Praktická řešení
k odvodům

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce od 2. 1. do 31. 1. s příjmem 13 000 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě z hlediska zdravotního pojištění?

V tomto případě se musí přihlédnout k tomu, zda je výší příjmu, zakládající povinnost placení pojistného, dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu. Jelikož zaměstnání trvá 30 kalendářních dnů, činí tato poměrná část minima 20 129,03 Kč, což se vypočte jako [(30 : 31) × 20 800]. Protože zúčtovaný příjem této poměrné části minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a odvést celkové pojistné 2 718 Kč jako 13,5 % z částky 20 129,03 Kč.

Neplacené volno zaměstnance

Zaměstnanec má po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu výše pojistného?

Pokud výše odměny nedosahuje částky 20 800 Kč, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Je-li částka odměny 20 800 Kč a vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % s tím, že ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 4 499 Kč a současně na dohodu o provedení práce s příjmem 9 900 Kč.

Vznikne zaměstnanci účast na zdravotním pojištění?

Z titulu takových zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože u žádné z dohod není dosaženo částky příjmu podléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění, pro sčítání takových příjmů není v právní úpravě zdravotního pojištění opora. To znamená, že pokud takový pojištěnec nemá jiné zaměstnání, které by vyřešilo jeho pojistný vztah (například pracovní smlouva), není OSVČ a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, hradí si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2025 měsíčně částka 2 808 Kč.

Neplacené volno učitele

Učitel pracuje ve škole (tedy u jednoho zaměstnavatele) na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě z hlediska zdravotního pojištění?

Zákon č. 267/­2014 Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy významnou novinkou bylo mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 z. č. 592/­1992 Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 z. č. 48/­1997 Sb., obsahujících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance (aktuální text § 3 odst. 5 z. č. 592/­1992 Sb. se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného v cizí měně na českou měnu). V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při způsobu řešení neplaceného volna a neomluvené absence aktuálně vychází zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 z. č. 592/­1992 Sb.

Několikrát měsíčně poskytnuté krátké neplacené volno

V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik hodin denně.

Má tato okolnost nějaký vliv na placení pojistného?

Nemá. Zaměstnavatel musí pouze přihlédnout k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, neboť zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Odměna jednatele

Jednatel má měsíční odměnu za výkon funkce 4 499 Kč, funkci vykonává maximálně 2 hodiny týdně. Zdravotní pojištění je odvedeno z částky 20 800 Kč, protože svoji podnikatelskou činnost provozuje jako vedlejší.

Je uvedený postup správný?

Jednatel pobírá za výkon funkce pro společnost odměnu, která je uvedena mezi příjmy ze závislé činnosti v § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP. Odměna jednatele má ve zdravotním pojištění tedy povahu příjmu ze závislé činnosti zdaňovaného podle § 6 ZDP. U odměn za výkon funkce, stejně jako například u pracovní smlouvy, nehraje roli rozhodná částka 4 500 Kč (ta má ve zdravotním pojištění význam například u dohody o pracovní činnosti), ale pojistné se odvádí z každého zúčtovaného příjmu, případně i s povinností dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Protože je v daném souběhu samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, musí být u odměny jednatele dodržen minimální vyměřovací základ, tedy s provedením dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima neboli vyměřovací základ zaměstnance musí v roce 2025 činit 20 800 Kč. Jednatel se jako zaměstnanec přihlašuje ke dni, ve kterém začal vykonávat funkci (nastoupil do funkce) a odhlašuje dnem skončení výkonu funkce.

Zaměstnanec současně podnikající jako OSVČ

Zaměstnanec současně podniká jako OSVČ, samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem jeho příjmů, zálohy tedy neplatí. Zaměstnání je ukončeno dne 30. 7., od měsíce srpna se tak podnikatelská činnost stává jediným zdrojem příjmů pojištěnce.

Jaký je správný postup v daném případě?

Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, pak takový podnikatel není povinen platit zálohy a při ročním zúčtování nemusí dodržet minimální vyměřovací základ platný pro podnikatelskou sféru. Aby mohl pojištěnec jako podnikatel takto postupovat, musí být v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a současně musí zaměstnání trvat po celý kalendářní měsíc. Protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc červenec, musí být již za tento měsíc dodržen ze strany OSVČ při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ (tedy zaplacena alespoň minimální záloha 3 143 Kč), neboť nejsou naplněny podmínky stanovené v § 3a odst. 3 písm. b) z. č. 592/­1992 Sb. včetně dovětku. Ta podmínka stanoví, že zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc.

Veřejná funkce

Zaměstnanec bytového družstva byl na základě výsledků voleb a povolebních jednání zvolen místostarostou, uvolněným pro výkon funkce.

Jaký je správný postup v daném případě?

Nastává situace, kdy zaměstnanec bude vykonávat veřejnou funkci. V tomto případě bude u bytového družstva uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z titulu tohoto neplaceného volna bytové družstvo pojistné platit nebude (přesněji nemusí dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ), pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad jako „hlavní zaměstnavatel“ odvádí za tuto osobu pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Nová výše minimální zálohy OSVČ

Od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální záloha OSVČ.

Jaká je výše nové minimální zálohy a odkdy OSVČ tuto zálohu platí?

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2025 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 46 557 Kč, tj. 23 278,50 Kč.

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2025 se vypočte jako 13,5 % z částky 23 278,50 Kč a činí od ledna 2025 částku 3 143 Kč.

Alespoň minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2025 omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Novou zálohu 3 143 Kč platí OSVČ již za leden 2025, tato záloha musí být zaplacena, tedy připsána na účet zdravotní pojišťovny, nejpozději dne 10. 2. 2025 8. 2. připadá na sobotu).

Nová výše zálohy se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá (případně měla podat) zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu. To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled za rok 2024 například v březnu 2025, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2025.

Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné formou trvalého příkazu, musí s ohledem na situaci provést příslušnou změnu v peněžním ústavu, a to buď v návaznosti na zákonnou úpravu, kterou se zvyšuje minimální záloha (od 1. ledna kalendářního roku), nebo podle nové výše zálohy na základě podávaného Přehledu, je-li tato vyšší než minimální.

Placení záloh v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, nebo opožděně, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož výše se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje a ani se nepřipočítává k penále, případně vzniklému v dalších letech.

Stanovení rozhodných částek pro účast na ZP ve vazbě na průměrnou mzdu

Dle § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za průměrnou mzdu pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Jak se pro rok 2025 stanoví ve vazbě na průměrnou mzdu výše rozhodných částek pro účast na zdravotním pojištění?

Dle nařízení vlády č. 282/2024 Sb. ze dne18. 9. 2024 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč.

Tato hodnota průměrné mzdy přímo ovlivňuje ve zdravotním pojištění stanovení rozhodných částek příjmu v následujících oblastech:

1. u osob jako zaměstnanců dle § 5 písm. a) bodů 4–6 zákona č. 48/­1997 Sb.

Dle § 6 odst. 2 zákona č. 187/­2006 Sb. se částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Průměrná mzda činí 46 557 Kč, takže dle výpočtu uvedeného v předcházející větě činí od 1. 1. 2025 rozhodná částka příjmu 4 500 Kč. Tato částka je podpůrně potvrzena Sdělením ministerstva práce a sociálních věcí č. 308/­2024 Sb. ze dne 17. 10. 2024.

U výše uvedených osob jako zaměstnanců vzniká v roce 2025 účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 4 500 Kč.

2. u zaměstnanců činných na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele)

Podle § 7a odst. 1 zákona č. 187/­2006 Sb. činí rozhodná částka příjmu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Průměrná mzda pro rok 2025 je stanovena v hodnotě 46 557 Kč. Rozhodná částka příjmu se vypočte jako 25 % z této hodnoty po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů, takže od 1. ledna 2025 činí 11 500 Kč. Účast na zdravotním pojištění vzniká při příjmu 11 500 Kč a vyšším.

Zvýšení minimální mzdy a zdravotní pojištění

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění především minimální vyměřovací základ zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc a také vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Jak ovlivňuje minimální mzda postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění?

Nařízením vlády č. 286/2024 Sb. ze dne 23. 9. 2024 se s účinností od 1. ledna 2025 zvyšuje minimální mzda na 20 800 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2025 z této nové částky.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2025 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:

a)  provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 20 800 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec, vždy však zásadně prostřednictvím zaměstnavatele (jedná se tedy o srážku zaměstnanci);

b)  provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel tehdy, pokud se jedná o překážky v práci na jeho straně ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce;

c)  provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů, a to tím zaměstnavatelem, kterého zaměstnanec pro tento účel pověří;

d)  provádění dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.;

e)  odvodu pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci. Bez ohledu na rozsah některé z těchto nepřítomností zaměstnance v zaměstnání musí být zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ, nebo jeho poměrná část, pokud zaměstnanec nepatří do některé z výjimek – § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.;

f) řešení přečerpané dovolené, kdy musí být při odečtení náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou dodrženo zákonné minimum v kalendářním měsíci, ve kterém pracovněprávní vztah končí;

g)  neplatném rozvázání pracovního poměru. Pokud by se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahovala za celé období neplatné výpovědi povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musel by zaměstnavatel provést úhradu minimální částky pojistného za každý kalendářní měsíc tohoto období – podle výše minimální mzdy v daném kalendářním měsíci. Jelikož se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, platí celou částku pojistného zaměstnavatel.

Zvýšení minimální mzdy automaticky zvyšuje i hranici přípustného příjmu (do její poloviny) u tzv. nekolidujícího zaměstnání, od 1. 1. 2025 tak na částku 10 400 Kč. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně kódem „P“, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení evidence uchazeče o zaměstnání na úřadě práce se pak používá kód „J“.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk