na její zdravotní pojištění za leden? Jelikož již nepobírá rodičovský příspěvek, stát tedy není plátcem pojistného po celé rozhodné období (leden). Považuje se doba rodičovské dovolené za dobu pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, za kterou se zdravotní pojištění neplatí a pro zaměstnankyni bude platit minimální vyměřovací základ, který se bude snižovat na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů za období 23. 1. – 31. 1., tj. 9 kalendářních dnů? Pak by mělo být odvedeno pojistné ve výši 741 Kč. 9 KD: 31 KD × 18 900 (minimální mzda) = 5 487,09 Kč. Z toho pojistné: 5 487,09 × 0,135 = 741 Kč.

Je uvedený výpočet správný? Jakou částkou by se podílela zaměstnankyně a jakou zaměstnavatel?

Postup při výpočtu a odvodu pojistného za měsíc leden je následující.

Je správná úvaha v tom směru, že pojistné musí být odvedeno alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, kdy „státní kategorie“ rodičovská dovolená již netrvala. Jedná se tedy o celkem 9 kalendářních dnů a poměrná část minimálního vyměřovacího základu se vypočte jako (9 : 31) × 18 900 = 5 487,09 Kč (nezaokrouhlujeme nahoru). Pojistné placené zaměstnavatelem za leden v členění na srážku zaměstnankyni a platbu zaměstnavatele se vypočte takto:

Při sazbě 13,5 % z částky 5 487,09 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnankyni pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnankyně pojištěna, v částce 741 Kč (5 487,09 × 0,135). S ohledem na příjem 3 910 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 528 Kč. Jedna třetina (176 Kč) bude sražena zaměstnankyni z příjmu, zbývající dvě třetiny (352 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 577,09 Kč (5 487,09 – 3 910), tj. 213 Kč. Částka 213 Kč představuje ještě srážku zaměstnankyni, na zaměstnavatele by povinnost úhrady doplatku 213 Kč přecházela pouze v situaci, kdyby se jednalo o překážku v práci na jeho straně podle ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 741 Kč je sraženo zaměstnankyni 389 Kč (176 + 213), zaměstnavatel uhradí 352 Kč.

Pracovní smlouva i dohoda u stejného zaměstnavatele

Příjem na základě pracovní smlouvy činí 32 000 Kč. Zároveň je u stejného zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti, kdy v některých měsících je na tuto dohodu dosaženo příjmu alespoň 4 000 Kč, v jiných měsících naopak maximálně 3 999 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Pokud činí příjem na dohodu o pracovní činnosti alespoň 4 000 Kč, je v tomto kalendářním měsíci vyměřovacím základem pro odvod pojistného součet částky 32 000 Kč a příjmu na základě dohody o pracovní činnosti. Naopak v měsíci, ve kterém příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 000 Kč, je vyměřovacím základem 32 000 Kč.

Výše příjmu u dohody o pracovní činnosti nemá vliv na plnění oznamovací povinnosti (žádné další přihlašování či odhlašování s ohledem na výši příjmu neprobíhá), protože zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Zaměstnávání osob ze států EU

Český zaměstnavatel bude zaměstnávat osobu ze státu Evropské unie a bude tak řešit mj. i otázku odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Jak má zaměstnavatel postupovat? Kam se odvádí pojistné?

Má-li zaměstnavatel se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR v úmyslu zaměstnávat zaměstnance – občany ze zemí Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska, případně také ze Spojeného království, postupuje podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Primárně musí zjistit, zda tento zaměstnanec nemá současně další příjmy ze zaměstnání v jiné zemi (zemích), které postupují podle těchto nařízení. V případě, že další příjmy vykazuje (zpravidla se jedná o stát, kde má tato osoba trvalé bydliště), bude zaměstnavateli doručen formulář A1. Tímto dokumentem je deklarována skutečnost, že zaměstnanec podléhá právním předpisům neboli všem systémům sociálního zabezpečení příslušného státu včetně zdravotního pojištění. Zjednodušeně řečeno, zaměstnává-li český zaměstnavatel občana Rakouska s trvalým pobytem na území Rakouska a tento zaměstnanec předloží českému zaměstnavateli zmíněný tiskopis A1, vystavený rakouskou stranou, podléhá zaměstnanec z Rakouska na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění (a tedy všem ostatním systémům sociálního zabezpečení) v Rakousku.

Pokud by nastala situace, že by český zaměstnavatel nesprávně odváděl pojistné na zdravotní pojištění za tohoto zaměstnance české zdravotní pojišťovně, musel by po zjištění skutečného stavu (tedy po doložení formuláře A1) neprodleně učinit zejména následující:

–   přihlásit se v dané zemi jako plátce pojistného za zaměstnance,

–   přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny (instituce provádějící v dané zemi zdravotní pojištění),

–   promptně přesměrovat platby pojistného příslušné zdravotní pojišťovně,

–   doplatit této zdravotní pojišťovně dlužné pojistné za předcházející kalendářní měsíce,

–   podat Přehledy o platbě pojistného, jsou-li dle právní úpravy daného státu vyžadovány.

Následně pak požádá českou zdravotní pojišťovnu o vrácení vzniklého přeplatku na pojistném. Přeplatek vrátí tato zdravotní pojišťovna (zpravidla na základě provedené kontroly) v zákonné lhůtě za předpokladu, že vůči plátci neeviduje splatný závazek.

Neplacené volno

Zaměstnankyni bylo v měsíci červnu poskytnuto neplacené volno v rozsahu dvou kalendářních dnů, přičemž dne 17. 6. jí byl přiznán starobní důchod.

Jako roli hraje zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát?

Na straně jedné se nebere v úvahu počet kalendářních dnů neplaceného volna, na straně druhé musí být dodržena poměrná část minima za celkem 16 kalendářních dnů, kdy byla osoba mimo „státní kategorii“. To znamená, že vyměřovací základ za červen musí činit alespoň 10 080 Kč [(16 : 30) x 18 900]. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně vznik nároku na zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které platí pojistné stát, kódem „D“ s datem 17. 6. na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk

§ 5 zákona č. 48/1997 Sb.
CItace na straně 63

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl...