Praktická řešení
k odvodům

Zákonné pojištění u DPP a jednatelů s.r.o.

V praxi objevují dotazy, zda jsou ze zákona úrazově pojištěny osoby pracující pouze na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnost. A to zejména v případě, že kvůli podlimitní odměně nepodléhají nemocenskému ani důchodovému pojištění, a mají tak nulový vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění, z něhož se rovněž počítá pojistné na zmíněné zákonné pojištění.

Jaké jsou správné postupy?

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání se ovšem týká obecně úplně všech zaměstnanců činných pro zaměstnavatele na základě pracovněprávního vztahu. Ať už jde o pracovní poměr nebo o dohody mimo pracovní poměr. Přičemž není významné, jestli se za ně platí pojistné na sociální pojištění a návazně také na zákonné pojištění odpovědnosti anebo se tato pojištění neplatí. Jde tak o situaci, která je jinak neobvyklá, a to že jsou pojištěny i osoby, za které se – legálně – neplatí pojistné. Zákonné pojištění odpovědnosti se vztahuje na všechny zaměstnance ve smyslu zákoníku práce, bez ohledu na jejich účast na „sociálním“ pojištění, a bez podmínky placení pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti.

Společníci a jednatelé společnosti s.r.o.

Pro společnost s.r.o. pracují společníci a jednatelé.

Jak je tomu u společníků a jednatelů s.r.o. pracujících pro s.r.o. mimo pracovně-právní vztah? U nich nejde o zaměstnance ve smyslu zákoníku práce, a tedy ani pro účely tohoto zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Takže z odměny společníka ani jednatele se pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele neodvádí, a to ani v případě, že jsou účastni „sociálního pojištění“ ad výše. Současně ale v tomto případě ani nejsou tyto osoby ani pojištěny pro případ „pracovního“ úrazu či nemoci z povolání.

vypracoval
Ing. Martin Děrgel

Nemoc pracujícího důchodce

Zaměstnanec – starobní důchodce pracuje na „celoroční“DPČ se stabilním příjmem 5 000 Kč. V měsíci červenci byl nemocen, takže jeho vyměřovací základ za tento měsíc činil 2 800 Kč.

Oznamuje zaměstnavatel nemoc zdravotní pojišťovně?

Zaměstnavatel neoznamuje zdravotní pojišťovně období trvání nemoci zaměstnance, což platí nejen u zaměstnaných osob, za které je plátcem pojistného stát. S ohledem na pokles příjmu za měsíc červenec pod „rozhodnou hranici“ 4 000 Kč provede zaměstnavatel odhlášení osoby jako zaměstnance k datu 30. 6. Jestliže příjem za měsíc srpen dosáhne alespoň 4 000 Kč (což lze reálně předpokládat), bude zaměstnanec opětovně přihlášen k 1.8. Na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele nebude tato osoba v měsíci červenci započtena do celkového počtu zaměstnanců (byla na měsíc červenec odhlášena – není zaměstnancem). Nemoc z obecného pohledu snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p. V této situaci se však nemoc nebere v úvahu, protože výší příjmu se osoba nestala ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

Zaměstnání starobního důchodce u dvou různých zaměstnavatelů

Starobní důchodce je v měsíci červnu 2024 současně zaměstnán u dvou různých zaměstnavatelů a jeho příjmy dosáhly 4 100 Kč (DPČ) a 3 800 Kč (pracovní smlouva).

Odvádějí pojistné oba zaměstnavatelé?

Oba příjmy podléhají odvodu pojistného na zdravotní pojištění. V každém zaměstnání se odvede pojistné ve výši 13,5 % z dosaženého příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ. Pojistné bude poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 554 Kč, resp. 513 Kč.

Práce zaměstnance v zahraničí

Zaměstnanec se může domluvit se svým českým zaměstnavatelem na poskytnutí dlouhodobého neplaceného volna s úmyslem, že bude po tuto dobu pracovat v zahraničí.

Jak postupují zaměstnavatel i zaměstnanec, když bude pracovní činnost vykonávána ve státě Evropské unie anebo v ostatních, tzv. třetích zemích?

Pro použití postupu ve zdravotním pojištění je v tomto případě důležité, ve kterém státě bude pracovní činnost vykonávána.

1. zaměstnanec bude pracovat v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království

Podle nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 bude osoba pojištěna v tomto státě, kde bude účastna všech systémů sociálního zabezpečení, tedy nejen zdravotního pojištění. To znamená, že bude v této zemi pojištěna také nemocensky, důchodově, úrazově apod. Protože v České republice nebude výdělečná činnost fakticky vykonávána, musí být pojištěnec na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a také principu jednoho pojištění jako zaměstnanec českým zaměstnavatelem odhlášen, byť pracovněprávní vztah trvá.

Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou nadále upraveny stejným způsobem, jakoby Spojené království z EU nevystoupilo.

Český občan je účasten všech systémů sociálního zabezpečení daného státu i tehdy, pokud bude v tomto státě vykonávat výdělečnou činnost jako OSVČ.

2. zaměstnanec bude pracovat mimo státy uvedené v bodě 1), bude tedy pracovat v tzv. třetích zemích

Pokud není občan s bydlištěm v České republice zaměstnán v ČR (a ani zde nepodniká nebo není „státním pojištěncem“) a pracuje v tzv. třetí zemi, to znamená mimo:

•    státy Evropské unie

•    Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Spojené království a

•    tzv. smluvní státy, tedy státy, se kterými má Česká republika uzavřenu dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení (například USA, Tunisko, Albánie, Sýrie, Bosna a Hercegovina)

může být nadále účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění tak, že se zaregistruje u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného činí od 1. ledna 2024 částku 2 552 Kč. Placením pojistného tímto způsobem má český pojištěnec kdykoli nárok na poskytnutí hrazených služeb (plné péče) v ČR stejně jako ostatní občané.

Variantně lze tuto situaci vyřešit i odhlášením z českého systému veřejného zdravotního pojištění s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., kdy tento pobyt musí nepřetržitě trvat déle než šest měsíců.

Hlavní zdroj příjmů

Někteří zaměstnanci si ještě navíc podnikatelsky přivydělávají.

Jaké postupy platí, když se zaměstnanec rozhodne začít podnikat jako OSVČ?

Při souběhu příjmů ze zaměstnání a podnikání je ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného zaměstnavatelem (záloh na pojistné osobou samostatně výdělečně činnou) důležité, kterou svoji činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro tento účel nelze zjednodušeně porovnat prostý objem příjmů ze zaměstnání a z podnikání, například i z toho důvodu, že v případě samostatné výdělečné činnosti může být s ohledem na charakter podnikání výše příjmů OSVČ v rámci rozhodného období kalendářního roku nepravidelná. Dále je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že pojištěnec může mít i další příjmy (třeba z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů), které společně s příjmy ze zaměstnání považuje za hlavní zdroj svých příjmů.

Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat při zaměstnání, musí se jako OSVČ přihlásit u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Platí zásada, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny. Oznámení o zahájení podnikatelské činnosti musí být splněno v zákonné osmidenní lhůtě. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a ukončení) samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. Oznamovací povinnost lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Souběh zaměstnání s podnikatelskou činností patří ve zdravotním pojištění mezi tzv. přípustné souběhy. Nejčastěji se vyskytující alternativou je situace, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost pak zdrojem příjmů vedlejších. Zaměstnavatele totiž fakticky začíná podnikatelská činnost jeho zaměstnance zajímat až v případě, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod úroveň minimální mzdy anebo je taková částka příjmu sjednána při nástupu do zaměstnání.

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Příjmy v družstvu a zdravotní pojištění

Družstvo vyplácí měsíčně 990 Kč jako odměnu za funkci člena představenstva. Tato odměna je uvedena ve Smlouvě o výkonu funkce člena představenstva. Jedná se jak o členy, kteří v družstvu pracují, tak i o pouze členy představenstva.

Jak má družstvo postupovat při odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Pokud se jedná o členy představenstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, pak platí následující:

Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici. Pro placení pojistného platí v tomto případě hranice 4 000 Kč. Příjem (odměna) nedosahující této hodnoty nepodléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. U členů družstva, kteří v družstvu pracují, se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se v tomto případě do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. Z hlediska výše příjmu neplatí žádné omezení, to znamená, že do vyměřovacího základu zaměstnance se k příjmu z pracovního poměru zahrne i odměna 990 Kč.

Opětovné zahájení podnikání OSVČ

Nezřídka dochází k případům, kdy pojištěnec přeruší samostatnou výdělečnou činnost a po čase opět začne podnikat.

Jak má OSVČ situaci řešit z pohledu zdravotního pojištění?

Nastane-li situace, kdy se pojištěnec po předchozím oznámení přerušení své samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně rozhodne v roce 2024 znovu podnikat jako OSVČ, přičemž tato činnost bude jeho jediným (při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem jeho příjmů, pak:

-    se musí znovu přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ,

-    musí začít platit alespoň minimální zálohy na pojistné,

-    musí podat zdravotní pojišťovně za rok 2024 Přehled o výši daňového základu a ve lhůtě do osmi dnů od podání tohoto Přehledu uhradit případný doplatek pojistného.

Kdyby OSVČ přerušila svoji podnikatelskou činnost (jako jediný zdroj příjmů) například dne 15. 3. 2024 a znovu by začala podnikat až v roce 2025, musí za leden až březen 2024 zaplatit tři – alespoň minimální – zálohy. Od měsíce dubna si musí řešit svůj pojistný vztah některou ze zákonných variant a v roce 2025 podá zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2024. Alespoň minimální zálohy platí ta OSVČ, která musí dodržet ve zdravotním pojištění stanovené minimum.

Studenti doktorského studia starší 26 let

Od 1. ledna 2018 je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát, a to osoby studující doktorské studium starší 26 let. Za tyto osoby platí stát pojistné pouze tehdy, pokud nepracují. Otázkou je, zda má zaměstnavatel tuto kategorii brát v potaz. Pokud k zaměstnavateli taková osoba nastoupí např. na DPČ a bude mít mzdu nižší než minimální, má u této osoby provádět normálně dopočet do minimálního pojistného a tento doplatek jí strhávat ze mzdy.

Jak se postupuje v případě, když příjem na DPČ nedosáhne 4 000 Kč?

S účinností od 1. ledna 2018 došlo k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistní stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

K jednotlivým dotazům:

-    pokud k zaměstnavateli nastoupí do zaměstnání osoba splňující výše uvedené podmínky, tak po dobu zaměstnání za ni není plátcem pojistného stát. Zaměstnavatel splní oznamovací povinnost prostřednictvím kódů „P“ a „O“ a odvádí pojistné podle zákona. Skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, tedy ukončení „státní kategorie“ a opětovný vznik nároku na zařazení do této kategorie sděluje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec;

-    v případě, že příjem na DPČ činí alespoň 4 000 Kč a nedosáhne minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč (případně poměrné části minima podle délky trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci) provádí zaměstnavatel standardně dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.

Když příjem na DPČ nedosáhne v kalendářním měsíci 4 000 Kč, pak zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, žádné pojistné neodvádí, a nadále za tuto osobu platí pojistné stát.

Celodenní osobní a řádná péče o dítě

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do 7 let věku bylo v zaměstnání na základě pracovní smlouvy poskytnuto po celý měsíc březen neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci březnu nevykázala, přičemž za měsíc duben jí byl zúčtován hrubý příjem 11 000 Kč.

Jak se posuzují podmínky péče ve vazbě na placení pojistného a „státní kategorii“?

Pokud je po celý kalendářní měsíc poskytnuto neplacené volno osobě celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku [§ 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.], neplatí se v tomto případě žádné pojistné, resp. nemusí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže v průběhu zaměstnání nemá tato osoba v určitém kalendářním měsíci žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 3.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (k datu 31. 3.) ukončení nároku na zařazení této osoby do „státní kategorie“. Pojistné za měsíc duben se odvede ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, protože pro tuto osobu ve zdravotním pojištění zákonné minimum neplatí.

Počet „státních pojištěnců“

Jedním z často diskutovaných témat ve zdravotnictví je zvýšení platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby, za které stát podle zákona pojistné platí. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., patří mezi tyto osoby například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, evidovaní na úřadě práce, ale také třeba příjemci dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání nebo osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi. Zvýšení této platby vždy představuje významné opatření, kterým lze podstatnou měrou pozitivně ovlivnit bilanční vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění.

Proč je pro každou zdravotní pojišťovnu důležitý počet osob, za které platí pojistné stát?

Platby od státu za osoby, za které stát pojistné platí, představují pro každou zdravotní pojišťovnu významný zdroj příjmů. Pravidelně každý měsíc obdrží zdravotní pojišťovna od 1. ledna 2024 za každou takovou osobu, kterou má v evidenci, 2 085 Kč. Z tohoto důvodu zdravotní pojišťovny potřebují mít k dispozici přesný počet těchto osob, aby mohly příslušné prostředky od státního rozpočtu nárokovat. Za tímto účelem je do zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., zakotvena povinnost zaměstnavatelů i pojištěnců oznamovat zdravotní pojišťovně mimo jiné vznik nebo zánik nároku na platbu pojistného státem.

Z hlediska oznamování „státních kategorií“ je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit a doložit. V opačném případě se takové osoby musejí o povinné náležitosti postarat samy, kdy sdělují zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě například přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia apod. Stejnou důležitost má i oznámení ukončení nároku na platbu pojistného státem – pokud zdravotní pojišťovna tuto informaci nemá, dostává peníze od státu neoprávněně. Zdravotní pojišťovna může při nesplnění oznamovací povinnosti uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše 10 000 Kč.

Koordinační nařízení Evropské unie

Zaměstnankyně-lékařka ukončila pracovní poměr k 30. 4. Odešla pracovat do Německa a odhlásila se od zdravotní pojišťovny. Od 1. 5. s nemocnicí uzavřela dohodu o pracovní činnosti na výkon ústavních pohotovostních služeb. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu, ale dosažený příjem za měsíc květen přesáhl částku 4 000 Kč. Zaměstnavatel srazil z dosaženého výdělku sociální pojištění a z minimální mzdy zdravotní pojištění a zároveň ji chtěl přihlásit ke zdravotnímu pojištění. Pracovnice zdravotní pojišťovny však sdělila, že zaměstnankyni přihlásit nelze a zdravotní pojištění placeno nebude.

Je uvedený postup správný?

Z pohledu zdravotního pojištění je pravdou, že pokud zaměstnankyně ukončila pojištění u příslušné zdravotní pojišťovny z důvodu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie podle příslušných koordinačních nařízení, pak od 1. 5. nepodléhá českému systému veřejného zdravotního pojištění, a tudíž ani není povinna platit zdravotní pojištění. Naopak, na základě principu jednoho pojištění podléhá od tohoto data všem systémům sociálního zabezpečení Německa s tím, že po návratu musí dokladovat české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti (pojištění) v Německu. Na základě principu jednoho pojištění musí český zaměstnavatel prověřit, zda odměna z dohody o pracovní činnosti zakládá povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění podle německých předpisů účinných v oblasti zdravotního pojištění.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk