Praktická řešení
k odvodům

Přečerpaná dovolená

Zaměstnanec končí pracovní poměr v průběhu kalendářního roku a přečerpal zákonný nárok na dovolenou.

Musí být ve zdravotním pojištění i při odečtení náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou dodržen v kalendářním měsíci rozvázání pracovního poměru minimální vyměřovací základ?

Pojistné se vyrovnává i v případech, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr a přitom přečerpá zákonný nárok na dovolenou. Přečerpaná dovolená se fakticky posuzuje jako neplacené volno, za které se pojistné neplatí (resp. z tohoto důvodu se nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance), takže zaměstnavatel v posledním kalendářním měsíci trvání pracovního poměru pouze odúčtuje náhradu mzdy za přečerpanou dovolenou. I v této přímé souvislosti musí být zákonné minimum dodrženo. Pokud by po odečtení náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou poklesl příjem pod hranici minimálního vyměřovacího základu, provede zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do povinného minima.

Vznik přeplatku

Kromě státu jsou ve zdravotním pojištění plátci pojistného zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Jak může vzniknout přeplatek na pojistném u těchto skupin plátců?

Při placení pojistného ve zdravotním pojištění může přeplatek reálně vzniknout u:

-    zaměstnavatele (například v situaci, kdy zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny nebo zaměstnavatel nesprávně vypočítá částku pojistného třeba tím způsobem, že zahrne do vyměřovacího základu plnění, které povinnosti placení pojistného nepodléhá),

-    osoby samostatně výdělečně činné (zpravidla po podání Přehledu, kdy úhrn záloh, zaplacených za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, převyšuje výši pojistného, které je OSVČ povinna za příslušný rok zaplatit),

-    osoby bez zdanitelných příjmů (například tehdy, kdy zaměstnavatel rozváže se zaměstnancem neplatně pracovní poměr, zaměstnanec se soudí a soudní spor nakonec vyhraje, přičemž po celé období, nebo po jeho část, si tato osoba platila pojistné jako samoplátce, od ledna 2024 ve výši 2 552 Kč měsíčně).

Mohou se vyskytnout případy vzniku přeplatku na pojistném třeba tehdy, když plátce – zpravidla neúmyslně – provede určitou úhradu nesprávně, s odstupem času chybu zjistí (tuto však může odhalit v rámci výkonu své kontrolní činnosti i zdravotní pojišťovna), a následně pak požaduje po zdravotní pojišťovně buď převedení platby na jiný účel úhrady, nebo její vrácení.

Přeplatek na penále

K promlčení nároku na vrácení přeplatku může dojít nejenom u pojistného, ale i u penále.

Jaké podmínky platí ve zdravotním pojištění?

Postup při řešení této situace je zakotven v § 19 zákona č. 592/1992 Sb., kde se hovoří o tom, že pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného. Přeplatek na penále může vzniknout například tehdy, když plátce žádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a ve vlastním zájmu neprodleně uhradí aktuální výši dlužného pojistného včetně penále. Následně se pak (kontrolní činností) zjistí, že částka penále měla být nižší z důvodu upravené (snížené) pohledávky na pojistném, případně nemělo být předepsáno žádné penále. V předmětné záležitosti podotýkáme, že pokud je plátci známa existence přeplatku na penále, může požádat zdravotní pojišťovnu buď o jeho vrácení, nebo o převedení na úhradu pojistného.

Součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění

Hrubá mzda zaměstnance činila v měsíci červenci 2024 částku 11 800 Kč, jedná se o zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činil u dohody o pracovní činnosti za tento měsíc 9 500 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

Pokud je u jednoho zaměstnavatele zabezpečen v roce 2024 odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. 2 552 Kč (13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč – po zaokrouhlení na celu korunu směrem nahoru), nemusí být v dalším zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. V tomto konkrétním případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto převyšuje. Za tohoto stavu je úhrnem příjmů zajištěn za příslušný kalendářní měsíc (rozhodné období) odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 11 800 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být dodržen. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici doklad o zúčtované hrubé mzdě za měsíc červenec ve výši 9 500 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 9500 Kč. Za dané situace je objektivní nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť u žádného zaměstnavatele nelze vystavit zmiňované potvrzení o skutečnosti, že je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Kdyby v úhrnu příjmů od dvou nebo více zaměstnavatelů nebyl v kalendářním měsíci dosažen minimální vyměřovací základ, provedl by dopočet a doplatek pojistného do povinného minima ten zaměstnavatel, kterého by zaměstnanec k tomuto účelu pověřil, což nutně nemusí být zaměstnavatel s (nej)vyšším příjmem.

Odstupné

Zaměstnanec se stal nadbytečným, proto s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zúčtoval mu v souladu s kolektivní smlouvou odstupné ve výši šestinásobku průměrného výdělku.

Zahrnuje se celková zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu zaměstnance?

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku podle délky trvání pracovního poměru. Protože se připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se celková zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu zaměstnance.

Platba zaměstnavatele provedená nedopatřením na účet jiné instituce

Zaměstnavatel nedopatřením provede úhradu pojistného jiné instituci, v praxi nejčastěji správě sociálního zabezpečení nebo finančnímu úřadu.

Jak na takové pochybení nahlížejí zdravotní pojišťovny?

V těchto případech jednoznačně vzniká dluh na pojistném, který je zapotřebí co nejrychleji uhradit, neboť takový omyl zdravotní pojišťovna nezohlední. Důsledkem existence dluhu na pojistném je penále, které přestává běžet dnem úhrady dlužného pojistného v plné výši. Jiná je ovšem situace, kdy zaměstnavatel uhradí pojistné sice správné zdravotní pojišťovně, ale pod nesprávným variabilním symbolem. Pokud prokáže, že takovou úhradu provedl, zdravotní pojišťovna penále nepředepíše.

Vazba nebo výkon trestu odnětí svobody zaměstnance

Zaměstnanec byl zadržen 4. dne v měsíci a do vazby byl vzat 6. dne v měsíci.

Má se  posílat na zdravotní pojišťovnu Hromadné oznámení zaměstnavatele, když zaměstnanec je vzat do vazby nebo nastoupí výkon trestu odnětí svobody? Pokud ano, jakým kódem; od kterého dne spadá do kategorie plátce stát; od 4. nebo od 6. dne? Výpočet pojistného bude proveden z vyměřovacího základu za 3 nebo 5 kalendářních dnů?

Pro zaměstnavatele platí povinnost oznámit zdravotní pojišťovně vznik nebo zánik nároku na platbu pojistného státem tehdy, je-li mu příslušná skutečnost známa a zaměstnancem, případně jinou institucí,  doložena.

Pro oznámení změny, týkající se vzetí zaměstnance do vazby nebo nástupu výkonu trestu odnětí svobody dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není určen příslušný kód. Relevantním řešením je zaslání formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele příslušné zdravotní pojišťovně, kde bude srozumitelným způsobem sdělena skutečnost, že se za zaměstnance stal od určitého data plátcem pojistného stát z důvodu výše uvedeného. Podle citovaného zákonného ustanovení se stát stává plátcem pojistného od 6. dne příslušného měsíce a dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí tak být poměrná část minimálního vyměřovacího základu dodržena za 5 kalendářních dnů.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk