Praktická řešení k odvodům

Jednodenní dohoda

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem na den 30. 12. 2024 jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem 14 800 Kč.

Platí se pojistné? Jak se případně osoba přihlašuje jako u zdravotní pojišťovny zaměstnanec?

Pro vznik zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění zásadně rozhoduje výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce, délka trvání zaměstnání není podstatná. Vzhledem k tomu, že příjem převýšil 10 000 Kč, stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem. Pro přihlášení zaměstnance na jeden den slouží ve zdravotním pojištění kód „Q“, obdobně například jako v případě svědka u soudu. Kdyby byl pojištěnec registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů, musel by se na příslušný měsíc z této kategorie odhlásit. Pokud by již měl za takový měsíc zaplacené pojistné 2 552 Kč, vznikl by mu nárok na vrácení této částky. Případně by o vrácení této částky nemusel žádat, pokud by předpokládal, že bude opětovně osobou bez zdanitelných příjmů. Od ledna 2025 se platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů zvyšuje na 2 808 Kč.

Výkon funkce

Zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele ve zdravotním pojištění vzniká tehdy, pokud osoba vykonává pro daný subjekt činnost a za výkon této činnosti je jí zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP.

Jaké podmínky platí, když je za výkon funkce v orgánu právnické osoby vyplácena odměna? Jak se postupuje, když se jedná o funkci neplacenou?

U příjmů členů orgánu právnické osoby je stěžejní, zda se jedná o funkci neplacenou nebo placenou. Pokud by člen orgánu právnické osoby za svoji práci žádnou odměnu nepobíral, pak se zaměstnavatel problematikou zdravotního pojištění nezabývá. Jestliže však bude alespoň jednomu členovi orgánu odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí být tato osoba jako zaměstnanec u zdravotní pojišťovny řádně přihlášena s povinností odvodu pojistného. Budou-li placení členové orgánu právnické osoby pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak zaměstnavatel plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové orgánu, kteří vykonávají tyto funkce bez nároku na odměnu, nebudou přihlašováni jako zaměstnanci u zdravotní pojišťovny vůbec, neboť se nejedná o zaměstnání (za vykonanou práci není zúčtován žádný příjem). Naopak placení členové orgánu se za zaměstnance považují vždycky, přičemž mohou pobírat odměnu pravidelně měsíčně nebo třeba jedenkrát za čtvrtletí nebo dokonce jedenkrát ročně. Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi orgánu právnické osoby nějaká odměna přiznána, přihlásí jej zaměstnavatel k 1. dni kalendářního měsíce, do kterého byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb. ].

Neomluvená absence

Dochází k případům, kdy zaměstnanec přestane bez omluvy docházet do zaměstnání, přičemž tato neomluvená absence někdy trvá i déle než celý kalendářní měsíc.

Jak se řeší placení pojistného při neomluvené absenci zaměstnance trvající celý kalendářní měsíc?

Zaměstnavatel odvede v roce 2024 pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč ve výši 2 552 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. V tomto případě je příjem zaměstnance nulový, a jelikož musí být minimum dodrženo, odvede se minimální pojistné. Reálně by však mohl vzniknout problém tehdy, pokud by zaměstnanec delší dobu nepřicházel do zaměstnání a zaměstnavatel by od něj neobdržel příslušné pojistné, nicméně měsíční pojistné 2 552 Kč by jako plátce pojistného musel hradit. V takové situaci je pak na zvážení, zda nadále udržovat pracovněprávní vztah nebo přemýšlet o jeho ukončení tak, aby při případném soudním sporu ve věci žaloby zaměstnance na neplatnost rozvázání pracovního poměru nevznikl zaměstnavateli problém.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk